Dobrý den, jsme na začátku nového dílu magazínu TV Polar Energie a kraj. Představíme si Vodíkový klastr MS kraje, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s expertem na energetiku Alešem Zázvorkou.

MS vodíkový klastr se rozšiřuje

Posláním Vodíkového klastru MS kraje je aktivní podpora rozvoje ekosystému vodíkového údolí Moravskoslezského kraje a uplatnění vodíkových technologií při hospodářské transformaci našeho kraje.

Daniel Minařík, předseda představenstva Vodíkového klastru MS kraje: „Moravskoslezský vodíkový klastr je de facto sdružení nebo zapsaný spolek, který se snaží formulovat myšlenky týkající se vodíku, rozvoje vodíkových technologií v našem regionu a uplatnit je v maximální možné šíři a komplexnosti tak, aby byla zabezpečena především dekarbonizace kraje a činnosti, které souvisejí s moderním podnikáním, s moderními technologiemi.“

Zakládajícím členem Vodíkového klastru MS kraje je kromě VŠB-TU Ostrava a společnosti Cylinders Holding také MS kraj.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: „My jsme pokročili od prezentací k reálným projektům. Současná situace není pro vodík úplně příznivá, protože se ukazuje, že je vodík drahý. Porovnání elektrifikace železniční trati s vodíkovým pohonem prostě nevychází. Důvod je jediný: Evropská komise trvá na zelenosti vodíku, tedy výrobě vodíku ze sluníčka.“

Svou budoucnost spojuje s vodíkovými technologiemi a Vodíkovým klastrem řada firem a společností nejen z MS kraje.

Benon Rychlík, manažer rozvoje vodíkových technologií, Ferrit: „Vodíkový klastr vnímám jako velmi významný počin, tím kraj podporuje rozvoj vodíkových technologií. Myslíme si, že v našem regionu má vodík velkou perspektivu, a proto jsme také do klastru vstoupili.“

Marcel Jenčo, generální ředitel, Hutní projekt Frýdek-Místek: „Členem Vodíkového klastru, jsme proto, že Hutní projekt se dlouho zabývá huťařinou a černým uhlím, což dnes není úplně zelená barva. Koksárenský a hutní průmysl jsou u nás na ústupu. Takže doufám, že jsme takovým příkladem přerodu firmy ve firmu, která se zabývá ekologizací.“

Vodíkový klastr MS kraje buduje partnerství a kooperuje se subjekty působícími v oblasti vodíkových technologií s cílem optimálně využít tyto nové technologie v rámci trvale udržitelného rozvoje Moravskoslezského vodíkového údolí.

Stát dá 3 miliardy na výstavbu větrných elektráren

Stát poskytne tři miliardy korun na výstavbu větrných elektráren v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu vypsalo novou dotační výzvu, v níž může jeden projekt získat až 750 milionů korun. Žádosti o dotaci bude ministerstvo přijímat až do konce října příštího roku.

Česko ve výrobě větrné energie dlouhodobě zaostává, jejím prostřednictvím pokrývá pouze jedno procento celkové tuzemské spotřeby energie. Ministerstvo uvedlo, že dotační výzvou reaguje na nepříliš využitý potenciál energie z větrných zdrojů v ČR.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu ČR: „Jde přitom o jeden z levných obnovitelných zdrojů, s jehož rozvojem posílíme naši energetickou bezpečnost, lépe ochráníme životní prostředí a vytvoříme nové pracovní příležitosti v regionech.“

Cílem úřadu je navýšit instalovaný výkon větrných elektráren až pětkrát. Dotační výzva podle ministerstva přispívá k naplňování energeticko-klimatických cílů a závazků z pravidel EU.

Marian Piecha, vrchní ředitel Sekce fondů EU: „Věříme, že ze strany podnikatelů bude po realizaci projektů větrných elektráren velká poptávka. Tím přispějeme ke zvýšení soběstačnosti v dodávkách elektrické energie a naplnění klimaticko-energetických cílů ČR.“ Zprostředkujícím subjektem je Agentura pro podnikání a inovace.

Větrné elektrárny v České republice loni vyrobily 693 megawatthodin elektřiny, což bylo meziročně o 9,5 procenta více. I přesto tuzemské větrníky pokrývají pouze jedno procento tuzemské spotřeby. ČR tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který loni stoupl na 19 procent. Vyšší výrobu elektřiny z větru mají i okolní státy, vyplývá z dat Komory obnovitelných zdrojů energie a České společnosti pro větrnou energii.

Kraj nabízí bezúročné půjčky zaměstnancům Liberty

Moravskoslezský kraj připravil finanční výpomoc zaměstnancům huti, kteří se díky krachujícímu ocelářskému gigantu ocitli v existenčních potížích. Nabízí bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun. Zaměstnanci huti, kteří jsou zároveň občany Moravskoslezského kraje, o ni mohou žádat na kontaktním místě ve školicím středisku v areálu podniku Liberty Ostrava.

Josef Bělica (ANO), hejtman: „Zaměstnanci Liberty Ostrava byli více než půl roku v obrovské nejistotě. Většina z nich si přála a věřila, že huť svůj provoz opět spustí. Bohužel, zpráva majitelů z minulého týdne o prodeji huti přišla jako studená sprcha. Doufáme, že se podaří najít ideálně českého kupce, který výrobu oceli v našem regionu zachová. Přesto je teď potřeba počítat s nejhorším a nabídnout lidem z Liberty pomocnou ruku. Věřím, že jim krajská bezúročná půjčka pomůže překlenout to nejtěžší období.“

Kvůli těmto půjčkám se bude krajská rada setkávat každý čtvrtek, aby postupně schvalovala všechny podané žádosti. Splatnost bezúročné půjčky je do 31. prosince 2024 a to jednorázově, nikoli ve splátkách.

Na instalaci největší baterie v ČR se podílel Aleš Zázvorka, generální ředitel IBG Česko

Občané, firmy i státní organizace mohou řešit svou energetickou situaci sami, nebo s pomocí poradenské agentury. Jednu takovou vlastní a vede expert na energie Aleš Zázvorka, kterého jsme vyzpovídali v rámci následujícího rozhovoru.

Tomáš Tikal, TV Polar: V Ostravě vznikl letos největší bateriový systém v ČR. Baterie ve Vítkovicích zahájila v únoru ostrý provoz. Hlavním úkolem unikátního akumulátoru je stabilizace energetické soustavy. Ostrava a Moravskoslezský kraj se tímto okamžikem stali lídry v ukládání energie v ČR. A právě Aleš Zázvorka se velkou měrou podílel například na instalaci a rozjezdu tohoto energetického uložiště.

Aleš Zázvorka, expert na energetické poradenství: Tato baterie je určena primárně pro primární regulaci frekvence a jak jsme zmiňovali, tak baterie je umístěná v šesti dvacetistopých kontejnerech. Baterie má výkon 10 megawatt, kapacitu má 9,45 megawatt hodiny. Tato velikost baterie by dokázala zásobit jeden den 1300 domácností, kompletní spotřebu.

Tomáš Tikal, TV Polar: To ale není jejím cílem, předpokládám. Takže jaká bude ta její využitelnost a význam pro Ostravu?

Aleš Zázvorka, expert na energetické poradenství: Tak přínos této baterie pro Ostravu je především zabezpečení kvality a stability přenosové sítě.

Tomáš Tikal, TV Polar: Zeptám se ještě, jestli je to ryze český výrobek?

Aleš Zázvorka, expert na energetické poradenství: Ryze česká je integrace a návrh té baterie a dodávky některých komponent. Jinak baterie jako taková je produkt francouzské společnosti Nidec, jednoho z hlavních hráčů na tomto poli ve světovém měřítku. Instalovaná kapacita jeho řešení je přes osm GW hodin a ryze česká je ta vlastní instalace, zprovoznění a následná péče.

Tomáš Tikal, TV Polar: Už máte objednávky na další podobné baterie?

Aleš Zázvorka, expert na energetické poradenství: Máme objednávky od různých zákazníků na baterie různých velikostí. My sami máme i svojí baterii, svůj produkt, ale ta je o řády nižší. Je ve velikosti od nějakých 110 do do 210 kilowatt výkonově a kapacitně je to 300 kilowatthodin. A to je náš produkt, který je postavený na vyjetých baterkách z elektromobilů. Takže je to takzvaný sekundární život baterií ve stacionárním použití.

Tomáš Tikal, TV Polar: Akumulátor od společnosti ČEZ ESCO pracuje ve vazbě s plynovými energetickými bloky z modernizovaného Energo centra ve Vítkovicích.

Redakčně upraveno / zkráceno.