Havířovský expres
- Zpravodajství z Havířova od reportérky Báry Kelnerové a Michala Hulvy
- Den technických služeb pomohl opět dětem v nemocnici
- Desetiletý Marcel je nadšencem technických služeb
- SVČ Asterix zvládá tábory i během rekonstrukcí budov
Technické služby opět pomohly havířovské nemocnici. Tentokrát díky charitativnímu šlapání na kolech, při kterém se podařilo vybrat desítky tisíc korun na novou ohřívačku mléka pro novorozence. A Technické služby přidaly i dárky pro malé pacienty dětského oddělení.
V červnu se konal sedmý ročník Dne technických služeb, který má vždy i charitativní podtext. Lidé šlapali na speciálních kolech a celkem se vybralo pro dětské oddělení havířovské nemocnice 46 500 korun.
Ludvík Martínek, ředitel TSH: “Za každý kilometr jsme navrhli nějakou peněžní protihodnotu, pak jsme to vynásobili. Konečnou částku jsme prostřednictvím šeku předali vrchní sestře dětského oddělení Nemocnice Havířov pro pořízení ohřívačky mléka.”
Ivona Mikulenková, vrchní sestra dětského oddělení: “Tato ohřívačka je pro nás důležitá, protože v ní můžeme ohřát mléko v přesné dávce dokrmu, nejlépe mateřského mléka, když miminko se nepřisává k mamince, nebo maminka ještě nemá dostatečně spuštěnou laktaci a nestačí dávka pro miminko. Potřebujeme dokrmit ideálně mateřským mlékem, které ohříváme v této ohřívačce. Můžeme zvolit jakoukoliv dávku pro miminko a ohřívá se bezpečně, protože tam není horká voda, která by se mohla potenciálně vylít.”
Zástupci společnosti se mohli podívat na všechna oddělení a hlavně na to, jak se to v nemocnici mění.
Petr Baránek, technicko-provozní náměstek Nemocnice Havířov: “Technické služby města Havířova už podporují naši dětskou péči několik let a tentokrát jsme si dovolili je pozvat na prohlídku toho všeho, co už se za jejich prostředky podařilo vybudovat. Byli jsme na lůžkové dětské stanici, kde je krásná výmalba v jednom pokoji. Potom jsme se šli podívat na oddělení šestinedělí, kde jsme nově pořídili ohřívačku mléka. Technickým službám bych chtěl za nemocnici poděkovat za úžasnou spolupráci.”
Vy jste si dneska prošli celé dětské oddělení, včetně jednotky intenzivní péče. Jak to na vás působí, jak se to změnilo?
Ludvík Martínek, ředitel TSH: “Já jsem měl tu možnost tady být před asi deseti roky a myslel jsem si, že jsem zabloudil. Je to úplně něco jiného. To se nedá ani procentuálně vyjádřit, jak se to k lepšímu změnilo. A myslím si, že se dokážu vcítit do pocitu nemocného dítěte – nepřipadá mi to, jako bych byl v nemocnici. Opravdu je to, jak říkal pan náměstek, že se nadstandard stává tady standardem.”
Oddělení si také od vedení Technických služeb převzalo mnoho nejrůznějších hraček a her, které dětem určitě zpříjemní pobyt v nemocnici.
---
Asi každé dítě obdivuje popeláře a velké vozy. Marcel z Havířova si během jednoho dne zažil, jaké to je pracovat v technických službách. Vyzkoušel si mnoho profesí a společnost tak možná bude mít časem dalšího zaměstnance.
Chlapi, kteří pracují jako popeláři, mají můj respekt. Tak to jsou slova desetiletého Marcela, který je nadšencem veškeré techniky. Nemohl chybět tedy ani na Dni Technických služeb, kde vyhrál pěveckou soutěž. Za odměnu mohl výjimečně strávit den v běžném provozu.
Václav Zyder, náměstek ředitele TSH: “Zároveň při té soutěži projevil obrovskou znalost o naší technice, našich provozech a o tom, co děláme. Projevil velký zájem o to, co jsme vystavovali, vyptával se našich řidičů a podobně. Když jsme se pak dozvěděli, kdo konkrétně Marcel je, napadlo nás, že bychom mu ukázali v reálu, co děláme, aby zažil to, co naši zaměstnanci, zejména ve spojení s technikou. Mohl si vyzkoušet například jízdu za metačem, sekání krajnic, jízdu nákladním autem až na skládku, nebo vysypávání odpadu do popelářského vozu."
Marcel chodí na Základní školu Marie Kudeříkové a o svém budoucím povolání už má asi jasno.
Marcel Machala, návštěvník Technických služeb: “Je to super, líbí se mi tu a chtěl bych tu pracovat. A opravdu chlapi, kteří jsou popeláři, mají můj respekt, protože v tom prostředí pracovat je náročné. Byl jsem se projet na skládce a líbilo se mi to, chtěl bych tu pracovat. Odjakživa, už jako malý, jsem z balkonu mával popelářům. Zajímá mě technika a to chlapské prostředí."
Co tě dneska nejvíce překvapilo?
Marcel Machala, návštěvník Technických služeb: “Když jsme jeli na skládku, překvapilo mě, kolik lidí vyhodí odpadků a kolik jich vůbec netřídí. A pak mě zaujalo sekání krajnic traktorem, jak dokáže řidič současně manipulovat, řídit a sledovat, aby nikoho nesrazil. To je zajímavé.”
Pokud bys tady jednou pracoval, budeš rovnou ředitelem?
Marcel Machala, návštěvník Technických služeb: “To nevím. Ale chtěl bych být buď popelář, nebo řídit popelářské auto, nebo jezdit s náklaďáky.”
Václav Zyder, náměstek ředitele TSH: “Máme radost z lidí, kteří se zajímají o to, co děláme. A věřím, že se mu to líbilo. Mně se ten den s ním moc líbil.”
Marcel poctivě pracoval a tak si zasloužil i oběd se zaměstnanci, tedy už se svými kolegy.
---
Radnice v Havířově na obou budovách Střediska volného času Asterix investuje do nových datových rozvodů. I přesto se podařilo uspořádat všechny příměstské tábory.
I o letošních prázdninách, kdy jsou děti doma, se na některých školách dělají nové elektrorozvody, či datové sítě. Do investic bylo zahrnuto i Středisko volného času Asterix.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: “To byl trochu úkol nadlidský, vymyslet strategii, kde ty příměstské tábory budeme mít. Velmi nám vyšlo vstříc MKS, kdy jsme srpnové tábory mohli mít ve Společenském domě Reneta. Ale jelikož tady na stanici M. Kudeříkové byli chlapi velmi šikovní a bylo to rychlé, podařilo se nám středisko zprovoznit.”
Přesto, že organizace táborů byla náročnější, středisko modernizaci vítá.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: "Předpokládám, že bude rychlejší internet. Že se budeme moci připojit kdekoliv, protože třeba tady na M. Kudeříkové, kde máme počítačové kroužky, tak ten internet potřebujeme. Stejně tak i Na Nábřeží, kde je hlavní budova a s tím internetem v dnešní době pracuje každý. I ty kroužky. Takže předpokládám, že to bude rychlejší, lepší a silnější internet a budeme moci lépe pracovat.”
Příměstské tábory jsou velmi mezi dětmi oblíbené i díky své pestrosti.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: "Hodně jezdí kolegové třeba ZOO Ostrava, laser game tady v Havířově, Kotulova dřevěnka atd. Já jsem letos zvolila celodenní výlet do Karviné na Zámek Fryštát a park Boženy Němcové."
anketa: “Poprvé na příměstském táboře nejsem a mamka mě tady přihlásila, protože šla do práce a babičky nemají zrovna čas.” A jak se těšíš na dobrodružství, která tady zažijete? “Celkem hodně, protože pojedeme zase na nová místa a tam potom můžu vzít rodiče a můžeme tam jet s rodiči.”
anketa: “Znám tu hodně kamarádek, ale s některými se ještě musím seznámit. Budeme lepit lepícími páskami na trička a potom různými barvami budeme pomalovávat trička.”
anketa: “Já jsem byl na táboře několikrát a líbilo se mi tam. Nejvíce se mi líbí výlety, máme jít třeba na zámek.”
anketa: “My chodíme na oběd do restaurace a moc mi tam chutná.”
Středisko se snaží, aby tábory byly dostupné pro všechny, a to i včetně výletů.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: "Většinou jsou ty výlety v ceně. Nicméně, pokud třeba někdo, kdo si najde dražší výlet, protože přece jenom s třiceti dětmi nás do autobusu jen tak někdo nevezme, tak se musíme dívat i na to, že si musíme zaplatit autobus, aby nás někam dovezl, ale snažíme se to dělat tak, aby se tak nedělo. Já si právě myslím, že ten příměstský tábor je určený pro ty, co těmi finančními prostředky až tolik neoplývají, protože děti mají zajištěný program, zajištěnou stravu a i ty výlety jsou v ceně."
Jakmile skončí tábory, děti začnou opět chodit do kroužků.
---
Technické služby opět pomohly havířovské nemocnici. Tentokrát díky charitativnímu šlapání na kolech, při kterém se podařilo vybrat desítky tisíc korun na novou ohřívačku mléka pro novorozence. A Technické služby přidaly i dárky pro malé pacienty dětského oddělení.
V červnu se konal sedmý ročník Dne technických služeb, který má vždy i charitativní podtext. Lidé šlapali na speciálních kolech a celkem se vybralo pro dětské oddělení havířovské nemocnice 46 500 korun.
Ludvík Martínek, ředitel TSH: “Za každý kilometr jsme navrhli nějakou peněžní protihodnotu, pak jsme to vynásobili. Konečnou částku jsme prostřednictvím šeku předali vrchní sestře dětského oddělení Nemocnice Havířov pro pořízení ohřívačky mléka.”
Ivona Mikulenková, vrchní sestra dětského oddělení: “Tato ohřívačka je pro nás důležitá, protože v ní můžeme ohřát mléko v přesné dávce dokrmu, nejlépe mateřského mléka, když miminko se nepřisává k mamince, nebo maminka ještě nemá dostatečně spuštěnou laktaci a nestačí dávka pro miminko. Potřebujeme dokrmit ideálně mateřským mlékem, které ohříváme v této ohřívačce. Můžeme zvolit jakoukoliv dávku pro miminko a ohřívá se bezpečně, protože tam není horká voda, která by se mohla potenciálně vylít.”
Zástupci společnosti se mohli podívat na všechna oddělení a hlavně na to, jak se to v nemocnici mění.
Petr Baránek, technicko-provozní náměstek Nemocnice Havířov: “Technické služby města Havířova už podporují naši dětskou péči několik let a tentokrát jsme si dovolili je pozvat na prohlídku toho všeho, co už se za jejich prostředky podařilo vybudovat. Byli jsme na lůžkové dětské stanici, kde je krásná výmalba v jednom pokoji. Potom jsme se šli podívat na oddělení šestinedělí, kde jsme nově pořídili ohřívačku mléka. Technickým službám bych chtěl za nemocnici poděkovat za úžasnou spolupráci.”
Vy jste si dneska prošli celé dětské oddělení, včetně jednotky intenzivní péče. Jak to na vás působí, jak se to změnilo?
Ludvík Martínek, ředitel TSH: “Já jsem měl tu možnost tady být před asi deseti roky a myslel jsem si, že jsem zabloudil. Je to úplně něco jiného. To se nedá ani procentuálně vyjádřit, jak se to k lepšímu změnilo. A myslím si, že se dokážu vcítit do pocitu nemocného dítěte – nepřipadá mi to, jako bych byl v nemocnici. Opravdu je to, jak říkal pan náměstek, že se nadstandard stává tady standardem.”
Oddělení si také od vedení Technických služeb převzalo mnoho nejrůznějších hraček a her, které dětem určitě zpříjemní pobyt v nemocnici.
---
Asi každé dítě obdivuje popeláře a velké vozy. Marcel z Havířova si během jednoho dne zažil, jaké to je pracovat v technických službách. Vyzkoušel si mnoho profesí a společnost tak možná bude mít časem dalšího zaměstnance.
Chlapi, kteří pracují jako popeláři, mají můj respekt. Tak to jsou slova desetiletého Marcela, který je nadšencem veškeré techniky. Nemohl chybět tedy ani na Dni Technických služeb, kde vyhrál pěveckou soutěž. Za odměnu mohl výjimečně strávit den v běžném provozu.
Václav Zyder, náměstek ředitele TSH: “Zároveň při té soutěži projevil obrovskou znalost o naší technice, našich provozech a o tom, co děláme. Projevil velký zájem o to, co jsme vystavovali, vyptával se našich řidičů a podobně. Když jsme se pak dozvěděli, kdo konkrétně Marcel je, napadlo nás, že bychom mu ukázali v reálu, co děláme, aby zažil to, co naši zaměstnanci, zejména ve spojení s technikou. Mohl si vyzkoušet například jízdu za metačem, sekání krajnic, jízdu nákladním autem až na skládku, nebo vysypávání odpadu do popelářského vozu."
Marcel chodí na Základní školu Marie Kudeříkové a o svém budoucím povolání už má asi jasno.
Marcel Machala, návštěvník Technických služeb: “Je to super, líbí se mi tu a chtěl bych tu pracovat. A opravdu chlapi, kteří jsou popeláři, mají můj respekt, protože v tom prostředí pracovat je náročné. Byl jsem se projet na skládce a líbilo se mi to, chtěl bych tu pracovat. Odjakživa, už jako malý, jsem z balkonu mával popelářům. Zajímá mě technika a to chlapské prostředí."
Co tě dneska nejvíce překvapilo?
Marcel Machala, návštěvník Technických služeb: “Když jsme jeli na skládku, překvapilo mě, kolik lidí vyhodí odpadků a kolik jich vůbec netřídí. A pak mě zaujalo sekání krajnic traktorem, jak dokáže řidič současně manipulovat, řídit a sledovat, aby nikoho nesrazil. To je zajímavé.”
Pokud bys tady jednou pracoval, budeš rovnou ředitelem?
Marcel Machala, návštěvník Technických služeb: “To nevím. Ale chtěl bych být buď popelář, nebo řídit popelářské auto, nebo jezdit s náklaďáky.”
Václav Zyder, náměstek ředitele TSH: “Máme radost z lidí, kteří se zajímají o to, co děláme. A věřím, že se mu to líbilo. Mně se ten den s ním moc líbil.”
Marcel poctivě pracoval a tak si zasloužil i oběd se zaměstnanci, tedy už se svými kolegy.
---
Radnice v Havířově na obou budovách Střediska volného času Asterix investuje do nových datových rozvodů. I přesto se podařilo uspořádat všechny příměstské tábory.
I o letošních prázdninách, kdy jsou děti doma, se na některých školách dělají nové elektrorozvody, či datové sítě. Do investic bylo zahrnuto i Středisko volného času Asterix.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: “To byl trochu úkol nadlidský, vymyslet strategii, kde ty příměstské tábory budeme mít. Velmi nám vyšlo vstříc MKS, kdy jsme srpnové tábory mohli mít ve Společenském domě Reneta. Ale jelikož tady na stanici M. Kudeříkové byli chlapi velmi šikovní a bylo to rychlé, podařilo se nám středisko zprovoznit.”
Přesto, že organizace táborů byla náročnější, středisko modernizaci vítá.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: "Předpokládám, že bude rychlejší internet. Že se budeme moci připojit kdekoliv, protože třeba tady na M. Kudeříkové, kde máme počítačové kroužky, tak ten internet potřebujeme. Stejně tak i Na Nábřeží, kde je hlavní budova a s tím internetem v dnešní době pracuje každý. I ty kroužky. Takže předpokládám, že to bude rychlejší, lepší a silnější internet a budeme moci lépe pracovat.”
Příměstské tábory jsou velmi mezi dětmi oblíbené i díky své pestrosti.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: "Hodně jezdí kolegové třeba ZOO Ostrava, laser game tady v Havířově, Kotulova dřevěnka atd. Já jsem letos zvolila celodenní výlet do Karviné na Zámek Fryštát a park Boženy Němcové."
anketa: “Poprvé na příměstském táboře nejsem a mamka mě tady přihlásila, protože šla do práce a babičky nemají zrovna čas.” A jak se těšíš na dobrodružství, která tady zažijete? “Celkem hodně, protože pojedeme zase na nová místa a tam potom můžu vzít rodiče a můžeme tam jet s rodiči.”
anketa: “Znám tu hodně kamarádek, ale s některými se ještě musím seznámit. Budeme lepit lepícími páskami na trička a potom různými barvami budeme pomalovávat trička.”
anketa: “Já jsem byl na táboře několikrát a líbilo se mi tam. Nejvíce se mi líbí výlety, máme jít třeba na zámek.”
anketa: “My chodíme na oběd do restaurace a moc mi tam chutná.”
Středisko se snaží, aby tábory byly dostupné pro všechny, a to i včetně výletů.
Lucie Bitterová, zástupkyně ředitelky SVČ Asterix: "Většinou jsou ty výlety v ceně. Nicméně, pokud třeba někdo, kdo si najde dražší výlet, protože přece jenom s třiceti dětmi nás do autobusu jen tak někdo nevezme, tak se musíme dívat i na to, že si musíme zaplatit autobus, aby nás někam dovezl, ale snažíme se to dělat tak, aby se tak nedělo. Já si právě myslím, že ten příměstský tábor je určený pro ty, co těmi finančními prostředky až tolik neoplývají, protože děti mají zajištěný program, zajištěnou stravu a i ty výlety jsou v ceně."
Jakmile skončí tábory, děti začnou opět chodit do kroužků.
---