Ostrava zachraňuje stromy napadené jmelím

Ostrava chce omezit nadměrné šíření jmelí bílého ve městě. Ve spolupráci a městskými obvody proto zmapovala a dendrologicky zhodnotila bezmála 2 a půl tisíce stromů napadených jmelím. Ty postupně procházejí ošetřením. Některé budou bohužel pokáceny.

V Ostravě ošetřují stromy napadené jmelím. Jen v obvodu Ostrava-Jih jde o 230 stromů. Dalších 31 padne k zemi, protože jsou jmelím natolik oslabeny, že by žádné ošetření nepomohlo.

Daniel Jeřábek, vedoucí odboru dopravy a komunálních služeb, MOb Ostrava-Jih: “Na ostatních stromech dochází buď k chemickému ošetření nebo k ořezu větví. Na některých stromech je to jakoby napříč, to znamená ošetřit chemicky i případně ořezat a ty, které jsou napadeny nejvíc tím jmelím, tak bylo rozhodnuto o kácení.”

Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Práce se provádí dvěma způsoby, horolezecky nebo na plošině s tím, že ozdravení toho stromu nespočívá jenom v tom, že se ořeže jmelí, ale jsou tam i bezpečnostní řezy, zdravotní řezy. To znamená suché větve tak, aby to nepadalo na lidi a abysme tomu stromu nějakým způsobem pomohli. Dělají se vazby, když náhodou hrozí , že by se mohly odlomit větve od sebe a spadnout někde na cestu. Těch se dělalo na Jihu asi 30.”

Chemické postřiky se dělají v případě, že koruna stromu je jmelím obsypána z více než 40 procent. Tak masivní ořezy by totiž strom nepřežil.

Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Tam by při použití klasické metody ořezem hrozilo případně poškození stromu a to nechceme, protože děláme vše pro to, aby ty stromy tady zůstaly co nejdéle. Proto se používá ta chemie, která je ohleduplnější k tomu stromu. V rámci chemie je nejvhodnější období koncem února a března. Těsně před tím, než stromy začnou tahat mízu a jít znovu do olistění.”

Lukáš Křižánek, arborista: “Většinou se to zanedbalo a ty stromy došly do takového stavu jak vidíme tady. Už provádíme sesazovací řezy, Ten strom, prodloužíme mu, ale zničíme jakoby estetiku habitu z toho stromu a není to úplně dobré. Ale když nás zavolají v takovém případě jak je lípa za mnou, tak ten strom na to zareaguje velmi dobře, velmi rychle a prodloužíme mu v podstatě na jeho běžnou délku života. Ten strom to v podstatě ani nezaregistruje.”

Jak je to náročné?

Lukáš Křižánek, arborista: “Fyzicky určitě, sem tam i psychicky, ale hlavně ta fyzická zdatnost je k tomu velmi důležitá. Sice ty moderní techniky lezení, jednolanovka, dvoulanovka nám hodně usnadňují, ale i tak člověk musí být fyzicky zdatný. Ale jsou i ženy, které to dělají.”

Nejčastěji jmelím napadené stromy jsou lípy a také topoly a javory Výjimkou ale nejsou ani ovocné stromy. Ve většině případech jmelí roznášejí ptáci a neplatí, že se mu daří jen na letitých stromech.

Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Dokonce roste i na úplně nových výsadbách. V podstatě to ošetření se dělá hlavně z toho důvodu, aby se nezasáhly ty nové výsadby ve městě. Je lepší tomu předcházet, než potom řešit ty následky a to jmelí dohánět.”

V obvodu Ostrava-Jih je zhruba 30 tisíc stromů, které jsou zmapovány v portálu Stromy pod kontrolou.

Daniel Jeřábek, vedoucí odboru dopravy a komunálních služeb, MOb Ostrava-Jih: “Městský obvod se stará každoročně o své stromy tím, že jsou vydána rozhodnutí na stromy, které úplně uschly, nebo jejich zdravotní stav neodpovídá. Tyto jsou následně vykáceny. Každoročně dochází k ořezům korun stromů, které zasahují třeba do fasád obytných domů a další.”

O stromy v obvodu se starají jak technické služby, tak vysoutěžené firmy.

---

Děti ZŠ se připravují na participativní rozpočet

Školy na Jihu si také letos vyzkouší participativní rozpočty. Na realizaci nápadů žáků každá z nich dostane od radnice 30 tisíc korun. Historicky poprvé se do tohoto projektu zapojí všech 17 základních škol, jejichž zřizovatelem je městský obvod.

Žáci základních škol z Ostravy-Jihu se už teď zamýšlejí nad tím, co jim ve škole chybí, nebo co by chtěli zlepšit. Co nevidět totiž odstartují školní participativní rozpočty. Díky nim už byly na školách pořízeny mimo jiné taneční lekce, venkovní posezení, nebo pingpongové vybavení.

Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Jsem velmi ráda, že na školách probíhá školní participativní rozpočet, neboť děti se od útlého dětství učí rozhodovat o tom, co chtějí ve svém okolí mít. V jakých částkách, se asi moc nepohybují, ale o to víc si těchto věcí váží, protože přispěli svým přičiněním o to, aby ji získali.”

Například ZŠ Šeříkova se do participativního rozpočtu zapojí už počtvrté. Prvním vítězným projektem byly sedací vaky. ve druhém venkovní posezení a ve třetím děti chtěly být něčím výjimečné a vybraly školního maskota.

Dana Kopecká, koordinátorka participativního rozpočtu, ZŠ Šeříkova: “Projekt jsme dělali tak, že všechny třídy, mám pocit, že už od 2. ročníku měly za úkol zjistit, co jim ve škole chybí, co by potřebovaly. Omezili jsme to na pomůcky a věci, které zkvalitňují třeba přestávky dětí a zapojily se teda všechny třídy, z každé třídy vznikl nějaký nápad, který jsme potom zhodnotili, jestli je realizovatelný a nakonec jsme provedli hlasování.”

Loni škola využila aplikaci pro hlasování a hlasovaly nejen všechny děti, ale také zaměstnanci školy včetně kuchařek, uklízeček a pana školníka.

Dana Kopecká, koordinátorka participativního rozpočtu, ZŠ Šeříkova: “Vyhrál právě tento maskot. Ale byly tam i návrhy na zkvalitnění zase atria, takže nějaké truhlíky, kompostér. Děti cítily potřebu opravit i školní kuchyňky, nebo si přály startovací boty do tělesné výchovy. A nakonec vyhrál teda Šeřík.”

anketa: žáci ZŠ Šeříkova: “My jsme moc rádi, že vyhrál Šeřík. Nečekali jsme to vůbec a Šeřík se už účastnil školního vánočního jarmarku a taky jsme ohledně masopustního dne s ním chodili po třídách a on se fotil s dětmi a tak dále.”

“Být maskot je vlastně super, protože ty malé děti, jak se kvůli tomu těší do školy, je super, že je takhle povzbudíme. Ale i ta hlava se může zdát těžká, ale je to v pohodě. Dá se to nosit dlouho a i v tom oblečku je teplo. Co s ním ještě máte v plánu? Až budou nějaké sportovní soutěže, tak tam může jít maskot a nějak tu školu, můj tým, moji třídu povzbudit.”

Na základní škole Srbská mají za sebou dva ročníky participativního rozpočtu, do kterého se zapojily všechny třídy na 2. stupni plus pátá třídy z nižšího stupně.

Michaela Kusiaková, učitelka, ZŠ Srbská: “Těch návrhů bylo asi 8. Do školního kola jsme vlastně schválili 5 návrhů. Z toho byly vlastně školní pomůcky, atletické překážkové dráhy plus další sportovní potřeby. Pak tady byl také návrh kluků z 5. třídy, že by chtěli vzdušný hokej. Další byl návrh na ubrousky do společných prostor, do tříd a na záchody, aby se daly utírat ruce. Všechny tyto návrhy nakonec i postoupily, nicméně vyhrál návrh na atletické překážky a sportovní pomůcky.”

A protože zbyly peníze, zakoupen byl i malý stolní hokej a ubrousky ve třídách i společných prostorách.

anketa: žáci ZŠ Srbská: “My jsme měli školní pébéčko a chtěli jsme ať se naše škola vyvíjí v atletice, takže nás napadly atletické překážky. Jsme rádi, že se to zrealizovalo a že se můžeme teda vyvíjet.”

”Vzala jsem si z toho, že je dobré, že město chce, aby jsme si něco koupili. Aby jsme mohli koupit něco, co chceme do naší školy, a abysme se hlavně rozvíjeli v těch věcech, co si koupíme.”

Letošní ročník bude probíhat stejně jako loňský?

Michaela Kusiaková, učitelka, ZŠ Srbská: “Ano. Bude to zaměřené na vyšší ročníky. To znamená na druhý stupeň, případně že 5. ročníky se budou chtít zapojit, tak budou moci a uvidíme, s jakými nápady děti přijdou. Už tady byly návrhy, jestli bychom pořídili možná nějaké dalekohledy do přírodopisu, kdy bychom mohli venku pozorovat zvířata, tak uvidíme. Necháme se překvapit.”

Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Vedení radnice bude poslem dobrých zpráv a už teď mohu říci, že od školního roku 2024 dojde k navýšení původní částky 30 tisíc na částku 50 tisíc. Taktéž dojde k navýšení participativního rozpočtu našeho celého obvodu, a to z částky 10 milionů na částku 13 milionů.”

Na realizaci jednoho projektu tak bude cena navýšena na 3 miliony korun.

---