Dobrý den, jsme na začátku magazínu TV Polar Energie a kraj. V něm vám ukážeme projekt nové průmyslové zóny v Karviné, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s ředitelem CEET Stanislavem Myšákem.

V Karviné vyroste průmyslová zóna evropských parametrů

Americká developerská společnost spolu se zástupci MS kraje představila podobu plánované průmyslové zóny v Karviné. Moderní průmyslová zóna o velikosti 330 tisíc metrů čtverečních by měla po dokončení přinést Karvinsku 4500 nových pracovních míst.

Průmyslová plocha, která vznikne v blízkosti bývalého dolu Barbora, vzbuzuje velkou diskusi. Odpůrcům se nelíbí, že se dotkne oblasti v okolí známého Šikmého kostela.

Pavel Sovička, Managing Director, Panattoni: „Pokud se podíváme na vizualizace, které jsme zpracovávali, tak od Šikmého kostela bude opravdu velký problém, asi budete potřebovat dalekohled, abyste viděli kousek haly, která by mohla být vidět.“

Projekt výstavby průmyslové zóny podporuje MS kraj i město Karviná.

Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: „Toto území je v územním plánu od roku 2006 vedeno jako průmyslová zóna. A pro MS kraj je to velká příležitost, že je zde tento projekt po tolika letech představen a myslím si, že Karvinsko se tímto může ekonomicky nastartovat.“

Vladimír Kolek (ANO), náměstek primátora Karviné: „Bývalé hornické město se přetransformuje na město, které musí být poplatné dnešní době. Ti lidé, kteří byli kdysi horníci, už horníci nejsou, ale mají tady své děti. A jestli ty děti tady mají zůstat a jejich děti také, tak se musí udělat něco moderního. Lidé mají vystudované vysoké školy a potřebují se uplatnit. Pokud se tady neudělá průmyslová zóna těchto parametrů tak se bude Karviná postupně vylidňovat.“

Ondřej Feber, senátor: „Vypadá to velmi zajímavě, budou tady nejen nové pracovní možnosti, ale i volnočasové vyžití pro lidi. Navíc se nejedná o zelené prostory, takže si myslím, že je to krok správným směrem.“

Zástupci investora také informovali, jak budou u nové průmyslové zóny řešit energie ve spolupráci se společností Veolia.

Matěj Hejma, regionální ředitel, Panatonni: „Dnes už víme, že společnost Veolia má velké zásoby tepla i elektrické energie. To jsou dva hlavní atributy, které spolu řešíme. Ale počítáme i s tím, že budeme využívat i další typy zdrojů energie, které použijeme na chlazení a další věci. Hlavní však pro nás bude teplo a elektřina.“

Špičkové investory pomůže přilákat do Karviné společnost MSID ve spolupráci s agenturou Czech Invest a MS krajem.

Stát podpoří provoz 37 modernizovaných tepláren

Stát podpoří provoz 37 modernizovaných zdrojů na kombinovanou výrobu tepla a energie. Mezi největší z nich patří například teplárny skupiny EPH Daniela Křetínského v Opatovicích a v Komořanech, paroplynový zdroj polostátního ČEZ v Mělníku nebo nový zdroj teplárny v Ostravě-Třebovicích firmy Veolia Energie.

Šlo o první dotační výzvu, příští rok by měly následovat další. Peníze půjdou především na modernizaci tuzemských tepláren.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo první aukce na provozní podporu produkce z nových nebo modernizovaných elektráren s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla letos na začátku července. Cílem celého programu je podpořit zařízení na výrobu elektřiny s celkovým instalovaným výkonem 3090 megawattů. Podle ministerstva by nové zdroje měly pomoci s nahrazováním uhelných zdrojů.

Mezi úspěšnými uchazeči prvního kola aukcí převažují kogenerační jednotky s výkonem od 1,5 do 15 MW. U podpory elektrického výkonu naopak dominuje několik velkých zdrojů. Největším z nich je nový paroplynový zdroj v Elektrárnách Opatovice o výkonu 390 MW, následuje první etapa paroplynové elektrárny ČEZ u Mělníku o výkonu 280 MW. Výše požadované referenční aukční ceny se pohybuje od 3838 Kč za megawatthodinu do 4184 Kč za MWh. Většina podpořených uchazečů zvolila pro svůj modernizovaný zdroj zemní plyn.

Úspěšní uchazeči budou podle Ekonomického deníku mít právo čerpat aukční bonus po dobu 15 let od uvedení výrobny do provozu nebo od dokončení její modernizace.

Celkem o provozní podporu v prvním kole aukcí požádalo 44 uchazečů. Tři menší zdroje byly z aukce vyřazeny kvůli nedostatečné bankovní záruce, další čtyři neuspěly kvůli vyčerpání maximálního limitu ve výši 1280 megawattů elektrického výkonu a relativně vysoké výši požadované podpory.

Stanislav Mišák, ředitel CEET: Budova CEETE by měla mít své kopie po celé České republice

Tomáš Tikal, TV POLAR: Prosím o představení tady toho centra.

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: Centrum energetických a environmentálních technologií bylo založeno pro řešení otázky energetické soběstačnosti. Snažíme se vytvořit novou energetiku, která se bude vymaňovat ze stávající závislosti na fosilních palivech, na energetiku, která bude energeticky soběstačná, udržitelná a atraktivní pro život. To je náš hlavní cíl.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Říkal jste, že chcete změnit svět. Takže to jsou technologie, které chcete, aby používal svět do budoucna?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: Zcela určitě s tím, že ten výzkum máme rozdělen na několik scénářů. V tom krátkodobém scénáři se snažíme energetiku přizpůsobit tak, aby byla pochopitelně cenově dosažitelná pro klasického koncového uživatele. V tom dlouhodobém horizontu tam už skutečně počítáme pouze s technologiemi, které budou nízkouhlíkové. Kde bychom počítali, že energetika byla by nastavena na bázi jednak jádra využívání jaderné energetiky zhruba 50 %. A těch zbývajících 50 % by mělo být naplněno pomocí technologií, které zde v této budově v budově CT máme, tzn. od technologií, které využívají alternativní paliva jako odpady. Přeměňují je na užitečné formy energie, ať už je to elektrická, tepelná nebo chemické produkty, plus kombinace spolupráce s obnovitelnými zdroji. + kombinace s velkými aku mladšími bloky a pochopitelně kombinace s využívání vodíkových technologií.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Který z těch projektů za ten rok činnosti CT se vám jeví jako nejnadějnější?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: Těch projektů je celá řada, já bych to zase rozdělil podle těch jednotlivých sekcí. Máme řadu projektů, které se snaží využívat alternativní paliva, potažmo odpady, a přeměňovat je na užitečné formy energie. Tady si myslím, že jsme velmi úspěšní a tady za mnou kousíček dál je vidět plazmová technologie, což bych bral, že je budoucnost právě v tom dlouhodobém horizontu je to velmi úspěšný projekt. Druhý úspěšný projekt je pochopitelně také v oblasti vodíkového hospodářství, kde se nám daří ve spolupráci s našimi výzkumníky vytvářet nové materiály, nové membrány pro zvýšení efektivity uložení energie pomocí vodíku a jeho zpětného využití. To je taky velmi zajímavé. A třetí projekt, který je také velmi úspěšný, je celkový koncept řízení, protože ono to není pouze o vytvoření jednotlivých zdrojů, ale také o nějakém managementu. Pro každou z těch technologií se snažíme vytvořit tzv. digitální obraz. Digital Twin je velmi úspěšný, protože pomocí něj jsme schopni velmi optimálně a rychle škálovat a vytvořit nová řešení pro konkrétní využívání.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Energetické využití odpadu už se v našem regionu děje. Kam to chcete posunout vy a kdy se dočkáme toho praktického využití a uvedení do provozu?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: Technologie, o kterých mluvím já, když mluvím o energetickém využití odpadů, jsou postaveny na trošku vyšší úrovni než to, co se používá v současné době. To znamená, není to o spalovacích procesech, není to o spalovnách. Většinou mluvíme zde o termochemické konverzi, o kolizních procesech, popřípadě plazmatické zplyňování. V případě plazmy, když jste dal od konkrétní otázku, kam to posunout dál? Pracujeme se směsných komunálním odpadem, který v současné době stále ještě končí v určitém množství na skládkách. Pro nás je to obrovský potenciál paliva, který můžeme přetvořit. V případě provizních procesů, i z těch poměrně velmi dobře organizovaných řídicích linek, pořád ještě vzniká nějaká část, která nelze jí dále využít, ať už třeba ve stavebnictví, anebo zpětně recyklovat. A tato část, jsou to plastové viněty zase můžeme využít a pomocí pyrolýzy přetvořit na spirulízní olej. Z toho máme úžasnou kapalinu pro sezónní akumulaci, nebo může být využito jako biopalivo druhé generace pyrolyzní koks, který se dá následně využít v metalurgii, anebo pyrolýzní plyn, který je možné využít třeba v kogeneračních jednotkách jako palivo na vstupu a následně pomocí kogenerace vyrobit elektrickou nebo tepelnou energii.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Dalším velkým projektem je vodíková technologie. Jak jste daleko tam?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: Ve vodíkových technologiích. Tak jak jsem se zmínil v té své předchozí odpovědi, se snažíme vytvářet nové materiály pro samotné jednak elektrolyzéry, pomocí kterých můžeme vyrábět vodík klasickou elektrolýzou, anebo pro materiály, které se využívají v palivových článcích. Vesměs mluvíme o materiálech pro membrány jedna věc a druhá důležitá záležitost velmi podstatná. Vodík se snažíme vyrábět také jinou než tou takzvanou zelenou cestou pomocí elektrolýzy. Snažíme se jej vyrábět z odpadu pomocí plazmy, to znamená ze syntetického plynu, který je výsledkem plazmatického zplyňování, se snažíme získat vodík, ten následně dočistit a ten následně využít třeba pro účely dopravy. Doprava, ať už mluvíme o vlakové dopravě nebo mluvím o využívání vodíku v MHD anebo o využívání vodíku třeba v kamionové dopravě.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Je vodík dobře využitelný i jako úložiště energie?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: V tuto chvíli je to dobrá otázka pro to energetické využití. Z hlediska účinnosti v tom krátkodobém horizontu to tak úplně nevidím. Nicméně pokud se nám podaří prolomit tu bariéru k té stávající účinnosti pro konverzi, tak si myslím, že do budoucna je to určitě téma, kterým se velmi zabýváme a je to pro nás velmi důležité výzkumné téma. Čili v tom dlouhodobém horizontu počítáme také s tím, že vodík bude významně využit pro energetické využití. To znamená zpětnou konverzi, výrobu elektřiny z vodíku, který je uložen.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Kdy bude ekonomika té výroby na takové úrovni, aby se mohla v masovém měřítku využívat v průmyslu?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: Ta otázka je komplexní, je velmi složitá. My si dáváme velmi často, protože je to otázka, která pracuje se spoustou faktorů. První faktor je stávající cena stávajících komodit, to znamená zemního plynu, který stále dovážíme. Druhý parametr, který nám vstupuje do této otázky, je nějaké nastavení obecné politiky České republiky, která je závislá na státní energetické koncepci, která se finalizuje. A potom je to otázka vytvoření stabilního prostředí pro firmy, které jsou v tomto ekosystému. Když bych to měl odpovědět nějak udělat aspoň nějaký náhled, tak si myslím, že v průběhu těch pěti nebo deseti let to, co tady vidíte kolem nás, bude naprosto běžná záležitost. A pokud bude masivnější výroba těchto technologií, tak pak následně můžou být i tyto technologie konkurenceschopné těm stávajícím technologiím.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Prý chcete toto centrum klonovat, možná v menším měřítku a rozšířit po České republice. Jak by to tady mělo fungovat?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: Ano, naším cílem je vytvořit spoustu kopií těchto řešení. Celý set byl koncipován jako modulární řešení, škálovatelné a převozitelné. To znamená, můžeme si to představit jako obrovský LEGO systém. Na základě podpory Building Information Modeling, to znamená modelování, kde ke každé komponentě vše, co vidíte kolem nás, máme udělaný kompletní model. Tak jsme schopni vytvořit tu kopii poměrně rychle a pro samotnou projekční firmu by to neměla být otázka let vytvořit něco podobného, ale několika měsíců, popřípadě týdnů. To znamená, vytvořili jsme poměrně kvalitní prostředí pro další rozvoj těchto technologií, které se dají dělat potom na míru. Neočekáváme, že se bude tahle budova stavět jedna ku jedné. Naopak předpokládáme, že pro konkrétní aplikaci si každý projektant vybere ze zásoby těch jednotlivých LEGO kostek tu, kterou potřebuje a pokusí se to složit do nějakého konceptu, který mu vyhovuje. Následně to bude validuje s naším týmem, který řekne ano, takto je to v pořádku. A pak se dostáváme do té projekční části, která to následně projektuje na finální produkt a můžeme realizovat a stavět.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jakýmsi cílem je rok 2050. Jak by energetický mix v České republice mohl v té době vypadat?

Stanislav Myšák, ředitel CEET Ostrava: V roce 2050, když bych vzal konkrétní podmínky České republiky, tak to vnímám s takovou paritou, 50 % by měla být energetika postavená na jádru na jaderných reaktorech. Ať už to budou malé modulární reaktory, které už by měly být běžné v těch regionech, kde není možné vystavět velký elektrárenských blok s dostavbou, bavíme se tady o dvou blocích dostavby, to je těch 50 %. A do těch 50 % zbývajících by měl být nějaký mix, kde stále ještě v určité míře do toho budou vstupovat i technologie, které budou na bázi plynového scénáře, protože plyn s námi bude nějaké přechodné palivo i do roku 2050, dejme tomu kolem třeba 10 nebo 15 % a zbývající část by měla být tvořena jednak obnovitelnými zdroji, pochopitelně s velkou akumulací tak, abychom nezpůsobovali problémy distribuční nebo přenosové soustavě. A ten další mix by měly být technologie, které zde vidíme tady v budově. Technologie, které pomáhají využívat alternativní paliva, ať už to jsou třeba odpady anebo odpady směsného komunálního typu, anebo třeba průmyslové odpady.

Redakčně upraveno / zkráceno.