Školáci zaznamenali vzpomínky pamětníků

Žáci vybraných základních škol z Frýdku-Místku se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Jednotlivé týmy měly za úkol vyzpovídat pamětníky druhé světové války, období 50. let nebo normalizace. Výsledky své práce pak představily na společné prezentaci.

Marie Burkotová, pamětnice: "Jsem Marie Burkotová, narodila jsem se 21. 7. 1923. To byla jiná doba. Byli lidé poctiví a všechno bylo dobře. Jak přijel pan prezident Masaryk, tak jsme zpívali takové písničky. Neseme věnečky do Prahy, věnečky tatíčkovi. To jsem už chodila do školy."

Tak začíná jedna z devíti zpovědí, které postupně zpracovali žáci osmých a devátých tříd zapojení do letošního projektu Příběhy našich sousedů. V Rytířském sále frýdeckého zámku se sešlo devět týmů, pět bylo přímo z Frýdku-Místku.

František Graclík, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Zapojil jsem se do toho, protože dějepis mě baví. Paní učitelka sháněla lidi, tak jsem se přihlásil."

Hlavním úkolem bylo s pamětníky natočit rozhovor, který může být použit do rozhlasového pořadu Příběhy 20. století.

Barbara Konderlová, koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů: "Krom toho mají ty děti za úkol to zpracovat buď jako videoreportáž, animovaný film, rozhlasovou reportáž, případně komiks. V tom jich podporujeme, učíme je, jak to mohou zpracovat a také jim nabízíme workshopy, jak vůbec takové pamětníky vyzpovídat. Celé to končí dneškem, závěrečnou slavnostní prezentací. Takže se děti učí i prezentovat."

Pamětníci všech generací žákům zavzpomínali na různé události. Například na životickou tragédii z druhé světové války, potravinové lístky nebo sovětská okupační vojska.

Marta Němcová, pamětnice: "Přišla jsem ke Slezanu a tam stál tank, vojáci se samopaly a nepustili nás vůbec do zaměstnání. Tak já jsem trochu ještě rusky mluvila, tak jsme se s nimi dohadovali, ať nás pustí a oni řekli, že nás nepustí, že až přijde velitel. Přišel velitel, tak ten nás pustil, ale stejně jsme pracovali a mezi námi pořád chodili vojáci se samopaly, po dvoře. No bylo to hrozné."

Marie Doležalová, pamětnice: "Matka ukrojila chleba a zamkla. K večeři krajíček chleba nebo ke snídani a chleba byl zamčený. Vzali vůz a šli jsme sbírat mrtvé mezi brambořištěm. Po poli se hledali mrtví vojáci, to bylo strašné."

Barbara Konderlová, koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů: "Děláme to hlavně kvůli dětem, aby poznaly historii trošku jinak. Protože když se seznámí s nějakým poutavým příběhem, tak tu historii potom vnímají úplně jinak. A děláme to i proto, aby ty dvě generace se nějak protnuly. Jak těch starších, tak těch mladších. Aby se vzájemně nějak respektovaly. A myslím, že toto je vždycky taková přidaná hodnota toho projektu."

Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Já si myslím, že je to velmi zajímavé, kdy naše děti se setkávají s těmi seniory, pamětníky, kdy získávají informace o tom, jak žili, jaké prožili mládí. A všechny tady tyto věci zaznamenávají. Myslím si, že je to hodně poučí, zjistí, jaké jsou jejich priority. Tenkrát byly v tom životě. Dneska už je to úplně všechno jinak."

Žáci zároveň získali za prezentace ocenění a drobné dárky.

---

Znáte historii svatého obrazu z Hájku?

Na stromě u kapličky v Hájku visí už desítky let svatý obrázek Panny Marie. Město nyní chystá jeho údržbu a hledá o obrázku informace. Zjišťuje, kdo ho namaloval a také kdo ho na strom zavěsil. Příběh zajímavého počinu pak chce zveřejnit.

Pramen v Hájku patří mezi významná místa obestřená řadou legend. Frýdek-Místek se nyní zaměřil na hledání informací o obrazu Panny Marie, který už dlouhá desetiletí visí na stromě vedle kapličky.

Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "V Hájku je ta historie vícevrstevná. Od 18. století, ale někdy po válce, na začátku 50. let, domníváme se, díval jsem se na ten obraz, že autorem je patrně malíř Josef Lang. Ten nám zemřel v roce 2021. Byl ročník 1924. A je to stejná technika, malba olejovými barvami, jako dělal tehdy ty scény z historie Mariánského místa pro tu kryptu. A on tam má také namalovánu tu sochu a má tam i namalován Hájek. A patrně někdy kolem toho roku 1951 až 1953, pro nás neznámý člověk, na strom, který roste před kaplí vpravo v Hájku, tak do výšky zhruba těch čtyř metrů ten obraz zavěsil."

Kdo by o obrázku měl nějaké zajímavé informace, může napsat na email .

Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Teď se nám jedná o to, že je třeba provézt opravu, vyčištění, nějaký restaurátorský zásah. Neznáme okolnosti, samozřejmě ten les patří městu, ale to byl nějaký počin, konkrétního člověka, tak se snažíme právě díky zpravodaji a dotazům od veřejnosti zjistit, kdo to inicioval. Jestli nějaký pamětník, případně jestli ještě žije někdo, kdo to tam dával. A kdo se o to celá 80. a 90. léta staral. Protože ta údržba ustala až poslední dobou."

Obrázek souvisí s pramenem. Lidé věřili, že voda má zázračnou moc. Na místě studánky byl postaven už v roce 1786 dřevěný kříž, později nad pramenem vzniklo zastřešení a o něco výše kaple se sousoším. Lidé si sem dodnes chodí pro vodu.

---

Den řemesel představil výuku i práce studentů

Střední škola řemesel Frýdek-Místek připravila zajímavou prezentaci svých oborů. Uspořádala Den řemesel, kde studenti předváděli jednotlivá řemesla v praxi. Akce měla za cíl také motivovat budoucí studenty, kteří mají na školu nastoupit už v září.

Venkovní areál Střední školy řemesel Frýdek-Místek obsadili tamní studenti, kteří pod dohledem učitelů odborného výcviku předváděli, co se ve škole naučili. Škola uspořádala historicky první Den řemesel.

Vladimír Švidrnoch, manažer přijímání ke studiu SŠ řemesel F-M: "Rozhodli jsme se představit veřejnosti naši školu jako takovou. Představit řemesla, která se učí na naší škole. A zároveň jsme ten Den řemesel spojili s takovým prvním dnem třídních schůzek pro rodiče a žáky prvních ročníků, kteří budou nastupovat v září ke studiu."

Jan Červenka, učitel odborných předmětů Dřevo: "Naše stanoviště je za obor dřevo. Teorii i praxi. Kluci tady ukazují ukázky, co dělají v kroužcích na motorové pile. Dostanou tam certifikát, který pak mohou dále využívat. Dále tady máme ukázku mikroskopické struktury dřeva, ukázku CNC obrábění, kde obrábí 3D reliéfy kolega."

Vladimír Švidrnoch, manažer přijímání ke studiu SŠ řemesel F-M: "Na jednotlivých stanovištích máme obory jako Zedník, Truhlář, Tesař. Žáci představují své výrobky, výrobky zájmových kroužků a zároveň na stanovištích figurují partneři naší školy, kteří sponzorují nebo napomáhají naší škole při studiu, popřípadě zaměstnávají naše žáky, jak na praxích, tak po absolvování školy."

student oboru Zedník: "První, co jsme udělali, bylo, že jsme nalepili jsme kachličky a teď to zaspárováváme."

Patrik Matoušek, student prvního ročníku oboru Instalatér: "My tady přímo předvádíme instalařinu. Máme měď, plasty. Kdysi se dělaly plechy a kovy. Ale teď se převážně už mění všechno na plasty a měď. Měď se většinou používá na podlahové vytápění, co známe téměř všichni. A plasty na vedení teplé vody a plynu."

Škola zároveň slavnostně otevřela nový Polygon pro výuku práce ve výškách, který se připravoval dva roky.

Tomáš Kavka, instruktor výškových prací: "Kluci, kteří jsou tady na škole si mohou projít různými pracovišti a různými situacemi, se kterými se budou potkávat potom v práci. Tady třeba první a David nám to může ukázat, je výstup na stožár. Takže běžný telekomunikační provoz, reálné prostředí, kde se to stává a může se to stát. Takže zajištěný výstup, sestup. Pak jestli tady vidíte domeček, který má střechy různých sklonů, zavěšená lana, takže i nějaký lanový přístup, případně."

Vladimír Švidrnoch, manažer přijímání ke studiu SŠ řemesel F-M: "Tato akce je prvním ročníkem, takže s napětím jsme očekávali, jak bude přijata veřejností a žáky. A myslím si, že velmi kladně. I přes nepříznivé počasí, které se nám tady teď projevilo, tak věřím, že pokřtí akorát tuto akci."

Škola aktuálně nabízí 3 maturitní a 10 učebních oborů.

---