Dobrý den, novinky z oblasti energetiky vám TV Polar přináší v pořadu Energie a kraj. Ukážeme vám vodíkové kolo, které bylo představeno v Ostravě, podíváme se okénkem do Finska a nakonec si budeme povídat s vědcem Lukášem Zdražilem.

První vodíkové kolo v Česku bylo vyrobeno v Ostravě

Kde jinde než v Ostravě, tedy průmyslovém srdci České republiky, by mělo být vyrobeno první vodíkové kolo. Jde sice jen o prototyp, ale ještě letos by se mělo začít vyrábět. Na jedno naplnění ujede 150 kilometrů a postavili ho konstruktéři v Moravskoslezském inovačním centru.

Právě se díváte na budoucnost cyklodopravy - vodíkové kolo. K pohonu slouží vodík, který je uložen v dvoulitrové lahvi, což stačí na zhruba 150 kilometrů. Součástí kola je i akumulátor, který se jízdou dobíjí a v případě, že vodík dojde, doveze vás buď k plničce nebo domů.

David Maršálek, prezident realizační společnosti: "Vodík se přesouvá hadičkou k palivovému článku, tam se spaluje a tady by měla vykapávat voda."

Kolo vzniklo za pouhé dva měsíce a jde zatím o prototyp. Nyní začnou jednání s výrobci jednotlivých komponentů. Například o lahve na vodík by se mohla postarat ostravská firma Vítkovice Cylinders. Kolo nyní čekají další vylepšení.

Pavel Vašek, konstruktér: "Baterie se v průběhu používání na vodík dobíjí stejně jako auto nebo motorka. V případě polovybití baterie, když si doplníte vodík, řídící jednotka to pozná a pojede primárně na vodík."

MS kraj i Ostrava vidí v tomto typu ekologického pohonu budoucnost a proto vstoupili loni do Vodíkového klastru. Kraj dokonce podobná kola shání v rámci veřejné soutěže.

Finsko spustilo největší jaderný reaktor v Evropě

Pravidelnou výrobu elektřiny s velkým zpožděním zahájil největší jaderný reaktor v Evropě. Finsko zahájilo jeho výstavbu v roce 2005 a původně měl být dokončen za čtyři roky. Reaktor má zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny v regionu po omezení dodávek plynu a elektřiny z Ruska.

Provozovatel reaktoru uvedl, že elektřinu bude reaktor vyrábět nejméně 60 let. Jaderná energie však zůstává v Evropě kontroverzním tématem, hlavně kvůli obavám o bezpečnost. Spuštění OL3 přichází den poté, co Německo vypnulo své poslední tři zbývající jaderné reaktory. Naopak Švédsko, Francie či Británie plánují stavbu nových reaktorů.

TVO vlastní finská energetická společnost Fortum a konsorcium energetických a průmyslových společností. Nový reaktor by měl pokrýt zhruba 14 procent poptávky po elektřině ve Finsku, což sníží potřebu dovozu ze Švédska a Norska. Generální ředitel TVO Jarmo Tanhua dodal, že produkce OL3 stabilizuje cenu elektřiny a hraje důležitou roli v přechodu k zelené elektřině.

Reaktor OL3 má výkon 1,6 gigawattu a je první jadernou elektrárnou ve Finsku za více než čtyři desetiletí a v Evropě první za 16 let.

Původně měla být elektrárna spuštěna v roce 2009, kvůli technickým problémům však muselo být zahájení provozu odloženo. První testovací dodávky OL3 do finské národní sítě se uskutečnily loni v březnu a čekalo se, že běžný provoz bude spuštěn o čtyři měsíce později. Objevila se však řada poruch a výpadků a jejich náprava trvala měsíce.

Vědci se snaží účinněji získávat energii ze Slunce: Lukáš Zdražil, vědec

Tomáš Tikal, TV Polar: V pořadu Energie a kraj vítám Lukáše Zdražila, vědce z Olomouce. Dobrý den.

Lukáš Zdražil, vědec: Dobrý den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vítejte u nás. Děkujeme, že jste přišel.

Lukáš Zdražil, vědec: Děkuji za pozvání.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ten hlavní důvod, proč jste tady je to, že se zabýváte využitím energie ze Slunce. Jak jste tady s tím výzkumem daleko? Ten princip už vymyšlený je, takže co? Co Vás ještě čeká?

Lukáš Zdražil, vědec: Obecně je poměrně lehké se dostat na nějaké účinnosti v poměrně malých rozměrech. Ty prototypy měly rozměr 10 na 10 a 8 na 8 centimetrů a v tomhle laboratorním měřítku to funguje poměrně pěkně. Pokud bychom chtěli ovšem jet do nějakých metrových rozměrů, ten koncept selhává zatím, a bude nutné udělat jako mnoho práce, abychom se dostali na nějaké rozumné účinnosti i v těchto rozměrech.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co je ten důvod, že ta účinnost dramaticky klesá s těmi většími rozměry?

Lukáš Zdražil, vědec: Obecně jsou zatím dva fyzikální jevy. Ten první je rozptyl toho vedeného záření, tou polymerní matricí.

Tomáš Tikal, TV Polar: K těm krajům?

Lukáš Zdražil, vědec: Ano a ten druhý je znovu pohlcení už vysvíceného záření tím bubákem jdeme po cestě k tomu kraji. Takže my musíme neustále vylepšovat nebo pídit se za ideálními optickými vlastnostmi těch nanomateriálů, které my používáme. To znamená, že ony musí za prvé silně lumeniskovat. To se dá nějakým způsobem měřit. Za druhé musí absorbovat co nejvíce toho solárního záření. Ale za třetí právě tady ten jev toho znovu pohlcení musí být co nejmenší, a to většinou nejde úplně ruku v ruce s tou maximální absorpcí toho solárního záření.

Tomáš Tikal, TV Polar: Věříte tomu, že se Vám to povede?

Lukáš Zdražil, vědec: Věřím, že se to lidstvu povede.

Tomáš Tikal, TV Polar: Takže Vy to třeba nastartujete, někdo jiný to dokončí. Kde by se dal tento způsob získávání energie aplikovat? Máte představu?

Lukáš Zdražil, vědec: Obecně ta myšlenka vychází z toho, že jedno procento veškeré té krajiny musí být zastavěno, abychom se dopátrali nebo abychom se dostali na tu požadovanou hodnotu té spotřeby. My chceme využít plochu, kterou už máme, abychom nemuseli zastavovat novou, a to jsou například velké skleněné plochy v metropolitních městech. Například v Londýně, v New Yorku, řada mrakodrapů s velkou prosklenou plochou, kde by tedy tenhle koncept mohl být implementován a mohl by tak přetvořit ty energeticky pasivní budovy na ideálně soběstačné entity.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jednoduše by se pouze vyměnila okna?

Lukáš Zdražil, vědec: Ano a rámy. Rám musí být ten solární článek, co to převádí.

Tomáš Tikal, TV Polar: Dá se takto vyrábět pouze elektřina tímto způsobem? Anebo třeba i vodík?

Lukáš Zdražil, vědec: Obecně, co to zařízení dělá, je, že koncentruje sluneční světlo a je už potom na vás, jestli to koncentrované sluneční světlo jste ochoten přeměnit na elektrickou energii pomocí solárního článku, anebo jestli ho využijete na fotokatolickou produkci vodíku. Tomu jevu se pak říká artificiální fotosyntéza. Je to také velice zajímavé odvětví, tedy těch Solar Harvest Think Technologies.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč nemůžete vyskládat tak velkou plochu z těch malých deseti cm čtverečků?

Lukáš Zdražil, vědec: Teoreticky by to šlo, ale potom nám zas vyvstává jiný technologický problém. Ten je jak? Protože pokud to vyskládáte z těch čtverečků, potřeboval byste mít velice úzké solární panely, které vám budou přeměňovat tu energii z každé té buňky. Potřebujete ještě stahovat tu elektřinu. Do nějaké centrální jednotky. Takže byste musel mít zase velice tenkou vrstvu solárních článků, které by byly mezi jednotlivou tou buňkou. Takže je to možné, ale z technologického hlediska také obtížné.

Tomáš Tikal, TV Polar: Diváky určitě bude zajímat, jak daleko je k tomu užití v té praxi. Zní to všechno velmi nadějně, že bychom ušetřili prostor místo, energii, všechno. Teď nás tedy zajímá, kdy to opravdu uvidíme.

Lukáš Zdražil, vědec: Já si myslím, že to ještě pár let určitě, bojím se pár desetiletí, bude trvat, než ten konce bude natolik robustní, aby opravdu dobře fungoval a ještě by byl dostatečně levný na výrobu, ale myslím si, že to ještě potrvá nějakou dobu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Když už Vás tady máme, zeptám se na další alternativní zdroje energie. Co říkáte například na větrnou energii, vodní energii, biopaliva? Jak to vnímáte?

Lukáš Zdražil, vědec: Když jsme se ze bavili o té energetické infrastruktuře státu, pokud bychom chtěli mluvit o porci energie tvořenou tady těmi obnovitelnými zdroji, nemohli bychom vynechat tady tyto tři, tři nebo čtyři varianty, které jste zmínil, protože ty dohromady tvoří přes devadesát procent veškeré renewable energy generované jako energie, takže je to naprosto nezbytné v dnešní době.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak vidíte perspektivu vodíku?

Lukáš Zdražil, vědec: Já už jsem naťuknul tu artificiální fotosyntézu. To není jenom vodík, ale obecně přeměna sluneční energie do energie, chemické vazby, to znamená do nějakých složitějších molekul a může to být například vodík nebo peroxid vodíku nebo metanol. To si myslím, že je opravdu budoucnost, protože je mnohem snazší tady tuhle energii uskladnit než elektrickou. Je mnohem snazší ji převést. V budoucnu si myslím, že je tohle směr, kterým se budeme vydávat. Ale slyšel jsem, že některé dopravní podniky už mají vypsané tendry na vodíkové autobusy, takže asi to v praxi už funguje.

Tomáš Tikal, TV Polar: Funguje, anebo velmi brzy bude. Máme tady dokonce už postavenou plničku v Ostravě vodíkovou. Je to tak.

Lukáš Zdražil, vědec: Jo? No vidíte, vy jste napřed.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ano, ano. Očekáváte, že se objeví nějaký zcela nový alternativní zdroj, který by nás mohl všechny zachránit v uvozovkách a mile překvapit?

Lukáš Zdražil, vědec: Z toho, co jsme vyjmenovali, tak to jsou, jako kdyby pevně nastavené směry, kterými se myslím půjde několik let. Pak ještě straší studenou fúzí a tokamakama, ale to je něco, o čem já nic moc nevím, nechtěl bych tady do toho nějak zabrušovat.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vraťme se k fotovoltaice a tomu Vašemu projektu. Vnímáte tam jako problém, že máme den a máme noc a máme léto a máme zimu a nemáme tady toho sluníčka v ČR tolik jako například na rovníku?

Lukáš Zdražil, vědec: To je právě to, když jsem říkal, že si myslím, že ta artificiální fotosyntéza v budoucnu bude lepší směr. Když jsem mluvil o tom, že ta energie chemické vazby je lépe uskladnitelná, přesně je to, že vy máte nějaký nástup během toho dne, kdy potřebujete co nejvíc energie pro tu populaci, ale v tu chvíli vy třeba budete mít zataženo a ta elektřina generovaná tím solarem nebude dostatečná. Zatímco pokud máte uskladněnou energii v těch chemických molekulách, můžete ji víceméně převést nebo využít kdy chcete.

Tomáš Tikal, TV Polar: A to by se dalo i v principu léto zima?

Lukáš Zdražil, vědec: To by se dalo i léto zima, pokud byste ji nasbíral v létě dostatek.

Tomáš Tikal, TV Polar: Fajn, děkuji moc za to, že jste přijel. Děkuju za rozhovor a věřím, že ten Váš způsob, ten Váš projekt dojde k úspěšnému uvedení do praxe.

Lukáš Zdražil, vědec: Já děkuju za pozvání a za důvěru.

Tomáš Tikal, TV Polar: Mějte se, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.