Expres Ostrava-Poruba
- Zpravodajství z obvodu Poruba od redaktorky Yvony Fajtové a kameramana Pavla Straky
- Poruba bude letos hospodařit s 629 miliony
- FNO dostala další chobotničky a hračky pro děti
- Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo v DK Poklad
Městský obvod Ostrava-Poruba bude letos hospodařit s částkou 629 milionů korun. Nejvíce peněz poputuje do oprav školských zařízení, téměř polovina této částky. Dokončena bude i revitalizace vnitrobloku u náměstí Nerudy.
Sestavit rozpočet je těžký oříšek. Zvlášť v dnešní době. V Porubě se s tím poprali a pro jistotu si vytvořili i větší rezervy než v minulých letech.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Sestavování rozpočtu na rok 2023 bylo asi nejtěžší za všechny poslední roky, kdy jsme rozpočet sestavovali a samozřejmě z toho důvodu, že jsme museli počítat s celou řadou navýšení u různých smluv kvůli inflačním položkám a podobně. Samozřejmě museli jsme tam započítávat zvyšování cen energií ať už v našich bytech, nebytových prostorách a budovách úřadu, několika dalších zařízení příspěvkových organizací, které spravujeme.”
Rozpočet se skládá z běžných a investičních výdajů a vzhledem k okolnostem budou letos investiční výdaje o něco nižší.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Je pravda, že v loňském roce nám největší investici tvořila rekonstrukce Oblouku. Co se týká investičního rozpočtu, tak zhruba polovinu toho investičního rozpočtu tvoří rekonstrukce a opravy ve školských zařízeních.”
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Nejvýznamnější akcí je zateplení a hydroizolace všech objektů waldorfského kampusu. Základní školy a střední školy. Tato akce si vyžádá více jak 33 milionů korun. Další investiční akci chystáme na ZŠ Pokorného, kde budeme pokračovat v opravě střech. Novou elektroinstalaci potom získá jedna z MŠ, a to konkrétně mateřinka na Podéště.”
Co se týče investic do veřejných prostranství, tak bude dokončena revitalizace vnitrobloku mezi Hlavní třídou, náměstím Jana Nerudy a ulicí 17. listopadu. kde projde proměnou jeho horní část. Připraven je také projekt na proměnu druhého parku u DK Poklad, který přiléhá k ulici Čs. exilu.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Nicméně tuto akci bude potřeba koordinovat s případnou výstavbou druhého parkovacího domu za druhým křídlem DK Poklad. Takže pokud se to podaří oboje zkoordinovat, tak i ten náš projekt je připraven a mohl by se v letošním roce zrealizovat. Tady tento druhý park na rozdíl od toho z druhé strany DK, který bude spíše klidový, tak tento park by měl sloužit spíše pro aktivní odpočinek pro sport a hru dětí.”
V prostoru parku vniknou 3 sportovní zóny. Kruhová plocha s trampolínami pro menší děti do 12 let, místo s basketbalovým košem a místo s pingpongovým stolem a menším workoutem.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Co se týče koncepce pěších ploch, tak ta bude podobná jako v tom už zrevitalizovaném parku. To znamená povedou zde dvě hlavní trasy z dlažby a budou doplněné o chodníčky z přírodního mlatu. I tady bude samozřejmě nový mobiliář a i tento park by měl získat nové veřejné osvětlení.”
Rekonstrukcí projde i komunikace za bytovým domem Oblouk, která je dlouhodobě ve špatném technickém stavu.
---
Fakultní nemocnice Ostrava v tomto předvánočním čase dostala další hračky, ponožky a chobotničky pro děti, kterým zpříjemňují hospitalizaci. Ve svém volnu je háčkovaly a šily sociální pracovnice porubské radnice.
Na neonatologickém oddělení ostravské fakultní nemocnice je momentálně hospitalizovaných více než 40 předčasně narozených miminek. Díky pleteným chobotničkám mají pravidelný srdeční tep, lépe dýchají a jsou klidnější.
Alena Cwiková, vedoucí oddělení sociálních věcí, MOb Poruba: “Přinesli jsme na oddělení neonatologie chobotničky, ponožky pro miminka, potom jsme přinesli ponožky pro větší děti na dětské oddělení a taky hračky šité a háčkované pro děti z různých oddělení, které třeba dostanou když musí podstoupit nějaký nepříjemný zákrok tak dejme tomu jako malou odměnu."
Libuše Píšová, sociální pracovnice: “Je to příjemné, je to relax po práci a zároveň můžeme přinést prospěch někomu, kdo to potřebuje a pohladí ho to po duši."
Sociální pracovnice přinesly bezmála 120 vlastnoručně vyrobených chobotniček, více jak 150 šitých a háčkovaných hraček a spoustu ponožek různých velikostí.
Elena Kuldanová, lékařka, oddělení neonatologie, FNO: “Jsme strašně rádi, že to vůbec někdo dělá, že ho to baví. Chobotničky se využívají už od prvního dne vlastně do inkubátoru k dětem. Každé dítě má svoji chobotničku, kterou si pak vezmou i domů. Je to jednak trošku památka a jednak to, že děti občas něco potřebují chytat do ručky. Ponožky jsou vlastně k tomu že děti jsou v inkubátoru většinou nahaté."
Sociálním pracovnicím s háčkováním pomáhají i senioři z klubu Kreativ.
---
V kulturním domě Poklad se natáčel další díl oblíbeného podcastu z produkce Paměti národa. Návštěvníky tak čekala řada názorů, vzpomínek, informací a sentimentu.
V době pandemie nemohli pořádat besedy, diskuze, přednášky a pořady. Vznikl tak nápad na nový audio pořad podcast Paměti národa, za který Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo dokonce záskalí 3. místo v soutěži spisovatelů, historiků a komentátorů Křišťálová lupa. Jeden z dalších dílů se natáčel v DK Poklad v Ostravě-Porubě.
Jan Dobrovský, předseda kolegia Paměti národa: “Pro nás byla čest, že jsme byli nominováni a když už potom jsme zjistili, že máme 3. místo, tak nás to potěšilo. Já se trochu divím. Když se na sebe podívám sám, tak bych si žádný hlas nedal. Ohlasy máme. Zdá se mi z těch ohlasů, že se lidem líbí, co říkáme a jak to říkáme. Hlavně Jindra, on si strašně moc pamatuje.”
Jindřich Šídlo, novinář, spoluautor podcastu Paměti národa: “Podcast s kolegou Dobrovským je seriózní záležitost, kdy vzpomínáme na nepříliš vtipné věci. Často to nevyzní úplně optimisticky i když je to šťastný podcast. Takovým spin off se tomu říká v angličtině, šťastného pondělí. Tak ten satirický podcast, ve kterém rozebíráme dál komické situace, které jsme vymysleli v tom pořadu. Takže ten je úplně zásadní a tím pádem nečiní nějaký velký problém se z jednoho dostávat do druhého a zpátky.”
Kromě podcastů Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo pořádají i soutěž pro děti Příběhy našich sousedů.
Jan Dobrovský, předseda kolegia Paměti národa: “Je to jeden z programů Paměti národa, který mám nejradši. Já se u toho dojímám. Totiž já se rád dojímám, už na to mám věk a děti hledají pamětníky, se kterými natáčí jejich příběh životní a posléze je zpracovávají do takové prezentace, která má ten život v krátkosti přiblížit. Ten příběh toho pamětníka. A ty děti se tím stávají součástí dějepisu, novodobých dějin. Ony vlastně najednou nepotřebují učebnici nebo skripta a vědí, že se nemusí memorovat nějaká data a podobně, ale že vlastně zažívají ten příběh spolu s tím pamětníkem.”
Tereza Straková, 9.A, ZŠ Porubská: “Na tomto projektu mě nejvíce bavilo to, že jsem měla možnost dozvědět se spoustu nových informací a zajímavostí z historie. Také mě bavila tvůrčí činnost toho projektu a hlavně to, že jsem mohla získat nové zkušenosti. Do projektu Paměti národa jsem se přihlásila z toho důvodu, protože jsem se chtěla dozvědět něco více o svých předcích a o minulosti moji rodiny a tak zvýšit její památku a ostatní obohatit o zážitky pamětníků z minulosti.”
Jindřich Šídlo, novinář, spoluautor podcastu Paměti národa: “Za mnou byli asi před 14 dny děti, které se zúčastnily, jsou to školáci trošku už vlastně studenti, kteří se účastní soutěže Příběhy našich sousedů a byli za mnou, abych jim vyprávěl o listopadové revoluci na gymnáziu na Vítězné pláni, kde jsem v tu dobu studoval, takže já tam vlastně už jsem v té databázi. Trochu mě překvapilo, když jsem podepisoval papír, takový GDPR a bylo tam, musel jsem podepsat do kolonky podpis pamětníka. Tak to mě tak nějak připomnělo realitu.”
Příběhy našich sousedů jsou vzdělávacím projektem pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a tercií a kvart víceletých gymnázií. Mají za úkol vyzpovídat pamětníka, natočit jeho celoživotní vzpomínky, digitalizovat fotografie, prozkoumat archivy a nakonec vytvořit rozhlasovou, televizní nebo psanou reportáž či dokument.
---
Městský obvod Ostrava-Poruba bude letos hospodařit s částkou 629 milionů korun. Nejvíce peněz poputuje do oprav školských zařízení, téměř polovina této částky. Dokončena bude i revitalizace vnitrobloku u náměstí Nerudy.
Sestavit rozpočet je těžký oříšek. Zvlášť v dnešní době. V Porubě se s tím poprali a pro jistotu si vytvořili i větší rezervy než v minulých letech.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Sestavování rozpočtu na rok 2023 bylo asi nejtěžší za všechny poslední roky, kdy jsme rozpočet sestavovali a samozřejmě z toho důvodu, že jsme museli počítat s celou řadou navýšení u různých smluv kvůli inflačním položkám a podobně. Samozřejmě museli jsme tam započítávat zvyšování cen energií ať už v našich bytech, nebytových prostorách a budovách úřadu, několika dalších zařízení příspěvkových organizací, které spravujeme.”
Rozpočet se skládá z běžných a investičních výdajů a vzhledem k okolnostem budou letos investiční výdaje o něco nižší.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka MOb Ostrava-Poruba: “Je pravda, že v loňském roce nám největší investici tvořila rekonstrukce Oblouku. Co se týká investičního rozpočtu, tak zhruba polovinu toho investičního rozpočtu tvoří rekonstrukce a opravy ve školských zařízeních.”
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Nejvýznamnější akcí je zateplení a hydroizolace všech objektů waldorfského kampusu. Základní školy a střední školy. Tato akce si vyžádá více jak 33 milionů korun. Další investiční akci chystáme na ZŠ Pokorného, kde budeme pokračovat v opravě střech. Novou elektroinstalaci potom získá jedna z MŠ, a to konkrétně mateřinka na Podéště.”
Co se týče investic do veřejných prostranství, tak bude dokončena revitalizace vnitrobloku mezi Hlavní třídou, náměstím Jana Nerudy a ulicí 17. listopadu. kde projde proměnou jeho horní část. Připraven je také projekt na proměnu druhého parku u DK Poklad, který přiléhá k ulici Čs. exilu.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Nicméně tuto akci bude potřeba koordinovat s případnou výstavbou druhého parkovacího domu za druhým křídlem DK Poklad. Takže pokud se to podaří oboje zkoordinovat, tak i ten náš projekt je připraven a mohl by se v letošním roce zrealizovat. Tady tento druhý park na rozdíl od toho z druhé strany DK, který bude spíše klidový, tak tento park by měl sloužit spíše pro aktivní odpočinek pro sport a hru dětí.”
V prostoru parku vniknou 3 sportovní zóny. Kruhová plocha s trampolínami pro menší děti do 12 let, místo s basketbalovým košem a místo s pingpongovým stolem a menším workoutem.
Petra Brodová (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “Co se týče koncepce pěších ploch, tak ta bude podobná jako v tom už zrevitalizovaném parku. To znamená povedou zde dvě hlavní trasy z dlažby a budou doplněné o chodníčky z přírodního mlatu. I tady bude samozřejmě nový mobiliář a i tento park by měl získat nové veřejné osvětlení.”
Rekonstrukcí projde i komunikace za bytovým domem Oblouk, která je dlouhodobě ve špatném technickém stavu.
---
Fakultní nemocnice Ostrava v tomto předvánočním čase dostala další hračky, ponožky a chobotničky pro děti, kterým zpříjemňují hospitalizaci. Ve svém volnu je háčkovaly a šily sociální pracovnice porubské radnice.
Na neonatologickém oddělení ostravské fakultní nemocnice je momentálně hospitalizovaných více než 40 předčasně narozených miminek. Díky pleteným chobotničkám mají pravidelný srdeční tep, lépe dýchají a jsou klidnější.
Alena Cwiková, vedoucí oddělení sociálních věcí, MOb Poruba: “Přinesli jsme na oddělení neonatologie chobotničky, ponožky pro miminka, potom jsme přinesli ponožky pro větší děti na dětské oddělení a taky hračky šité a háčkované pro děti z různých oddělení, které třeba dostanou když musí podstoupit nějaký nepříjemný zákrok tak dejme tomu jako malou odměnu."
Libuše Píšová, sociální pracovnice: “Je to příjemné, je to relax po práci a zároveň můžeme přinést prospěch někomu, kdo to potřebuje a pohladí ho to po duši."
Sociální pracovnice přinesly bezmála 120 vlastnoručně vyrobených chobotniček, více jak 150 šitých a háčkovaných hraček a spoustu ponožek různých velikostí.
Elena Kuldanová, lékařka, oddělení neonatologie, FNO: “Jsme strašně rádi, že to vůbec někdo dělá, že ho to baví. Chobotničky se využívají už od prvního dne vlastně do inkubátoru k dětem. Každé dítě má svoji chobotničku, kterou si pak vezmou i domů. Je to jednak trošku památka a jednak to, že děti občas něco potřebují chytat do ručky. Ponožky jsou vlastně k tomu že děti jsou v inkubátoru většinou nahaté."
Sociálním pracovnicím s háčkováním pomáhají i senioři z klubu Kreativ.
---
V kulturním domě Poklad se natáčel další díl oblíbeného podcastu z produkce Paměti národa. Návštěvníky tak čekala řada názorů, vzpomínek, informací a sentimentu.
V době pandemie nemohli pořádat besedy, diskuze, přednášky a pořady. Vznikl tak nápad na nový audio pořad podcast Paměti národa, za který Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo dokonce záskalí 3. místo v soutěži spisovatelů, historiků a komentátorů Křišťálová lupa. Jeden z dalších dílů se natáčel v DK Poklad v Ostravě-Porubě.
Jan Dobrovský, předseda kolegia Paměti národa: “Pro nás byla čest, že jsme byli nominováni a když už potom jsme zjistili, že máme 3. místo, tak nás to potěšilo. Já se trochu divím. Když se na sebe podívám sám, tak bych si žádný hlas nedal. Ohlasy máme. Zdá se mi z těch ohlasů, že se lidem líbí, co říkáme a jak to říkáme. Hlavně Jindra, on si strašně moc pamatuje.”
Jindřich Šídlo, novinář, spoluautor podcastu Paměti národa: “Podcast s kolegou Dobrovským je seriózní záležitost, kdy vzpomínáme na nepříliš vtipné věci. Často to nevyzní úplně optimisticky i když je to šťastný podcast. Takovým spin off se tomu říká v angličtině, šťastného pondělí. Tak ten satirický podcast, ve kterém rozebíráme dál komické situace, které jsme vymysleli v tom pořadu. Takže ten je úplně zásadní a tím pádem nečiní nějaký velký problém se z jednoho dostávat do druhého a zpátky.”
Kromě podcastů Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo pořádají i soutěž pro děti Příběhy našich sousedů.
Jan Dobrovský, předseda kolegia Paměti národa: “Je to jeden z programů Paměti národa, který mám nejradši. Já se u toho dojímám. Totiž já se rád dojímám, už na to mám věk a děti hledají pamětníky, se kterými natáčí jejich příběh životní a posléze je zpracovávají do takové prezentace, která má ten život v krátkosti přiblížit. Ten příběh toho pamětníka. A ty děti se tím stávají součástí dějepisu, novodobých dějin. Ony vlastně najednou nepotřebují učebnici nebo skripta a vědí, že se nemusí memorovat nějaká data a podobně, ale že vlastně zažívají ten příběh spolu s tím pamětníkem.”
Tereza Straková, 9.A, ZŠ Porubská: “Na tomto projektu mě nejvíce bavilo to, že jsem měla možnost dozvědět se spoustu nových informací a zajímavostí z historie. Také mě bavila tvůrčí činnost toho projektu a hlavně to, že jsem mohla získat nové zkušenosti. Do projektu Paměti národa jsem se přihlásila z toho důvodu, protože jsem se chtěla dozvědět něco více o svých předcích a o minulosti moji rodiny a tak zvýšit její památku a ostatní obohatit o zážitky pamětníků z minulosti.”
Jindřich Šídlo, novinář, spoluautor podcastu Paměti národa: “Za mnou byli asi před 14 dny děti, které se zúčastnily, jsou to školáci trošku už vlastně studenti, kteří se účastní soutěže Příběhy našich sousedů a byli za mnou, abych jim vyprávěl o listopadové revoluci na gymnáziu na Vítězné pláni, kde jsem v tu dobu studoval, takže já tam vlastně už jsem v té databázi. Trochu mě překvapilo, když jsem podepisoval papír, takový GDPR a bylo tam, musel jsem podepsat do kolonky podpis pamětníka. Tak to mě tak nějak připomnělo realitu.”
Příběhy našich sousedů jsou vzdělávacím projektem pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a tercií a kvart víceletých gymnázií. Mají za úkol vyzpovídat pamětníka, natočit jeho celoživotní vzpomínky, digitalizovat fotografie, prozkoumat archivy a nakonec vytvořit rozhlasovou, televizní nebo psanou reportáž či dokument.
---