Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká je situace s užíváním drog v Moravskoslezském kraji a je pravda, že nejčastější zneužívané návykovou látkou zůstává alkohol, z nelegálních drog pak konopné výrobky a pervitin. Jak se dá pomoci lidem závislým na drogách? Téma pro Jiřího Vlčka. Dobrý den.

Jiří Vlček, terénní pracovník: Dobrý den, já vás zdravím.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je pravda to, co jsem řekla, že na prvním místě je to alkohol a potom pervitin a další návykové látky u nás nejvíce známe a jak jsme na tom v Moravskoslezském kraji?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Tady s vámi musím souhlasit. Opravdu je to alkohol a tabákové výrobky na prvním místě. Z těch nelegálních látek určitě marihuana, na kterou se už trošičku zapomíná, a dále pervitin. Konkrétních čísel, co se týká marihuany, je to zhruba 20 tisíc uživatelů problematických. Co se týká těch ostatních drog, jsou to čtyři tisíce problémových uživatelů drog, z nichž tři tisíce, sedm set jsou uživatelé pervitinu a zhruba tři sta lidí je závislých na opiátech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To se bavíme tady o Moravskoslezském kraji?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Ano, o Moravskoslezském kraji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkuste na chviličku zůstat u marihuany. Tady se pořád hovoří, jak je škodlivá, ale ona má i léčebné účinky. Zkusme to teď našim divákům osvětlit nebo rozdělit.

Jiří Vlček, terénní pracovník: No právě, je třeba to rozdělit. Konopí užívané pro léčebné prostředky má opravdu jako velký potenciál léčebný. CBD je už dnes jako uznávaná látka, která pomáhá lidem řešit spoustu věcí. Stejně jako s jinými drogami je důležitá četnost užívání, množství, které člověk užívá atd. Pokud je někdo kuřákem víkendově, ty dopady na to jeho zdraví jsou pochopitelně někde jinde, než když někdo kouří marihuanu třikrát denně a je v podstatě na ní závislý.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jste pro legalizaci?

Jiří Vlček, terénní pracovník: To pro mě není úplně jednoduchá otázka. Část mého já pro tu legalizaci je. Vyřešilo by to spoustu problémů s kriminalizací, ušetřilo by to státu spoustu peněz. Na druhou stranu vnímám, jak se to dotýká mládeže, která prostě s marihuanou experimentuje a mám pocit, že by to bylo ještě ohrožující. Takže v tom nejsem úplně zajedno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy asi to znáte velmi dobře ze své praxe, protože jste terénní a kontaktní pracovník v Krnově. Jste vlastně v každodenním styku s těmi lidmi. jaká ta situace nebo jaký ten každodenní styk je?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Je to tak, že my vyrážíme každý den do toho terénu a ty lidi vyloženě vyhledáváme. Snažíme se jim nabídnout poradenství, různou intervenční činnost, informace o tom, jakým způsobem jsou ty drogy škodlivé, jakým způsobem snižovat rizika. Velkou části naší práce, je výměna vnějšího materiálu. Tato činnost není veřejností příliš jakoby akceptována. Na druhou stranu je to velice důležitý nástroj pro to, aby ty města zůstávaly čistá a zůstávaly hlavně zdravá. V neposlední řadě je to motivace ke změně rizikového chování a následné zprostředkování návazných služeb a řekněme návrat do normálního života.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká je dostupnost drog v Moravskoslezském kraji? Nebo návykových látek?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Bohužel ta dostupnost je přiměřená tomu, jak se o tom povídá. Ta dostupnost je veliká, ale co se týká pervitinu, je to především tady tím naším spojením s Polskem, kde se nakupuje ve velkém pseudoefedrin a ten pervitin se potom tady vyrábí. Co se týká marihuany, máme tady širokou síť velkých i menších pěstíren.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekl, že byste byl pro legalizaci konopí za určitých podmínek. Vidíte ale dopady u mládeže a dětí. Můžeme říct, kolik takových mladistvých uživatelů v Moravskoslezském kraji máme?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Já to nedokážu úplně přesně číselně vymezit, ale řekněme, že se jedná o čtyřicet až padesát procent mladistvých, kteří minimálně jednu zkušenost marihuanu mají, řekněme ve věku 11-12 let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A když to srovnáme s jinými kraji, jak na tom jsme?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Řekl bych, že je to podobné. V rámci celé republiky určitě vévodí Středočeský kraj a Praha. Velmi výrazně v tomhle Ústecko a Moravskoslezský kraj, řekněme je na třetím místě, co se týká jakoby toho užívání drog.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Není nic nového, když řeknu, že velmi užívanou drogou je kokain. Přesto se nedostává do těch statistik, vysvětlete proč.

Jiří Vlček, terénní pracovník: To je pravda. Uživatelé kokainu se rekrutují především z řad úspěšnějších osobností. Mohou to být významní politici, mohou to být manažeři firem, mohou to být lékaři, mohou to být umělci. Ta cesta k nim je mnohem složitější. Tito lidé si o nějakou pomoc neřeknou a není možné to úplně přímo zmonitorovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy se hodně soustřeďujete na matky, které jsou závislé na návykových látkách. Odhalte jaké zkušenosti s nimi máte a možná nějaké konkrétní příběhy?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Ta práce s matkami uživatelkami vyvolává spoustu emocí u veřejnosti. Už jenom ta představa, že to dítě v té rodině je ohroženo tou užívající matkou, vyvolává velmi silné a negativní reakce u lidí. Velice důležité pro pracovníka je, aby tam právě nevkládal osobní hodnoty "jak má vypadat správná matka", aby se vyvaroval toho odsudku a aby s takovou ženou pracoval velice citlivě, empaticky a po malých krůčcích. Jsou to většinou velice zranitelné ženy, které už mají z minulosti nějakou špatnou zkušenost se sociální správou nebo se zákonem a je velice lehké je ztratit a oni potom dále hůře a hůře navazují kontakt jakoby s těmi sociálními službami. Takže je velice důležité nepředbíhat, nesoudil je a potom formou nějakého aktivního naslouchání, zrcadlení a především smart plánování s nimi pomalu a postupně jít krok za krokem k tomu, aby ve svém životě jako změnily to svoje chování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proč se vůbec do toho ty maminky dostávají? Že začínají sahat po alkoholu, po drogách, aby zvládly třeba nějakou životní situaci? Bývají to především matky živitelky?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Bývají to hodně matky samoživitelky. Velkou roli tam hrají nějaká traumata z dřívějšího věku, úzkost, že nezvládnou tu sociální situaci, že nezvládnou se postarat o to dítě a jsou to mnohdy uživatelky z bývalých let a jenom nepřestaly užívat proto, že mají dítě. Zůstala tam ta role té feťačky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik takových maminek tady v Moravskoslezském kraji je, nebo máte podchycené spíš?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Já se teda specializuji na Krnovsku a Bruntálsku ve své práci a můžu říct, že tam třeba pracuji s deseti maminkami v Krnově, takže podle toho se dá jakoby usoudit, kolik je v Moravskoslezském kraji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouhá cesta ta vaše práce je? Jak dlouho s nimi pracujete, aby přestaly být uživatelkami?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Ta cesta je nekonečná. Mnoho těch maminek tuhle roli nezvládne, ale řekněme, že změní své chování alespoň do té míry, které je bezpečné pro ně a pro jejich děti. Mám několik příběhů, kdy teda ty maminky se z toho dostaly, kdy následně vystudovaly vysokou školu a jsou dneska v nějakých manažerských pozicích. Na druhou stranu jsou ale maminky, které opakovaně v tomhle selhávají. Měl jsem jednu maminku na Bruntálsku, které byly odebrány čtyři děti z její péče a ona popáté otěhotněla a znovu věřila, že bude tentokrát tou nejlepší maminkou a že to zvládne. Bohužel to nedopadlo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co takovým ženám radíte?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Důležité je opravdu takové plánování, na které ta maminka dosáhne, které je schopná naplnit, aby znovu nezklamala v těch našich očích a zvednout jí sebevědomí. Radíme jí určitě témata "harm reduction", to znamená minimalizace rizik, kdy si povídáme o tom, že by se ty drogy neměly doma povalovat, že by tam neměli chodit další uživatelé drog, že by se tam neměl povalovat ten injekční materiál. Pokud tam maminka už cítí neodvratnou, má potřebu jakoby aplikovat ty drogy, aby to dítě bylo zajištěné v té době, třeba u babičky, u dědečka nebo u jiné bezpečné osoby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Daří se to?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Je to individuální. Většinou opravdu na tom pracujeme. My ty modelové situace jakoby připravujeme. Bavíme se o tom, že na co by měla myslet teda před tou aplikací. U jedné maminky jsem to doma viděl pověšené na ledničce, kde měla přesně rozepsané ty kroky, co má dělat, pokud jí přijde k tomu bažení a bude chtít ty látky užívat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přednášíte, pracujete s těmi lidmi. Já jsem se vás ptala, jestli za sebou vidíte nějaké hmatatelné výsledky, protože to je asi těžko uchopitelné, pokud nemáte přímo z deseti devět, že se povedlo. Ale Vy se za tu dobu jste se setkal s mnohými lidmi, s desítkami, možná stovkami.

Jiří Vlček, terénní pracovník: Jsou to tisíce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké máte výsledky té své práce?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Člověk si v naší práci musí dávat reálné cíle, které jsou splnitelné a které, jak říkáte, jsou vidět. My za velké měřítko považujeme právě čistotu a bezpečnost těch měst. Když si to vezmu jako tak, my za rok v Krnově vyměníme zhruba dvacet tisíc injekčních stříkaček a během roku se jich nalezne někde po ulicích třeba dvacet kusů. Takže ta úspěšnost je tam jednak tisíci kusů a tou svojí prací vlastně přispíváme k bezpečí a k čistotě toho města, což si myslím, že dneska už hlavně ta odborná veřejnost akceptuje a je za to velice ráda.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se za tu dobu, co se tomu věnujete, ta závislost lidí v čase změnila, to znamená, přibývá jich, nebo je to takové ustálené tady v Moravskoslezském kraji?

Jiří Vlček, terénní pracovník: Řekl bych, že to číslo jakoby mírně narostlo. V roce 2014 to bylo třeba dva tisíce osm set lidí, zatímco v roce 2020 čtyři tisíce. Takže ten nárůst tam je. Leč to není nějaký úplně dramatický nárůst. Na druhou stranu se nám snižuje věk prvních užívání a prvních experimentů. Mnohdy nám začínají děti v jedenácti letech.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a držím palce, ať je ta úspěšnost vaší práce co nejvyšší.

Jiří Vlček, terénní pracovník: Děkuji Vám, na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.