Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Práce na odklízení následků ničivé povodně stále nekončí. Voda napáchala v polovině září obrovské škody na majetku. Do Opavy například nejezdí vlaky, stovky lidí jsou bez domovů. To je jen malý a obecný výčet toho, co se děje v Moravskoslezském kraji poslední týdny. Ve studiu vítám krajského ředitele hasičů Radima Kuchaře. Dobrý den, vítejte u nás.
Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Hezké dopoledne.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, tak pojďme na začátek a pojďme tak nějak se vrátit do takové obecné roviny. Jaká byla úloha Hasičského záchranného sboru v době, kdy jsme věděli, že ta povodeň zasáhne?
Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Tak když se budu bavit o tom týdnu někde od úterý, tak to bylo o tom, že my jsme samozřejmě sami jako hasičský sbor pracovali s tím, s tou výstrahou. Brali jsme ji velmi vážně. Potom, jak jednotlivé dny to potom upřesnili. Nebylo to teda u nás v kraji. Bylo to jako celorepublikově, kdy jsme komunikovali na úrovni generálního ředitele při videokonferencích a připravovali jsme naši techniku, která je připravená. Ale my jsme v podstatě ještě znova testovali některé typy techniky, speciálně ty, které se používají. Jako třeba ten nový kontejner, který máme s protipovodňovou zábranou, která patří Správě státních hmotných rezerv. V druhé polovině týdne jsme taky přešli na režim, kdy jsme zrušili dovolené a v podstatě nesloužily pouze lidé, kteří byli práce neschopní nebo služby neschopní nebo byli v zahraničí. A stejně tak jsme to se týkalo nejenom jednotek, ale týkalo se to i operačních středisek. Takže připravovali jsme se na zvýšenou četnost zásahu, která byla pravděpodobná. Vrátím se k pojmu krajská povodňová komise, což je orgán, který zřizuje hejtman kraje a který je v podstatě poradní k tomu, aby řešil stavy i mimo povodně normálně anebo v okamžiku zasedat potom povinně tzv. zasedání v době původně. Tady se odehrálo první ve čtvrtek už 12. září, čili bylo to ještě před povodní, ale opravdu ta varování byla tak tak přesvědčivá, že ta komise už zasedla. Plánovalo se, že samozřejmě tato komise, která navrhuje a reaguje hlavně potom na požadavky jednotlivých komisí povodňových obcí s rozšířenou působností, když tam teda dochází k povodňových stavům, druhým, třetím, tak reaguje na jejich potřeby a má ty kompetence rozhodovat. Tak tady pak ten vývoj šel tak rychle, vzhledem k tomu, že v sobotu v jednu hodinu už ta situace vyžadovala vyhlášení prvního krizového stupně, což je tedy stav nebezpečí, který vyhlásil pan hejtman tak, jak mu to zákon o krizovém řízení umožňuje. Tak tím momentem jednak začal zasedat krizový štáb tohoto kraje a tím momentem taky ta povodňová komise krajská se stala součástí toho krizového štábu, který obsahuje a jsou tam ještě další lidé. Takže když to řeknu velmi jednoduše, tady od soboty od jedné hodiny opravdu už jedeme v tom režimu stavu nebezpečí. A znamená to pro diváky, že nonstop 24 hodin 7 v objektu Integrovaného bezpečnostního centra pracují desítky lidí, kteří jsou, a to se vracím k jak Hasičského záchranného sboru, ale jsou tam i kolegové z Krajského úřadu a opravdu reagují na podněty a potřeby, které přicházejí z kraje jako takového a pracují nepřetržitě. A jednou za čas se schází samotný krizový štáb, který jednak si poslechne tu problematiku, která se řešila a doporučuje, protože on je ten krizový štáb je poradní orgán pro hejtmana, tam opravdu hejtman kraje má jednoznačně rozhodovací pravomoc. Tak mu nejenom, že reportuje, ale doporučují i jednotlivá opatření, které se mají dělat. A stav nebezpečí mnoho lidí se zamýšlí nad tím, vlastně jaký to má význam. Proč tedy stav nebezpečí? Existuje nějaká definice, že stav nebezpečí se vyhlašuje tehdy, pokud nestačí pro zvládnutí té situace, tedy v našem případě původní, nestačí běžná činnost složek IZS. Ale co je důležité, ten zákon o krizovém řízení dává kompetenci hejtmanovi kraje v tom momentu přijímat krizová opatření. A to je to důležité, protože krizové opatření je něco, co v režimu bez toho krizového stupně není možno nebo řekněme daleko komplikovanější vyžaduje to dodržování dalších zákonů, které v této chvíli se nemusí dodržovat. Typickým příkladem, který si každý představí, je to, že pokud my někde například provádíme evakuaci, později záchranu lidí a zůstane byť zatopená část města nebo část obce, tak je logické, že my potřebujeme, aby ten majetek těch lidí nebo ty opuštěné domovy a nejenom to, jsou tam firmy, jsou tam domovy důchodců, jako se to odehrálo tady v Ostravě, anebo domovy seniorů tak, aby byly střeženy, aby tedy opravdu nebyly předmětem rabování nebo něčeho podobného. A jedno z opatření, které bylo přijato hned v tu sobotu v jednu hodinu jich bylo tedy více přijato, ale jedno z nich je, že to je zákaz právě vstupu do vymezených oblastí, ať už obcí, katastrů nebo jinak vymezených. Čili to je jedno z opatření, které hejtman může dát a ono je potom vynutitelné. Pakliže tam dojde potom k porušení nějaké trestné činnosti, která je v trestněprávní rovině, tak právě porušení, ke kterému dojde v době stavu nebezpečí nebo jiného krizového stavu samozřejmě také tak, je potom přísněji posuzováno podle jiných odstavců. Takže to ukazuje na tu důležitost. Je tam další opatření, například zřizování staveb, nebo naopak odstraňování staveb. To je to, co se děje teď.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, přece jenom mě zajímá ještě, jakým způsobem, přestože jste říkal, že ta výstraha byla už od středy, čili 11. září, že jste to brali vy vážně. Prostě tím mediálním prostorem, ale i veřejným prostorem se ta myšlenka toho, že opravdu povodně přijdou šířila. Jak se lidé na to měli připravit? Protože možná někdo to nezachytil úplně tuto zprávu. Z jakýchkoliv důvodů měli občané ještě možnost, aby je někdo varoval? Nebo je to povinností ať už krizového štábu nebo té povodňové komise, ještě nějakým způsobem těm lidem dát ve známost, že zrovna oni se nacházejí v nějaké oblasti, která možná bude v nejbližších hodinách zaplavena?
Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Pokud se bavíme o krizovém štábu a původně komisi, není to primárně a není to ani v seznamu úkolů informování obyvatel, tak to není. Je to postaveno jinak. Je to dáno zákonem o integrovaném záchranném systému a navazujících zákonů nebo prováděcích předpisů. A je to tak, že tu informaci o tom ohrožení je povinný sdělit těm občanům starosta obce, případně teda pak výše je starosta obce s rozšířenou působností. Ten systém funguje tak, že jakákoliv výstraha je okamžitě krajským operačním a informačním střediskem hasičů, kde je přijata z toho ČHMÚ, to je ta její cesta, tak je distribuována na vytipované kontakty předem dané krizových pracovníků obcí s rozšířenou působností. Ti je směřují na starosty. Zase je to systém, který je nastavený celoročně a starostové v té chvíli drží tu výstrahu. To je okamžik, jak se k ní dostanou. A je na starostovi a na místních podmínkách, jak je využije, aby těm občanům to řekl. To znamená, že mohou to být místní rozhlas i ve velkém množství dneska se používají různé aplikace, do kterých jsou občané zaregistrovaní v rámci toho svého místa, kde bydlí. Poprvé, když jsme jeli s panem hejtmanem a objížděli jsme některé, říká se nejzasaženější z pohledu tam těch obcí nad Vrbnem a nad Bruntálem, tak si pamatuji, že jsme procházeli částí Široké Nivy a tam pan starosta říkal "Já jsem osobně tady obcházel všechny domy a říkal jsem jim, ať opravdu se evokují tady v té části", kde mají podle svých digitálních map to rozlivové území, "a vyzval jsem je, aby odešli". Čili je to úkol starostů a k tomu mohou použít jakékoliv prostředky, které mají k dispozici, včetně těch fyzických, nebo že vyšlou někoho k těm lidem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, ještě mě zajímá jedna věc. Tady v Ostravě například je hodně sledovaná Nová Ves, tam se stále řeší ta hráz. Proč k tomu došlo, kdy k tomu došlo, že lidé měli být varováni. Existuje něco takového, že by měl někdo nějaké takové ty kritické body hlídat?
Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: U povodní je to tak, že opravdu hlídají se stupně povodňové aktivity, protože ony mají i nějaké své označení. A ten, řekněme první povodňový stupeň se pojí s pojmem povodňová bdělost. Prostě beru to na vědomí. Pak je druhý stupeň povodňové aktivity, kdy pořád ta voda je v korytě, pochopitelně ta řeka. Tak to už je pohotovost. To je mimochodem okamžik, kdy my z operačního střediska aktivujeme, a to děláme sami, jednotky sboru dobrovolných hasičů v těch obcích a městech a dělají takzvaný monitoring toku. Prostě projíždějí, dívají se, jestli opravdu pod některými mostky, propustky se nezachytávají stromy, větve a podobně, aby opravdu nedocházelo zbytečně k tomu vybřežení. No a pak už je třetí stupeň povodňové aktivity, což pořád ještě znamená, že ta řeka je v korytě, což už je ohrožení. To je ale moment, na který se reagovat má, a to tak, že opravdu se má doporučovat těm lidem a zcela jistě se doporučuje, aby opravdu se připravili na to a opustili ty objekty, protože není vyloučeno, zvlášť pokud v té době ještě prší a ta prognóza říká, že bude pršet ještě dál v hodinách nebo ve dnech, že to půjde až do toho posledního, což je pořád ten třetí stupeň. Ale říká se tomu ta úroveň hladiny, extrémní ohrožení a to, jak jsem slýchával na krizovém štábu, tak už je toto vybřežení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, současný stav. Jsme čtvrtý týden po povodni. Jaká je vaše úloha? Samozřejmě se překlopila do té úlohy pomoci. Tak co všechno teď děláte a kde nejvíce pracujete?
Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Je třeba říct, že opravdu dál působí kolegové z policie velmi výrazně, protože řada těch, jak jsem zmiňoval na začátku, těch prostor a oblastí ještě uzavřených musí být. To jsou místa, kde za prvé v této chvíli činnost, která na první pohled nepatří hasičům, ale koordinují naši důstojníci nebo náš konkrétní jeden důstojník, který dává dohromady přesně definované skupiny statiků, protože tam jsou nejenom statici, ale jsou tam taky zástupci stavebního úřadu a podobně, kteří procházejí ty jednotlivé obce a rozhodují o tom, jestli ten objekt je k demolici nebo není. Jakmile objekt je názorem těch dvou statiků, určen k demolici a je tam souhlas taky majitele. A má to ještě nějaké další souvislosti, tak potom nastává demolice. Demolici si samozřejmě objednat starosta a dát to firmě, která je k tomu určená. Ale existuje skupina demolic, která je označena jako takzvaná bezpečnostní, čili kde ten objekt hrozí, že by spadl na objekt, který nemusí být demolován, nebo může ohrožovat své okolí nebo záchranáře. A v tom okamžiku a zase to není úplně známo působí tady odřad demoliční, který patří k Hasičskému záchrannému sboru. Konkrétně jsou to naši kolegové ze Záchranného útvaru z Hlučína, který teď momentálně působí v těch vesnicích a ti provádějí ty demolice. Provedli jich zatím 6, a mají před sebou dalších 7. A dále to pokračuje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, náš čas vypršel. Já Vám děkuji za rozhovor a děkujeme za Vaši práci.
Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Děkuju za pozvání a děkuju za poděkování.
Redakčně upraveno / zkráceno.