Dobrý den, jsem rád, že jste si naladili TV Polar a sledujete magazín Energie a kraj. Odklon od uhlí znamená komplikace také pro firmy, které jsou na jeho těžbu navázány. Proto musí hledat jiné uplatnění na trhu. Velmi dobře se to daří společnosti Ferrit ze Starého-Města na Frýdecko-Místecku. Ta se primárně zaměřovala na výrobu závěsného dopravního systému v uhelných dolech, ale v posledních letech své portfolio úspěšně rozšířila i o důlní nakladače v dolech rudných.

Ferrit vyrobil zbrusu nový důlní stroj

Společnost Ferrit je soukromá firma z Frýdecko-Místecka s celosvětovou působností, která byla založena v r. 1993. Z obchodní společnosti se transformovala ve společnost výrobní s vlastní vývojovou základnou. Největší podíl produkce tvoří závěsný dopravní systém, který společnosti vydobyl vedoucí postavení na světových trzích. V posledních letech se společnost věnuje také vývoji a výrobě důlních nakladačů. Prvním produktem byl v roce 2018 DNK 10 ve spolupráci s ruským partnerem UGMK.

Pavel Mohelník, ředitel strategických projektů společnosti Ferrit: „Samozřejmě jsou to velké emoce, protože je za tím několikaletá práce obou našich firem, všech našich lidí. Ta spolupráce je založená na vzájemné výhodnosti, to znamená, že nehledě na to, že naše firma je podstatně menší, než UGMK, pořád jsme kladli důraz na to, aby to byla vyvážená a vzájemně výhodná spolupráce, to je základ.

O pár let později se společnosti Ferrit podařilo vyrobit ještě větší důlní nakladač, s kapacitou 14 tun. Pojďme se podívat na reportáž, kterou jsme tenkrát vysílali.

Společnost Ferrit na Frýdecko-Místecku opět výrazně posunula své limity. Společně s Ruským partnerem UGMK vyrobila a vyvinula obří nakladač. Kapacita jeho lžíce je 14 tun, takže se do ní vejde velké nákladní auto.

Pavel Mohelník, ředitel strategických projektů společnosti Ferrit: „Ta spolupráce už trvá několik let, od roku 2017, kdy byla podepsaná smlouva o dlouholeté spolupráci. Na základě této smlouvy byl vyroben v roce 2018 první stroj s kapacitou 10 tun a toto je v pořadí druhý stroj s kapacitou více, než 14 tun.“

Vývoj tohoto stroje trval dva roky a podíleli se na něm jak čeští, tak i ruští odborníci.“

Pavel Mohelník, ředitel strategických projektů společnosti Ferrit: „Ten vývoj trval zhruba dva roky. Bylo to samozřejmě složité, protože to je stroj poměrně náročný a zejména podmínky, ve kterých pracuje, jsou velmi náročné. Vysoká teplota, vlhkost, prach, to jsou všechno nepříznivé ovlivňující faktory pro práci takových strojů.“

Sergej Bezrukov, obchodní rada Ruské federace v Čr: „Chtěl bych firmě Ferrit moc poděkovat za spolupráci, fungovala opravdu výborně. Ferrit zajistil vývoj, o výrobu jsme se podělili. Náš český partner dodal část komponentů k nám do Ruska, kde se stroje montují. Moc se těšíme, že spolupráce bude pokračovat i v budoucnu a přinese další úspěchy v podobě ještě větších strojů, které v ruských dolech nutně potřebujeme.“

Nakladač budou využívat především doly v Rusku.

Pavel Mohelník, ředitel strategických projektů společnosti Ferrit: „Ten stroj je určen pro rudné doly, k přepravě rudy.“

Šéfové Ruského partnera bohužel nemohli kvůli světové pandemii na slavnostní odhalení nového nakladače dorazit.“

Andrej Popov, generální ředitel Ruské společnosti: „Jsem rád, že i přes uzavřené hranice a vzdálenosti tisíce kilometrů jsme pokračovali v rozvoji společného projektu. Úspěch jakéhokoliv podnikání zásadně závisí na partnerech, jejich poctivosti, spolehlivosti a zodpovědnosti. Jsem velmi rádi, že v případě Ferritu jsme měli šťastnou ruku.“

A teď pro vás máme aktuální informaci o posledním výrobku, který se na trhu důlních nakladačů podařilo společnosti Ferrit vyvinout a vyrobit. Více v reportáži.

Zbrusu nový výrobek společnosti Ferrit má označení DNK 17 a je to kolový důlní nakladač určený pro práci v hlubinných rudných dolech na měď. Ta sedmnáctka na konci označení stroje není náhodou – znamená, že nosnost lžíce je neuvěřitelných 17 tun.

Pavel Mohelník, ředitel strategických projektů společnosti Ferrit: „My dlouhodobě spolupracujeme a celý ten výrobní program je společná výroba s Ruskou firmou UGMK. Ty naše stroje, společně vyrobené, jsou určeny zejména pro jejich doly. Ale následně samozřejmě pro jiné doly v Rusku, pro jiné společnosti, pro celý svět.“

Ferrit je pro ruského giganta, společnost UGMK velmi spolehlivým partnerem a ze spolupráce těží obě strany.

Pavel Mohelník, ředitel strategických projektů společnosti Ferrit: „Spolupráce vypadá tak, že celý vývoj toho stroje zabezpečuje Ferrit. Následně vyrábíme prototypy. Potom jsou stroje nasazovány.“

Před tím, než důlní nakladač DNK 17 vjede do dolu, čekají ho ještě nejrůznější testy.

Pavel Mohelník, ředitel strategických projektů společnosti Ferrit: „Tento stroj je plně funkční. Budou následovat provozní zkoušky. Několik dní ho budeme testovat. Jízdu z kopce, úkony atd.“

Ferrit už vyrobil 16 desetitunových strojů, 5 čtrnáctitunových a teď tedy přichází na trh s absolutní novinkou, 17tunovým důlním nakladačem DNK 17.

Kraj pořídil auta na CNG

Krajský úřad MS kraje opět potvrdil, že mu není zdejší ovzduší lhostejné. Vyřadil stará auta na benzín a nahradil je ekologičtějšími CNG vozidly.

Z fondu spravedlivé transformace poputuje do Moravskoslezského kraje 18,9 miliard korun. Určeny jsou na strategické projekty, které mají pomoc nastartovat a transformovat region po ukončení těžby uhlí. S projekty, které jsou určeny pro rozvoj Karvinska, se seznámila veřejnost v karvinské regionální knihovně.

Čtyři nová auta s pohonem na CNG mají k dispozici zaměstnanci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Vozidla, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, využívají k vyřizování pracovních povinností.

Díky dotaci Státního fondu životního prostředí mohl krajský úřad zakoupit čtyři nová vozidla Škoda Octavia kombi 1.5 G-Tec s pohonem na CNG. Zaplatil za ně zhruba 2,16 milionu korun, dotace SFŽP činila 50 tisíc korun na jedno auto.

„Ekologicky šetrnější škodovky jsme pořídili v rámci pravidelné obnovy vozového parku krajského úřadu. Nahradily čtyři starší vyřazená vozidla s benzínovými motory. Kromě pozitivního přínosu pro životní prostředí budou mít tato auta také ekonomický efekt, jejich provoz je až o korunu na kilometr levnější než u srovnatelných vozidel s konvenčním pohonem,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza.

Dodal, že krajský úřad v současnosti provozuje dvacet vozidel na CNG, zaměstnanci za svými pracovními povinnostmi jezdí také dvěma elektromobily. „Doporučujeme, aby i příspěvkové organizace kraje postupně nahrazovaly služební vozidla auty přívětivějšími k životnímu prostředí,“ řekl ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza.

Podpora alternativních způsobů dopravy - elektřiny nebo CNG je pro Moravskoslezský kraj klíčová. Intenzivně hledá způsoby, jak co nejrychleji jezdit co možná bez emisí a přispět tak ke zlepšení kvality ovzduší v regionu. V budoucnu počítá i s vodíkovou mobilitou ve veřejné dopravě. Například první vodíkové autobusy začnou do tří let jezdit na Havířovsku. Moravskoslezský kraj už vypsal tendr na dodavatele, který by měl od konce roku 2024 v této části regionu po dobu deseti let zajistit veřejnou dopravu deseti vozidly s vodíkovým pohonem.

Rozdělování financí z Fondu spravedlivé transformace

Z fondu spravedlivé transformace poputuje do Moravskoslezského kraje 18,9 miliard korun. Určeny jsou na strategické projekty, které mají pomoc nastartovat a transformovat region po ukončení těžby uhlí. S projekty, které jsou určeny pro rozvoj Karvinska, se seznámila veřejnost v karvinské regionální knihovně.

Veřejnost se mohla v literárním salonku karvinské regionální knihovny seznámit se strategickými projekty, které jsou připraveny zejména pro restartování Karvinska.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MSK: “My máme schváleno v rámci Fondu spravedlivé transformace 18,9 miliard Kč a máme vybráno 13 strategických projektů. Nicméně, těch 13 projektů vyžaduje více peněz, předpokládáme, že ne všechny projekty mohou být realizovány.”

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Bavíme se o 20 miliardách korun, které by měly přijít do našeho kraje, z čehož na Karvinsko by měla směřovat jedna třetina, čili 6-7 miliard korun. Něco půjde na excelenci, tzn. na vysoké školy a něco půjde do staveb. V případě Karviné těch staveb je několik, to jsou stavby tradiční, průmyslové zóny, ať už to jsou Lazy nebo ČSA, pak to jsou stavby památkové, kdy chceme z Gabriely udělat vstupní bránu do Karvinska. Pak je to projekt těch šílených skleníku, který by měl Karvinou nakopnout směrem do zelena, pak je to PODULUPARK, což je soukromý projekt, který zahrnuje širokou škálu různých komponent od stavby nové čtvrti až po energetické věci.”

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: „Ty projekty jsou náročné, nejsou to projekty za dvacet tisíc, ale jsou to projekty za stovky milionů korun, ta příprava nebude vůbec jednoduchá. Důležité bude, abychom tady na Karvinsku byli jednotní, neházeli si klacky pod nohy, abychom byli schopni ty projekty dotáhnout do nějaké podoby, a věřím tomu, že v případě, že se nám ty projekty podaří tady zrealizovat, tak můžeme pracovat na přetvoření toho města.

Fond spravedlivé transformace je otevřený, tam budou tématické výzvy, takže pokud budou mít karvinští podnikatelé nějaké nápady, určitě s nimi budeme komunikovat a rádi s nimi dělat třeba na něčem jiném než to, co je dnes vymyšleno.“

Jedním ze schválených projektů je výstavba nového centra podnikání, profesních a mezinárodních studií takzvaný Cepis.

Daniel Stavárek, děkan OPF Karviná: “My jsme využili výzvu, která byla otevřena k podání projektu na výstavbu nové budovy v blízkosti OPF, která by měla sloužit jako Centrum podnikání profesních a mezinárodních studií. Je to pokračování mise OPF podporovat všemožně rozvoj podnikavosti a podnikání v Karviné a na Karvinsku, v MSK a tím přispět do transformace MSK a našeho regionu. Věříme, že ta cesta, kterou jsme započali rozvojem Business gate, rozvojem profesních studijních programů může pokračovat ještě masivnějším rozvojem v novém prostředí. Máme v plánu akreditovat unikátní nové studijní programy, které budou zaměřeny na inovace, na regionální rozvoj, environmentální politiku, což jsou ty oblasti, které tento kraj potřebuje, a věříme, že tím přispějeme k tomu, aby k nám chodili noví aktivní studenti, motivovaní studenti a zároveň ti, kteří uspějí ve studiu, neopouštěli tento kraj.“

Dalším projektům se budeme průběžně v rámci pořadu Energie a kraj věnovat.

Toto vydání magazínu energie a kraj je u konce. Děkujeme za pozornost a na viděnou, příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.