Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu magazínu TV Polar Energie a kraj. Na úvod vám ukážeme nejlepší stavby v našem kraji, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s poslancem Evropského parlamentu Alexandrem Vondrou.

Dvě ocenění ve Stavbě roku bral energetický polygon

Stavbou MS kraje za rok 2023 se stal Dům služeb v Palkovicích na Frýdecko-Místecku. V prestižní soutěži porazil například Organicu v centru Ostravy i všechny průmyslové stavby v kraji.

Celkem 62 staveb se ucházelo o prvenství v 18. ročníku ankety Stavba roku MS kraje. Odborná porota nakonec udělila hlavní cenu Domu služeb v Palkovicích.

Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: „Je to vrchol našeho snažení. Letos jsme byli druzí v anketě Vesnice roku, ale důležitější než je pro nás, aby se u nás lidem dobře žilo.“

Hned dvě ocenění získala také budova CEETe v areálu VŠB-TUO. Ta zaujala především tím, že kombinuje nejrůznější energetická řešení v jedné stavbě.

Lukáš Prokop, ředitel, CENET: „Jedná se o testovací polygon moderní energetiky, který kromě samotné stavby obsahuje řadu technologií, které budou využitelné v budoucnu k přeměně látek na užitečné formy energie. Výjimečná je zejména skloubením těch technologií pod jednu střechu.“

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Byl jsem překvapený z velkého počtu nominací. Osobně mě zaujal vítězný dům v Palkovicích a také průmyslové stavby.“

Za 18 ročníků se do soutěže přihlásilo přes 700 staveb v MS kraji.

V Temelíně se připravuje stavba modulárního reaktoru

Energetická společnost ČEZ dnes podala žádost o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro stavbu malého modulárního reaktoru v Temelíně. Plánovaný blok s jedním či dvěma reaktory má mít výkon do 500 MW. Předpokládaná životnost je 60 až 80 let.

Stavba by měla podle dokumentace začít v roce 2029 a skončit o pět let později. Kdo by mohl nový jaderný zdroj v Temelíně postavit, není z dokumentace jasné. „Dodavatel elektrárny bude vybrán v dalších etapách přípravy projektu,“ uvádí ČEZ. Zmiňuje ale čtyři možné varianty malých modulárních reaktorů, a to od společností Rolls-Royce, GE Hitachi, EDF a Westinghouse.

Blok s malým modulárním reaktorem by měl stát jihozápadně od stávajícího areálu jaderné elektrárny Temelín. ČEZ předpokládá, že na provoz a údržbu bloku bude při běžném provozu potřeba nejvýše 300 pracovníků.

ČEZ již dříve oznámil, že plánuje do roku 2050 postavit modulární reaktory o souhrnném výkonu tři gigawatty. Stávající elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty. Modulární reaktory by podle dřívějšího vyjádření ČEZ měly sloužit především pro dodávky tepla a měly by vznikat například na území nynějších uhelných elektráren, například v Prunéřově nebo v Dětmarovicích.

ČEZ koncem října podepsal se společností Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupí zhruba dvacetiprocentní podíl, za nějž zaplatí jednotky miliard korun. Spolupráce, která je připravována na několik desetiletí, počítá s tím, že ČEZ se bude přímo podílet na vývoji nové technologie modulárních reaktorů i na jejich výrobě v globálním měřítku. Nepůjde tak pouze o nákup nebo dodávku hotových zařízení.

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Energetickou situaci v Česku velmi ovlivňuje Německo

Tomáš Tikal, TV POLAR: Alexandr Vondra podepsal Chartu 77 a v letech 1989 až 1990 vykonával post jejího mluvčího. V letech 1997 až 2001 byl velvyslancem České republiky v USA. V letech 2006 až 2007 byl ministrem zahraničních věcí. V letech 2007 až 2009 místopředsedou vlády pro evropské záležitosti, poté ministrem obrany. Od roku 2019 je poslancem Evropského parlamentu. Do Ostravy přijal Alexandr Vondra pozvání na výroční energetické setkání Leading Minds Forum.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Co bylo tím hlavním sdělením z Vaší strany?

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Tak dán zájmem tady, co chtějí slyšet. Jestli se nějakým způsobem posune vnímání té zelené politiky s dopadem zejména na energetiku jak ze strany Evropské komise, tak nebo Evropského parlamentu.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Co ty změny v tom Evropském parlamentu přinesou konkrétně pro energetiku v našem kraji nebo v naší republice?

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Nechci zatím vytvářet nějaké nepřiměřené velké očekávání. Přinesl asi drobný posun, bych řekl k větší míře realismu, snad k větší míře podpory průmyslu v tom smyslu, aby ty zelené regulace nebyly úplně likvidační, ale na revoluci tam ty poměry sil bohužel nestačí.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Vy už máte představu, jak by ty regulace energetického trhu mohly do budoucna vypadat v nejbližších letech?

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Ony jsou většinou už schválené. Tam jde spíš o to, jestli se podaří něco revidovat. Myslím si, že se může podařit revidovat ten zákaz spalovacích motorů v roce 2035. Tam se rýsuje podle mě většina. Bude velká debata o cílech dekarbonizace na rok 2040, protože tam komise chce přijít s 90 % a to je strašně moc. To bude vytvářet neuvěřitelné nároky, tady zejména tu éru 2030 až 2040 a tam myslím bude zápas ty cíle přeci jenom uvést víc do souladu s nějakou realitou. Jestli to má být -55 CO2 do roku 2030 a karbonová neutralita v roce 2050, tak 2040 je přesně v polovině mezi a to by mělo vycházet nějakých 78 %, a ne na 90 % jak to chtějí. Ale to bude boj a uvidíme. No a pak jako myslím co ještě pro nás důležité, tady snad se budeme posouvat dál a to je jádro. Rehabilitace jádra v té plné škále, protože bez jádra tu dekarbonizaci prostě nedáme.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jádro skončilo v Německu, pokud vím. Jaký je ten dopad a jaká je to pro nás zkušenost?

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Německou Energiewende já považuju za katastrofu, protože rozbila energetický trh zejména ve střední Evropě. Oni si stanovili cíle, které sami dneska nejsou schopni pořádně plnit a ještě úplně hloupě si to zkomplikovali tím hysterickým zavíráním jaderných elektráren. Uvidíme, situace se pozvolna mění. Třeba CDU už jaksi začíná být pro jaderná. Tahle vláda to zatím nepustí, kterou vedou socani se zelenými, ale možná se jednou dočkáme i revize v Německu. Myslím si, že Německo je průmyslová země a těmi větrníky a soláry to prostě neutáhne. Svítí, fouká fajn, ale pak nesvítí, nefouká a najednou bude velký problém a bude nedostatek.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Kdy si myslíte, že do našeho energetického mixu výrazněji vstoupí modulární reaktory?

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Závisí to na technologickém vývoji. ČEZ teď zahajuje nějaký proces výběru těch budoucích kontraktorů. Ony zas tak malí úplně nejsou, a myslím si a nedělám si iluze, že by se to někdy podařilo během třeba čtyř, pěti let. Ale do budoucnosti to cenu má. Když je předpoklad, že ty dva bloky v Dukovanech by mohly být funkční někdy 2030, 2037, 2038, tak možná to bude i doba, kdy by se začalo reálně uvažovat o tom, že tady budeme mít nějaký ten blok menší.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Dočká se běžný spotřebitel, tedy občan České republiky, jakési ochrany ze strany státu? Co se cen energií týká?

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Já bych rád, aby se jí dočkal tím způsobem, že ty ceny nebudou příliš vysoké. Druhý je ten model, který v Evropě mnozí zastávají, že teda bude vyšší cena a pak těm chudším se to nějakým způsobem přerozdělením bude kompenzovat, ten klimaticko-sociální fond. Třeba zdražíme benzín a naftu, a budeme to pak lidem nějakým způsobem zpětně dorovnávat, to je prostě bolševický model, který podle mě bude blbě fungovat. Daleko lepší by bylo povolit ty regulace tak, aby ta cena nevylezla nahoru. To je jednodušší model a za to tam budeme bojovat, ale znovu říkám hodně podle mě bude záviset na vývoji v Německu. Protože roste protekcionismus, to znamená, německá ekonomika bude mít potíže, protože je orientovaná na vývoz a tím pádem to bude mít dopad i na nás. A teď ještě po Němcích budou chtít platit, aby jako ta bohatá země sanovala ty různé dotační programy. Tam je otázka, jak Němec tohle bude dlouho ochoten dělat, a co to udělá s německou politikou. Takže myslím si, že tohle je taková trochu pro mě naděje k nějaké větší míře realismu, až se začnou probouzet víc v Německu.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Pomůže nám i komunitní energetika?

Alexandr Vondra, europoslanec, expert na energetiku a životní prostředí: Trochu jo. Ano, ale není to všelék. Já jsem si sám třeba teda někdy před rokem nechal udělat takovou studii, jestli si teda dát soláry a baterky na chalupu, kde mám stodolu na jih a pak si to třeba i teda využít tou komunitní doma v Litoměřicích, kde bydlím. Já jsem chtěl bez dotací, protože já nechci dotaci. Myslím si, že já, který hlasuje o těch regulacích, by o tu dotaci neměl žádat. No, ale bez té dotace, je tam 18 letá návratnost, obrovská nadvýroba v létě, kdy pak se toho budu zbavovat, ještě za to budu platit a v zimě, kdy je největší spotřeba kvůli topení, tak mi to naopak nic neřeší.

Redakčně upraveno / zkráceno.