Studie vytipovala dalších 180 míst na parkování

Studénka pracuje na tvorbě studie parkování ve městě. V ideálním případě by tu mohlo přibýt 180 parkovacích míst. Na realizaci všech by byla potřeba částka zhruba 20 milionů korun.

Parkování je obecně problém, který trápí všechna města. Studénka se jej snaží řešit zpracováním studie, která vytipovala místa, kde všude ve městě by nová stání pro auta mohla přibýt.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “V tuto chvíli jsme zadali studii na posouzení možností rozšíření nebo úpravy parkovacích míst v oblastech ulice Poštovní, vedle školky, v oblasti Poštovní jako celku, to znamená tam, kde máme bytovou zástavbu. Potom se ta studie zabývá možností výstavby parkovacích míst na ulici Budovatelská a poslední oblast je za Základní školou Butovická. Tady by to mělo navázat na stávající parkovací místa, která tam jsou již vybudována.”

Celkem by tak mohlo vzniknout 180 parkovacích míst.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Rámcově náklady dle studie jsou ve výši asi 20 milionů korun. V některých oblastech se jedná jen o úpravu nebo změnu parkování, to znamená z podélného na šikmé nebo příčné, ale někde je to opravdu výstavba jak příjezdové komunikace, tak i parkovacích míst.”

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “My už jsme v minulém volebním období navázali na to, že jsme výrazně rozšířili parkovací místa na území města, k zejména tedy v té zástavbě sídlištní. Ať už to bylo vybudování centrálního parkoviště nebo odstavené plochy na ulici Poštovní, u zdravotního střediska a v podstatě našim cílem, nebo většiny zastupitelé, je, abychom pokračovali, protože vnímáme, že je velký hlad po parkovacích místech. A lidé jsou natolik zhýčkaní, že by nejraději všichni parkovali přímo před svým domem, a to bohužel nelze.”

obyvatelé Studénky:

“Všude mezi domy je to hrozné, aut přibylo, stojí i na trávě. V tom centru to částečně vyřešili centrálním parkovištěm, ale to je už z rána celé obsazeno, takže tam také není moc šancí zaparkovat. Takže je to špatné.”

“Myslím si, že je to špatné v celém městě. Nově je sice parkoviště za městským úřadem, ale když přijíždím třeba v jedenáct v noci z práce, tak ani tam to už také nelze.”

Vytipování nových parkovací plochy komplikuje to, že město je pod povrchem protkáno inženýrskými sítěmi, a současně je třeba respektovat i zelené plochy.

Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Právě tato studia nám rozšířila obzory v tom, kde všude parkovací místa mohou vzniknout. Pokud nám to schválí Dopravní inspektorát Policie České republiky, tak se budeme snažit pracovat na tom, abychom vše postupně připravili v rámci projektových dokumentací a v řádu zhruba pěti let postupně další parkovací místa na území města přidávat.”

---

Charitní šatník je vždy plný věcí i spokojených lidí

Šatník je nejdéle fungující službou Charity ve Studénce. V provozuje je zejména díky pomoci dobrovolnic, které léta zajišťují jeho činnost, třídí oblečení, ale i nádobí nebo hračky.

Je středa, tři hodina odpoledne, a to je čas, kdy se ve staré budově domova svaté Anny otevírá charitní šatník. Během chvilky už je uvnitř několik lidí a v těsném prostoru probírají zaplněné regály. Vzhledem k tomu, že venku prší, okamžitě zadané jsou dva deštníky. 

návštěvníci charitního šatníku:

“Já tu chodím více jak deset let a chodím tu ráda, mají tu krásné věci, jsem tu každou středu. Mám čtyři děti a už jsem babička, tak kupuju i vnoučatům.”

“Hodilo se mi něco do práce, hodně montérek jsem tady našel, trička, jsou tady pěkné věci, některé i úplně nové.”

Jiní návštěvníci, kteří sem přicházejí, jsou zase rádi, že se hromady věcí zbaví.

návštěvníci charitního šatníku: “Dělali jsme doma pořádek po babičce a dědovi, takže jsme dovezli nějaké věci a vozíme to tu celkem pravidelně. Samozřejmě to považuji za smysluplnou službu.”

Lidé tu najdou většinou použité, ovšem zachovalé a čisté věci, které tak ještě nemusí skončit na skládce, ale mohou posloužit dále.

Věra Musialová, dobrovolnice v charitním šatníku: “Všechno, co mají doma, oblečení, domácí potřeby, kočárky, dětské věci, hrnky, sklo, pozůstalost, i nějaký dobrý nábytek. I já sama bych nic nevyhodila, všemu dám ještě jednu šanci, aby to někdo vynosil, myslím si, že to tak má být.”

Charitní šatník tu funguje více než 25 let, a to díky dobrovolníkům, střídá se jich tu osm dvojic. Samotná Věra Musialová tu pomáhá od roku 2004, a za tu dobu z reakcí lidí ví, jak je tato služba prospěšná a že skutečně pomáhá.

Věra Musialová, dobrovolnice v charitním šatníku: “Jednu dobu se vykládalo, že se tento dům bude opravovat, tak se nás každý ptal, kde to bude, kde budeme chodit. A já jsem jim vždycky říkala: Dům má 200 let a 200 let ještě vydrží.”

Charitní šatník je pravidelně otevřen dvakrát týdně, ve středy od tří do půl šesté a v neděle od desíti ráno do půl dvanácté. Věci tu lidé pořídí za skutečně symbolické ceny od pěti do dvaceti korun.

---

Z workshopu si odnášeli vlastní mechový obraz

Vytvořit si svůj vlastní mechový obraz mohli zájemci, kteří se zúčastnili letního kreativního workshopu ve Studénce. Zelenou dekoraci měli hotovou zhruba za hodinu, vydrží jim až deset let.

Zpestřit si léto trochou kreativního tvoření mohli zájemci, kteří zavítali do klubovny Dělnického domu na workshop nazvaný Tvorba mechových obrazů. Cílem bylo vytvořit si z přírodních materiálů vlastní dekoraci, která může ozdobit téměř jakékoliv místo v domě.

Kristýna Marková, SAK Studénka: “Tato akce probíhá již podruhé. V měsíci květnu proběhla poprvé a protože byl velký zájem, tak jsme zvolili druhý termín v červenci a uvítali jsem další zájemce.”

Každý účastník, aby bylo tedy ženy, dostal dřevěný rámek, tavnou pistoli a krabici plnou speciálně upraveného měchu.

Kristýna Marková, SAK Studénka: “Mechy jsou ze Skandinávie a jsou takzvaně mumifikované, to znamená, že vydrží až deset let. Jsou moc krásné, z těch obrazů opravdu vyzařuje energie a krásná barva.”

Kdo chtěl, mohl si do obrazu vložit také třeba kůru, kamínky nebo mušle.

účastnice workshopu:

“V dětství jsem byla tvořivý typ člověka, ale poslední dobou jsem nic nezkoušela, a potom po dlouhé přestávce mě ségra překecala jít na ten workshop, protože ty mechy jsou docela populární a na to, že s tím vůbec žádné zkušenosti nemám a 10 minut jsem koukala na prázdný obraz, tak za mě je to úplně skvělý zážitek. Určitě bych doporučila lidem nebát se do toho jít, protože to je bomba, vytvořit si to svýma rukama a potom dát na zeď, tak já si myslím, že je to dobrý.”

“O těch mechových obrazech jsem už jsme slyšela a viděla jsem nějakou reportáž a moc se mi to líbilo, tak jsem si to přišla zkusit. Doma ho pověsíme asi na chodbu, protože je tam nejchladnější místo, takže nebudu riskovat dávat ho někam do tepla.”

Kristýna Marková, SAK Studénka: “Daří se mu všude, vůbec nevadí, že bude v nějaké tmavé místnosti. Nedoporučuje se dát jej úplně na přímé sluníčko, ale jinak není náročný na péči, stačí jen fénem vymést prach. Ani zalévat se to nemusí.”

Tvořivý workshop konaný v létě byl letos novinkou pořádanou organizací Sport a kultura, podobnou kreativní dílnu plánuje zopakovat.

---