Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V posledních dnech celým Českem rezonuje téma bouřek a zejména ničivého tornáda na jižní Moravě. Tématu se budeme věnovat i v dnešním dílu pořadu. Ve studiu vítám Tomáše Daňka a Matěje Gréka. Dobrý den pánové, vítejte.

Tomáš Daněk, letecký meteorolog: Hezký den.

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Dobrý den, děkujeme za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak Matěji, začneme od začátku, kdy vznikají bouřky a proč? A jak se vlastně předpovídají?

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Tak bouřky vznikají ideálně v teplém a vlhkém vzduchu. Teplý vzduch je lehčí než studený, takže stoupá vzhůru, jak stoupá vzhůru tak se ochlazuje, až dosáhne hladiny, které se říká kondenzační hladina. V ten moment ta vodní pára vlastně zkompenzuje ve vodu a my už to vnímáme jako oblak. V příhodných podmínkách, pokud je vzduch dostatečně vlhký a teplota dostatečně klesá s výškou, ten vzduch poté nadále stoupá výš a výš do troposféry a jak se ochlazuje, tak tam vznikají ledové krystalky, kroupy a podobně. Poté vlastně se stane, že ty srážky v tom bloku jsou natolik těžké, že začnou padat dolů a v ten moment už se vytváří tzv. sestupný proud. A v ten moment můžeme také registrovat blesky a hromy. A co se týče předpovědi bouřek, tak to je takové specifikum, co se týče meteorologie, protože ty meteorologické modely ony vlastně pracují s určitým polem, kde vypočítávají ty parametry a bouřky jsou známé tím, a hlavně ty bouřky v létě, protože ty bývají v životnosti třeba třiceti minutách. Takže ten model je špatně. Pokud to jsou bouřky, které vznikají na studené frontě, ty jsou většinou plošně rozsáhlejší a ten model je vidí lépe. Ty bouřky z tepla, ty jsou většinou tak malé, že ten model je buďto nezaregistruje vůbec nebo je zaregistruje špatně a poté si s nimi vlastně neví rady.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak samozřejmě naše diváky bude zajímat, jak dopředu se dá predikovat, že přichází bouřka.

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Dobrá otázka, někdy to je lehčí, někdy těžší, ale stává se, že třeba ani na den dopředu to nevíme. Většinou meteorologové pracují s určitými indexy a s různými mapami, kde mají zobrazené třeba tzv. konvektivní dostupnou energii. To je energie, která je dostupná pro ty bouřky, aby je mohly čerpat z toho vzduchu, tak tam už třeba asi potom ten meteorolog řekne ano, tady se bouřky vyskytnout můžou, ale pokud to je třeba na tři dny dopředu, tak si ještě není úplně jistý, jestli to bude v Ostravě, Beskydech nebo jinde na Moravě a i tak vlastně my ani ten den vlastně, kdy ty bouřky jsou, nedokážeme říct, jestli to bude na Lysé hoře, jestli to bude na jihu Ostravy. Proto se většinou stává, že když třeba meteorologové vydají výstrahu, tak lidé jsou potom zklamaní, jako že nic nepřišlo, protože ty bouřky prostě žijí vlastním životem v tomhle ohledu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak Tomáši, zatímco u nás v Česku jsou bouřky převážně v létě, tak v jiných částech světa bývají po celý rok. Tak, jaké jsou příznivé podmínky pro bouřky?

Tomáš Daněk, letecký meteorolog: Tak Matěj to už tady trošku zmiňoval, že důležitý je ten vlhký tropický vzduch, to je asi ta nejideálnější vůbec podmínka, která může být. A tyto podmínky najdeme zejména v tropickém pásu. To znamená, že pro diváky, kdybyste si chtěli zajet na celoroční bouřku, tak můžete do Venezuely, na Kubu nebo někam do střední Afriky, tam se ty bouřky vyskytují celkem pravidelně a prakticky 360 dní v roce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná bychom mohli také zmínit druhy bouřek. Jsou to bouřky z tepla a pak frontální, nevím, kdo z vás je vysvětlí.

Tomáš Daněk, letecký meteorolog: Tak být třeba, protože před pár dny tady byly poměrně silné bouřky, Tak můžeme zmínit tu frontální bouřku. Frontální bouřka je prakticky bouřka, která může putovat celou Českou republikou a rozděluje vlastně dvě vzduchové hmoty. Rozděluje tu chladnější vzduchové hmotu od toho teplého vzduchu a na těchto bouřkách se většinou vyskytují takové ty nebezpečné doprovodné jevy. No a pak jsou tady ty bouřky z tepla, jak známe a ty se většinou vytvoří třeba na jednom místě. Třeba jsou to orografické bouřky, to znamená, že jsou spojené s kopci a tam je hlavní riziko toho, že ty bouřky mají minimální pohyb a mohou na jednom místě vypálit obec, protože prostě stojí na jednom místě, takže tam to jsou hlavním nebezpečím kroupy a přívalové srážky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňujete nebezpečí, tak zatímco lovci bouřek se na ně těší, co zachytí, co uvidí, tak v běžném životě moc bouřky nejsou vítány, zejména ty silné přívalové s přívalovými dešti. Je to tak?

Tomáš Daněk, letecký meteorolog: Je to tak. Myslím si, že známe spoustu případů, kdy bouřky nebyly úplně dobrým tématem a my samozřejmě na jedné straně se na bouřky těšíme, ale na druhou stranu samozřejmě z ní máme respekt to je strašně důležitý. A samozřejmě my se snažíme tu bouřku v terénu pochopit. Já i Matěj pracujeme v letectví, takže když chápeme, jak ta bouřka funguje, tak se nám to i lépe předpovídá. Takže někdy je potřeba opravdu i přijmout tu to nebezpečí té bouřky, ale rozhodně nemáme z toho radost, když vidíme zatopené obce a stržené střechy nebo spadlé stromy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jste zmínil, že oba pracujete v letectví. Kdy nepustíte letadlo, když se blíží bouřka, aby vzlétlo nebo přistálo?

Tomáš Daněk, letecký meteorolog: No, je to velice složité, protože samozřejmě každý letadlo to má trošku jinak. Některá letadla mohou do bouřky teoreticky letět, některé mohou bouřku nadletět, ale takové ty menší letadla by se vůbec neměly přibližovat bouřce, pokud je vzdálená do deseti kilometrů. Takže na letišti, pokud dáváme bouřku, označujeme jako TS jako thunder storm, tak tam prakticky by ty letadla neměly do té bouřky letět. Samozřejmě jsou případy, kdy ta bouřka není silná, takže pilot to tak může vyhodnotit, že přistane třeba kvůli málo paliva. Takže jsou to většinou takové hodně diskutabilní záležitosti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co taková zajímavost jako kulový blesk?

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Kulový blesk, o něm existují teorie, ještě není teda přesně jisté, jestli to tak opravdu je, ale jedna z teorií hovoří o tom, že kulový blesk vzniká z klasického blesku, a to když udeří do půdy, která je bohatá na křemík. Vlastně vědci zkoumali spektrum toho kulového blesku, podařilo se jim ho zachytit speciálním přístrojem a tam zjistili, že je z převážné většiny tvořený křemíkovými plyny, křemíkovou plazmou vlastně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takovou čistě praktickou otázku. Kdysi se tradovalo, že když při bouřce se otevřou okna, vznikne průvan, tak to přivolá kulový blesk. Je to nesmysl, je to pověra nebo zakládá se to na nějaké pravdě?

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Já upřímně řeknu, že jsem nikde neviděl žádná fakta, která by toto potvrzovala, takže si myslím, že se to spíš tak traduje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy bouřky mapujete a sledujete i v rámci svých aktivit. A jeden z nejnovějších projektů, kterého se účastníte, jste nazvali Ze života bouře. Co je hlavním cílem toho projektu?

Tomáš Daněk, letecký meteorolog: Osvěta. Je to o tom, aby veřejnost tak nějak pochopila více, co vlastně ta bouřka může způsobit, jak ta bouřka jaké má projevy a my se snažíme ty bouřky natáčet, fotit a zároveň i prezentovat veřejnosti tak, aby pochopili, co je hlavní nebezpečí bouřek. O tom, že to není úplně tak vlastně složité, že to je vlastně všecko tak nějak jednoduché, protože ono to příroda všechno ukazuje dlouho dopředu a my vlastně se snažíme zachytit ten děj v té atmosféře pomocí té kamerové techniky a chtěli bychom v budoucnu i na vysoké školy a na střední školy, aby i děti a studenti byli schopni pochopit tady tento atmosférický jev.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já už jsem v úvodu zmínila, že se také budeme bavit o tornádu, které nás postihlo, respektive jižní Moravu v minulých dnech. Tornáda v Česku nejsou obvyklá. Jsou sice už zmapována z minulosti, ale v takové síle ještě tornádo v České republice neudeřilo. Jak se stalo, že přišlo až k nám v téhle síle?

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Já si troufám říct, že to byla čistá náhoda. Bohužel v tomto případě velmi nešťastná, protože to tornádo vlastně zasáhlo obydlenou oblast. Tyto nárazy se předpovědět nedají. My jako meteorologové máme ty mapky, které prostě znázorňují, že se ta bouřka může vyskytnout. Tak tak stejně mají mapky, které jim ukazují, že ta bouřka může být velmi silná. My se potom můžeme bavit o tzv. supercele. To je bouřka, která má vzestupný proud, který vlastně krmí energii doslova a v supercele ten vzestupný proud rotuje kolem svojí vlastní osy. A opět na tornáda existuje strašně hodně teorií a jedna z nich hovoří o tom, že vlastně ten vzestupný proud se zužuje, zesiluje se a klesá směrem k zemi a jakmile se dotkne země, tak už vlastně hovoříme o tornádu. Páchá škody. Pokud se nedotkne země, říkáme tromba.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jak se vlastně to tornádo chová, protože my to známe jako takový vír.

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: To tornádo prostě to jakoby ten vzestupně proud, který se zužuje směrem k zemi, zrychlí svoji rotaci a páchá škody. A co se týče dráhy toho tornáda, tak ono ve valné většině případů nebo téměř vždycky kopíruje vlastně dráhu té samotné bouřky. Maximálně nějaké drobné odchylky proudění větru.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je to proudění větru spojené třeba s jako by deštěm nebo, co se děje uvnitř toho trychtýře?

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Tak to je vlastně prakticky řečeno taková malá tlaková níže, hodně malá tlaková níže. Jako to je vlastně to měřítko úplně snížíme, tak jako říká se, že ve vnitřku toho tornáda má být klid, ale to se ještě nikomu nepodařilo změřit, protože to je vlastně tak malé měřítko, že nikdo pořádně neví, co se děje vevnitř.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se teda měří a podle čeho a co vlastně měří ty přístroje, které měří tornádo nebo tu sílu tornáda? Kromě toho, že pak vidíme tu spoušť.

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Tak u nás se síla tornáda neměří, to je spíš záležitost Spojených států amerických, tam na to mají specializované dopplerovské radary. Tam dokonce vlastně funguje síť lovců bouřek a oni jsou přímo v terénu, komunikují s národní službou, která vydává například varování na tornáda. A oni mají ty dopplerovské radary speciálně uzpůsobené k tomu, aby prostě přijeli blízko k té bouřce a změřili větrné pole třeba kolem toho tornáda. U nás to tak nefunguje. My sílu tornáda určíme až později podle spáchaných škod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se předpokládat to, že s tornády bychom tady v Česku měli do budoucna počítat.

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: To je teďka celkem ožehavá otázka, ožehavé téma. Opět je na to několik teorií, ale většinou vědecká obec souhlasí s tím, že jak se otepluje klima, tak samozřejmě v atmosféře je více energie, to znamená více energie pro bouřky. Ale nelze přesně říci, že se to bude týkat přímo zvýšeného výskytu tornád. Spíš asi obecně nebezpečných doprovodných jevů jako jsou nárazy větru, kroupy, přívalové srážky. Zatím to nemůžeme dávat přímo do souvislosti s tornády.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor, za to, že jste přišli říct našim divákům, co je za bouřkami a ničivými tornády. Díky.

Matěj Gréka, letecký meteorologický pozorovatel: Děkuji.

Tomáš Daněk, letecký meteorolog: Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.