Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Od začátku letošního roku ovlivnila české věznice novela trestního zákoníku, která vedla k propuštění více než tří set odsouzených a zároveň přinesla změny v nakládání s příjmy vězňů. O tom, ale i o resocializačních programech, pracovních aktivitách vězňů a podpoře rodin budeme mluvit s ředitelem Heřmanické věznice Pavlem Horákem. Dobrý den, pane plukovníku.

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: K 1. 1. letošního roku, jak jsem již uvedla, došlo díky novelizaci trestního zákoníku k propuštění tří set vězňů v celé České republice. Jak to vypadalo u vás?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Věznice Heřmanice byla jednou z několika věznic, kde bylo propuštěno méně vězňů než v jiných zařízeních. U nás bylo propuštěno sedm odsouzených. Celkově šlo v České republice o více než tři sta odsouzených.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké to má dopady? Když odejde sedm vězňů najednou, to asi příliš nepocítíte. Z celkového počtu, který je kolik?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Provoz věznice to nepoznamenalo. Celkově máme více než 700 vězňů, takže se v podstatě bavíme asi o jednom procentu. Co se týče samotného propouštění, měli jsme dopředu k dispozici podklady a informace o tom, kterých odsouzených se změna bude týkat, takže jsme byli připraveni. Vězeňská služba jako celek byla na tuto situaci rovněž připravena a dne 1. ledna 2026 jsme již jen čekali na příslušné příkazy od soudů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem taky v úvodu řekla, že se mění nakládání s příjmy vězňů, tak můžete porovnat to, co bylo a to, co je?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Před novelou z roku 2025 to fungovalo tak, že se finanční prostředky odsouzeného rozdělily na poloviny a z nich se uplatňovaly jednotlivé pohledávky. Hlavní změna spočívá v tom, že pokud má vězněná osoba například invalidní důchod a tyto prostředky jí přijdou na účet ve věznici, nově podléhají exekučnímu postihu. To znamená, že po novele účinné od roku 2025 se pohledávky uspokojují v zákonem stanoveném pořadí – přednostně výživné na nezletilé dítě, dále náklady výkonu trestu odnětí svobody a poté další závazky. V první řadě se tedy uplatňují exekuční nároky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je také nějaké pravidlo, kolik peněz těm vězňům musí zůstat?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Je na to stanoveno pravidlo. Vězni musí vždy zůstat určité kapesné a také tzv. úložné. To jsou prostředky, které může využít po propuštění například na cestu domů, případně během výkonu trestu k nákupu potravin a věcí osobní potřeby ve vězeňské prodejně. Je však důležité říci, že tyto finanční prostředky musí vězeň nejprve získat a mít je vedené na svém účtu ve věznici. Ve věznicích funguje bezhotovostní platební styk, takže veškeré peníze, které vězeň má, jsou buď zaslány, nebo je přinese při nástupu do výkonu trestu a jsou mu vloženy na účet. Jakmile jsou prostředky na účtu vězněné osoby, platí přísná pravidla, která určují, jaké procento z celkové částky se použije na úhradu pohledávek, o nichž jsem hovořil.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké programy nabízíte vězňům ve vaší věznici, ať už vzdělávací, jazykové či jiné, které by mohli využít po svém propuštění?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: My se soustředíme na základní okruhy programů zacházení tak, abychom vězně připravili na propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to především v oblasti vzdělávací, pracovní, zájmové a sportovní. V rámci těchto okruhů rozlišujeme konkrétní aktivity, které nastavujeme individuálně. Na začátku výkonu trestu se zpracovává komplexní zpráva, v níž vychovatelé, pedagogové, psychologové a sociální pracovníci vyhodnotí potřeby konkrétního odsouzeného a na základě toho mu stanoví program zacházení na míru. Důraz klademe zejména na pracovní činnosti, aby byli vězni připraveni na návrat do společnosti a mohli se uplatnit na trhu práce. Součástí programů je také řešení dluhové problematiky, která je mezi odsouzenými velmi rozšířená, proto se věnujeme finanční gramotnosti, práci s dluhy, podpoře kontaktu s rodinou i obnově narušených vztahů. Cílem je připravit odsouzené na takzvané bezpečné propuštění a snížit riziko jejich opětovného návratu do výkonu trestu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmiňované pracovní činnosti. Je to dobrovolné, že vězni mohou nebo musí pracovat.

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Záleží na tom, pro jaký subjekt odsouzený pracuje. Pokud jde o státní organizaci, je práce povinná. Pokud však pracuje pro soukromou firmu, musí s tím odsouzený vyslovit souhlas. V praxi většina odsouzených souhlas dává, protože mají zájem vydělat si finanční prostředky a být pracovně zařazeni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kde se vám daří vězně uplatnit? V jakých pracovních činnostech nebo kam se mohou dostat? To je asi složitější otázka.

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Je to starost všech věznic v České republice. Ve Věznici Heřmanice se soustředíme na dva základní okruhy, a to na práci uvnitř věznice a na práci mimo věznici na tzv. střežených pracovištích. Většinou jde o jednodušší manuální činnosti, například kovovýrobu, práci v potravinářských provozech, balení různých druhů komodit nebo třeba mytí plastových obalů, takže spektrum práce je poměrně různorodé. Podle charakteru práce a míry rizika také vybíráme konkrétní vězněné osoby, přičemž zvažujeme, zda budou zařazeny na střežené pracoviště uvnitř věznice, nebo případně na nestřežené pracoviště mimo věznici.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Spolupracujete také s některými neziskovými organizacemi, kterým byste mohli jakýmkoli způsobem pomoci?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Spolupracujeme s řadou neziskových organizací, ve Věznici Heřmanice je jich aktuálně devět. Patří mezi ně například Rubikon, Romodrom, Mezinárodní vězeňské společenství nebo Podané ruce. Tyto organizace se primárně zaměřují na přípravu odsouzených na propuštění. Jejich pracovníci působí přímo ve věznici, pracují s vězněnými osobami a následně je doprovázejí i v období po propuštění na svobodu. Pomáhají jim například se zajištěním zaměstnání, hledáním ubytování a poskytují mentoring, aby byl jejich návrat do běžného života co nejméně komplikovaný. Je totiž prokázáno, že nejrizikovější období je prvních šest měsíců po propuštění, kdy nejvíce osob selhává a vrací se zpět do výkonu trestu odnětí svobody.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste před časem rozjížděli projekt Vězni u přechodů. Podařilo se ho nakonec realizovat? Pomáhali například hlídat přechody u škol a podobně?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Tento projekt jsme prozatím pozastavili. V současné době ještě projednáváme s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby některé jeho aspekty a podmínky realizace. Projekt tedy zatím nebyl spuštěn a stále je ve fázi přípravy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zatím se stále bavíme o vězních, ale jak je to s pracovníky, tedy s dozorci? Máte jich dostatek? A mají lidé o tuto práci zájem?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: V současné době máme zaměstnanců téměř dostatek, i když – jako většina věznic – nemáme obsazena všechna tabulková místa. Práce dozorce nemusí být na první pohled pro každého atraktivní, ale když mají zájemci možnost nahlédnout do provozu věznice a poznat, co tato práce skutečně obnáší, často zjistí, že jde o zajímavé a poměrně dobře ohodnocené zaměstnání. Zásadní výhodou je především stabilita a jistota pracovního místa, což je dnes velmi cenné. Ve Věznici Heřmanice aktuálně pracuje více než 300 zaměstnanců a příslušníků a přibližně deset tabulkových míst zůstává neobsazeno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme se ještě věnovat problematice vězněných rodičů. Pracujete také s jejich rodinnými příslušníky?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Ano, pracujeme i s rodinnými příslušníky. V posledních letech jsme zahájili několik projektů zaměřených na podporu vězněných rodičů, zejména ve vztahu k jejich dětem. Právě zachování této vazby je důležité i během výkonu trestu a je v zájmu celé společnosti, aby se rodinné vztahy po propuštění mohly obnovit a stabilizovat. Realizujeme například projekty, v jejichž rámci vězněný otec vlastní prací připraví pro své dítě dárek, například opraví nebo sestaví jízdní kolo, které mu následně předá. Tento projekt tradičně probíhá před Vánoci. Podporujeme také kontakt dětí s vězněnými rodiči, zlepšili jsme prostory návštěvních místností a připravujeme další iniciativy, které jsou nyní ve fázi rozvoje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A daří se vám tyto rodiny stmelovat tak, aby se nerozpadly ani poté, co se vězněný rodič vrátí zpět do běžného života?

Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: Snažíme se o to a je to jedna z našich priorit. Nemáme však vždy přesnou zpětnou vazbu, protože po propuštění odsouzeného do společnosti už nemáme k dispozici všechny informace o jeho dalším vývoji. Podle aktuálních poznatků z průběhu výkonu trestu u osob, se kterými pracujeme, se nám ale ve větším počtu případů daří rodinné vazby alespoň udržet, což považujeme za důležitý předpoklad pro úspěšný návrat do běžného života.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak vám přeji, ať se vám to daří v co největší míře. Pane řediteli, děkuji Vám za Vaše odpovědi. Vám děkuji za pozornost. Mějte se hezky a uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.