Dobrý den, následujících patnáct minut bude patřit magazínu TV Polar Energie a kraj. Představíme si investiční záměr v Dolní Lutyni na Karvinsku, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s Kamilem Čermákem, generálním ředitelem společnosti ČEZ ESCO.

Kraj podpořil průmyslovou zónu v Dolní Lutyni

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo možnost zahájení přípravy plochy strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. O tuto lokalitu má zájem významný investor, který chce postavit obří továrnu na autobaterie.

Moravskoslezský kraj vytvořil podmínky k možnému vzniku Strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni na Karvinsku. Zastupitelé rozhodli o přípravě aktualizace zásad územního rozvoje, která umožní proměnu lokality v rozvojovou zónu.

Jan Krkoška, hejtman MS kraje: "V tuto chvíli jsme nastartovali proces příprav tohoto území Dolní Lutyně. Budou probíhat jednání s obcemi a budou se také vyhodnocovat analýzy v rámci životního prostředí i obyvatel."

Podle neoficiálních informací by měla v Dolní Lutyni vyrůst obří továrna na baterie do elektroaut. Jméno investora je tajné, ale hovoří se o Samsungu nebo Siemensu. Investice by měla dosáhnout výše až 200 miliard korun.

Petr Očko, ředitel agentury CzechInvest: "Pro nás je priorita získat technologicky vyspělého investora, tzn. chceme ty procesy urychlovat, ale dodám to B. Vůbec to neznamená, že se nechceme bavit s občany a okolními obcemi. Je důležité, aby to bylo připravováno co nejvíce participativní formou."

Příchod strategického investora by mohl znamenat vznik až 7000 pracovních míst. Chystané změny by kraj mohl stihnout schválit ještě v letošním roce. Investorovi jde prý o čas, a pokud by vše trvalo příliš dlouho, vybere si jinou zemi.

Okénko do světa

Dosažení cíle EU v oblasti větrných elektráren do roku 2030 je na dosah, především díky zlepšení v oblasti povolování a oživení investic. Překážky však přetrvávají, zejména v oblasti rozvoje sítí.

Rychlejší povolování a oživení investic do větrných elektráren znamená přiblížení se k trendu pro dosažení cíle EU rok 2030. Tím je pokrytí 35 % spotřeby elektřiny v EU výrobou z větrných elektráren. Podíl výroby větrných elektráren na celkové spotřebě elektřiny v EU přitom v roce 2023 činil 19 %. Největší podílem se pyšnilo Dánsko s 56 %, sedm dalších zemí vyrobilo více než čtvrtinu elektřiny z větru.

V loňském roce bylo v Evropě instalováno rekordních 18,3 GW větrných elektráren. Z toho 79 % tvořily větrné elektrárny na pevnině. Více než 1 GW pocházel z repoweringu starých elektráren.

Nejvíce nových elektráren nainstalovalo Německo, následované Nizozemskem a Švédskem. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě vzrostl na 272 GW.

Předpokládá se, že v období let 2024-2030 bude v EU v průměru instalováno 29 GW nových větrných elektráren ročně. Po zohlednění odstavovaných elektráren by tak instalovaný výkon větrných elektráren v EU měl podle sdružení v roce 2030 dosáhnout 393 GW.

K dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky je zapotřebí dosažení 425 GW. Analytici předpovídají ve dvaceti sedmi členských zemích EU do konce roku 2030 instalovaný výkon větrných elektráren ve výši 380 GW.

Zatímco přírůstky budou postupně klesat, příští rok by mohl být zaznamenán rekordní růst, předpovídají analytici. V letošním roce se předpokládá přírůstek přibližně 21 GW, který se v příštím roce zvýší na zhruba 28 GW a na 30 GW v roce 2026.

V období 2024-2030 by měly dvě třetiny nových instalací tvořit i nadále elektrárny na pevnině. Ke konci desetiletí by však dle předpokladů měl podíl instalací větrných elektráren na moři konstantně růst. Vyrovnat by se měl podílu nových elektráren na pevnině v roce 2030.

Zlepšuje se situace i v oblasti povolování. Evropa v roce 2023 schválila výrazně více povolení pro nové větrné elektrárny na pevnině než v předchozích letech. Je to z velké části díky novým pravidlům EU pro povolování obnovitelných zdrojů energie.

Německo a Španělsko povolily o 70 % více větrných elektráren na pevnině než v roce 2022. Francie, Řecko, Belgie a Spojené království rovněž zaznamenaly vyšší počty schválených povolení.

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO: Dekarbonizace hospodářství v MSK jde správným směrem

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak podle vašeho názoru pokračuje dekarbonizace v ČR?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Musím říct, že za poslední dva roky dostala velký skok a velkou dynamiku kupředu, protože ta odporná invaze na Ukrajinu způsobila jednu věc. Nejenom města a obce, ale i firmy a průmyslníci si uvědomují a celá řada je jich právě tady v Moravskoslezském kraji, že potřebují dekarbonizovat své provozy, aby měli vlastní, nezávislou, bezpečnou energetiku, aby byli součástí velkých dodavatelsko-odběratelských řetězců. A z mnoha důvodů za námi přicházejí a říkají, ano, udělejte nám projekty dekarbonizace, instalujte nám obnovitelné zdroje. Z tohohle pohledu to dostalo teďka velký skok dopředu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaké jsou cíle ČEZu v rámci tohoto?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: ČEZ jak víte, tak ČEZ sází na jádro budoucnosti. O tom se mluví teďka hodně a je připraven do něj hodně investovat. Nejenom financí, ale lidského potenciálu a výstavby. No a samozřejmě hodláme doplnit jádro významným portfoliem obnovitelných zdrojů, a to o výkonu až 6000 megawattů, což jenom připomenu, jsou tři stávající Temelíny. A tohle je ambiciózní projekt těch obnovitelných zdrojů do roku 2030 a jeho součástí jsou zase akumulace a baterky. Když to řeknu lapidárně, protože bez baterek by jste nemohl, potom, když pojedou sítě, obnovitelné zdroje a další funkcionality, regulovat výkony, případně tam, kde je třeba více výkonu, tam, kde je jeho deficit. A to právě umožní akumulační řešení, ať už baterky, taková, jaká stojí za námi, o velikosti rodinného domu, o váze devadesáti tun a výkonu deseti megawattů. Takže sakra velká baterka, z tohoto pohledu, největší v ČR. Anebo třeba zelený plyn jako je vodík. Tedy, my ho známe spíše jako palivo. On je taky vynikající akumulační médium.

Tomáš Tikal, TV Polar: Zmiňoval jste jádro. Předpokládám tedy, že máte na mysli malé modulární reaktory. Jak jsme daleko v tomto?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Jsme daleko dost. Myslím tím jádro. Teď myslím i to, když to rozdělím na malé, modulární a velké, tak řekněme to klasické, dostavba, což myslím, že se teďka řeší hodně intenzivně i na vládní úrovni. A ano, dobrá otázka, protože vedle některé severočeské a jihočeské lokality jsou třeba Dětmarovice jednou z možných lokalit na budoucí malý modulární reaktor. Takže z tohoto pohledu v Moravskoslezském kraji máme dobře našlápnuto a kraj má zase našlápnuto stát se energetickou jedničkou i mezi ostatními kraji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Poprosím, abyste našim divákům představil tuto baterii.

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Ta baterie, která stojí za námi, jak jsem říkal, velikosti malého rodinného domu a váze téměř sta tun, tak je baterie, která má výkon deseti megawattů. To ji činí největší baterií v ČR. No a je to baterka, která je úžasná nejenom v té podstatě akumulační, ale ona díky softwaru umožňuje spoustu věcí, regulovat to, co do sítě vnáší obnovitelné zdroje, podílet se na flexibilitě tzv. a věcech, které je potřeba řešit pro to, aby česká přenosová soustava, ta nadřazená, mohla regulovat případné přetoky neboli blackouty. A tohle to všechno umí ta baterie třeba jenom díky modernímu softwaru. Z tohoto pohledu je ta baterie jak výkonem, tak i tím softwarem, jí to řadí mezi špičku nejenom v ČR, kde je největší, ale v celé Evropě.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaký bude mít význam pro Ostravsko?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Obrovský, protože Ostravsko se tím pádem stává opravdu jedničkou v pelotonu mezi soutěži. Řeknu v soutěži ostatních velkých krajských měst, tak se stává jedničkou v oblasti moderní energetiky. Na druhou stranu nedaleko je Havířov, který má také podobně velké ambice. Je tam velký úsporný projekt, takzvaný EPC. Bavíme se tam o vodíku a o Dětmarovicích jako o zdroji, který budeme za velké miliardy konvertovat na zemní plyn a biomasu, jsem mluvil. To znamená, v tomto kontextu to činí jak z Ostravska, tak z celého kraje. Opravdu, řeknu v tuhle chvíli jedničku mezi ostatními kraji v ČR.

Tomáš Tikal, TV Polar: Říkal jste, že je to takový první krok, že máte rozjeté další projekty. Tak jaké, prosím?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Pokud jde o Moravskoslezský kraj, tak jsem je vlastně vyjmenoval. Nicméně rádi bychom také v Moravskoslezském kraji uspěli s velkými obnovitelnými zdroji, ať se to týká solárních parků, případně větrných parků, protože tady jsou dobré přírodní a geografické podmínky. Vedle třeba Vysočina a Libereckého kraje, určitě chceme pokračovat v akumulaci. Chceme se podívat i na otázky vodíku tady. A dalších věcí, které přináší energetika. A v neposlední řadě chci zmínit oblast energetických úspor. Když jsem mluvil o EPC v Havířově, protože nejlepší energie z pohledu uživatelů měst a obcí, zvlášť v dnešní napjaté rozpočtové době je ta nevyrobená, respektive ušetřená. A v tomto chystáme také velké balíky právě tady na Ostravsku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak daleko je projekt v Havířově?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Projekt v Havířově je vysoutěžen, vybrán a jsem rád, že máme tu čest, že jsme zvítězili. A to znamená, že v tuto chvíli se chystáme realizovat těch několik budov, které jsou součástí toho projektu. Připomenu, že to je největší městský EPC úsporný projekt na Moravě a ve Slezsku. Abych to řekl správně. A zároveň se v Havířově díváme i na městské tepelné hospodářství, protože tam máme společný podnik, takže se chystáme Havířov začlenit komplexně.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak byste hodnotil spolupráci s městem Havířov?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Jako vynikající. Jako vynikající a teď to nemyslím jako frázi. Musím říct, žě v Havířově jsme narazili na vedení města bez rozdílu politických barev, které má ambice udělat z Havířova skutečně jedničku v oblasti moderní energetiky, úspor, obnovitelných zdrojů, akumulací, všech těch věcí, o kterých se tady bavíme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak by v Havířově, tady ve finále ten energetický mix měl vypadat.

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Měl by vypadat tak, že by měl mít centrální zásobování teplem, což je důležitá věc z pohledu občanů, ale již na bázi dekarbonizovaného zdroje, o který se částečně budou starat naši partneři. Nechci použít slovo konkurenti, protože v Havířově jsme se stali skutečně partnery s Veolií a budeme se starat o decentrální prvky. To znamená kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, solární energetiku a úsporné projekty v budovách. Z tohoto pohledu se Havířov stává zase jedničkou mezi statutárními městy, z pohledu komplexnosti toho řešení.

Tomáš Tikal, TV Polar: Na to jsem se právě chtěl zeptat, jestli může být i příkladem nebo nějakým prototypem pro ostatní města.

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Určitě. A myslím si, že nejenom, že může být, on už jím je.

Tomáš Tikal, TV Polar: Myslíte si, že bude Havířov předávat i zkušenosti ostatním?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Já věřím, že ano. Minimálně naším prostřednictvím. To my velice rádi a bereme si ho jako referenci. Ale zároveň skutečně si myslím, že Havířov má plný právo být na co pyšný a má plné právo, aby ostatním městům řekl tyhle zkušenosti. Mimochodem, my se s tím setkáváme, že se nás ta města třeba už na to ptají, říkají, řekněte nám tu Havířovskou zkušenost. Podobné město, třeba které řeší politiku takto tepelnou, je Ústí nad Labem, kde se snažíme zachovat a určitě zachováme systém centrálního zásobování z Trmic z naší teplárny, kterou budeme překlápět také na biomasu a zemní plyn a zároveň na druhém břehu Labe chystáme projekt založený na decentrální energetice, tepelná čerpadla, soláry. To znamená, tohle je asi mix, který skutečně v této zemi umí jenom skupina ČEZ.

Tomáš Tikal, TV Polar: Zmiňoval jste fotovoltaiku v našem regionu tak, jak to jde?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Jde to dobře, ale my tady vidíme ještě velkou příležitost. Protože myslím si, že tady je příležitost v Moravskoslezském kraji i na větší větrné parky nebo na střešní instalace pozemní, které děláme, ale na větší a hlavně tady. Já jsem to zmiňoval na větrné parky a s těmi by jsme tady rádi uspěli.

Tomáš Tikal, TV Polar: Několikrát padl název vodík. Tak jak vidíte budoucnost tohoto média?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Vidíme ho jako klíčové, protože za prvé je to palivo, které už dneska přimícháme třeba do kogeneračních jednotek a vidíme ho jako možnou budoucí náhradu třeba v oblasti teplárenských provozů. Ale Bůh chraň, potřebujeme ještě dlouho let. Budeme potřebovat zemní plyn, samozřejmě derusifikovaný z jiných zdrojů, ale potřebujeme ho. Doplníme ho těmihle věcmi. No a vodík je také vynikající akumulační záležitost. My ho často zmiňujeme spíš jako palivo, ale on skutečně umí akumulovat energii stejně tak jako třeba tato baterie za námi. Takže z tohoto pohledu má vodík určitě v energetice velkou budoucnost. Ale nejenom vodík, i ostatní zelené plyny, biometan a další.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak by podle vás v roce 2030 mohl vypadat energetický mix v ČR?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Určitě bude stát na jádru jako zdroj základního zatížení soustavy. To je obrovské know how, které ČR má a hodlá udržet. A o tom svědčí ta diskuze, která se posouvá k budování dalších jaderných zdrojů. Malé modulární reaktory a doplněno širokým portfoliem těch řekněme šesti tisíc megawattů obnovitelných zdrojů. A mezi nimi budou právě důležité akumulační prvky agregace, flexibilita, takové ty naše energetické složitosti, které ale způsobí, že ta soustava bude dobře regulována, nebudou tady blackouty a budeme mít robustní, bezpečnou soustavu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Rádi našim divákům přinášíme optimistické zprávy. Tak jeden vzkaz na závěr. Jak vidíte budoucnost energetiky v našem státě?

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, a.s.: Myslím, že máme štěstí, ať jsme se narodili kdekoliv, třeba v Olomouci a žijeme v Praze jako já, nebo všichni v Moravskoslezském kraji a různě po ČR. Že žijeme v zemi, která má dobrou energetickou politiku, má robustní soustavu a je připravená mít třeba unikátní národní řešení v oblasti jádra a k tomu ho doplnit obnovitelnými zdroji a postupně se dekarbonizovat tak, aby český průmysl mohl nadále prosperovat a nebylo mu v rámci tohoto procesu nějakým způsobem ublíženo, i když je to náročně. To znamená, z tohoto pohledu se dívám do budoucnosti relativně optimisticky, protože dekarbonizace a to, že vyřešíme energetickou soustavu, aby fungovala pro obce, města, podniky, to je sice velký úkol, ale myslím, že máme dobře našlápnuto.

Redakčně upraveno / zkráceno.