Dobrý den, vítám vás u magazínu TV Polar Energie a kraj. Tento díl věnujeme větrné energetice: navštívíme větrnou elektrárnu v Drahanech, podíváme se okénkem do světa a nakonec si budeme povídat s předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpánem Chalupou.

Návštěva starostů z MS kraje větrné elektrárny v Drahanech

Na českém území má vítr velký potenciál. Ten však zůstává z velké části nevyužitý — současných 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem přes 300 megawattů představuje pouze jedno procento české roční průměrné spotřeby elektřiny. To je hluboko pod evropským průměrem. Většímu rozmachu větrných elektráren brání častá obava obyvatel, kteří stále věří mýtům, které větrnou energetiku doprovázejí.

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energetiku: „Pramení to z čerpání negativních informací, které trvá už mnoho let. Elektrárna může škodit, negativně ovlivňovat turistický ruch, změní krajinný ráz, šíří ultrazvuk a ta dále. Překvapuje mne, že tyto nesmyslné argumenty tak dlouho přežívají.“

Odborníci na větrnou energetiku proto šíří osvětu, jak se dá, a v rámci ní pozvali čtyři starosty obcí v MS kraji do Drahan nedaleko Prostějova na detailní prohlídku větrné elektrárny.

Milan Marek, starosta Drahan: „Zkušenosti máme již 17 let, obavy, které někteří spoluobčané měli, se nenaplnily. Už jsme se s větrníkem sžili a je to ku prospěchu obce.“

Na prohlídku dorazili starostové Razové, Třanovic, Milotic nad Opavou a Břidličné a dozvěděli se veškeré podstatné technické informace o větrné elektrárně.

Petr Hradil, vedoucí provozního oddělení: „Má výšku 105 metrů a průměr lopatek je 90 metrů. Elektrárna je postavena na ideálním místě, v Drahanské vrchovině, jsou tady výborné větrné podmínky. I výsledkově je tato elektrárna jedna z nejlepších v České republice.“

Růst větrných elektráren v České republice má zrychlit

Vláda odeslala do připomínkového řízení novelu nařízení, kterým stanoví množství podporovaných obnovitelných zdrojů elektřiny a tepla. Nařízení stanoví nově hodnoty také na rok 2025. Ani v roce 2025 Ministerstvo průmyslu a obchodu nenavrhlo provozní podporu pro fotovoltaické elektrárny, naopak stát podpoří větrné elektrárny.

Od roku 2022 vláda každoročně stanoví množství výkonu jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů, které mají v následujících třech letech nárok na podporu. Poprvé vláda takto stanovila podporu v loňském roce. Nyní probíhá jeho první novelizace, v rámci které je doplněn výhled na rok 2025. Množství podporovaného výkonu v roce 2023 a 2024 zůstává stejné.

Nařízení vlády stanoví dvě kategorie podpory - podporu formou zeleného bonusu a aukčního bonusu. Podpora formou výkupních cen již není novým výrobnám přidělována. Aukční bonus je obecně pro výrobny s větším instalovaným výkonem - u větrných parků nad 6 MW nebo 6 větrných elektráren, u ostatních zdrojů je dolním limitem instalovaný výkon 1 MW.

Nařízení vlády bylo často kritizováno ze strany sdružení zaměřujících se na obnovitelné zdroje. Množství instalovaného výkonu, které bylo předmětem podpory, bylo obecně velice nízké, pro fotovoltaické elektrárny dokonce nebyla provozní podpora vypsána vůbec.

Podobným způsobem postupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu i při první aktualizaci nařízení vlády. Ani v roce 2025 nemají být fotovoltaické elektrárny podporovány provozní podporou a i nadále se budou muset spolehnout pouze na investiční podporu.

Stát naopak podpoří mnohem více větrných elektráren. Zatímco v roce 2024 podpoří nejvíce 130 MW výkonu, v roce 2025 Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo téměř dvojnásobek - celkem 210 MW nových a 30 MW modernizovaných větrných elektráren. Na modernizaci větrných elektráren bude možné získat provozní podporu v roce 2025 vůbec poprvé.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Komora chce zkrátit povolovací proces větrných elektráren

Tomáš Tikal, TV Polar: S jakými novinkami jste přijel na ostravskou konferenci?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Přijeli jsme představit kroky, které dělá stát, aby urychlil rozvoj obnovitelných zdrojů. Dneska se budeme věnovat konkrétně větrné energetice, která z těch všech obnovitelných zdrojů, možná společně s malými vodními elektrárnami má ten nejsložitější povolovací proces. My jsme dnes v situaci, kdy povolení nebo příprava projektu větrných elektráren trvá i deset nebo patnáct let a toto potřebujeme zkrátit v této aktuální situaci, abychom ty projekty připravili za rok, za dva. Nejde o to, abychom pominuli, odstranili nebo snížili rozsah dopadů té stavby, který se posuzuje, ale abychom ten proces zjednodušili, zkrátili, abychom odstranili duplicity.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaký je podíl větrné elektrárny v tom aktuálním energetickém mixu v ČR?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Máme tady to, že zaostáváme, je pro nás v tuhle chvíli výhoda, že máme kam se rozvíjet. My dnes pokrýváme zhruba jedno procento spotřeby ČR z větrných elektráren. Celoevropský průměr je zhruba čtrnáct procent. Sousední Polsko je dneska na nějakých třinácti procentech a my v České republice můžeme pokrýt zhruba třetinu spotřeby elektřiny z větrných elektráren.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsou ty podmínky u nás vhodné pro větrné elektrárny?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Určitě, ta třetina, kterou jsem teďka uvedl, to je opravdu realizovatelný potenciál. Podle studie Akademie věd Ústavu fyziky atmosféry bychom podle technického realizovatelné potenciálu pokryli celou spotřebu. Tam se sice uvažuje o tom, že se to nemůže stavět třeba v národním parku anebo blízko obydlí, aby to neobtěžovalo hlukem, ale nejsou tam uvažovány ty další limity, například limity připojení a jiné předměty ochrany přírody. Takže právě když se uvažuje, že opravdu ne všude tam, kde fouká, to dokážeme postavit, můžeme pokrýt třeba tu třetinu spotřeby v ČR. Kolegové se koukli i pro srovnání třeba do zahraničí na podobné země s podobnými podmínkami jako třeba vnitrozemské spolkové republiky Německa. Tam už nyní využívají větrnou energii v míře, v jaké předpokládají její výsledky té studie a samozřejmě plánují další rozvoj.

Tomáš Tikal, TV Polar: Viděl jsem obrovské větrné parky v Rakousku, v Maďarsku. Chcete jít také touto cestou umístit na jedno konkrétní místo více těch větrných elektráren?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: To je vždycky na posouzení v tom místě a tedy u nás tady v České republice, jaký přístup k tomu zvolíme. Samozřejmě vždycky pak v tom konkrétním regionu, ať už na té krajské úrovni nebo na té místní těch obcí. Pokud se ptáte na můj osobní názor, já si myslím, že česká krajina je od té rakouské, jak jste zmiňoval, trošku odlišná, až na nějaké oblasti v jižní Moravě, kde jsou opravdu ty podmínky velmi podobné a myslím si, že na většině území v České republice to spíše budou rozeseté parky po menších počtech kusů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaké jsou hlavní výhody větrné elektrárny?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Hlavní asi je, že zabírá velmi málo místa na ten poměr vyrobené energie. Až doslouží, můžeme ji demontovat. Ta krajina je nedotčená. Přináší pracovní příležitosti, ať už při výrobě těch komponent anebo při údržbě, servisu, výstavbě těch větrných elektráren. Zbavuje nás závislosti na dovozu energií ze zahraničí a přináší prospěch i místním v podobě nějakých ekonomických benefitů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jaká je účinnost větrné elektrárny?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Samozřejmě záleží na tom, kde konkrétně ta větrná elektrárna stojí, ale dneska ty moderní větrné elektrárny tím, že oni nám trošku vyrostly a zvětšily se, opravdu dokáží využívat i umístění s nižšími rychlostmi větru a v podmínkách ČR se pohybujeme někde kolem pětadvaceti, třiceti procent.

Tomáš Tikal, TV Polar: Máte zjištěnou životnost takové větrné elektrárny? Jakým způsobem, když ta životnost skončí, se pak elektrárna likviduje?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Předpokládaná životnost je někde na úrovni dvaceti pěti let. Dneska už víme podle těch zkušeností z provozu větrných elektráren, že je to něco podobného jako s autem. Pokud se o ten stroj budete dobře starat, můžete ho provozovat opravdu třeba i déle, ale jde o tu efektivitu. Dnes vidíme, že dnešní stroje, které byly stavěny před dvaceti lety, opravdu už tou energetickou efektivitou ten vývoj pokročil natolik, že je daleko efektivnější, abychom z toho místa získali ještě více, ale násobně více energie, je efektivnější tam postavit opravdu ten moderní nový stožár. To, co se s tou elektrárnou děje po dokončení, dneska ty dnešní technologie a ten vývoj jde stále dopředu, dokáží více než devadesát procent toho kompletního materiálu recyklovat. Opravdu tam ta větrná elektrárna se demontuje a na tom místě nezůstane nic, pokud už tam nechceme stavět nějaký další.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj uvažuje o tom, že by instaloval takové větrné elektrárny. Myslíte si, že je to vhodný kout republiky?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Určitě v České republice. Opravdu to není tak, že nefouká. Fouká a v ČR nemáme kraji, co se týče rychlosti větru, ty podmínky alespoň někde nebyly vhodné. Moravskoslezský kraj není výjimkou. Naopak, kdybych měl vyhodnotit, patří nejspíš do té horní poloviny, co se týče vhodnosti podmínek s ohledem na rychlost větru.

Tomáš Tikal, TV Polar: Rozpočet takové jedné standardní větrné elektrárny?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Podle toho, jakou dneska vezmeme, ale když si vezmeme dneska asi největší technologie, co jsou dneska dostupné, které se ale postupně budou stávat opravdu standardem během několika málo let, jak to vidíme z té zkušenosti z minulosti. Takže když si vezmeme dneska nějaký stroj o výkonu až sedm megawatt, bavíme se třeba o úrovni 250-300 milionů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Souvisí s tím i návratnost?

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: Ano, návratnost zase nelze odpovědět jedním konkrétním číslem. Záleží to na tom, v jaké lokalitě to postavíte a také opravdu jak budete mít třeba daleko připojení. To se vám promítá do té investice. Dneska se ale bavíme o návratnosti toho projektu, když se bavíme o prosté návratnosti jenom těch vložených peněz bez nějaké časové hodnoty peněz, tudíž někde na úrovni dvanácti, třinácti let.

Redakčně upraveno / zkráceno.