V Ostravě-Porubě bude vybudován unikátní parkovací dům. Zatímco auta zmizí pod zemí, na střeše budou sportovat školáci. Město se totiž domluvilo s Moravskoslezským krajem, který měl v úmyslu rekonstruovat hřiště u Gymnázia Pavla Tigrida.
Počasí přeje stavbám, a tak na počátku dubna začne jeden z důležitých projektů pro obyvatele Poruby - parkovací dům na Budovatelské ulici, který bude zároveň sloužit jako školní hřiště. V této lokalitě je dlouhodobě velký nedostatek parkovacích míst.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "V Porubě je nejhorší parkování, nebo nejhorší situace s parkováním na prvním stavebním obvodě, a tam se nabízelo na pozemku, nebo respektive pod pozemkem, který patří kraji, vybudovat podzemní parkovací stání."
Stavba nabídne motoristům celkem 115 parkovacích míst pro automobily, dále pak deset stání pro motocykly a stejný počet boxů k uschování jízdních kol, což je novinka a jistě ji ocení milovníci cyklistiky.
Dalibor Staněk, projektový manažer: "Normálně se vykope díra a udělají se základy na pilotech. Udělají se železobetonová konstrukce se speciální střechou, a na speciální střeše se provede konstrukce toho hřiště."
Myšlenka na stavbu parkovacího domu na tomto místě vznikla už v roce 2017 a využívá terénní vlnu. Projekt dostal prioritu poté, co se k němu připojil i kraj se svým hřištěm.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Pokud by si Moravskoslezský kraj toho hřiště udělal bez té naší stavební úpravy, bez toho parkovacího domu, tak se tam dalších 10 let nedostaneme."
Náklady na výstavbu parkovacího domu přesahují 113 milionů korun. Moravskoslezský kraj poskytne částku v maximální výši 20 milionů korun.
---
Dvě nová pracovní místa vznikla v opavské věznici díky sociálnímu podniku Ateliér Rebella. Odsouzené ženy tak získávají nejen finanční prostředky, ale i pracovní návyky, které jim mohou pomoci po návratu na svobodu.
V opavské věznici nově funguje šicí dílna sociálního podniku Ateliér Rebella. Díky podpoře z evropských fondů a ministerstva práce tu vznikla dvě pracovní místa.
Dagmar Kocmánková, jednatelka, sociální podnik Ateliér Rebella: “Ty pozice jsou obsazeny vlastně ženami, které si v současné chvíli tady odpykávají výkon trestu. Začali jsme jednoduššími střihy, jako jsou utěrky, ale vzhledem k tomu, že dámy velmi dobře šíjí, takže jsme začali šít polštáře do dětských pokojů ve tvaru písmen."
Práce má pro odsouzené ženy nejen finanční přínos, ale i osobní význam.
paní Jana, odsouzená žena: “Mám vlastně malé děti, o které se mi stará má rodina, takže ji nechci nějak zatěžovat, takže si nutné potřeby můžu nakoupit sama, ale taky je to o tom, že si nějak tvořím pracovní návyky, které potom se hodnotí vlastně u podmíněného propuštění.”
Jedno písmeno o velikosti 50 x 10 x 45 cm trvá vyrobit zhruba hodinu a půl.
Zaměstnávání odsouzených má podle vedení věznice zásadní význam.
Barbora Šumberová, mluvčí, Věznice a ÚVZD Opava: “U nás ve věznici určitě vítáme každou možnost, jak zaměstnat odsouzené, protože si osvojují pracovní návyky a nebo taky to má význam v tom, že si vydělají peníze a mnoho z nich má třeba dluhy, takže můžou postupně splácet své dluhy.”
V opavské věznici pracuje více než 60 procent odsouzených.
---
Centrum rodinné podpory v Karviné prošlo velkou modernizací, do které Moravskoslezský kraj investoval přes 17 milionů korun. Rekonstrukce sjednotila všechny služby pod jednu střechu a vytvořila příjemnější prostředí pro klienty i zaměstnance.
Původní historický objekt Centra rodinné podpory už neodpovídal tomu, co moderní sociální poradna vyžaduje. Klienti i zaměstnanci potřebovali důstojné a bezpečné místo, kde se budou cítit dobře i při řešení citlivých témat.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Myslím si, že se opět investice povedla. Stálo to přes 17 milionů korun a myslím si, že klienti Centra rodinné péče tady najdou opravdu krásné a kvalitní zázemí. Ono obecně je důležité investovat do infrastruktury a sociální péče a sociální oblast je velmi významnou oblastí, které se věnuje Moravskoslezský kraj, a pro vedení Moravskoslezského kraje je nesmírně důležité."
Služby centra aktuálně využívá přes sto klientů, historicky jimi ale prošly už stovky lidí. V budově bude pracovat celkem 22 zaměstnanců. Odborníci zde pomáhají s psychologií, pěstounskou péčí i běžným poradenstvím. Služby jako psychologická podpora nebo pomoc pěstounům jsou navíc zcela zdarma.
Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviné: "My máme celou řadu lidí a rodin, které tu pomoc opravdu nutně potřebují. A tím, že tady máme teď krásně vybavený objekt, který je v centru města dostupný a nádherně vybavený, tak se ta situace opravdu mění k lepšímu."
Rekonstrukcí prošel celý vnitřek budovy. Moderní interiér doplňují dekorace v podobě obrazů, které odkazují na bohatou historii budovy i města.
Renáta Chytrová, ředitelka Centra rodinné podpory: "První obraz, který jsme dostali, sice není v původní kvalitě a v původním formátu, jak jsme ho dostali, protože všechny ty obrazy jsou perforované a pomocí umělé inteligence na každém obrazu jsou lidé, kteří znázorňují rodinu. Protože vlastně jsme tady Centrum rodinné pomoci je pro to, abychom pomáhali všem rodinám, které se na nás obrátí. Takže to byla taková ta první vlaštovka. A pak v podstatě s panem designérem jsme už dohledali dobové fotografie Karviné, ať už je to Jirkovský most, ať je to kašna, náměstí, a různě jsme to přizpůsobovali těm okolnostem."
Odborníci z centra nejsou jen úředníci v nových kancelářích, pro rodiny v krizi jsou to především průvodci a posluchači. Velkým tématem jsou pěstouni, kterých je v našem regionu stále málo.
Dagmar Sznapková, pracovnice rodinné a manželské poradny Centra rodinné podpory: "My máme vlastně pěstouny dlouhodobé i přechodné. A ti přechodní pěstouni vlastně berou do péče děti, které odebíráme z rodin, kde dochází k zanedbání, týrání, nebo přímo odebíráme děti z porodnice, kdy matka vlastně porodí a dítě odloží."¨
Zrekonstruované centrum otevře své brány klientům už prvního dubna.
---
Radnice Ostravy-Jihu podpořila záměr majitele proměnit problémový hotelový dům Hlubina na klasické bydlení. Ubytovna v Horní ulici skončí a místo ní vznikne moderní dům s byty a parkovištěm.
Vedení Ostravy-Jihu podporuje záměr proměny hotelového domu Hlubina, který může znamenat zásadní změnu pro celou lokalitu. Vlastník objektu deklaroval možnost ukončení provozu stávající ubytovny a kompletní rekonstrukci budovy na dům s více než 200 byty. Pozemky pro parkování poté byly jedním z hlavních témat březnového zastupitelstva Ostravy-Jihu.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Je tady zájem investora, respektive současného majitele, přestavět ubytovnu na soukromé bydlení. Teď bude záležet na rozhodnutí statutárního města Ostravy, respektive jeho zastupitelstva, které by mělo proběhnout v květnu.“
Radim Ivan (ODS), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Hlavně věříme, že když se tohle povede v takovém míře, jak to má vlastně ta společnost naplánované, takže se budou inspirovat i ostatní majitele ubytoven a uvidí, že to vlastně už dneska jde.“
Podle vlastníka má vzniknout standardní dlouhodobé bydlení s rozloženým vlastnictvím, které by mělo lokalitu stabilizovat.
Martin Sládeček, manažer projektu: „Plánujeme kompletní rekonstrukci toho objektu, včetně přistavení takové ocelové konstrukce, která by měla vytvořit ke každému bytu prostorné terasy a celkově by to mělo architektonicky ta budova získat úplně jiný vzhled. Další kroky určitě jsou, že my potřebujeme získat stavební povolení, abych mohli realizovat tu stavbu.“
Podle předloženého harmonogramu se počítá se získáním stavebního povolení do poloviny roku 2026. Ukončení provozu ubytovny má následovat nejpozději do tří měsíců od uzavření smluv. Aktuální nájemci mají ve většině případů krátkodobé smlouvy.
nájemce domu Hlubina: „Já jsem tady krátkou chvíli, teprve týden. A koluje se tu, že se to bude rušit.“ – „A máte nějaký plán do budoucna?“ – „Jít odsud pryč.“
Samotná rekonstrukce hotelového domu by měla být dokončena do čtyř let od získání stavebního povolení.
---
Soudní budova v Novém Jičíně byla plná lidí, ne však kvůli mediálně sledované kauze. Naopak, návštěvníci sem přišli dobrovolně. Konal se třetí ročník akce Noc práva.
Poznat blíže fungování justice a odbourat strach z této instituce - to je myšlenkou Noci práva, pořádané ve spolupráci s Nadačním fondem Paragraf, která už potřetí otevřela veřejnosti budovu okresního soudu v Novém Jičíně. Zájem byl obrovský.
Jaroslav Sosík, předseda Okresního soudu v Novém Jičíně: “Je to fantastický úspěch, jsme nadšení z toho, kolik lidí přišlo, protože na to, že to je potřetí, říkali jsme si třeba, že lidé budou nasycení, ale máme tady dvakrát více lidí, než kolik bylo loni, takže když se podíváte, museli jsme tu jednací síň opravdu nafouknout, protože je obrovský zájem, nejen o prohlídky, ale i o techniku, kterou máme na dvoře, a zejména tady o přednášky, které jsou.”
Ty se týkaly například reality života ve vězení a soudního lékařství. Především byla ale tematicky Noc práva zaměřena na dopravní nehody.
Jan Němeček, velitel stanice ÚO HZS Nový Jičín: “Takže jsme přivezli prvosledovou cisternu a představíme techniku, kterou používáme při vyprošťování osob z havarovaných vozidel.”
Tomáš Kvíčala, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Co se týká dopravních nehod, tak Nový Jičín měl v loňském roce nějakých 1400 dopravních nehod. Z toho nebylo žádné zranění smrtelné.”
návštěvníci akce:
“Jelikož pracuji ve vězeňské službě a chtěla jsem, ať to děti vidí, a nechtěla jsem je tahat do práce, tak jsem využila dnešní akce jim to trošičku přiblížit.”
“Zajímají mě takové věci, jak se to dělá a co probíhá.”
“Maminka tady pracuje a chtěla jsem se tedy podívat, jak to tu chodí.”
“Ano, pro nás to byla velmi užitečná akce, protože člověk do toho zákulisí nevidí.”
Jaroslav Sosík, předseda Okresního soudu v Novém Jičíně: “Díky tomu, že tady ty lidi provázíme, informujeme je o tom, jakým způsobem se mají k soudu chovat, aby dostali tu informaci, kterou potřebují, nebo tu odezvu, kterou potřebují, tak to ten účel dozajista plní a lidi vědí, že se k soudu mohou podívat a nic se jim nestane.”
Vnímaví návštěvníci historické soudní budovy pak mohli ocenit i její novou fasádu, ta byla na čelní stěně dokončena před několika týdny.
---
Vybrané přehrady a vodní díla v povodí Odry se staly na letošní Den vody opět cílem tisíců návštěvníků z celé země.
Přehrady otevřely své brány a umožnily seznámení veřejnosti se svým provozem.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: "Lidi se můžou tradičně podívat na ty naše hrázové objekty, kde můžou navštívit odběrný objekt, malou vodní elektrárnu a injekční štolu. Je to nitro hráze, kde se přes rok málo lidí dostane.“
Injekční štola neboli průchod celou hrází a návštěva turbín vodní elektrárny patří tradičně k nejatraktivnějším částem prohlídky na Den vody.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: "Je dlouhá 600 m a máme tem cca 400 schodů které musí člověk překonat, aby se dostal k pravobřežnímu výstupu nahoru. Vstupují vlastně tzv příchozí štolou do injekční štoly, dostanou se do injekční štoly a potom postupují vlastně podle ukazatelů směrem nahoru k výstupu ze štoly.“
Anketa, návštěvníci Dne vody: „Nejvíce mě zaujal odběrný objekt, protože to je místo, okolo kterého jsem já vždycky jenom chodila, dívala jsem se na něho z dálky a dneska jsem měla tu možnost se podívat dovnitř, takže pro mě tedy to byl zážitek.“
„Nejzajímavější pro mě je tady ta hráz a jak to vlastně funguje, tady ta přehrada.“
„Kromě Slezské Harty jsme byli už i na Kružberku a je to výborné, podívat se do míst, kde jsme dosud ještě nebyli a poznat něco nového.“
Návštěvnost akce opět atakovala rekordní čísla.
Robert Zbořil, správa vodního díla: „1952, kolem 12. hodiny.“
Procházku po celé hrázi i návštěvu odběrného objektu zpestřilo i příjemné počasí s výhledy na vrcholy Jeseníků.
---
V Ostravě-Porubě bude vybudován unikátní parkovací dům. Zatímco auta zmizí pod zemí, na střeše budou sportovat školáci. Město se totiž domluvilo s Moravskoslezským krajem, který měl v úmyslu rekonstruovat hřiště u Gymnázia Pavla Tigrida.
Počasí přeje stavbám, a tak na počátku dubna začne jeden z důležitých projektů pro obyvatele Poruby - parkovací dům na Budovatelské ulici, který bude zároveň sloužit jako školní hřiště. V této lokalitě je dlouhodobě velký nedostatek parkovacích míst.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "V Porubě je nejhorší parkování, nebo nejhorší situace s parkováním na prvním stavebním obvodě, a tam se nabízelo na pozemku, nebo respektive pod pozemkem, který patří kraji, vybudovat podzemní parkovací stání."
Stavba nabídne motoristům celkem 115 parkovacích míst pro automobily, dále pak deset stání pro motocykly a stejný počet boxů k uschování jízdních kol, což je novinka a jistě ji ocení milovníci cyklistiky.
Dalibor Staněk, projektový manažer: "Normálně se vykope díra a udělají se základy na pilotech. Udělají se železobetonová konstrukce se speciální střechou, a na speciální střeše se provede konstrukce toho hřiště."
Myšlenka na stavbu parkovacího domu na tomto místě vznikla už v roce 2017 a využívá terénní vlnu. Projekt dostal prioritu poté, co se k němu připojil i kraj se svým hřištěm.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Pokud by si Moravskoslezský kraj toho hřiště udělal bez té naší stavební úpravy, bez toho parkovacího domu, tak se tam dalších 10 let nedostaneme."
Náklady na výstavbu parkovacího domu přesahují 113 milionů korun. Moravskoslezský kraj poskytne částku v maximální výši 20 milionů korun.
---
Dvě nová pracovní místa vznikla v opavské věznici díky sociálnímu podniku Ateliér Rebella. Odsouzené ženy tak získávají nejen finanční prostředky, ale i pracovní návyky, které jim mohou pomoci po návratu na svobodu.
V opavské věznici nově funguje šicí dílna sociálního podniku Ateliér Rebella. Díky podpoře z evropských fondů a ministerstva práce tu vznikla dvě pracovní místa.
Dagmar Kocmánková, jednatelka, sociální podnik Ateliér Rebella: “Ty pozice jsou obsazeny vlastně ženami, které si v současné chvíli tady odpykávají výkon trestu. Začali jsme jednoduššími střihy, jako jsou utěrky, ale vzhledem k tomu, že dámy velmi dobře šíjí, takže jsme začali šít polštáře do dětských pokojů ve tvaru písmen."
Práce má pro odsouzené ženy nejen finanční přínos, ale i osobní význam.
paní Jana, odsouzená žena: “Mám vlastně malé děti, o které se mi stará má rodina, takže ji nechci nějak zatěžovat, takže si nutné potřeby můžu nakoupit sama, ale taky je to o tom, že si nějak tvořím pracovní návyky, které potom se hodnotí vlastně u podmíněného propuštění.”
Jedno písmeno o velikosti 50 x 10 x 45 cm trvá vyrobit zhruba hodinu a půl.
Zaměstnávání odsouzených má podle vedení věznice zásadní význam.
Barbora Šumberová, mluvčí, Věznice a ÚVZD Opava: “U nás ve věznici určitě vítáme každou možnost, jak zaměstnat odsouzené, protože si osvojují pracovní návyky a nebo taky to má význam v tom, že si vydělají peníze a mnoho z nich má třeba dluhy, takže můžou postupně splácet své dluhy.”
V opavské věznici pracuje více než 60 procent odsouzených.
---
Centrum rodinné podpory v Karviné prošlo velkou modernizací, do které Moravskoslezský kraj investoval přes 17 milionů korun. Rekonstrukce sjednotila všechny služby pod jednu střechu a vytvořila příjemnější prostředí pro klienty i zaměstnance.
Původní historický objekt Centra rodinné podpory už neodpovídal tomu, co moderní sociální poradna vyžaduje. Klienti i zaměstnanci potřebovali důstojné a bezpečné místo, kde se budou cítit dobře i při řešení citlivých témat.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Myslím si, že se opět investice povedla. Stálo to přes 17 milionů korun a myslím si, že klienti Centra rodinné péče tady najdou opravdu krásné a kvalitní zázemí. Ono obecně je důležité investovat do infrastruktury a sociální péče a sociální oblast je velmi významnou oblastí, které se věnuje Moravskoslezský kraj, a pro vedení Moravskoslezského kraje je nesmírně důležité."
Služby centra aktuálně využívá přes sto klientů, historicky jimi ale prošly už stovky lidí. V budově bude pracovat celkem 22 zaměstnanců. Odborníci zde pomáhají s psychologií, pěstounskou péčí i běžným poradenstvím. Služby jako psychologická podpora nebo pomoc pěstounům jsou navíc zcela zdarma.
Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviné: "My máme celou řadu lidí a rodin, které tu pomoc opravdu nutně potřebují. A tím, že tady máme teď krásně vybavený objekt, který je v centru města dostupný a nádherně vybavený, tak se ta situace opravdu mění k lepšímu."
Rekonstrukcí prošel celý vnitřek budovy. Moderní interiér doplňují dekorace v podobě obrazů, které odkazují na bohatou historii budovy i města.
Renáta Chytrová, ředitelka Centra rodinné podpory: "První obraz, který jsme dostali, sice není v původní kvalitě a v původním formátu, jak jsme ho dostali, protože všechny ty obrazy jsou perforované a pomocí umělé inteligence na každém obrazu jsou lidé, kteří znázorňují rodinu. Protože vlastně jsme tady Centrum rodinné pomoci je pro to, abychom pomáhali všem rodinám, které se na nás obrátí. Takže to byla taková ta první vlaštovka. A pak v podstatě s panem designérem jsme už dohledali dobové fotografie Karviné, ať už je to Jirkovský most, ať je to kašna, náměstí, a různě jsme to přizpůsobovali těm okolnostem."
Odborníci z centra nejsou jen úředníci v nových kancelářích, pro rodiny v krizi jsou to především průvodci a posluchači. Velkým tématem jsou pěstouni, kterých je v našem regionu stále málo.
Dagmar Sznapková, pracovnice rodinné a manželské poradny Centra rodinné podpory: "My máme vlastně pěstouny dlouhodobé i přechodné. A ti přechodní pěstouni vlastně berou do péče děti, které odebíráme z rodin, kde dochází k zanedbání, týrání, nebo přímo odebíráme děti z porodnice, kdy matka vlastně porodí a dítě odloží."¨
Zrekonstruované centrum otevře své brány klientům už prvního dubna.
---
Radnice Ostravy-Jihu podpořila záměr majitele proměnit problémový hotelový dům Hlubina na klasické bydlení. Ubytovna v Horní ulici skončí a místo ní vznikne moderní dům s byty a parkovištěm.
Vedení Ostravy-Jihu podporuje záměr proměny hotelového domu Hlubina, který může znamenat zásadní změnu pro celou lokalitu. Vlastník objektu deklaroval možnost ukončení provozu stávající ubytovny a kompletní rekonstrukci budovy na dům s více než 200 byty. Pozemky pro parkování poté byly jedním z hlavních témat březnového zastupitelstva Ostravy-Jihu.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Je tady zájem investora, respektive současného majitele, přestavět ubytovnu na soukromé bydlení. Teď bude záležet na rozhodnutí statutárního města Ostravy, respektive jeho zastupitelstva, které by mělo proběhnout v květnu.“
Radim Ivan (ODS), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Hlavně věříme, že když se tohle povede v takovém míře, jak to má vlastně ta společnost naplánované, takže se budou inspirovat i ostatní majitele ubytoven a uvidí, že to vlastně už dneska jde.“
Podle vlastníka má vzniknout standardní dlouhodobé bydlení s rozloženým vlastnictvím, které by mělo lokalitu stabilizovat.
Martin Sládeček, manažer projektu: „Plánujeme kompletní rekonstrukci toho objektu, včetně přistavení takové ocelové konstrukce, která by měla vytvořit ke každému bytu prostorné terasy a celkově by to mělo architektonicky ta budova získat úplně jiný vzhled. Další kroky určitě jsou, že my potřebujeme získat stavební povolení, abych mohli realizovat tu stavbu.“
Podle předloženého harmonogramu se počítá se získáním stavebního povolení do poloviny roku 2026. Ukončení provozu ubytovny má následovat nejpozději do tří měsíců od uzavření smluv. Aktuální nájemci mají ve většině případů krátkodobé smlouvy.
nájemce domu Hlubina: „Já jsem tady krátkou chvíli, teprve týden. A koluje se tu, že se to bude rušit.“ – „A máte nějaký plán do budoucna?“ – „Jít odsud pryč.“
Samotná rekonstrukce hotelového domu by měla být dokončena do čtyř let od získání stavebního povolení.
---
Soudní budova v Novém Jičíně byla plná lidí, ne však kvůli mediálně sledované kauze. Naopak, návštěvníci sem přišli dobrovolně. Konal se třetí ročník akce Noc práva.
Poznat blíže fungování justice a odbourat strach z této instituce - to je myšlenkou Noci práva, pořádané ve spolupráci s Nadačním fondem Paragraf, která už potřetí otevřela veřejnosti budovu okresního soudu v Novém Jičíně. Zájem byl obrovský.
Jaroslav Sosík, předseda Okresního soudu v Novém Jičíně: “Je to fantastický úspěch, jsme nadšení z toho, kolik lidí přišlo, protože na to, že to je potřetí, říkali jsme si třeba, že lidé budou nasycení, ale máme tady dvakrát více lidí, než kolik bylo loni, takže když se podíváte, museli jsme tu jednací síň opravdu nafouknout, protože je obrovský zájem, nejen o prohlídky, ale i o techniku, kterou máme na dvoře, a zejména tady o přednášky, které jsou.”
Ty se týkaly například reality života ve vězení a soudního lékařství. Především byla ale tematicky Noc práva zaměřena na dopravní nehody.
Jan Němeček, velitel stanice ÚO HZS Nový Jičín: “Takže jsme přivezli prvosledovou cisternu a představíme techniku, kterou používáme při vyprošťování osob z havarovaných vozidel.”
Tomáš Kvíčala, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Co se týká dopravních nehod, tak Nový Jičín měl v loňském roce nějakých 1400 dopravních nehod. Z toho nebylo žádné zranění smrtelné.”
návštěvníci akce:
“Jelikož pracuji ve vězeňské službě a chtěla jsem, ať to děti vidí, a nechtěla jsem je tahat do práce, tak jsem využila dnešní akce jim to trošičku přiblížit.”
“Zajímají mě takové věci, jak se to dělá a co probíhá.”
“Maminka tady pracuje a chtěla jsem se tedy podívat, jak to tu chodí.”
“Ano, pro nás to byla velmi užitečná akce, protože člověk do toho zákulisí nevidí.”
Jaroslav Sosík, předseda Okresního soudu v Novém Jičíně: “Díky tomu, že tady ty lidi provázíme, informujeme je o tom, jakým způsobem se mají k soudu chovat, aby dostali tu informaci, kterou potřebují, nebo tu odezvu, kterou potřebují, tak to ten účel dozajista plní a lidi vědí, že se k soudu mohou podívat a nic se jim nestane.”
Vnímaví návštěvníci historické soudní budovy pak mohli ocenit i její novou fasádu, ta byla na čelní stěně dokončena před několika týdny.
---
Vybrané přehrady a vodní díla v povodí Odry se staly na letošní Den vody opět cílem tisíců návštěvníků z celé země.
Přehrady otevřely své brány a umožnily seznámení veřejnosti se svým provozem.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: "Lidi se můžou tradičně podívat na ty naše hrázové objekty, kde můžou navštívit odběrný objekt, malou vodní elektrárnu a injekční štolu. Je to nitro hráze, kde se přes rok málo lidí dostane.“
Injekční štola neboli průchod celou hrází a návštěva turbín vodní elektrárny patří tradičně k nejatraktivnějším částem prohlídky na Den vody.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: "Je dlouhá 600 m a máme tem cca 400 schodů které musí člověk překonat, aby se dostal k pravobřežnímu výstupu nahoru. Vstupují vlastně tzv příchozí štolou do injekční štoly, dostanou se do injekční štoly a potom postupují vlastně podle ukazatelů směrem nahoru k výstupu ze štoly.“
Anketa, návštěvníci Dne vody: „Nejvíce mě zaujal odběrný objekt, protože to je místo, okolo kterého jsem já vždycky jenom chodila, dívala jsem se na něho z dálky a dneska jsem měla tu možnost se podívat dovnitř, takže pro mě tedy to byl zážitek.“
„Nejzajímavější pro mě je tady ta hráz a jak to vlastně funguje, tady ta přehrada.“
„Kromě Slezské Harty jsme byli už i na Kružberku a je to výborné, podívat se do míst, kde jsme dosud ještě nebyli a poznat něco nového.“
Návštěvnost akce opět atakovala rekordní čísla.
Robert Zbořil, správa vodního díla: „1952, kolem 12. hodiny.“
Procházku po celé hrázi i návštěvu odběrného objektu zpestřilo i příjemné počasí s výhledy na vrcholy Jeseníků.
---
