Dobrý den, TV Polar pro vás připravila další vydání magazínu Energie a kraj. V první reportáži si představíme bioplynovou stanici v Horní Suché na Karvinsku, podíváme se na požadavky energetiky 21. století a nakonec uvidíte rozhovor s Jiřím Kristem, předsedou Krajského sdružení Národní sítě Místních akčních skupin v MS kraji.

Bioplynka v Horní Suché zpracovává bioodpad z celého Karvinska

V areálu skládky v Horní Suché funguje provoz bioplynové stanice – první svého druhu v Moravskoslezském kraji a jedné z mála v Evropě, která využívá nejmodernější technologii mikroturbín. Zařízení slouží k využívání bioodpadu z celého Karvinska k výrobě elektřiny a tepla.

Bioplynová stanice Deposu v Horní Suché byla dokončena v roce 2016, dva další roky probíhal z důvodu funkčnosti biofiltrů zkušební provoz. Od té doby funguje nepřetržitě a zpracovává bioodpad z celého Karvinska.

Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Se jedná o bioplynovou stanici, která je na principu suché anaerobní fermentace. Suché znamená, že množství sušiny v materiálu, který se do bioplynové stanice naváží je od 20-30 procent, někdy 35."

Stanice zpracovává převážně posečenou trávu z údržby zeleně ve městech a obcích, domovní biologicky rozložitelný komunální odpad a štěpku. Vše putuje do haly technologie, kde jsou čtyři fermentační komory dlouhé 29 metrů.

Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Používáme k naskladnění a vyskladnění a manipulaci nakladač kolový, který je obsluhován strojníkem. Odpad je do těchto boxů navážen v pravidelných intervalech. Tím, že jsou čtyři, tak každý týden jeden fermentační box se přeskladňuje. Následně se fermentační boxy uzavřou, omezí se přísun vzduchu a probíhá rozklad toho biologicky rozložitelného odpadu. Do každé té komory se vejde cca 600 tun materiálu. Všechno se musí naskladňovat i vyskladňovat strojem. Aby ta efektivita výroby vzniku produkce toho plynu čím jak nejvyšší, tak to přeskladnění musí proběhnout v jednom dni, ideálně. Aby ta hmota neztrácela energii. To, co nám zbyde, tzv. fermentační zbytek, se převeze na kompostovací plochu, kde dochází ještě k dokompostování v režimu provozního řádu kompostárny."

Celou bioplynovou stanici ovládá systém měření a řízení v automatickém režimu. Během celého procesu rozkladu vzniká metan, CO2 a sirovodík. Vzniklý bioplyn je veden do sousedního plynojemu.

Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Vrchní část se plní plynem a spodní část slouží jako skladovací nádrž pro procesní vodu. Z toho bioodpadu vzniká i procesní voda, to je takový výluh, hnědý, který používáme pro proočkování toho materiálu v těch komorách tím, že ho sprchujeme zhora a zase ho jímáme zespodu, kde jsou roštové žlaby a zase takto uzavřený okruh funguje."

Následně se posílá ke spálení do bioplynových turbín. Mimochodem, bioplynová stanice v Horní Suché je výjimečná právě tím, že elektrickou energii a teplo vyrábí v turbínách.

Marian Chobot, vedoucí provozu pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů Depos Horní Suchá: "Elektrickou energii prodáváme do sítě, část si spotřebujeme. Teplo do roku 2019 nebylo využíváno kromě otopu samotné technologie a vyhřívání technologických místností, ale od roku 2019 máme zahušťovací stanici, která slouží k odparu skládkových vod pomocí vzniklého tepla z turbín."

Jen z Karviné se na skládku Depos v Horní Suché přivezlo v loňském roce 3191 tun bioodpadu.

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb MMK: “Dle množství vytříděného bioodpadu můžeme říct, že každým rokem je vytříděného odpadu víc a víc. Z důvodu efektivního svážení bioodpadu jsme už vyeliminovali pytlový systém, zůstává pouze nádobový sběr. V Karviné je možnost třídit bioodpad u rodinných domů, kde asi 6000 kontejnerů a v sídlištní zástavbě máme kolem 70 nádob. Oproti jiným městům zatím tyto svozy zpoplatněny nejsou."

Stanice zpracuje až 15.000 tun odpadu ročně. Vyprodukuje 50 - 150 metrů krychlových bioplynu za hodinu. Ročně z něj vyrobí až 750 megawatthodin elektřiny a 2600 megawatthodin tepla.

Okénko do světa

Energetika se v posledních letech drasticky proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava v Česku přestává nárokům 21. století stačit. Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme.

Distribuční soustavy v Česku, ale i mnoha dalších zemích, vyhovují požadavkům dvacátého století, soudobým nárokům již ale přestávají stačit. Roste tlak na větší zapojení obnovitelných zdrojů energie a současně je třeba reagovat i na trendy v oblasti elektromobility, výroby elektřiny domácími fotovoltaickými elektrárnami, chytrých domácností, konceptů smart cities či komunitního sdílení elektrické energie.

Řešením, jak těmto soudobým požadavkům vyhovět, je přebudování distribučních soustav na takzvané Smart Grids. Takto se označují elektrické sítě, které kromě přenosu silové elektřiny nabízejí i datovou komunikaci. Ta umožňuje monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie. Souběžně s tím je třeba podle odborníků navýšit i samotné kapacity těchto distribučních sítí, aby bylo možné do nich v následujících letech integrovat další obnovitelné zdroje.

Se zaváděním chytrých sítí počítá Národní akční plán pro chytré sítě, který v roce 2015 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce 2019 pak prošel aktualizací, jež představila plány do roku 2030. Vedle zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie počítá plán se zajištěním vyšší dostupnosti informací zákazníkům s cílem umožnit zvýšení energetické účinnosti spotřeby energie a jejich aktivní zapojení do trhu s elektřinou či zvýšením spolehlivosti, kvality a bezpečnosti dodávek elektrické energie.

Májová výzva získala tisícovky podpisů

V následujícím rozhovoru si představíme tzv. Májovou výzvu. Představí ji Jiří Krist, předseda Krajského sdružení Národní sítě Místních akčních skupin v MS kraji.