Část první etapy obchvatu Frýdku-Místku už je v provozu. Řidiči tak nově projedou mezi dálnicí D56 od Ostravy směrem na Frýdlant nad Ostravicí a zpět. Napojení směrem na Příbor je stále postiženo soudním zrušením stavebního povolení. Kompletně by měl být obchvat hotový do konce roku.
Tento kamion byl úplně prvním vozidlem, které vjelo na otevřenou část první etapy obchvatu Frýdku-Místku.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Pouštíme vozidla v tuto chvíli na tu severojižní část toho obchvatu. To znamená po dálnici D56 a D48, zatím ještě v omezeném režimu. Je to víceméně průjezd stavbou, kdy ta stavba je v tuto chvíli připravena na to, aby zde mohly vozidla už bezpečně plynule projet. To znamená, že pro nás je důležité, že na ty prázdniny, alespoň tady v tomto směru sever – jih, dokážeme Frýdku-Místku odlehčit."
Frýdek-Místek extrémně zatěžuje tranzitní a kamionová doprava. Městem denně projede na 40 tisíc aut. Na obchvat se tady čeká desítky let.
Jakub Míček (ANO) náměstek primátora Frýdku-Místku: "Těšíme se na to, až se konečně auta z Frýdlantské a Beskydské ulice dostanou na obchvat a nebudou zatěžovat město, konkrétně Místek. Takže očekáváme a budeme monitorovat ten pokles té dopravy na těchto dvou ulicích. Věřím v to, že bude výrazný, že to půjde poznat třeba i na kruháči u místeckého Lidlu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to historická chvíle pro město. Před 27 lety se rozhodovalo zastupitelstvo mezi jižní a severní variantou. Byla schválena jižní varianta, já jsem byl v tom zastupitelstvu, které to schválilo a jsem strašně rád, že se nakonec zrealizovala. Já jsem strašně rád, že jsme se dočkali po tolika letech a doufám, že ucítí všichni, kteří za tu jižní variantu bojovali, zadostiučinění, že takto nakonec to všechno dobře dopadlo."
Otevřený úsek má zhruba 5 kilometrů. Kvůli soudem zrušenému stavebního povolení zatím není možné zajistit přímé napojení směrem na Příbor.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Bylo zrušeno soudem na začátku dálnice D48, na začátku tohoto obchvatu, kde zhruba nějakých 50 metrů nám chybí k tomu, abychom dokázali tu část zprovoznit."
Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že chybějící stavební povolení by mělo získat někdy v průběhu července a k samotnému otevření tahu na Příbor by mělo dojít zhruba v září.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Předpokládáme, že by teda toho 3. 9. by se mohla tato první etapa spustit plnohodnotně, včetně dálnice D56, bez jakéhokoliv dopravního omezení."
Druhá etapa obchvatu se už staví legislativně bez omezení. Komplikací je pouze sesuv půdy, který se odstraňuje a musí se zajistit svah. Přesto chce ŘSD dodržet termín a do konce roku obchvat kompletně otevřít.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Věřím, že ty harmonogramy a práce jsou nastaveny tak, že se to povede. To znamená, v prosinci letošního roku zprovozníme obchvat Frýdku-Místku jako celek, i když v té části toho sesuvu a následného mostu, pouze v polovičním profilu, ale myslím si, že i tak to pro občany Frýdku-Místku bude skutečně obrovská úleva."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: " Poté přijde to nejdůležitější. To, abychom ulici Hlavní vrátili lidem. A udělali tam úpravy, které zachovají její dopravní obslužnost. Čili nebude to o tom, že bychom chtěli nějak omezit tu dopravu v rámci města, ale poté, co vytěsníme opravdu veškerý tranzit, a i ty úpravy by k tomu měly vézt, aby nikdo, kdo pojede z Polska do Rakouska a naopak, aby do toho města nevjel. Tak, abychom mohli udělat úpravy, že se bude dát přejít v úrovni. Nebudou tam třeba všechny podchody, napojí se některé ulice, vzniknou třeba pruhy pro městskou hromadnou dopravu, aby se dalo dostat z Frýdku do Místku rychleji."
Město si na možnosti úprav ulice Hlavní nechalo zpracovat studii od Českého vysokého učení technického.
---
Děti už mají za sebou normální školní rok bez omezení. Ve čtvrtek 30. června si převzaly vysvědčení a začaly jim prázdniny. A nejen deváťáci své základní školy opouští, ale i děti v malých školách, kde nemají druhý stupeň. Některé školy se pak budou během prázdnin opravovat.
Základní škola ve Skalici byla jedna ze dvou, které osobně navštívil primátor Frýdku-Místku a pomohl s předáním vysvědčení.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Nejprve na 2. základní školu, kde jsem byl v první třídě, protože i já před více než čtyřiceti lety jsem absolvoval první třídu právě na této škole. A poté zde ve Skalici. Obě dvě ty školy mají ještě něco společného, že město na nich bude přes prázdniny provádět nějaké opravy. A speciálně u druhé základní školy věřím, že se nám podaří rozběhnout i stavbu tělocvičny, na kterou škola dlouho čeká. Tady na škole ve Skalici proběhne rekonstrukce fasády a mělo by to být uzavření investic, které tady probíhaly už před časem."
Páťáci se se zdejší základní školou rovnou rozloučili, protože teď půjdou jinam. Nejen letošní školní rok bez omezení si velmi chválili.
František Indrst, žák 5. třídy ZŠ Skalice: "Hrozně mě bavil. Podle mě to byl jeden z nejlepších školních roků, protože nás ve třídě bylo málo. Skoro vždycky jsme byli s nějakou jinou třídou spojení. A moje vysvědčení bylo dobré, jsem s ním spokojený, takže je to super."
Daniel Čuba, žák 5. třídy ZŠ Skalice: "Je to dobré, stejně jako Franta, že jsme předtím byli vždycky spojeni a teďka jsme nebyli. Takže je nás málo. Byl tady klid a je to dobré. – Jaké bylo vysvědčení a co tě nejvíce bavilo? – Vysvědčení bylo první pololetí dvě dvojky, teďka samé jedničky a nejvíc mě asi bavila matematika."
Lucie Saatzerová, žákyně 5. třídy ZŠ Skalice: "Jsem tady moc šťastná, tato škola je celá taková klidová. Je to pohoda, nikdo tady není agresivní. Takže jsem tady byla moc šťastná. Úplně se mi nechce odsud odcházet, půjdu na jedničku. A moje vysvědčení? Já mám samé jedničky už od první třídy. Snad to vydrží dál a je tu moc pěkně."
Jana Koziorková, třídní učitelka 5. třídy ZŠ Skalice: "Je to moje oblíbená třída. Oni jsou velice hodní, vnímaví, snaživí, klidná třída, takže velice dobře se s nimi pracovalo. Naslouchají, a hlavně nebyly žádné kázeňské problémy. Takže pro mě to je třešnička na dortu. Jsou tady velmi šikovné děti. Většina jsou studijní typy, takže jsem jim přála potom, aby se jim dařilo v dalším studiu a i ti, kteří nejsou úplně studijní, tak věřím, že si najdou uplatnění. Potom zase v nějaké profesi, která je bude bavit."
Škola každoročně dává páťákům něco na památku. Ti zdejší si vybrali polštář s fotkou svojí třídy.
---
Pomozte Frýdku-Místku zjistit, kde je během léta největší horko. Ale i to, kde je během horkých dnů dobře. Své poznatky můžete zaznačit do pocitové mapy na internetu. Cílem je vytvořit plán konkrétních opatření, která v budoucnu pomohou lépe čelit vlnám veder, sucha nebo přívalovým dešťům.
Frýdek-Místek pracuje na nové adaptační strategii, která má přinést do města víc zeleně, zlepšit hospodaření s vodou a ve svém důsledku zvýšit kvalitu života pro všechny.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Cílem chystané adaptační strategie je to, aby se obyvatelé města cítili ve městě příjemně. Navzdory výkyvům počasí nebo změnám klimatu."
Magistrát chce zapojit do přípravy této strategie širokou veřejnost, také zástupce místních spolků a podnikatelů, tedy ty, kteří podmínky ve městě velmi dobře znají. Proto vznikla pocitová mapa, do které mohou obyvatelé zaznačit, jak se na různých místech ve městě v souvislosti s klimatem cítí.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Máme pocitovou mapu, kterou mají lidé k dispozici do konce prázdnin na internetu. Do té pocitové mapy mohou zaznačovat místa ve městě, kde je jim příjemně v době horka. A naopak, kde není. Jakmile vyhodnotíme poznatky získané z té pocitové mapy nebo z dalších šetření, potom začneme pracovat na konkrétních opatřeních. Bude to proměna veřejného prostoru."
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Na základě adaptační strategie by se měl proměnit veřejný prostor, který by měl mít méně zpevněných povrchů, více stínu, zeleně, dále také budovy by měly mít lepší zastínění i zajištěno lepší nakládání s energiemi. Nedílnou součástí je pak zlepšení hospodaření s dešťovou vodou."
Výsledný dokument, který bude posouzen i z hlediska vlivů na životní prostředí, by měl být hotový na jaře roku 2023.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Kdybych měla zmínit konkrétní místo, kterým se budeme zabývat v rámci adaptační strategie, tak to budou tůňky ve Frýdeckém lese, které se dočkají obnovy."
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Příprava adaptačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Norsko tímto finančním programem pomáhá českým a moravským městům adaptovat se na nejčastější projevy změny klimatu a posilovat spolupráci, která vede ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropě. Zvláštní důraz je proto kladen také na zapojení široké veřejnosti, včetně nejzranitelnějších skupin obyvatel."
Vše podstatné o přípravě adaptační strategie se budou občané dozvídat z webových stránek města, aktuality bude možné sledovat i prostřednictvím aplikace Munipolis (dříve Mobilní Rozhlas) nebo profilu města na sociálních sítích.
---
Část první etapy obchvatu Frýdku-Místku už je v provozu. Řidiči tak nově projedou mezi dálnicí D56 od Ostravy směrem na Frýdlant nad Ostravicí a zpět. Napojení směrem na Příbor je stále postiženo soudním zrušením stavebního povolení. Kompletně by měl být obchvat hotový do konce roku.
Tento kamion byl úplně prvním vozidlem, které vjelo na otevřenou část první etapy obchvatu Frýdku-Místku.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Pouštíme vozidla v tuto chvíli na tu severojižní část toho obchvatu. To znamená po dálnici D56 a D48, zatím ještě v omezeném režimu. Je to víceméně průjezd stavbou, kdy ta stavba je v tuto chvíli připravena na to, aby zde mohly vozidla už bezpečně plynule projet. To znamená, že pro nás je důležité, že na ty prázdniny, alespoň tady v tomto směru sever – jih, dokážeme Frýdku-Místku odlehčit."
Frýdek-Místek extrémně zatěžuje tranzitní a kamionová doprava. Městem denně projede na 40 tisíc aut. Na obchvat se tady čeká desítky let.
Jakub Míček (ANO) náměstek primátora Frýdku-Místku: "Těšíme se na to, až se konečně auta z Frýdlantské a Beskydské ulice dostanou na obchvat a nebudou zatěžovat město, konkrétně Místek. Takže očekáváme a budeme monitorovat ten pokles té dopravy na těchto dvou ulicích. Věřím v to, že bude výrazný, že to půjde poznat třeba i na kruháči u místeckého Lidlu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to historická chvíle pro město. Před 27 lety se rozhodovalo zastupitelstvo mezi jižní a severní variantou. Byla schválena jižní varianta, já jsem byl v tom zastupitelstvu, které to schválilo a jsem strašně rád, že se nakonec zrealizovala. Já jsem strašně rád, že jsme se dočkali po tolika letech a doufám, že ucítí všichni, kteří za tu jižní variantu bojovali, zadostiučinění, že takto nakonec to všechno dobře dopadlo."
Otevřený úsek má zhruba 5 kilometrů. Kvůli soudem zrušenému stavebního povolení zatím není možné zajistit přímé napojení směrem na Příbor.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Bylo zrušeno soudem na začátku dálnice D48, na začátku tohoto obchvatu, kde zhruba nějakých 50 metrů nám chybí k tomu, abychom dokázali tu část zprovoznit."
Ředitelství silnic a dálnic počítá s tím, že chybějící stavební povolení by mělo získat někdy v průběhu července a k samotnému otevření tahu na Příbor by mělo dojít zhruba v září.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Předpokládáme, že by teda toho 3. 9. by se mohla tato první etapa spustit plnohodnotně, včetně dálnice D56, bez jakéhokoliv dopravního omezení."
Druhá etapa obchvatu se už staví legislativně bez omezení. Komplikací je pouze sesuv půdy, který se odstraňuje a musí se zajistit svah. Přesto chce ŘSD dodržet termín a do konce roku obchvat kompletně otevřít.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD ČR: "Věřím, že ty harmonogramy a práce jsou nastaveny tak, že se to povede. To znamená, v prosinci letošního roku zprovozníme obchvat Frýdku-Místku jako celek, i když v té části toho sesuvu a následného mostu, pouze v polovičním profilu, ale myslím si, že i tak to pro občany Frýdku-Místku bude skutečně obrovská úleva."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: " Poté přijde to nejdůležitější. To, abychom ulici Hlavní vrátili lidem. A udělali tam úpravy, které zachovají její dopravní obslužnost. Čili nebude to o tom, že bychom chtěli nějak omezit tu dopravu v rámci města, ale poté, co vytěsníme opravdu veškerý tranzit, a i ty úpravy by k tomu měly vézt, aby nikdo, kdo pojede z Polska do Rakouska a naopak, aby do toho města nevjel. Tak, abychom mohli udělat úpravy, že se bude dát přejít v úrovni. Nebudou tam třeba všechny podchody, napojí se některé ulice, vzniknou třeba pruhy pro městskou hromadnou dopravu, aby se dalo dostat z Frýdku do Místku rychleji."
Město si na možnosti úprav ulice Hlavní nechalo zpracovat studii od Českého vysokého učení technického.
---
Děti už mají za sebou normální školní rok bez omezení. Ve čtvrtek 30. června si převzaly vysvědčení a začaly jim prázdniny. A nejen deváťáci své základní školy opouští, ale i děti v malých školách, kde nemají druhý stupeň. Některé školy se pak budou během prázdnin opravovat.
Základní škola ve Skalici byla jedna ze dvou, které osobně navštívil primátor Frýdku-Místku a pomohl s předáním vysvědčení.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Nejprve na 2. základní školu, kde jsem byl v první třídě, protože i já před více než čtyřiceti lety jsem absolvoval první třídu právě na této škole. A poté zde ve Skalici. Obě dvě ty školy mají ještě něco společného, že město na nich bude přes prázdniny provádět nějaké opravy. A speciálně u druhé základní školy věřím, že se nám podaří rozběhnout i stavbu tělocvičny, na kterou škola dlouho čeká. Tady na škole ve Skalici proběhne rekonstrukce fasády a mělo by to být uzavření investic, které tady probíhaly už před časem."
Páťáci se se zdejší základní školou rovnou rozloučili, protože teď půjdou jinam. Nejen letošní školní rok bez omezení si velmi chválili.
František Indrst, žák 5. třídy ZŠ Skalice: "Hrozně mě bavil. Podle mě to byl jeden z nejlepších školních roků, protože nás ve třídě bylo málo. Skoro vždycky jsme byli s nějakou jinou třídou spojení. A moje vysvědčení bylo dobré, jsem s ním spokojený, takže je to super."
Daniel Čuba, žák 5. třídy ZŠ Skalice: "Je to dobré, stejně jako Franta, že jsme předtím byli vždycky spojeni a teďka jsme nebyli. Takže je nás málo. Byl tady klid a je to dobré. – Jaké bylo vysvědčení a co tě nejvíce bavilo? – Vysvědčení bylo první pololetí dvě dvojky, teďka samé jedničky a nejvíc mě asi bavila matematika."
Lucie Saatzerová, žákyně 5. třídy ZŠ Skalice: "Jsem tady moc šťastná, tato škola je celá taková klidová. Je to pohoda, nikdo tady není agresivní. Takže jsem tady byla moc šťastná. Úplně se mi nechce odsud odcházet, půjdu na jedničku. A moje vysvědčení? Já mám samé jedničky už od první třídy. Snad to vydrží dál a je tu moc pěkně."
Jana Koziorková, třídní učitelka 5. třídy ZŠ Skalice: "Je to moje oblíbená třída. Oni jsou velice hodní, vnímaví, snaživí, klidná třída, takže velice dobře se s nimi pracovalo. Naslouchají, a hlavně nebyly žádné kázeňské problémy. Takže pro mě to je třešnička na dortu. Jsou tady velmi šikovné děti. Většina jsou studijní typy, takže jsem jim přála potom, aby se jim dařilo v dalším studiu a i ti, kteří nejsou úplně studijní, tak věřím, že si najdou uplatnění. Potom zase v nějaké profesi, která je bude bavit."
Škola každoročně dává páťákům něco na památku. Ti zdejší si vybrali polštář s fotkou svojí třídy.
---
Pomozte Frýdku-Místku zjistit, kde je během léta největší horko. Ale i to, kde je během horkých dnů dobře. Své poznatky můžete zaznačit do pocitové mapy na internetu. Cílem je vytvořit plán konkrétních opatření, která v budoucnu pomohou lépe čelit vlnám veder, sucha nebo přívalovým dešťům.
Frýdek-Místek pracuje na nové adaptační strategii, která má přinést do města víc zeleně, zlepšit hospodaření s vodou a ve svém důsledku zvýšit kvalitu života pro všechny.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Cílem chystané adaptační strategie je to, aby se obyvatelé města cítili ve městě příjemně. Navzdory výkyvům počasí nebo změnám klimatu."
Magistrát chce zapojit do přípravy této strategie širokou veřejnost, také zástupce místních spolků a podnikatelů, tedy ty, kteří podmínky ve městě velmi dobře znají. Proto vznikla pocitová mapa, do které mohou obyvatelé zaznačit, jak se na různých místech ve městě v souvislosti s klimatem cítí.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Máme pocitovou mapu, kterou mají lidé k dispozici do konce prázdnin na internetu. Do té pocitové mapy mohou zaznačovat místa ve městě, kde je jim příjemně v době horka. A naopak, kde není. Jakmile vyhodnotíme poznatky získané z té pocitové mapy nebo z dalších šetření, potom začneme pracovat na konkrétních opatřeních. Bude to proměna veřejného prostoru."
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Na základě adaptační strategie by se měl proměnit veřejný prostor, který by měl mít méně zpevněných povrchů, více stínu, zeleně, dále také budovy by měly mít lepší zastínění i zajištěno lepší nakládání s energiemi. Nedílnou součástí je pak zlepšení hospodaření s dešťovou vodou."
Výsledný dokument, který bude posouzen i z hlediska vlivů na životní prostředí, by měl být hotový na jaře roku 2023.
Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Kdybych měla zmínit konkrétní místo, kterým se budeme zabývat v rámci adaptační strategie, tak to budou tůňky ve Frýdeckém lese, které se dočkají obnovy."
Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Příprava adaptačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Norsko tímto finančním programem pomáhá českým a moravským městům adaptovat se na nejčastější projevy změny klimatu a posilovat spolupráci, která vede ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropě. Zvláštní důraz je proto kladen také na zapojení široké veřejnosti, včetně nejzranitelnějších skupin obyvatel."
Vše podstatné o přípravě adaptační strategie se budou občané dozvídat z webových stránek města, aktuality bude možné sledovat i prostřednictvím aplikace Munipolis (dříve Mobilní Rozhlas) nebo profilu města na sociálních sítích.
---
