Dobrý den, i v tomto týdnu vám TV Polar přináší magazín Energie a kraj. Představíme si projekty CEETe v Ostravě, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s generálním ředitelem Třineckých železáren Romane Heidem.

Technologie v CEETE mění budoucnost energetiky

Centrum energetických a environmentálních technologií – Explorer (CEETe) vzniklo zásluhou vědců Centra energetických a environmentálních technologií v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a od svého otevření v říjnu 2023 se zaměřuje na výzkum a vývoj nízkouhlíkových technologií, které mají nahradit fosilní paliva a přispět k udržitelné energetice, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni.

Stanislav Mišák, ředitel CEET: „CEET bylo založeno pro řešení otázky energetické soběstačnosti. Snažíme se vytvořit novou energetiku, která nás vymaní ze závislosti na fosilních palivech. Přejdeme na energetiku, která bude soběstačná, udržitelná a atraktivní pro život. To je náš hlavní cíl.“

Centrum je vybaveno řadou specializovaných laboratoří, včetně laboratoře vodíkových technologií, termodynamických procesů a hydroponie. Budova sama využívá řadu inovativních technologií: na střeše se nachází 12 větrných turbín, fasádu pokrývá 473 solárních panelů, a objekt využívá pokročilý systém hospodaření s dešťovou vodou. Tato kombinace technologií umožňuje CEETe fungovat s minimální závislostí na externích zdrojích energie.

Lukáš Prokop, ředitel, CENET: „Toto centrum je na špičkové evropské úrovni. Mně je na tom velmi sympatické to, že všechny technologie, které jsou momentálně k dispozici, tady testují a propojují. Není to jedna izolovaná technologie, ale je to komplex a spojení všech technologií, které nám pomáhají minimalizovat uhlíkovou stopu.“

Pavel Bezucký, generální ředitel, Schneider Electric: „Pro nás bylo otevření CEETe výzva. My jsme skončili stavební část, část uvedení do provozu, ale instalace technologií byla pro nás ještě větší zátěž než při samotné výstavbě. Většinu technologií tady vyvíjíme ve spolupráci s firmami, takže to nejsou věci, které by skončily v šuplíku.“

Cílem centra je rozvíjet spolupráci napříč sektory – od veřejného sektoru přes podniky z aplikační sféry až po univerzity a výzkumné organizace, a tím podporovat inovace v oblasti udržitelné energetiky.

Příroda pohlcuje méně uhlíku, může za to oteplování

Cíl dosáhnout čisté nuly z pohledu uhlíkových emisí v roce 2050 kalkuluje i s tím, že část vypuštěného CO2 pohltí lesy a oceány. Vědci se ale obávají, že celý proces zachytávání CO2 přírodou by mohl v důsledku klimatické změny zkolabovat. Křehkost ekosystému se ukázala v minulém roce, kdy se pohlcování uhlíku půdou prokazatelně snížilo.

V Evropě došlo ve Francii, Německu, České republice a Švédsku k výraznému poklesu množství uhlíku pohlceného půdou v důsledku výskytu kůrovce, sucha a zvýšeného úhynu stromů v souvislosti s klimatem.

Finsko, které má nejambicióznější cíl uhlíkové neutrality ve vyspělém světě, zaznamenalo v posledních letech zánik svého kdysi obrovského pohlcování uhlíku půdou. To znamená, že i přes snížení emisí ve všech odvětvích o 43 % zůstaly celkové emise země nezměněny.

Tyto změny jsou zatím regionální. Některé země, jako například Čína a USA, zatím takový pokles absorpce nezaznamenaly.

Předběžná zjištění mezinárodního týmu vědců ukazují, že v roce 2023, který byl nejteplejším rokem v historii, se množství uhlíku pohlcovaného půdou dočasně propadlo. Konečným výsledkem bylo, že lesy, rostliny a půda - jako kategorie - neabsorbovaly téměř žádný uhlík.

V posledních letech bylo zveřejněno několik odhadů, jak by svět mohl zvýšit množství uhlíku, které jeho lesy a přírodní ekosystémy absorbují. Mnozí vědci však tvrdí, že skutečným úkolem je chránit již existující úložiště uhlíku tím, že zastavíme odlesňování, snížíme emise a zajistíme, aby lesy byly co nejzdravější.

Roman Heide, generální ředitel TŽ: Transformace Třineckých železáren snižuje emise

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Ta situace jde podle plánu v současné době. Budeme přecházet na paroplynový cyklus v následujících třech letech, čímž budeme v rámci transformace plnit ty stanovené cíle, a harmonogram prozatím je bez odchylky.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Platí, že budete schopni docílit energetické soběstačnosti? To znamená vyrobit dost elektřiny a nebýt závislí na trhu?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: V určitém slova smyslu ano, ale nesmíme si myslet, že dokážeme vyrobit dostatek elektrické energie i pro naši plánovanou investici, elektrickou obloukovou pec. To v žádném případě. Ta bude napojena na zdroj velmi vysokého napětí přes přenosovou soustavu od společnosti ČEPS.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jak bude náročná rekonstrukce za plného provozu energetiky?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Velmi. Nicméně máme i v rámci harmonogramu krizové plány a přípravu veškerých odstávek, které navazují na nutnou odstávku energetického kotle a následnou instalaci nového paroplynového cyklu.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Bude znamenat snížení emisí CO2 o třetinu také zlevnění emisních povolenek? Co to bude znamenat pro celé Třinecké železárny?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Zlevnění povolenek ani ne. Povolenky jsou samostatná disciplína, která má svoji hodnotu, ale bude to znamenat snížení povolenek, které my budeme muset nakoupit. Takže to bude snížení nákladů v rámci ekologizace závodu.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jak si zajistíte dostatečné dodávky plynu a jak ho dostanete do Třince?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Tak prozatím my neplánujeme žádné zvýšení kapacity pro plyn a odběr v současné době. Spíše je to obráceně. Při vypnutí aglomerace a následné vypnutí vysoké pece budeme mít plynu přebytek, takže budeme zcela jistě snižovat objem.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Teď je moderní plánovat vodíkovou budoucnost. Jak jste na tom vy v tomto směru?

Tomáš Tikal, TV POLAR: My samozřejmě s touhle otázkou taky počítáme a nějakým způsobem ji rozvíjíme. Nicméně prozatím ještě nejsou dostatečně stanovené veškeré limity a definice, které potřebujete k vlastnímu provozování, výrobě a další v infrastruktuře a distribuci tohoto prvku. Takže prozatím spíše jsme ve fázi rekognoskace.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Dalším velkým cílem je vybudovat obloukovou pec na výrobu oceli. Takže jak jste daleko v tomto směru?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Veškeré přípravné práce, co se týče povolování a co se týče výkresové dokumentace, tak máme v plném proudu. U některých se dokonce už blížíme k závěru. V příštím roce bychom rádi podali žádost o dotační titul a na konci příštího roku bychom chtěli započít stavbu.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Budete tím pádem odstavovat jednu ze dvou vysokých pecí?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Ano.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jak náročné to bude a jak dlouho to bude trvat?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: My počítáme, že v roce 2028, někdy v prosinci dohotovíme veškeré práce na obloukové peci a začne zkušební provoz. To znamená, že v průběhu roku 2029 by došlo k odstavení vysoké pece.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jedné z těch dvou.

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Ano jedné z těch dvou.

Tomáš Tikal, TV POLAR: A ta druhá?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Ta druhá zůstane v chodu a bude dále podporovat naši výrobu, abychom zachovali objem výroby, jako je v současné době, to znamená někde kolem 2,5 milionu tun ocele za rok.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Region se odklání od uhlí. Vy budete využívat uhlí jen pro výrobu koksu pro vysokou pec? Nebo jaká je situace?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: To je velice dobrá otázka, protože my spekulujeme i s tím, že budeme transformovat i naši koksovou baterii ve smyslu výstupu z ní. To znamená speciální koks, který je do průmyslu vhodný umístit na bázi různých chemických filtrů a podobně. Takže i pro tuto část našeho závodu hledáme uplatnění v budoucnu.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Odkud uhlí dovážíme a proč nevyužíváte české uhlí?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Když to vezmu odzadu. My využíváme české uhlí. Jeden z našich partnerů a dodavatelů je i společnost OKD, a jinak jsou to obecně asi nejvíc polská ložiska a polské společnosti.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jaký je ten důvod?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Protože to je víc vhodné pro naši technologii, na kterou potřebujeme. Naše české uhlí je vysoce kvalitní a to právě používáme pouze na koksování.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Bude znamenat instalace nové elektrické obloukové pece i odstavení koksovny?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Ne. Koksovnu právě se budeme snažit zachovat a budeme se snažit najít její produkci jako nově uplatnění na trhu právě ve speciálních filtrech a podobně.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Indie, Vietnam a Čína jsou dodavatelé surového železa do obloukové pece na výrobu oceli. V Evropě se ale blíží konec výroby železa. Jak velké je to riziko z Vašeho pohledu?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Tak samotné železo tou cestou, kterou to děláme my dneska jako rudnou, tak bude asi obtížné v budoucnu při parametrech, které jsme si nastavili jako Evropská unie, dodržet při současných technologiích. Na druhou stranu lidstvo už mnohokrát prokázalo svoji dovednost a i v současné době vím, že se pracuje na nových technologiích, které by měly "ozelenit" výrobu ve vysoké peci. Takže já si myslím, že v následujících deseti, možná dvaceti letech se můžeme dočkat i ekologické vysoké pece.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Důležitý i pro ocelárny je ocelový šrot. Bude ho dostatek?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: V současné době Evropa šrot vyváží, má ho přebytek. Myslím si, že to bude velká otázka k diskuzi přímo do Europarlamentu, aby šrot byl určen jako strategická komodita. A tím, že ocel je ideálně recyklovatelný materiál, tak si myslím, že v budoucnu bude nutné přijmout i opatření na ochranu této komodity.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Transformace Třineckých železáren začala. Tak kdy by měla skončit a jak by to tady mělo vypadat?

Roman Heide, generální ředitel, Třinecké železárny: Naše transformace, tak jak máme plány a harmonogram, by měla skončit v roce 2029. Vypadat by měla tak, že bychom měli i nadále zaměstnávat téměř 7000 zaměstnanců. Budou vznikat nová pracovní místa, která budou daleko sofistikovanější. Bude kladen nárok více na inteligenční část a část digitalizační a automatizační. Co se týče ekologie, tak bychom měli opravdu pro region být významným, řekněme zaměstnavatelem s ekologickým potenciálem. I pro naše odběratele bychom měli být klientem, který bude dodávat dodávku oceli, která je velmi zelená.

Redakčně upraveno / zkráceno.