Žáci hokejového klubu se začali připravovat na nadcházející sezónu

HC Studénka je opět na ledě. Po dlouhé pauze, která byla také vynucena pandemií koronaviru, kvůli které se musela předčasně rozpustit ledová plocha, se místní hokejový klub opět vrátil na led. Vzhledem k tomu, že se ve Studénce začalo premiérově ledovat již na konci července, se sportovci na zimní stadion vrátili již druhý srpnový týden.

Kamil Krahula, trenér HC Studénka a ředitel SAK Studénka: „Loňskou sezónu jsme museli ukončit asi o tři měsíce dříve. Je vidět, že led klukům hodně chyběl. Letos jsme začali již desátého srpna, což je novinka, protože normálně jsme začínali až v září. Proto jsme všichni rádi, že se povedlo led připravit už teď, i za velkých teplot, které teď panují.“

Jedinou komplikaci dělá hráčům mlha, která se na ledové ploše tvoří kvůli teplému počasí.

Kamil Krahula, trenér HC Studénka a ředitel SAK Studénka: „Samozřejmě se potýkáme s tím, že jsou venku třiceti stupňová vedra, tak nám to komplikuje pohyb na ledě, protože se tu tvoří mlha. Kluci si musí dávat pozor, aby se s někým nesrazili. Viditelnost někdy na začátku tréninku není úplně nejlepší, ale v průběhu se to rozpustí.“

Letos na tréninky dochází kolem dvaceti žáků. Ti se nyní začali připravovat na nadcházející sezonu.

Kamil Krahula, trenér HC Studénka a ředitel SAK Studénka: „Jsou to spojené kategorie, mladší a starší žáci, nicméně nám chybí hráči, kteří u nás pravidelně hostují. Ti mají tréninky ve svých klubech a vždy od září k nám chodí pravidelně jednou na trénink. První tréninky jsou vždy věnované bruslení, protože kluci to bruslení za ty čtyři měsíce zapomenou. Aby tréninky kluky bavily, tak tam jsou různé hry, souboje, jeden na jednoho a také střelba, abychom zaměstnali brankaře.“

„Přes prázdniny jsem trénoval na suchu, na zahradě, na střelnici a jezdil jsem na kole. Určitě zkusím zlepšit bruslení a doufám, že se vše zlepší do normálu.“

„Bruslím od čtyř let, první jsem byl útočník a teď jsem už brankář.“

„Těším se na led. Doma jsem střílel na branku, chodil na brusle a tak.“

Své tréninky zahájila také přípravka.

Mojmír Kotas, trenér HC Studénka: „Děláme takové vstávání z ledu, nějaké hry, mají tady hrad, který si mohou skládat, učí se bruslit, zvedají balonky a víceméně zatím jen hry. Samozřejmě potom necháme zahrát ty, kteří to zvládají.“

Zimní sezona je za dveřmi a první zápas čeká Studénku v polovině září. Přípravný zápas si pak hráči zahrají proti Novému Jičínu v neděli 23. srpna.

---

Geologové zkoumali podloží pro novou budovu Charity

Nová budova Charity by měla rozšířit stávající objekt. Kompletně bezbariérová přístavba bude podle vloni vytvořené studie sloužit až čtyřiceti seniorům. Nyní probíhají kroky potřebné pro zhotovení projektové dokumentace.

Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity: „Náš záměr je nyní ve fázi, kdy jsme oslovili projektanta, který začne pracovat na projektové dokumentaci. Než začne pracovat je nutné učinit některé kroky, jako je nyní průzkum, který tady dnes probíhá.“

Průzkumné práce jsou zdlouhavou a složitou prací. Na přesný průběh výzkumu jsme se proto zeptali přímo geologa.

Radim Dostalík, geolog: „Vrtné jádro, které vrtáme do jádrovnic, bude následně dokumentováno. Odeberou se vzorky, které půjdou do laboratoře, budou posouzeny, budou provedeny zrnitostní analýzy a na základě těch se sepíše závěrečná zpráva, která poslouží jako podklad pro projekční firmu.“

Zkoumání povrchu, na kterém by měla nová budova vyrůst, je pro vytvoření projektové dokumentace nutné. Výsledky musí posoudit také statik.

Radim Dostalík, geolog: „Momentálně budeme provádět průzkumné práce, které budou sloužit jako podklad pro projekční firmu, která bude realizovat stavbu samotnou, respektive její návrh. My poskytneme údaje o geologickém profilu tak, aby pak projektant a statik mohli pracovat s parametry zeminy, které my v terénu ověříme vrtnými pracemi.“

Finance na část projektové dokumentace nutné ke zhotovení nové budovy, už má charita k dispozici. Zbylé náklady budou částečně pokryty z tříkrálové sbírky.

Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity: „Jestli Moravskoslezský kraj vypíše dotaci na projektovou dokumentaci. Podle slov projektanta by měla být dokumentace hotová na jaře příštího roku. Dále uvidíme, teď by měla být nová období, kdy by se měly podávat žádosti o finance z evropských fondů, takže uvidíme jestli bude, jestli projekt nezůstane v šuplíku, ale uskuteční se tak, jak si všichni přejeme.“

Nyní je Charita schopna pokrýt zhruba polovinu ceny projektové dokumentace. Ta celková se pohybuje okolo jednoho milionů dvou set tisíc korun.

---

Dobrovolní hasiči absolvovali protichemické cvičení

Michal Weislechner, velitel jednotky: „V okrese Nový Jičín jsou krom jednotky ze Studénky ještě dvě další předurčené pro zásahy na nebezpečné látky. Taková jednotka musí být co půl roku proškolena a vycvičena na tento typ zásahu.“

Petr Sič, velitel JSDH Studénka: „V návaznosti na to, že naše jednotka je předurčena pro zásahy při úniku nebezpečných látek, musí hasiči absolvovat tyto odborné výcviky. Je třeba si uvědomit, že nasoukat se do tohoto protichemického obleku není vůbec jednoduché, když si uvědomíme, že na sobě má hasič už nějaké oblečení, má dýchací přístroj, na hlavě přilbu. Je velmi problematické se do toho obléct.“

Práce a pohyb v nich není jednoduchou záležitostí, proto bylo cvičení zaměřeno i na zásah.

Petr Sič, velitel JSDH Studénka: „Samostatný zásah v těchto oblecích je také dost náročný, je v něm omezena svým způsobem hybnost hasiče, je omezené vnímání okolí, cit. Z toho důvodu hasiči musí cvičením projít, aby se zdokonalili a získali v tom praxi.“

Tomáš Šnejdrla, velitel družstva: „Práce v protichemickém obleku je fyzicky náročná, protože ve vedrech je člověk ještě zabalený do takového gumové pláště. Má na sobě dýchací přístroj, přilbu a celkově je komunikace nesnadná. Člověk se spíš než vysílačkou dorozumívá ručně. Proto je zásah náročný.“

Výcvikem musí hasiči projít každoročně. Ať už se jedná o praxi nebo teorii, některá cvičení mají přesně předepsaná a další si volí dle předurčení jejich jednotky.

Petr Sič, velitel JSDH Studénka: „Členové naší jednotky musí každoročně absolvovat nějaký předepsaný výcvik. Mají předepsanou odbornou přípravu, kde je část povinná, stanovuje ji záchranný hasičský sbor. Jsou to témata, které stanoví pro každý rok. Pak jsou to témata, která si určí jednotka s ohledem na jejich předurčenost, na použití techniky, na výbavu. Tohle všechno je začleněno do plánu odborné přípravy, kterou na začátku roku schválí starosta.“

V letošním roce si už studénečtí hasiči práci v protichemickém obleku vyzkoušeli i u ostrého zásahu. 12. června vyjeli k úniku nebezpečných látek.

Tomáš Šnejdrla, velitel družstva: „Jednotka vyjela v červnu do skladu nebezpečných látek do Oder, kde jsme přímo prováděli zásah v protichemických oblecích. Jednotka na místě prováděla neutralizaci barelů s nebezpečnou látkou. Na místě zásahu pracovali z naší jednotky v protichemickém obleku čtyři hasiči.“

Jednotka vlastní čtyři protichemické obleky a také několik cvičných. Hasiči je ovšem používají jen zřídka. Zásahů tohoto typu se ročně provádí jen hrstka.

---