Podchod pro pěší v ulici Pod Puklí ve Frýdku-Místku prošel po letech výraznou očistou. Jde o hlavní pěší trasu i cyklotrasu na Olešnou a lidé podchodem překonávají frekventovanou Beskydskou ulici. Díky důkladnému vyčištění získal i více světla a lidé by se v něm měli cítit bezpečněji.
Intenzivní proud vody smýval postupně všechny nečistoty ze stěn podchodu v ulici Pod Puklí ve Frýdku-Místku. Podchod byl postaven v roce 1977, letos tak dostal příhodně k 45. narozeninám dárek, který určitě potěší i místní.
Jakub Kahánek, Technické služby Frýdek-Místek: "Očišťujeme stěny od prachu a pavučin, který tady za ten provoz se nachytal na těch stěnách a potom vyzametáme tady ten podchod i po podlaze. Světla ještě budeme řešit. To jedno nefungující světlo se bude opravovat. To udělá provoz veřejné osvětlení u nás v technických."
Anketa: "No, asi je to třeba."
Podchod pod frekventovanou ulicí Beskydská je zároveň součástí cyklostezky a spojuje Místek s cestou na přehradu Olešná.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Tento podchod je dlouhodobě zanedbáván. Co se týče čistoty, co se týče kvality toho osvětlení. A dlouho tady nebyla žádná pravidelnější a lepší údržba. Já jsem proto požádal Technické služby, aby to vzaly zevrubně. Aby ten podchod umyly, uklidily, zkontrolovaly světla, aby se celý rozjasnil. A aby se tady občané cítili bezpečněji přitom procházení tady tímto tunelem."
Podchod po vyčištění opravdu prokoukl. Namalované obrázky na stěnách samozřejmě zůstaly, protože v tomto případě jde o formu umění, kterou byl podchod v minulosti zkrášlen.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Tato umělecká forma graffiti na legální ploše nám nevadí. Vznikla v rámci projektu kultury zhruba před deseti lety a toto graffiti zde zůstává."
Loni se podobného důkladného čištění, které mělo velký ohlas, dočkala lávka v Revoluční ulici. V plánu je i čištění dalších podobných míst.
---
Frýdek-Místek vzdal hold vojákům, kteří se postavili se zbraní v ruce okupantům. Pietním aktem si připomněli boj, který se zapsal do historie Československa. Odehrál se u Czajankových kasáren. A právě v dnešní době je podle vedení města svět v situaci, kdy je odkaz těchto hrdinů velmi aktuální.
Po rozvolnění covidových opatření proběhl ve Frýdku-Místku opět tradiční pietní akt k připomenutí bojů o bývalá Czajankova kasárna.
Zdeněk Mamula, člen Československé obce legionářské: "Je dobré, že se to připomíná, je dobré, že lidé mají zájem. Je dobré, že skutečně i v téhle době, v této pohnuté době se lidé zúčastňují."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Pietní akt vnímám i osobně jako velmi mimořádný. Myslím si, že ještě nikdy v historii, kdy si ho připomínáme nebyl jeho význam tak aktuální. Víme, že v roce 1939 se v Czajankových kasárnách bránila posádka československých vojáků se zbraní v ruce. A spolu s dalšími akty, jako byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha to poté byl důkaz a předpoklad toho, aby bylo obnoveno Československo po válce."
Německá armáda dorazila do Frýdku-Místku 14. března 1939 před 18. hodinou.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd Frýdek-Místek: "První, co obsazovali, byla okresní politická správa. Úřady, četnická stanice, hejtmana okresního úřadu vystrčili na balkon a nechali ho tam 20 minut, než mu prohledali všechny stoly, zásuvky, spisy, trezor."
Následovat mělo právě zabrání kasáren. Na stráži u brány stál tehdy vojín Sagan, který byl 14 dnů ve vojenské službě.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd Frýdek-Místek: "Motospojka německá zajela k bráně, padl výstřel, zřejmě tedy ten Sagan, alespoň podle pamětníků, když ještě žili, tak vykřikl Stůj! A vystřelil pro výstavu. Takže tak ten boj začal."
Zdeněk Mamula, člen Československé obce legionářské: "Byl tu i účastníkem můj otec. Ten se taky zúčastnil, jako mladý voják. Myslel jsem si, že třeba Němci se nějak potom mstili, ale oni hned potom je propustili. Můj otec byl na vojně, takže je pustili domů. A dosloužil po válce."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd Frýdek-Místek: "Ti vojáci prostě zareagovali obrannou střelbou. Když teda ti Němci se nezastavili. A proto taky v této etapě Němci nestáli o to, aby z toho byl nějaký proces. Nechtěli to zveličovat, chtěli, aby to vyznělo, že je všichni vítali. Mírově, nikdo nezahynul, nikoho nepřejeli. Žádné boje nebyly. Nehodilo se jim to prostě do krámu."
Podle vedení města události kolem obsazení Československa a hlavně obrana vojáků z Frýdku-Místku připomíná dnešní události na Ukrajině.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Dnes ukrajinští vojáci se zbraní v ruce brání nejenom svoji vlast, ale i základní principy a mezinárodní právo. Dnes bojují o to, aby Ukrajina mohla stanout znovu, jako samostatná země."
Pietní akt uspořádalo město s frýdeckou jednotou Československé obce legionářské. Zúčastnili se také příslušníci Krajského vojenského velitelství Armády České republiky, spolky, organizace i veřejnost.
---
Frýdek-Místek i letos nabízí dotace na podporu hybridních aut. Lidé, kteří si tyto vozy pořídí a splní určité podmínky, mohou požádat magistrát o příspěvek. Loni bylo vyhověno všem žádostem. Město tím chce alespoň drobným přispěním podporovat ekologii, snížení emisí a hluku.
V dnešní době roste stále více zájem o auta s hybridním pohonem. V posledním čtvrtletí vylétl jejich prodej v České republice meziročně o 68 procent. Po benzínu jde podle analytiků nyní o druhé nejprodávanější auto.
Radovan Burkovič, člen Asociace elektromobilového průmyslu: "Především po městě, v malých rychlostech a při popojíždějí se pohybuje výhradně na elektromotor. Také tím, že se po městě hodně brzdí, tak se brzdí elektromotorem. Rekuperuje se, dobíjí se baterka, takže ten hybrid si neustále vyrábí elektřinu v průběhu toho, jak jede. Ve městě zejména, pokud jezdíte dálky nebo jezdíte nějaké delší cesty, tak tam v podstatě smysl nemá. Takže do města hybrid, pokud se bavíme o přechodu mezi spalovací a elektromobilitou, tak je to takové ideální na půl cesty."
Ve Frýdku-Místku už několik let běží program v rámci kterého město přispívá lidem na pořízení hybridních automobilů. A nevynechal se ani letos.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Jedním z kroků ke snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel je snížení emisí a také zmenšení hlukové zátěže. Město Frýdek-Místek proto vypisuje dotační program podpory pořízení hybridních automobilů, kdy fyzické a právnické osoby z Frýdku-Místku se mohou v tomto programu ucházet o finance. Letos se o dotaci ucházelo 12 vlastníků automobilů s hybridním pohonem a všem žádostem město vyhovělo a vyplatilo dohromady částku téměř 900 tisíc korun."
Žadatel musí mít trvalé bydliště nebo sídlit na území města alespoň jeden rok, také musí být prvním vlastníkem vozidla.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Tento program je naším příspěvkem ke zlepšení životního prostředí ve Frýdku-Místku. Žadatelé získají 10 procent pořizovací ceny nového vozu s hybridním pohonem. Nejvíce však 75 tisíc korun. Věřím, že naše podpora může být pro lidi rozhodující, aby se rozhodli místo pro běžný automobil, pro ten ekologištější."
Radovan Burkovič, člen Asociace elektromobilového průmyslu: "My vítáme každý příspěvek na elektromobilitu za Asociaci elektromobilového průmyslu. Každopádně tvrdíme městům vždycky ten základ. Začněte hromadnou dopravou, začněte tím, kde vozíte nejvíce občanů, protože ta má samozřejmě největší spotřebu a největší vliv na vaše životní prostředí. Je pravidelná, je každodenní, musí vyjet a pokud vyjede jakýmkoliv způsobem na elektrický pohon, tak to bude ideální. To znamená elektrobusy, parciální trolejbusy, tramvaje, vlaky, pokud máme elektrifikovanou trať a má několik zastávek, tak to je ten ideál. Pak teprve přecházejte na auta, dodávky, elektrobusy."
Frýdek-Místek už dlouhodobě dotuje MHD a obyvatelé tak mají možnost jezdit ročně za jednu korunu. Skupina zajišťující dopravu ve městě se zároveň postupně zaměřuje na obměňování autobusů za ekologičtější vozy.
---
Podchod pro pěší v ulici Pod Puklí ve Frýdku-Místku prošel po letech výraznou očistou. Jde o hlavní pěší trasu i cyklotrasu na Olešnou a lidé podchodem překonávají frekventovanou Beskydskou ulici. Díky důkladnému vyčištění získal i více světla a lidé by se v něm měli cítit bezpečněji.
Intenzivní proud vody smýval postupně všechny nečistoty ze stěn podchodu v ulici Pod Puklí ve Frýdku-Místku. Podchod byl postaven v roce 1977, letos tak dostal příhodně k 45. narozeninám dárek, který určitě potěší i místní.
Jakub Kahánek, Technické služby Frýdek-Místek: "Očišťujeme stěny od prachu a pavučin, který tady za ten provoz se nachytal na těch stěnách a potom vyzametáme tady ten podchod i po podlaze. Světla ještě budeme řešit. To jedno nefungující světlo se bude opravovat. To udělá provoz veřejné osvětlení u nás v technických."
Anketa: "No, asi je to třeba."
Podchod pod frekventovanou ulicí Beskydská je zároveň součástí cyklostezky a spojuje Místek s cestou na přehradu Olešná.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Tento podchod je dlouhodobě zanedbáván. Co se týče čistoty, co se týče kvality toho osvětlení. A dlouho tady nebyla žádná pravidelnější a lepší údržba. Já jsem proto požádal Technické služby, aby to vzaly zevrubně. Aby ten podchod umyly, uklidily, zkontrolovaly světla, aby se celý rozjasnil. A aby se tady občané cítili bezpečněji přitom procházení tady tímto tunelem."
Podchod po vyčištění opravdu prokoukl. Namalované obrázky na stěnách samozřejmě zůstaly, protože v tomto případě jde o formu umění, kterou byl podchod v minulosti zkrášlen.
Leonard Varga, náměstek primátora Frýdku-Místku/Piráti/: "Tato umělecká forma graffiti na legální ploše nám nevadí. Vznikla v rámci projektu kultury zhruba před deseti lety a toto graffiti zde zůstává."
Loni se podobného důkladného čištění, které mělo velký ohlas, dočkala lávka v Revoluční ulici. V plánu je i čištění dalších podobných míst.
---
Frýdek-Místek vzdal hold vojákům, kteří se postavili se zbraní v ruce okupantům. Pietním aktem si připomněli boj, který se zapsal do historie Československa. Odehrál se u Czajankových kasáren. A právě v dnešní době je podle vedení města svět v situaci, kdy je odkaz těchto hrdinů velmi aktuální.
Po rozvolnění covidových opatření proběhl ve Frýdku-Místku opět tradiční pietní akt k připomenutí bojů o bývalá Czajankova kasárna.
Zdeněk Mamula, člen Československé obce legionářské: "Je dobré, že se to připomíná, je dobré, že lidé mají zájem. Je dobré, že skutečně i v téhle době, v této pohnuté době se lidé zúčastňují."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Pietní akt vnímám i osobně jako velmi mimořádný. Myslím si, že ještě nikdy v historii, kdy si ho připomínáme nebyl jeho význam tak aktuální. Víme, že v roce 1939 se v Czajankových kasárnách bránila posádka československých vojáků se zbraní v ruce. A spolu s dalšími akty, jako byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha to poté byl důkaz a předpoklad toho, aby bylo obnoveno Československo po válce."
Německá armáda dorazila do Frýdku-Místku 14. března 1939 před 18. hodinou.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd Frýdek-Místek: "První, co obsazovali, byla okresní politická správa. Úřady, četnická stanice, hejtmana okresního úřadu vystrčili na balkon a nechali ho tam 20 minut, než mu prohledali všechny stoly, zásuvky, spisy, trezor."
Následovat mělo právě zabrání kasáren. Na stráži u brány stál tehdy vojín Sagan, který byl 14 dnů ve vojenské službě.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd Frýdek-Místek: "Motospojka německá zajela k bráně, padl výstřel, zřejmě tedy ten Sagan, alespoň podle pamětníků, když ještě žili, tak vykřikl Stůj! A vystřelil pro výstavu. Takže tak ten boj začal."
Zdeněk Mamula, člen Československé obce legionářské: "Byl tu i účastníkem můj otec. Ten se taky zúčastnil, jako mladý voják. Myslel jsem si, že třeba Němci se nějak potom mstili, ale oni hned potom je propustili. Můj otec byl na vojně, takže je pustili domů. A dosloužil po válce."
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd Frýdek-Místek: "Ti vojáci prostě zareagovali obrannou střelbou. Když teda ti Němci se nezastavili. A proto taky v této etapě Němci nestáli o to, aby z toho byl nějaký proces. Nechtěli to zveličovat, chtěli, aby to vyznělo, že je všichni vítali. Mírově, nikdo nezahynul, nikoho nepřejeli. Žádné boje nebyly. Nehodilo se jim to prostě do krámu."
Podle vedení města události kolem obsazení Československa a hlavně obrana vojáků z Frýdku-Místku připomíná dnešní události na Ukrajině.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "Dnes ukrajinští vojáci se zbraní v ruce brání nejenom svoji vlast, ale i základní principy a mezinárodní právo. Dnes bojují o to, aby Ukrajina mohla stanout znovu, jako samostatná země."
Pietní akt uspořádalo město s frýdeckou jednotou Československé obce legionářské. Zúčastnili se také příslušníci Krajského vojenského velitelství Armády České republiky, spolky, organizace i veřejnost.
---
Frýdek-Místek i letos nabízí dotace na podporu hybridních aut. Lidé, kteří si tyto vozy pořídí a splní určité podmínky, mohou požádat magistrát o příspěvek. Loni bylo vyhověno všem žádostem. Město tím chce alespoň drobným přispěním podporovat ekologii, snížení emisí a hluku.
V dnešní době roste stále více zájem o auta s hybridním pohonem. V posledním čtvrtletí vylétl jejich prodej v České republice meziročně o 68 procent. Po benzínu jde podle analytiků nyní o druhé nejprodávanější auto.
Radovan Burkovič, člen Asociace elektromobilového průmyslu: "Především po městě, v malých rychlostech a při popojíždějí se pohybuje výhradně na elektromotor. Také tím, že se po městě hodně brzdí, tak se brzdí elektromotorem. Rekuperuje se, dobíjí se baterka, takže ten hybrid si neustále vyrábí elektřinu v průběhu toho, jak jede. Ve městě zejména, pokud jezdíte dálky nebo jezdíte nějaké delší cesty, tak tam v podstatě smysl nemá. Takže do města hybrid, pokud se bavíme o přechodu mezi spalovací a elektromobilitou, tak je to takové ideální na půl cesty."
Ve Frýdku-Místku už několik let běží program v rámci kterého město přispívá lidem na pořízení hybridních automobilů. A nevynechal se ani letos.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Jedním z kroků ke snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel je snížení emisí a také zmenšení hlukové zátěže. Město Frýdek-Místek proto vypisuje dotační program podpory pořízení hybridních automobilů, kdy fyzické a právnické osoby z Frýdku-Místku se mohou v tomto programu ucházet o finance. Letos se o dotaci ucházelo 12 vlastníků automobilů s hybridním pohonem a všem žádostem město vyhovělo a vyplatilo dohromady částku téměř 900 tisíc korun."
Žadatel musí mít trvalé bydliště nebo sídlit na území města alespoň jeden rok, také musí být prvním vlastníkem vozidla.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Tento program je naším příspěvkem ke zlepšení životního prostředí ve Frýdku-Místku. Žadatelé získají 10 procent pořizovací ceny nového vozu s hybridním pohonem. Nejvíce však 75 tisíc korun. Věřím, že naše podpora může být pro lidi rozhodující, aby se rozhodli místo pro běžný automobil, pro ten ekologištější."
Radovan Burkovič, člen Asociace elektromobilového průmyslu: "My vítáme každý příspěvek na elektromobilitu za Asociaci elektromobilového průmyslu. Každopádně tvrdíme městům vždycky ten základ. Začněte hromadnou dopravou, začněte tím, kde vozíte nejvíce občanů, protože ta má samozřejmě největší spotřebu a největší vliv na vaše životní prostředí. Je pravidelná, je každodenní, musí vyjet a pokud vyjede jakýmkoliv způsobem na elektrický pohon, tak to bude ideální. To znamená elektrobusy, parciální trolejbusy, tramvaje, vlaky, pokud máme elektrifikovanou trať a má několik zastávek, tak to je ten ideál. Pak teprve přecházejte na auta, dodávky, elektrobusy."
Frýdek-Místek už dlouhodobě dotuje MHD a obyvatelé tak mají možnost jezdit ročně za jednu korunu. Skupina zajišťující dopravu ve městě se zároveň postupně zaměřuje na obměňování autobusů za ekologičtější vozy.
---
