Expres Studénky
- Zpravodajství ze Studénky od redaktorky Petry Dorazilové a kameramana Jana Plášila
- Na sníh a mrazíky je Studénka téměř připravena
- Prvotina studénecké spisovatelky je na světě
- Archivář připomněl rok 1938 i v dějinách Studénky
Studénka od 1. listopadu zajišťuje zimní údržbu vlastními silami. Na první sníh a mrazíky už je téměř připravená. Ve skladu je dost posypového materiálu, v garážích parkuje základní technika.
Zatímco především děti a lyžaři by si už na Martina přáli hromadu sněhu, představitelé města mají o zimní sezoně jasno - měla by být krátká a mírná. Studénka totiž poté, co společnost OZO Ostrava vypověděla smlouvu o provádění zimní údržby, musí tyto práce zabezpečit vlastními silami.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “V tuto chvíli máme zajištěnou techniku, kterou jsme si pronajali od OZA, máme nakoupený inertní materiál, na skladě máme posypovou sůl i sůl, který je určena pro teploty nižší než mínus pět stupňů. A očekáváme ještě dodávku dvou traktůrků pro úklid chodníků a jedné bazarové multikáry.”
Do nákupu a pronájmu techniky letos radnice investuje 2 miliony korun. To jsou v podstatě dvě paušální platby, které by zaplatila společnosti OZO za měsíce listopad a prosinec, i kdyby bylo teplé počasí a potřeba zimní údržby by nevyvstala. Proto město přistoupilo k tomu, že se zimní údržby ujme už od 1. listopadu, přestože OZO vypovědělo smlouvu k 31. prosinci.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Do té zimní údržby budou zapojeni pracovníci kmenoví v rámci pracovní skupiny, máme předjednané dobrovolníky v rámci dohody o provedení práce a jsme připraveni se do toho zapojit i vedoucí pracovníci, včetně mě, takže i já budu proškolen na obsluhu těch menších zařízení.”
Kromě zajištění techniky a lidí bylo také potřeba vypracovat harmonogram služeb a priorit, do kterých lokalit vyjedou stroje nejdříve.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Máme na odboru kolegu pana Halva, který to má na starosti, ten připravuje i tu pohotovostní službu, abychom měli kapacity a byli bychom schopni uklízet i v těch brzkých ranních, případně nočních hodinách. A stejně tak samozřejmě má připraven rozpis nebo mapové podklady, tak abychom postupovali systematicky.”
Ondřej Havel, referent odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Máme určeno, která místa chceme uklízet přednostně, a jak potom navázat t u trasu tak,abychom projeli celé město. Priority jsou dány jednak podle hustoty obyvatelstva, takže přednostně chceme uklízet to centrum, a potom důležitá místa, kde jsou složky integrovaného záchranného systému a podobně.”
Aby byla zimní údržba zajištěná vlastními silami města úspěšná a funkční, je nutná i spolupráce obyvatel, respektive motoristů, které radnice nabádá, aby parkovali vždy tak, aby bylo možné ulici s technikou projet.
---
Lenka Figallová ze Studénky pokřtila svou první knihu, nazvala ji Svět hraček. Splnila si tak svůj dětský sen, který teď věnovala svému synovi.
Kde jinde pokřtít knihu, než v knihovně, v místě, kde čtené příběhy neustálým koloběhem opakovaně ožívají. V knihovně ve Studénce se teď uskutečnil křest knížky Svět hraček, jejíž autorkou je zdejší rodačka Lenka Figallová.
Lenka Figallová, autorka knihy: “Začalo to, když mi bylo 12 let, v roce 1994, a poprvé jsem tenkrát sedla k psacímu stroji a napsala jsem první pohádkový příběh, který mám dodnes schovaný. A v roce 2021 jsem začala psát tuto knihu. Celý ten proces trval zhruba dva roky, než ty kniha vyšla.”
Svou prvotinu věnovala devítiletému synovi Samuelovi, který ji byl při psaní inspirací.
Lenka Figallová, autorka knihy: “Se synem si spolu hrajeme docela často a hračky s náma mluví, tak mě napadlo tímto způsobem dětem předat i nějaké ty hodnoty, jak by se o ty hračky měly starat.”
Irena Lachoutová, ilustrátorka knihy: “Každý obrázek jsem ji vždycky rovnou poslala, takže když jsem se někde spletla, že jsem třeba mamince nakreslila blonďaté vlasy místo rezavých, tak jsme to potom hned opravila. Já když vždycky začnu tu knížku číst, tak obrázky v mé hlavě začínají ožívat samy. Ono to tak nějak žije svým vlastním životem, takže si čtu a v hlavě mi vyskakují obrázky a už je jen dám na papír.”
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Já bych ji popřál, ať se jí v novém rozmachu daří. To, co si vysnila jako dítě, že chce být spisovatelkou, tak to se jí vydáním první knížky splnilo. Takže bych ji přál, aby si knížka našla spoustu čtenářů.”
Lenka Figallová už má v kariéře spisovatelky našlápnuto i dále, do nakladatelství už poslala další rukopis a píše třetí knihu.
---
Rok 1938 a jeho vliv na život tehdejších obyvatel Butovic a Studénky. I to bylo obsahem přednášky, která se konala ve Vagonářském muzeu. Osudové události tu připomněl historik novojičínského státního okresního archivu.
Ve Vagonářském muzeu se v minulosti většinou konaly odborné přednášky na téma železnice, případně o historii zdejšího šlechtického rodu Blücherů. Tentokrát si tu ovšem pozvali archiváře, který zájemcům povyprávěl o osudovém roku 1938 a událostech, které se odehrály i ve Studénce a Butovicích.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Přednáška je věnovaná roku 1938, což byl poměrně přelomový rok v československých dějinách, a také v dějinách Novojičínska. Tím, že tu žila poměrně značná část německého obyvatelstva, tak bylo rozhodnuto, že toto území bude z velké části připojeno k nacistickému Německu.”
V té době byly Butovice samostatnou obcí, a zatímco Studénka byla spíše česká, v Butovicích bylo naopak více německého obyvatelstva.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “A dá se říci, že v jednotlivých obcích byly tyto události vnímány rozdílně. Německé obyvatelstvo většnou preferovalo přičlenění k nacistickému Německu, kdežto české obyvatelstvo si nic takového nepřálo, ve Studénce obzvláště ne, a chtělo být součástí Československa.”
Téma přednášky pojal Martin Vitko v širších souvislostech regionu a československých dějin. I když pravděpodobně dušičkový termín ovlivnil účast a posluchačů nebylo mnoho, bude Vagonářské muzeum v pořádání různě zaměřených besed pokračovat.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Letos se 16. listopadu slavnostně otevře místnost věnovaná legionářské škole, tak určitě bude nějaká přednáška týkající se tohoto tématu. A příští rok je výjimečný, město slaví 65. výročí založení, takže chceme nějakou přednášku o historii šlechtických rodů a o zámku jako takovém. A mimo jiné se budeme věnovat i stavitelům železnic.”
---
Studénka od 1. listopadu zajišťuje zimní údržbu vlastními silami. Na první sníh a mrazíky už je téměř připravená. Ve skladu je dost posypového materiálu, v garážích parkuje základní technika.
Zatímco především děti a lyžaři by si už na Martina přáli hromadu sněhu, představitelé města mají o zimní sezoně jasno - měla by být krátká a mírná. Studénka totiž poté, co společnost OZO Ostrava vypověděla smlouvu o provádění zimní údržby, musí tyto práce zabezpečit vlastními silami.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “V tuto chvíli máme zajištěnou techniku, kterou jsme si pronajali od OZA, máme nakoupený inertní materiál, na skladě máme posypovou sůl i sůl, který je určena pro teploty nižší než mínus pět stupňů. A očekáváme ještě dodávku dvou traktůrků pro úklid chodníků a jedné bazarové multikáry.”
Do nákupu a pronájmu techniky letos radnice investuje 2 miliony korun. To jsou v podstatě dvě paušální platby, které by zaplatila společnosti OZO za měsíce listopad a prosinec, i kdyby bylo teplé počasí a potřeba zimní údržby by nevyvstala. Proto město přistoupilo k tomu, že se zimní údržby ujme už od 1. listopadu, přestože OZO vypovědělo smlouvu k 31. prosinci.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Do té zimní údržby budou zapojeni pracovníci kmenoví v rámci pracovní skupiny, máme předjednané dobrovolníky v rámci dohody o provedení práce a jsme připraveni se do toho zapojit i vedoucí pracovníci, včetně mě, takže i já budu proškolen na obsluhu těch menších zařízení.”
Kromě zajištění techniky a lidí bylo také potřeba vypracovat harmonogram služeb a priorit, do kterých lokalit vyjedou stroje nejdříve.
Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Máme na odboru kolegu pana Halva, který to má na starosti, ten připravuje i tu pohotovostní službu, abychom měli kapacity a byli bychom schopni uklízet i v těch brzkých ranních, případně nočních hodinách. A stejně tak samozřejmě má připraven rozpis nebo mapové podklady, tak abychom postupovali systematicky.”
Ondřej Havel, referent odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Máme určeno, která místa chceme uklízet přednostně, a jak potom navázat t u trasu tak,abychom projeli celé město. Priority jsou dány jednak podle hustoty obyvatelstva, takže přednostně chceme uklízet to centrum, a potom důležitá místa, kde jsou složky integrovaného záchranného systému a podobně.”
Aby byla zimní údržba zajištěná vlastními silami města úspěšná a funkční, je nutná i spolupráce obyvatel, respektive motoristů, které radnice nabádá, aby parkovali vždy tak, aby bylo možné ulici s technikou projet.
---
Lenka Figallová ze Studénky pokřtila svou první knihu, nazvala ji Svět hraček. Splnila si tak svůj dětský sen, který teď věnovala svému synovi.
Kde jinde pokřtít knihu, než v knihovně, v místě, kde čtené příběhy neustálým koloběhem opakovaně ožívají. V knihovně ve Studénce se teď uskutečnil křest knížky Svět hraček, jejíž autorkou je zdejší rodačka Lenka Figallová.
Lenka Figallová, autorka knihy: “Začalo to, když mi bylo 12 let, v roce 1994, a poprvé jsem tenkrát sedla k psacímu stroji a napsala jsem první pohádkový příběh, který mám dodnes schovaný. A v roce 2021 jsem začala psát tuto knihu. Celý ten proces trval zhruba dva roky, než ty kniha vyšla.”
Svou prvotinu věnovala devítiletému synovi Samuelovi, který ji byl při psaní inspirací.
Lenka Figallová, autorka knihy: “Se synem si spolu hrajeme docela často a hračky s náma mluví, tak mě napadlo tímto způsobem dětem předat i nějaké ty hodnoty, jak by se o ty hračky měly starat.”
Irena Lachoutová, ilustrátorka knihy: “Každý obrázek jsem ji vždycky rovnou poslala, takže když jsem se někde spletla, že jsem třeba mamince nakreslila blonďaté vlasy místo rezavých, tak jsme to potom hned opravila. Já když vždycky začnu tu knížku číst, tak obrázky v mé hlavě začínají ožívat samy. Ono to tak nějak žije svým vlastním životem, takže si čtu a v hlavě mi vyskakují obrázky a už je jen dám na papír.”
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Já bych ji popřál, ať se jí v novém rozmachu daří. To, co si vysnila jako dítě, že chce být spisovatelkou, tak to se jí vydáním první knížky splnilo. Takže bych ji přál, aby si knížka našla spoustu čtenářů.”
Lenka Figallová už má v kariéře spisovatelky našlápnuto i dále, do nakladatelství už poslala další rukopis a píše třetí knihu.
---
Rok 1938 a jeho vliv na život tehdejších obyvatel Butovic a Studénky. I to bylo obsahem přednášky, která se konala ve Vagonářském muzeu. Osudové události tu připomněl historik novojičínského státního okresního archivu.
Ve Vagonářském muzeu se v minulosti většinou konaly odborné přednášky na téma železnice, případně o historii zdejšího šlechtického rodu Blücherů. Tentokrát si tu ovšem pozvali archiváře, který zájemcům povyprávěl o osudovém roku 1938 a událostech, které se odehrály i ve Studénce a Butovicích.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Přednáška je věnovaná roku 1938, což byl poměrně přelomový rok v československých dějinách, a také v dějinách Novojičínska. Tím, že tu žila poměrně značná část německého obyvatelstva, tak bylo rozhodnuto, že toto území bude z velké části připojeno k nacistickému Německu.”
V té době byly Butovice samostatnou obcí, a zatímco Studénka byla spíše česká, v Butovicích bylo naopak více německého obyvatelstva.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “A dá se říci, že v jednotlivých obcích byly tyto události vnímány rozdílně. Německé obyvatelstvo většnou preferovalo přičlenění k nacistickému Německu, kdežto české obyvatelstvo si nic takového nepřálo, ve Studénce obzvláště ne, a chtělo být součástí Československa.”
Téma přednášky pojal Martin Vitko v širších souvislostech regionu a československých dějin. I když pravděpodobně dušičkový termín ovlivnil účast a posluchačů nebylo mnoho, bude Vagonářské muzeum v pořádání různě zaměřených besed pokračovat.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Letos se 16. listopadu slavnostně otevře místnost věnovaná legionářské škole, tak určitě bude nějaká přednáška týkající se tohoto tématu. A příští rok je výjimečný, město slaví 65. výročí založení, takže chceme nějakou přednášku o historii šlechtických rodů a o zámku jako takovém. A mimo jiné se budeme věnovat i stavitelům železnic.”
---