Střední školy v MS kraji žijí v těchto dnech nejen maturitami, ale také přijímacími zkouškami. My jsme natáčeli na Střední odborné škole ve Frýdku-Místku, která nabízí kromě učebních oborů i čtyři obory maturitní.
Přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka jsou na všech maturitních oborech stejné. Nejvíce žáků se tradičně hlásí na gymnázia a obchodní akademie, ale v kurzu jsou i technické školy, jako je například právě frýdecko-místecká SOŠ.
Jan Durčák, ředitel SOŠ Frýdek-Místek: "Zájem je velký. Jsme mile překvapeni, protože oproti minulým rokům máme zhruba o sto přihlášek víc. Ale samozřejmě důležité jsou pro nás první místa."
Na Střední odbornou školu ve Frýdku-Místku se hlásilo 838 žáků, škola přijme zhruba třetinu. Žáci, kteří uspějí na více přijímacích řízeních, si pak vyberou tu svou vysněnou.
anketa: žáci: "Přišla jsem tady, protože jsem se chtěla zaměřit na koně a agropodnikání. Já mám více oborů. Mám ještě Veřejnou správu a potom Obchodní akademii."
anketa: žáci: "Vybral jsem si tuto školu kvůli mamince, protože chtěla, ať si dodělám maturitu. Takže jsem psal přihlášku na podnikání, na nadstavbu."
Co tam bylo na přijímačkách? Řekněte nám nějaký konkrétní příklad.
anketa: žáci: "Tak třeba František s cukrem, František že dělá salát - 820 gramů, a kolik to měl dát cukru, a dal špatně. A potom jsme měli vypočítat, kolik procent dal více."
Správný výsledek příkladu s Františkem a cukrem neznáme, ale jisté je, že SOŠ Frýdek-Místek bude mít maturitní obory opět plně obsazené.
---
MS KRAJ PODPORUJE TECHNICKÉ OBORY
Moravskoslezský kraj má letos 10 581 deváťáků a jen krajské střední školy mají 12 500 míst. Největší zájem u maturitních oborů je tradičně o informační technologie, obchodní akademie, ale i zdravotnictví. U výučních pak převládají mechanici, kadeřníci, kuchaři a číšníci.
---
Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš uspěl na evropské scéně. Byl zvolen viceprezidentem Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy, jedné z klíčových institucí tohoto orgánu. Jde nejen o významné ocenění jeho práce, ale i posílení pozice Česka v Evropě.
Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš byl zvolen viceprezidentem Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy. Tato funkce patří mezi nejvýznamnější posty, které mohou zástupci měst a regionů na evropské úrovni zastávat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Radost mi to určitě udělalo. Velmi mě to překvapilo. Ale i tím, že jsem už pět let v Kongresu působil, tak věřím, že s řadou kolegů jsem měl navázané osobní kontakty a zřejmě tedy i ta moje práce, která tam 5 let je, tak byla oceněna právě tím zvolením."
Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR, členka Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy: "To, že pan starosta Vereš se stal viceprezidentem, je velmi významná politicko-reprezentační funkce, která právě Českou republiku řadí mezi ty hráče, kteří mají významné zastoupení v této jedinečné instituci na poli Evropy."
Kongres je součástí Rady Evropy se sídlem ve Štrasburku a sdružuje volené politiky z více než 150 tisíc obcí, měst a regionů napříč 46 státy.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Kongres místních a regionálních samospráv Rady Evropy je orgánem Rady Evropy, který je složený ze zástupců měst a regionů členských států Rady Evropy, což je tedy samostatná organizace stojící mimo struktury Evropské unie a je vlastně i starší než Evropská unie. Úkolem Kongresu je dohlížet jednak na dodržování Charty místní samosprávy jednotlivými členskými státy. Za tímto účelem pořádá různé monitorovací mise."
Kongres se dlouhodobě podílí na monitorování stavu demokracie v členských státech a také organizuje volební pozorovatelské mise.
Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR, členka Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy: "Rada Evropy je významná instituce, která vznikla po druhé světové válce jako reakce na hrůzy, kterými prošla Evropa a vznikla jako akt pro dobrou spolupráci a stabilitu v Evropě. Byla založena už v roce 1949. Rada Evropy tudíž není součástí a není to totéž, co je Evropská unie."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Jsem tedy nyní členem sedmnáctičlenného předsednictva, které řídí tu organizaci. Mezi plenárním zasedáním rozhoduje o různých běžných věcech, které se týkají chodu organizace, ale také třeba o jmenování jednotlivých zpravodajů a jednotlivých mluvčích pro různá témata a zabývá se také těmi aktuálními otázkami, které se týkají dodržování Charty nebo dodržování místní demokracie, vlády práva v jednotlivých členských státech."
Současně byla do čela Kongresu zvolena nová prezidentka Gunn Marit Helgesen z Norska, která bude řídit činnost instituce a zastupovat ji na mezinárodní scéně.
---
Lesní požár, který zachvátil část hory na polském území u hranice s českým Bukovcem. Takový byl námět výcviku dobrovolných hasičů na Jablunkovsku.
Výcvik českých a polských jednotek byl zaměřený na seznámení s novou technikou a koordinaci postupu při hašení v náročném terénu.
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes probíhá třetí česko-polský výcvik ze společného projektu, který se jmenuje Moderní řešení pro klimatické hrozby. První výcvik byl v únoru a zaměřil se na krizové štáby, kdy jsme procvičovali přenos obrazu a videa z dronu nad česko-polským pohraničím. V březnu jsme měli společný výcvik v terénu pro řidiče na obsluhu nově pořízených čtyřkolek a šestikolek. Dnes probíhá závěrečný výcvik zaměřený na lesní požáry. Používáme techniku a systémy pořízené v rámci projektu.“
Čeští a polští hasiči spolupracují dlouhodobě. Společný výcvik vede k tomu, aby zásahy byly koordinované a efektivní.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Jak je známo, sousedíme s Českou republikou na poměrně dlouhém úseku. Jedná se převážně o lesní oblasti, kde může kdykoliv dojít k požárům. Právě proto organizujeme tato cvičení, která simulují hašení lesů. Jsme rádi, že díky přeshraničnímu projektu můžeme pořídit potřebnou techniku a společně s českými kolegy koordinovat zásahy při hašení.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Spolupráce mezi českými a polskými jednotkami je na vysoké úrovni. Máme společnou hranici dlouhou zhruba 17 až 19 kilometrů, od Nýdku přes Čantoryji až po trojmezí u Hrčavy. Požárů zde bylo mnoho, ať už v lesích nebo u rodinných domů. Někdy se stává, že polské jednotky dorazí na místo dříve. Toto je už druhý projekt – navazujeme na předchozí pětiletý projekt zaměřený na přírodní katastrofy. Ten současný, který běží prvním rokem, se zaměřuje na hašení lesních požárů.“
Při výcviku v terénu hasiči simulovali lesní požár, který české a polské jednotky dostaly pod kontrolu ze všech stran a s využitím různých technik ho uhasily.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Doufáme, že požárů bude co nejméně, ale víme, že jsou nevyhnutelné. Právě tato cvičení slouží k tomu, abychom dokázali požár co nejrychleji lokalizovat a uhasit.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes budeme zkoušet nové postupy, metodiku a taktiku, které jsme připravovali společně s kolegy z polských jednotek. Budeme testovat například dálkovou dopravu vody ve vysokotlakém režimu. Poprvé použijeme takzvaný přečerpávací systém, tedy několik stanovišť na hadicovém vedení, kde jsou umístěna malá čerpadla, která postupně zvyšují tlak a dopravují vodu dál a výš, než jsme byli dosud schopni. Tento systém je natolik účinný, že jsme zatím nenašli místo, kam bychom vodu nedostali. Už v roce 2022 jsme při přípravě specifikace testovali zapůjčená čerpadla, například na sjezdovce Severka v Dolní Lomné, kde dokázala vytlačit vodu až na vrchol kopce.“
Na tento výcvik budou navazovat další, aby spolupráce českých a polských hasičů byla ještě lepší.
---
Jaroslav Holub ze Studénky je držitelem českého rekordu za největší sbírku vlaječek. Doma jich má vystaveno více než 6 tisíc 600. Výjimečnost jeho kolekce potvrdil certifikát Agentury Dobrý den
Když se rozhlédneme po domě Jaroslava Holuba ve Studénce, vlaječky tu visí všude. Plní stěny i strop v chodbě, v kuchyni, obývacím pokoji, v ložnici a v dalších prostorách.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Jsou v celém domě a je jich 6 613. Když mi bylo jedenáct let v roku 1968, tak jsem měl tři vlaječky, které mi otec dal tady z místní Vagónky. A tam jsem začal potom už to sbírat a klepat na stěnu, a tím jsem už začal přidávat další vlaječky, které jsem buďto sportovní, anebo města nebo firmy tenkrát, když byly.”
Některé vlaječky se dříve daly koupit i v trafikách, jiné Jaroslavu Holubovi předávali kamarádi.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Poměrně vzácná je tady tato od nějakého rozhodčího, který pískal nějaký přebor, a tohle dostávali asi vždycky k nějakému významnému zápasu. Takže toto je z roku 32, měli výročí 20 let, a v podstatě je ještě ručně šitá. Takže tady toto je jedna z nejstarších, co je v mé sbírce.”
Když jeho sbírka čítala 6 129 vlaječek, řekl si, že by stálo za to zjistit, zda v tomto oboru není českým rekordmanem.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Tak jsem to chtěl zjistit, kde by se to dalo, že bych zkusil nějaký rekord. Až potom jsme přišli na Pelhřimov, na Agenturu Dobrý den, a tak jsme to tam poslali, a tak mi to potom uznali ten rekord a poslali mě tu knížku a ten certifikát.”
Sbírka Jaroslava Holuba byla do České databanky rekordů zaevidována v listopadu loňského roku.
---
POLICISTÉ BUDOU MĚŘIT RYCHLOST
Ve středu by si měli všichni řidiči dát pozor na maximální povolenou rychlost. Policisté v celé zemi se totiž opět zapojí do akce Speed Marathon. V Moravskoslezském kraji se bude měřit na 57 místech.
ZAČALA DEMOLICE KINA PETRA BEZRUČE VE F-M
Ve Frýdku-Místku začala demolice bývalého Kina Petra Bezruče. Nevyužívaný a dlouhodobě chátrající objekt postupně zmizí a na jeho místě vznikne 52 nových parkovacích míst. V další fázi zvažuje město výstavbu parkovacího domu pro zhruba 330 aut. Příprava bude ale trvat několik let.
---
Tradiční turistický pochod v Dětmarovicích opět přilákal stovky lidí z různých koutů regionu. Organizátoři připravili také kratší trasu vhodnou pro rodiny s dětmi či kočárky, díky čemuž zájem o pochod výrazně vzrostl.
Už po jednačtyřicáté se v Dětmarovicích uskutečnil oblíbený turistický pochod Dětmarovické groble, který každoročně láká milovníky pohybu i přírody. Účastníci všech věkových kategorií si mohli vybrat trasu dlouhou 6, 13 nebo 22 kilometrů.
Marek Svrčina, starosta TJ Sokol Dětmarovice: „Od 7 hodin ráno se nám tady lidé scházejí, jsou tady místní, přespolní i lidé z jiných okresů, dokonce i krajů. Myslím si, že ta tradice má pokračování a budeme se tady s nimi dále potkávat. A proto, abychom přitáhli více místních lidí, jsme vymysleli novou 6kilometrovou trasu, která je vedena po asfaltové komunikaci a je dobře schůdná i se psy, kočárky a malými dětmi. Počet účastníků se tak zvýšil řádově o stovky a z akce se stala jedna z největších společenských událostí v Dětmarovicích, kterou pořádá obec a místní Sokol.“
Anketa: „Jsme tady poprvé s kamarády a chceme si to užít. Vyšlo nám počasí, takže si myslím, že to bude fajn. Nejsme místní, jsme kousek od Opavy.“
Anketa: „Přijeli jsme z Havířova, jsme tady letos poprvé a rádi se účastníme turistických akcí, takže si to chceme vyzkoušet. V Dětmarovicích jsme ještě nebyli, tak chceme poznat další kus našeho kraje. Máme kratší trasu, protože máme s sebou malého vnoučka.“
Anketa: „Přijeli jsme z Orlové a půjdeme asi šest kilometrů. Těším se na to.“
Anketa: „Vypadá to, že je tady hodně lidí, je pěkné počasí. Naposledy jsem to šel, když mi bylo 12 let, takže po 25 letech si pochod znovu vyzkouším. Jdeme i s malým klukem, takže to bude fajn.“
Pochodu Dětmarovické groble se v letošním roce zúčastnilo 612 turistů.
---
Střední školy v MS kraji žijí v těchto dnech nejen maturitami, ale také přijímacími zkouškami. My jsme natáčeli na Střední odborné škole ve Frýdku-Místku, která nabízí kromě učebních oborů i čtyři obory maturitní.
Přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka jsou na všech maturitních oborech stejné. Nejvíce žáků se tradičně hlásí na gymnázia a obchodní akademie, ale v kurzu jsou i technické školy, jako je například právě frýdecko-místecká SOŠ.
Jan Durčák, ředitel SOŠ Frýdek-Místek: "Zájem je velký. Jsme mile překvapeni, protože oproti minulým rokům máme zhruba o sto přihlášek víc. Ale samozřejmě důležité jsou pro nás první místa."
Na Střední odbornou školu ve Frýdku-Místku se hlásilo 838 žáků, škola přijme zhruba třetinu. Žáci, kteří uspějí na více přijímacích řízeních, si pak vyberou tu svou vysněnou.
anketa: žáci: "Přišla jsem tady, protože jsem se chtěla zaměřit na koně a agropodnikání. Já mám více oborů. Mám ještě Veřejnou správu a potom Obchodní akademii."
anketa: žáci: "Vybral jsem si tuto školu kvůli mamince, protože chtěla, ať si dodělám maturitu. Takže jsem psal přihlášku na podnikání, na nadstavbu."
Co tam bylo na přijímačkách? Řekněte nám nějaký konkrétní příklad.
anketa: žáci: "Tak třeba František s cukrem, František že dělá salát - 820 gramů, a kolik to měl dát cukru, a dal špatně. A potom jsme měli vypočítat, kolik procent dal více."
Správný výsledek příkladu s Františkem a cukrem neznáme, ale jisté je, že SOŠ Frýdek-Místek bude mít maturitní obory opět plně obsazené.
---
MS KRAJ PODPORUJE TECHNICKÉ OBORY
Moravskoslezský kraj má letos 10 581 deváťáků a jen krajské střední školy mají 12 500 míst. Největší zájem u maturitních oborů je tradičně o informační technologie, obchodní akademie, ale i zdravotnictví. U výučních pak převládají mechanici, kadeřníci, kuchaři a číšníci.
---
Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš uspěl na evropské scéně. Byl zvolen viceprezidentem Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy, jedné z klíčových institucí tohoto orgánu. Jde nejen o významné ocenění jeho práce, ale i posílení pozice Česka v Evropě.
Starosta Slezské Ostravy Richard Vereš byl zvolen viceprezidentem Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy. Tato funkce patří mezi nejvýznamnější posty, které mohou zástupci měst a regionů na evropské úrovni zastávat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Radost mi to určitě udělalo. Velmi mě to překvapilo. Ale i tím, že jsem už pět let v Kongresu působil, tak věřím, že s řadou kolegů jsem měl navázané osobní kontakty a zřejmě tedy i ta moje práce, která tam 5 let je, tak byla oceněna právě tím zvolením."
Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR, členka Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy: "To, že pan starosta Vereš se stal viceprezidentem, je velmi významná politicko-reprezentační funkce, která právě Českou republiku řadí mezi ty hráče, kteří mají významné zastoupení v této jedinečné instituci na poli Evropy."
Kongres je součástí Rady Evropy se sídlem ve Štrasburku a sdružuje volené politiky z více než 150 tisíc obcí, měst a regionů napříč 46 státy.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Kongres místních a regionálních samospráv Rady Evropy je orgánem Rady Evropy, který je složený ze zástupců měst a regionů členských států Rady Evropy, což je tedy samostatná organizace stojící mimo struktury Evropské unie a je vlastně i starší než Evropská unie. Úkolem Kongresu je dohlížet jednak na dodržování Charty místní samosprávy jednotlivými členskými státy. Za tímto účelem pořádá různé monitorovací mise."
Kongres se dlouhodobě podílí na monitorování stavu demokracie v členských státech a také organizuje volební pozorovatelské mise.
Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR, členka Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy: "Rada Evropy je významná instituce, která vznikla po druhé světové válce jako reakce na hrůzy, kterými prošla Evropa a vznikla jako akt pro dobrou spolupráci a stabilitu v Evropě. Byla založena už v roce 1949. Rada Evropy tudíž není součástí a není to totéž, co je Evropská unie."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Jsem tedy nyní členem sedmnáctičlenného předsednictva, které řídí tu organizaci. Mezi plenárním zasedáním rozhoduje o různých běžných věcech, které se týkají chodu organizace, ale také třeba o jmenování jednotlivých zpravodajů a jednotlivých mluvčích pro různá témata a zabývá se také těmi aktuálními otázkami, které se týkají dodržování Charty nebo dodržování místní demokracie, vlády práva v jednotlivých členských státech."
Současně byla do čela Kongresu zvolena nová prezidentka Gunn Marit Helgesen z Norska, která bude řídit činnost instituce a zastupovat ji na mezinárodní scéně.
---
Lesní požár, který zachvátil část hory na polském území u hranice s českým Bukovcem. Takový byl námět výcviku dobrovolných hasičů na Jablunkovsku.
Výcvik českých a polských jednotek byl zaměřený na seznámení s novou technikou a koordinaci postupu při hašení v náročném terénu.
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes probíhá třetí česko-polský výcvik ze společného projektu, který se jmenuje Moderní řešení pro klimatické hrozby. První výcvik byl v únoru a zaměřil se na krizové štáby, kdy jsme procvičovali přenos obrazu a videa z dronu nad česko-polským pohraničím. V březnu jsme měli společný výcvik v terénu pro řidiče na obsluhu nově pořízených čtyřkolek a šestikolek. Dnes probíhá závěrečný výcvik zaměřený na lesní požáry. Používáme techniku a systémy pořízené v rámci projektu.“
Čeští a polští hasiči spolupracují dlouhodobě. Společný výcvik vede k tomu, aby zásahy byly koordinované a efektivní.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Jak je známo, sousedíme s Českou republikou na poměrně dlouhém úseku. Jedná se převážně o lesní oblasti, kde může kdykoliv dojít k požárům. Právě proto organizujeme tato cvičení, která simulují hašení lesů. Jsme rádi, že díky přeshraničnímu projektu můžeme pořídit potřebnou techniku a společně s českými kolegy koordinovat zásahy při hašení.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Spolupráce mezi českými a polskými jednotkami je na vysoké úrovni. Máme společnou hranici dlouhou zhruba 17 až 19 kilometrů, od Nýdku přes Čantoryji až po trojmezí u Hrčavy. Požárů zde bylo mnoho, ať už v lesích nebo u rodinných domů. Někdy se stává, že polské jednotky dorazí na místo dříve. Toto je už druhý projekt – navazujeme na předchozí pětiletý projekt zaměřený na přírodní katastrofy. Ten současný, který běží prvním rokem, se zaměřuje na hašení lesních požárů.“
Při výcviku v terénu hasiči simulovali lesní požár, který české a polské jednotky dostaly pod kontrolu ze všech stran a s využitím různých technik ho uhasily.
Damian Skibiński, velitel hasičů města Visla: „Doufáme, že požárů bude co nejméně, ale víme, že jsou nevyhnutelné. Právě tato cvičení slouží k tomu, abychom dokázali požár co nejrychleji lokalizovat a uhasit.“
David Sadowski, velitel jednotky SDH Jablunkov: „Dnes budeme zkoušet nové postupy, metodiku a taktiku, které jsme připravovali společně s kolegy z polských jednotek. Budeme testovat například dálkovou dopravu vody ve vysokotlakém režimu. Poprvé použijeme takzvaný přečerpávací systém, tedy několik stanovišť na hadicovém vedení, kde jsou umístěna malá čerpadla, která postupně zvyšují tlak a dopravují vodu dál a výš, než jsme byli dosud schopni. Tento systém je natolik účinný, že jsme zatím nenašli místo, kam bychom vodu nedostali. Už v roce 2022 jsme při přípravě specifikace testovali zapůjčená čerpadla, například na sjezdovce Severka v Dolní Lomné, kde dokázala vytlačit vodu až na vrchol kopce.“
Na tento výcvik budou navazovat další, aby spolupráce českých a polských hasičů byla ještě lepší.
---
Jaroslav Holub ze Studénky je držitelem českého rekordu za největší sbírku vlaječek. Doma jich má vystaveno více než 6 tisíc 600. Výjimečnost jeho kolekce potvrdil certifikát Agentury Dobrý den
Když se rozhlédneme po domě Jaroslava Holuba ve Studénce, vlaječky tu visí všude. Plní stěny i strop v chodbě, v kuchyni, obývacím pokoji, v ložnici a v dalších prostorách.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Jsou v celém domě a je jich 6 613. Když mi bylo jedenáct let v roku 1968, tak jsem měl tři vlaječky, které mi otec dal tady z místní Vagónky. A tam jsem začal potom už to sbírat a klepat na stěnu, a tím jsem už začal přidávat další vlaječky, které jsem buďto sportovní, anebo města nebo firmy tenkrát, když byly.”
Některé vlaječky se dříve daly koupit i v trafikách, jiné Jaroslavu Holubovi předávali kamarádi.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Poměrně vzácná je tady tato od nějakého rozhodčího, který pískal nějaký přebor, a tohle dostávali asi vždycky k nějakému významnému zápasu. Takže toto je z roku 32, měli výročí 20 let, a v podstatě je ještě ručně šitá. Takže tady toto je jedna z nejstarších, co je v mé sbírce.”
Když jeho sbírka čítala 6 129 vlaječek, řekl si, že by stálo za to zjistit, zda v tomto oboru není českým rekordmanem.
Jaroslav Holub, sběratel vlaječek: “Tak jsem to chtěl zjistit, kde by se to dalo, že bych zkusil nějaký rekord. Až potom jsme přišli na Pelhřimov, na Agenturu Dobrý den, a tak jsme to tam poslali, a tak mi to potom uznali ten rekord a poslali mě tu knížku a ten certifikát.”
Sbírka Jaroslava Holuba byla do České databanky rekordů zaevidována v listopadu loňského roku.
---
POLICISTÉ BUDOU MĚŘIT RYCHLOST
Ve středu by si měli všichni řidiči dát pozor na maximální povolenou rychlost. Policisté v celé zemi se totiž opět zapojí do akce Speed Marathon. V Moravskoslezském kraji se bude měřit na 57 místech.
ZAČALA DEMOLICE KINA PETRA BEZRUČE VE F-M
Ve Frýdku-Místku začala demolice bývalého Kina Petra Bezruče. Nevyužívaný a dlouhodobě chátrající objekt postupně zmizí a na jeho místě vznikne 52 nových parkovacích míst. V další fázi zvažuje město výstavbu parkovacího domu pro zhruba 330 aut. Příprava bude ale trvat několik let.
---
Tradiční turistický pochod v Dětmarovicích opět přilákal stovky lidí z různých koutů regionu. Organizátoři připravili také kratší trasu vhodnou pro rodiny s dětmi či kočárky, díky čemuž zájem o pochod výrazně vzrostl.
Už po jednačtyřicáté se v Dětmarovicích uskutečnil oblíbený turistický pochod Dětmarovické groble, který každoročně láká milovníky pohybu i přírody. Účastníci všech věkových kategorií si mohli vybrat trasu dlouhou 6, 13 nebo 22 kilometrů.
Marek Svrčina, starosta TJ Sokol Dětmarovice: „Od 7 hodin ráno se nám tady lidé scházejí, jsou tady místní, přespolní i lidé z jiných okresů, dokonce i krajů. Myslím si, že ta tradice má pokračování a budeme se tady s nimi dále potkávat. A proto, abychom přitáhli více místních lidí, jsme vymysleli novou 6kilometrovou trasu, která je vedena po asfaltové komunikaci a je dobře schůdná i se psy, kočárky a malými dětmi. Počet účastníků se tak zvýšil řádově o stovky a z akce se stala jedna z největších společenských událostí v Dětmarovicích, kterou pořádá obec a místní Sokol.“
Anketa: „Jsme tady poprvé s kamarády a chceme si to užít. Vyšlo nám počasí, takže si myslím, že to bude fajn. Nejsme místní, jsme kousek od Opavy.“
Anketa: „Přijeli jsme z Havířova, jsme tady letos poprvé a rádi se účastníme turistických akcí, takže si to chceme vyzkoušet. V Dětmarovicích jsme ještě nebyli, tak chceme poznat další kus našeho kraje. Máme kratší trasu, protože máme s sebou malého vnoučka.“
Anketa: „Přijeli jsme z Orlové a půjdeme asi šest kilometrů. Těším se na to.“
Anketa: „Vypadá to, že je tady hodně lidí, je pěkné počasí. Naposledy jsem to šel, když mi bylo 12 let, takže po 25 letech si pochod znovu vyzkouším. Jdeme i s malým klukem, takže to bude fajn.“
Pochodu Dětmarovické groble se v letošním roce zúčastnilo 612 turistů.
---
