Piloti kluzáků soutěžili v přeletu vytyčených tratí

Na letišti ve Frýdlantě nad Ostravicí se konal 16. ročník soutěže bezmotorových kluzáků. Piloti měli za úkol v průběhu 10 dnů zdolat trasy o délce několika stovek kilometrů.

Většina větroňů se do vzduchu dostává za vlečným letadlem. Některé mohou startovat i samy za pomocí svého malého motoru. Při soutěži však už musí piloti spoléhat jen na své znalosti, aby využili stoupavé vzdušné proudy.

Jan Mrozek, Aeroklub Frýdlant nad Ostravicí, ředitel soutěže: “V letošním ročníku máme 16 závodníků v třídě klub a 7 závodníků z třídě kombi. Sjíždějí se k nám závodníci, dá se říci, z celé republiky. Takže tady máme závodníky z Broumova či Jaroměře. Princip soutěže je takový, že se vytyčí trať, kterou závodníci mají za úkol uletět. Vytyčuje se většinou podle aktuálního počasí a podle předpovědi, kterou na trati čekáme. Ty tratě se pohybují mezi 100 kilometrů, až řekněme poměrně rekordem z loňského roku, kdy se letěla trať o délce 600 kilometrů.”

Radim Hahn, soutěžící pilot: “Já jsem v podstatě odsud místní. Lítám tady z Frýdlantu. Dneska nás čeká soutěžní úloha o délce zhruba 300 kilometrů v Kombi třídě. To jsou kluzáky, které mají větší rozpětí.”

Libor Holub, Aeroklub Frýdlant nad Ostravicí, pilot: “Jelikož se jedná o soutěž v bezmotorovém létání, máme zde kluzáky, které nemají motor, ale máme zde i kluzáky, které mají motor. Kluzáky, které mají motory, používají je buďto pouze ke startu a nebo k tomu, aby třeba v případě, kdy nemají dostatek výšky, se mohly vrátit zpátky na letiště. Kluzáky, které nemají motor, tak musí být do vzduchu vyvlečeny vlečným letounem. Ten start za vlečným letounem probíhá tady z letiště a trvá zhruba 10 minut. Je do výšky 700 m nad letištěm a následně již záleží pouze na šikovnosti pilota kluzáku, zda se mu podaří výšku udržet, případně v ideální situaci i výšku nabrat. Stejně tak probíhá i let na samotné trati, kdy když piloti kluzáků překonávají tratě ve vzdálenosti stovek kilometrů, musí využívat postupně na trati takzvané stoupavé proudy, které se vytvářejí pod takovými pěknými obláčky, které nazýváme kumuly. Podle těchto obláčků piloti poznají, že v této oblasti se vyskytuje stoupavý proud, snaží se jej nalétnout, ustředit, nabrat výšku a tuto výšku následně proměnit opět v let k dalšímu stoupavého proudu. A takto jsou schopni překonat tady u nás zhruba vzdálenosti kolem 500 kilometrů, ale ve světě se lítají i vzdálenosti delší než 1000 kilometrů"

Málokdo ví, že kluzáky mají v křídlech nádrže na vodu. Tu používají jako zátěž k dosažení vyšší rychlosti a podle typu jí mohou mít téměř 300 litrů.

Lumír Motyka, soutěžící pilot: “Když má větší hmotnost, může při stejné klouzavosti letět vyšší rychlostí. To znamená, že zaletí tu trať rychleji, než kdyby bylo lehké.”

Lumír Motyka prokázal své letité letecké zkušenosti a ve své třídě kombi zvítězil.

---