Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jakub Mazůch je jednou z tváří velkolepé tanečně-divadelní show LOVE2DANCE, která spojuje energii latinskoamerických a standardních tanců s příběhem a silnou vizuální podívanou. Projekt už viděly tisíce diváků a na podzim zamíří také do Ostravy. O zákulisí show, atmosféře na jevišti i náročnosti celého projektu si budeme povídat právě s Kubou Mazůchem. Kubi, ahoj, vítej u nás ve studiu.

Jakub Mazůch, tanečník: Ahoj Renátko, děkuji za přivítání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: LOVE2DANCE není jen taková obyčejná taneční show, ale i divadelní příběh. Jak bys celé představení popsal?

Jakub Mazůch, tanečník: Zjednodušeně zkráceně. Není to žádný složitý příběh ani nějaká výrazná dějová linka, ale je to spíš abstraktní cesta za láskou a poznáním jejích různých podob – od něžné přes agresivní až po svůdnou. Vlastně je to celé propojené s tancem a nalepené právě na jednotlivé taneční styly a emoce, které vyjadřují. Herec Vladimír Polívka se během těch tanců různě objevuje, tak jako se mihne mezi scénami, a celé to vlastně propojuje. Není to o dlouhých dialozích, má tam jen pár vět, čistě kvůli tomu abstraktnímu příběhu a atmosféře. Na konci pak řekne nějaké moudro, co během celé té cesty objevil a čím si vlastně prošel. Ty tance jsou strašně pěkně stylizované. Začíná to jemnějšími standardními tanci, potom se to postupně přesouvá k divočejším a temperamentnějším latinskoamerickým tancům. Je tam koketní chacha, svůdná a temperamentní salsa, potom výrazné Paso Doble a svižný jive. Postupně to nabírá energii a dynamiku. Jsou tam ale i modernější taneční styly, takže to není jen čistě klasický společenský tanec nebo jen tango argentino. Objevují se tam i takové trochu okrajovější styly, alespoň z mého pohledu mimo těch klasických pět standardních a pět latinskoamerických tanců. Těch tanečních scén je tam opravdu strašně moc a celé se to pořád proměňuje náladou i energií. A na konci se to zase vrací do jemnější polohy, takového klidu, vyzrálosti a určitého moudra.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak si to diváci užijí, protože všechno probíhá vlastně na jevišti. Lidé jsou zvyklí, že když vidí ty tance, ať už latinskoamerické nebo standardní, tak většinou sedí blízko tanečníků, tedy přímo v hledišti. Je to tak?

Jakub Mazůch, tanečník: Sedí v hledišti, ale zároveň jsou tomu dění velmi blízko. A možná právě tím, že je to vlastně jevištní forma, tedy celé směrované čistě k divákovi dopředu, tak když je nás tam deset párů, ta energie zasahuje až do posledních řad. Když to hrajeme v divadle Hybernia, kde je ten prostor opravdu dlouhý a diváci sedí přesně po celé šířce jeviště, tak si myslím, že to zasáhne úplně všechny. Myslím si tedy, že ten zážitek je opravdu perfektní. Asi jste možná narážela na soutěže, kde jsou diváci usazeni po celém obvodu taneční plochy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A tím pádem diváci vidí všechny tanečníky.

Jakub Mazůch, tanečník: Někdy zezadu a někdy zepředu. Tady je to ale samozřejmě víceméně celé na čelo, face to face, takže si to divák užívá opravdu naplno. Řekl bych, že právě díky tomu je ten zážitek mnohem intenzivnější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Řekl jste, že v té show účinkuje deset párů. Jak složité bylo dát vás všechny dohromady, když jste téměř všichni profesionálové? A jak náročné bylo celé zkoušení a následná komunikace různých změn v choreografiích?

Jakub Mazůch, tanečník: Začátky samozřejmě byly hlavně v hlavě a na produkční Kataríně Jakeš ze Slovenska, z Bratislavy. Myslím si, že ten tým dávala dohromady minimálně rok dopředu, takže postupně oslovovala jednotlivé tanečníky. Pak proběhl i konkurz, kam přišlo opravdu hodně tanečníků, a podle typů si potom vybírala, koho zasadí do jednotlivých rolí. Někteří tanečníci mají sóla, jiní zase tančí styly, které jsou jim blízké, a hodně se přihlíželo i k tomu, jací jsme charakterově a osobnostně. Někdo je něžnější typ, někdo temperamentnější, někdo působí svůdněji nebo energičtěji, a právě podle toho nás rozdělovala do jednotlivých podob lásky a způsobů vyjádření. Takže to nebylo jen o taneční technice, ale hodně i o osobnosti každého z nás. Dokonce tam máme i svá herecká jména.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A ty máš jaké jméno?

Jakub Mazůch, tanečník: Já jsem Felix Showman.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Takže jsi v tom představení vlastně za showmana, jo?

Jakub Mazůch, tanečník: V tom představení jsem takový showman, ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To představení už viděly tisíce diváků. S jakým se setkáváte úspěchem?

Jakub Mazůch, tanečník: S velkým úspěchem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A jaká byla vaše očekávání jako tanečníků?

Jakub Mazůch, tanečník: Katarína Jakeš už vlastně vytvořila druhé pokračování, proto je tam i ten název LOVE2DANCE. Před několika lety udělala podobný, asi menší projekt s menším počtem tanečníků. Myslím, že se tehdy hrál zhruba dva roky. My to teď hrajeme rok a půl, ale už máme termíny i na rok 2027 a ty plány jsou opravdu velké.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to je krása. Představení míří v září do Ostravy, konkrétně do ostravského Gongu.

Jakub Mazůch, tanečník: To je výzva.

Jakub Mazůch, tanečník: Ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co je pro tanečníka během toho představení nejtěžší? Nebo jak to vnímáš ty? I když má každý trochu svoji roli, jsou tam zároveň různé formace a společné choreografie, že jo?

Jakub Mazůch, tanečník: Opravdu tam tančíme téměř dvě hodiny v kuse. Je tam sice přestávka uprostřed, takže se alespoň stihneme nadechnout, ale jinak je to hlavně o správném rozložení sil. Samozřejmě to není postavené jen na jednom člověku, protože se střídáme, odbíháme na převleky a podobně, ale i během těch krátkých pauz člověk pořád vydává energii. Musí se rychle převléct, znovu zkoncentrovat a naladit na úplně nový charakter tance. A zároveň pořád bavit diváka. Myslím si, že právě ta pestrost a práce s energetickou dynamikou celého představení je asi nejtěžší. Člověk se nesmí „odpálit“ hned na začátku, ale musí si energii rozložit tak, aby i na konci měl divák pocit, že ho to pořád zvedá ze židle.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jakou roli tam vlastně má herec Polívka? Ty jsi to už trochu naznačil, ale on je asi takovou hlavní dějovou linkou celého představení, nebo se mýlím?

Jakub Mazůch, tanečník: Přesně tak. On tam vždycky prohodí pár vět a má vlastně takový úvod, kterým diváka uvede do toho, co právě prožívá a co vlastně hledá. Potom během celého představení hledá v těch jednotlivých tancích a kolem něj se samozřejmě motá deset krásných tanečnic, které mu trochu zamotávají hlavu. Jsou tam ale hlavně dvě tanečnice, které mají takové symbolické role. Dá se říct něco jako černá a bílá labuť, dobro a zlo, dvě různé podoby lásky a emocí. A na konci, jak už jsem říkal, přijde to jeho poznání, kdy vlastně zjistí, že se našel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Rok a půl už to představení běží. Kde všude jste s ním za tu dobu vystupovali?

Jakub Mazůch, tanečník: Začalo to vlastně ve Stars Auditoriu v Bratislavě, kde byla 1. února 2025 premiéra. A potom se vlastně urychlila i česká premiéra, která byla původně plánovaná až na září 2025, ale nakonec se přesunula už na začátek května. Ta proběhla v divadle Hybernia.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžu se zeptat, proč byla ta premiéra urychlená?

Jakub Mazůch, tanečník: Strašně se to líbilo a divadlo Hybernia o to představení opravdu stálo. Což nás samozřejmě těší, protože si nás tak trochu vzali pod křídla. Tím představením se opravdu pyšní a vytvářejí nám skvělé zázemí. My se tam cítíme opravdu dobře. Hrajeme tam každý měsíc, vždycky nás srdečně přivítají a myslím si, že dělají maximum pro to, aby se to představení dostalo mezi co nejvíc lidí. Není to totiž zaměřené jen na úzkou skupinu diváků, kteří se věnují tanci nebo je tanec vyloženě zajímá. Chodí tam i lidé, kteří si to prostě našli, přišlo jim to zajímavé a přišli se podívat. A byli z toho opravdu nadšení, na konci dokonce stáli.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Budete muset pro Gong to představení trochu upravit? Protože tam je přece jen úplně jiný prostor než v divadle Hybernia, kde, jak jste říkal, vlastně jeviště s hledištěm krásně lícuje. V Gongu je to ale úplně jinak – hlediště má jiný tvar, jeviště je obrovské a není to klasický divadelní prostor.

Jakub Mazůch, tanečník: Prakticky si myslím, že to tam naopak sedí velmi dobře. Tím, že to není jen čistě standardní tanec, ale celé choreografie jsou stavěné divadelně dopředu, tak ten prostor podle mě funguje. Stars Auditorium je hodně do šířky, takže tam divák vlastně pořád otáčí hlavu zleva doprava, aby pojal celé dění na scéně. Zároveň to ale není tak hluboký prostor. A Gong je podle mě něco mezi Hybernií a Stars Auditoriem, takže si nemyslím, že by to byl nějak zásadní problém. Každopádně se budeme snažit maximálně o to, abychom hráli a tancovali opravdu pro všechny diváky a pracovali s celým prostorem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bude to pro tebe výzva tancovat doma?

Jakub Mazůch, tanečník: Moc se na to těším. Bude to určitě výzva, ale myslím si, že tam bude i spousta mých známých, takže jsem zvědavý, jak na to zareagují. Pro některé je samozřejmě složitější dostat se do Prahy, protože většinou hrajeme během pracovního týdne, ve středu, ve čtvrtek nebo v pátek. Takže vím, že to představení ještě neviděli. A myslím si, že právě pro ně to bude takový ten silný první dojem a ocenění hned na první dobrou. Opravdu si myslím, že je to super.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Ti děkuju za rozhovor a moc Ti přeju, ať se vám to v Ostravě opravdu povede a ten úspěch je veliký.

Jakub Mazůch, tanečník: Taky děkuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A vy nezapomeňte, že 27. září uvidíte v Gongu LOVE2DANCE. Na viděnou!

Redakčně upraveno / zkráceno.