Pavilon psychiatrie v Havířově prošel rekonstrukcí

Rok trvala rekonstrukce pavilonu psychiatrického oddělení v havířovské nemocnici, kde se specializují na akutní péči. Přestavbou se zvýšila i kapacita lůžek. Součástí je i nové zázemí pro psychoterapie.

Je nesmírně důležité, v jakém prostředí se pacienti léčí. Zvlášť, když se jedná o psychicky nemocné lidi, kterých neustále přibývá. Pavilon psychiatrie v havířovské nemocnici prošlo celkovou rekonstrukcí. Pacienti mají moderní pokoje se sociálním zázemím a balkonem. Vše je vybudováno s ohledem na specifická bezpečnostní opatření. Podobu zcela změnily i terapeutické místnosti a hlavně se zvýšila kapacita pro hospitalizaci.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Před současnou kolaudací to oddělení psychiatrie mělo 26 lůžek a jedním z důvodů rekonstrukce právě bylo rozšíření lůžkového fondu. Takže dnes místo 26 lůžek budeme provozovat 44. Navýšení takřka o polovinu.”

Za poslední léta došlo také ke změně zacílení léčby.

Michal Samson, primář psychiatrického oddělení: “Poskytujeme čistě akutní psychiatrickou péči. To znamená, že se staráme o lidi, u kterých vznikly akutní potíže, nebo o lidi, kteří jsou léčení s duševní poruchou a došlo k dekompenzaci onemocnění duševního. Děláme to proto, protože ten trend je jednoznačný. Po rychlé stabilizaci pacienta, je cílem rychle ho vrátit do jeho běžného domácího prostředí, do jeho rodiny, mezi kolegy. Úkolem psychiatrie ve všeobecné nemocnici je provést v rámci té akutní péče rychlou diagnostiku, rychlé nastavení léčby a držet se toho trendu, který teď je jednoznačný a který je správný. Co je také důležité, že pacient, který se dostane do všeobecné nemocnice v blízkosti svého bydliště, není odříznut od své rodiny, známých.”

Nemocnici z rozpočtu každým rokem podporuje i radnice.

Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Já si myslím, že každý, kdo dneska do nemocnice přijde a vzpomene si, jak vypadala před pěti lety, tak musí žasnout, kolik práce je tady odvedeno. Je to všeoborová nemocnice, takže se nesmí zapomínat na její jednotlivé části a kromě toho, že má už magnetickou rezonanci, tak má luxusně zrekonstruované psychiatrické oddělení. Jsou tady opět skvělé projekty, které chce město podpořit. Bavíme se o tom, že by tady vznikla dětská skupina, taková obdoba mateřské školy pro personál, sestřičky, lékařky a lékaře, kteří jsou na mateřské dovolené, aby mohli na částečné úvazky chodit do práce a měli kam si odložit ty malé děti.”

Nemocnice má i další plány.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Určitě nás příští rok čeká rekonstrukce gynekologicko-porodního oddělení. Ještě o tom nechceme moc mluvit, ale bude to absolutní bomba, budou tam rodinné apartmány, centrum asistovaného porodnictví. Něco, co už tak doplní naši skvělou porodnici.”

Chystá se i nákup nového CT přístroje, který bude součástí urgentního příjmu.

---

Primátoři Karviné a Havířova chtějí více spolupracovat

Společná koordinace ve stěžejních otázkách. To je jeden z výstupů, který zazněl na první společné schůzce primátorů Havířova a Karviné. Právě předávání zkušeností by mohlo obě města posunout dále.

Řešení v oblasti energetiky, bezpečnosti, nebo problematice vyloučených lokalit. To jsou jen některá témata, o kterých se bavili primátoři Havířova Karviné u jednoho stolu.

Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Bavili jsme se o energetických projektech, jaké zkušenosti mají v Karviné, jaké zkušenosti máme my, co nás potkává v rámci EPC projektů, v rámci komunální energetiky, v rámci vytápění domácností. Změny na trhu s energiemi, plyn, elektřina. To je něco, co naše občany velmi trápí.”

Velkým tématem, které trápí obě města, je problematika sociální ve vztahu k vyloučeným lokalitám.

Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Sami víte, že teď došlo k nějakému precedentnímu rozhodnutí soudu. Nechceme se vzdávat a chceme do budoucna spojit síly a třeba na této problematice společně spolupracovat.”

Primátoři se dotkli i otázky členství ve Svazku měst a obcí okresu Karviná.

Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “My jsme poměrně velkým přispěvatelem do tohoto sdružení jako statutární město. Shodli jsme se se zástupci Karviné, že ty výstupy z tohoto sdružení nejsou takové, jako bychom očekávali. Já jsem si před nedávnem nechal udělat statistiku a my tedy podstatně více přispíváme, než bychom měli benefitů. Já si myslím, že my jsme v tomhle postoji trochu radikálnější než Karviná, ale otázka je, jak se to bude vyvíjet a já sám budu diskutovat na úrovni města, jestli setrvání v tom sdružení má smysl pro naše město, nebo ne.”

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: “Já jsem rád, že jsme se dnes sešli, že jsme si řekli o možnostech spolupráce, předávání zkušeností. Každé město má své problémy a vždy to dobré, co v tom městě je, tak není špatné, aby to druhé město mohlo využít případně ke svému rozvoji. Jsou témata, které jsem až tak moc neřešil, protože nebyla z hlediska města prioritní, ale minimálně jsme dostali podněty, abychom se nad nimi zamysleli a s panem primátorem jsme se dohodli, že si uděláme nějakou další schůzku. Zneužívání systému u sociálních dávek, to je velké téma v Karviné, které chceme řešit. Dále je to energetická koncepce města. Jsou to otázky kultury, sportu. Těch témat je hodně.”

Karviná nadále neuvažuje o tom, že by se stala akcionářem havířovské společnosti CEVYKO, která se bude starat o zpracování využitelných komunálních odpadů pro oblast Karvinska. Zákon o zákazu skládkování využitelných odpadů začne platit od roku 2030.

Jan Wolf (ČSSD), primátor Karviné: “Systém odpadového hospodářství zatím je pořád otevřená otázka. Těch variant řešení je více. My jsme dneska akcionářem společnosti Depos a hledáme spíše řešení v rámci této společnosti.”

Další schůzka primátorů by se měla konat v Karviné.

---

V Životicích besedovala s lidmi autorka románu Jizva

Novinářka a spisovatelka Danuta Chlupová je autorkou románu Jizva, který popisuje Životickou tragédii. Kniha, kterou nejdříve napsala v polském jazyce, nyní vyšla v českém překladu. O díle autorka přijela debatovat právě s místními obyvateli.

Každý rok si připomínají lidé u památníku Životickou tragédii, kdy bylo 6. srpna roku 1944 brzy ráno zavražděno gestapem 36 nevinných mužů. Svůj vztah k hrozné události má i novinářka a spisovatelka paní Danuta Chlupová, která napsala román Blizna, za který získala v Polsku ocenění Debut roku. V letošním roce vydala knihu v českém překladu a o knize si přišla popovídat s místními obyvateli.

Danuta Chlupová, autorka románu Jizva: “Vyprávěli mi o tom babička, dědeček, kteří tam znali lidi, kteří zahynuli v létě v Životicích, kteří tam zahynuli v roce 1944. Bylo mi to blízké, protože tady i bydlím hned za lesem v Horní Suché. Dospělo to té doby, kdy jsem se rozhodla napsat román o této události. Jedním z pamětníků byla moje babička, která přišla o snoubence tady během těchto událostí tragických, takže pamětníky jsem poznávala už postupně.”

Popsání faktu a událostí z historických dokumentů je jedna věc. Druhá je napsat román.

Danuta Chlupová, autorka románu Jizva: “Chtěla jsem napsat román, čili příběh o lidech, kteří byli jako my a žili také své životy. Prožívali lásku, nenávist, vášně. Tak jsem vymyslela román zasazený do těch skutečných historických událostí. A co se týče té skutečné dějové linie, té Kateřiny, která přijíždí z Polska a pátrá po událostech z mládí své tchýně, tak tam jsem si zase říkala, že třeba ten román osloví lidi, kteří mají rádi příběhy o rodinném tajemství a jeho odhalování.”

Právě lidé z regionu, kde se Životická tragédie odehrála, román vnímají více osobně.

anketa: “My známe hodně věcí z Lidic a ty Životice, přesto, že je máme tady a chodíme každý rok na pietní akt, tak jsou nám pořád ještě trochu neznámé. Měla jsem velikou radost a knížka je opravdu krásná. Jizva se velice povedla a ten příběh, který znázorňuje i to tajemno v té současné polské rodině.”

anketa: “Jsem moc ráda, že se toho ujal někdo, protože padesát let tady chodím na tu připomínku a dneska se na tu besedu moc těším.”

anketa: “Napsala to krásně, to se četlo jedním dechem. A člověk se divil, že tady žije takovou dobu a tolik toho ještě neví, co se tu dělo. Jak to bylo ti Němci, Poláci.”

anketa: “Na škodu to není rozhodně. Knížka mne zaujala.”

Bylo tam něco, co jste nevěděl?

anketa: “Jejda. To víte, že jo. Jsem se dozvěděl úplně hodně. Já jsem ani nevěděl prakticky, jak se to stalo. A tam to bylo popsané. Válka je vždy hrůza, to je jasné.”

anketa: "Musíme si připomínat minulost, aby se to nemohlo opakovat.”

Autorka, která se zajímá o národnostní vztahy a historii pohraničí napsala v polském jazyce také román Třetí terapie a Varhaník z mrtvé vesnice.

---