Poslední vozík uhlí na Dole ČSM ve Stonavě znamená definitivní tečku za těžbou uhlí, kterou má v DNA už od svého vzniku Ostrava. Proto se i v moravskoslezské metropoli u této příležitosti uskutečnila rozlučková akce, kterou odstartoval hornický průvod městem.
Hornický průvod začal u radnice Slezské Ostravy a pokračoval přes Sýkoru v most do centra města až ke katedrále Božského Spasitele. Tvořili ho nejen bývalí horníci, ale také členové nejrůznějších spolků, kteří dorazili ze všech koutů naší země.
Před katedrálou stál poslední vozík uhlí ze šachty ve Stonavě a velmi rychle se stal nejoblíbenějším místem pro fotografii v Ostravě. Před začátkem mše ještě promluvil primátor Ostravy, která je stále pro spoustu lidí hornickým městem.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Je to taková, řekl bych, určitě přelomová událost. Určitě si to zaslouží úctu těch lidí, kteří se zabývali všemi profesemi, nejenom havíři, ale opravdu všemi těmi profesemi. Protože je třeba si uvědomit, že bez té historie by tady ten region vůbec nebyl."
Před katedrálou byly vidět nejrůznější hornické kroje i vlajky. Někteří havíři byli smutní, jiní brali konec těžby smířlivě i s humorem.
účastníci průvodu: "Teď je taková móda, že i pohřby bývají veselé."
"Tím, že to byla poslední šachta Hlubina v republice, tak není co slavit."
"Taková je realita. Někdo rozhodl, ale už v minulosti, to není nové rozhodnutí."
Na závěr shromáždění před katedrálou zazněl oblíbený tradiční hornický pochod "Kamarádi, dolů sfárejme" a všichni si s chutí zazpívali.
---
Dobré vztahy mezi žáky jsou pro školy zásadní. V Horní Suché se proto zaměřili na to, aby se děti naučily řešit spory klidnou cestou, naslouchat si navzájem a lépe porozumět emocím svým i druhých.
Vrstevnická mediace. To je projekt, do kterého se zapojila Základní škola v Horní Suché. Vybraní žáci druhého stupně jsou proškoleni v technikách, jak zvládat urovnávání sporů mezi svými vrstevníky.
Michaela Kopalová, zakladatelka společnosti Mediační škola: „Učíme děti aktivně naslouchat, rozumět emocím a umět vést zjednodušenou formu mediace. Výstupem projektu bude vznik týmu zhruba patnácti školních mediátorů, kteří budou na škole pomáhat ostatním žákům urovnávat jejich konflikty.“
Anketa: „Nejvíc se mi tady líbí, že si říkáme, jak se máme chovat, co máme a nemáme dělat. Bavíme se také o citech, abychom se naučili, jaké emoce máme a co cítíme.“
Projekt je podpořen nadačním fondem Evy Pavlové.
Romana Zahradníková, ředitelka ZŠ a MŠ Horní Suchá: „Pokud se našim žákům podaří úspěšně splnit zkoušky vrstevnických mediátorů, mohli by být oceněni přímo paní první dámou.“
Projekt mediačního školení zafinancovala obec a zapojí se do něj také žáci druhé školy s polským vyučovacím jazykem.
---
Vedení společnosti OKK Koksovny se obává, že Ostravě hrozí na odvalu v Heřmanicích ekologická katastrofa. Oddělovací stěna mezi hořící hlušinou a skládkou nebezpečného odpadu prý není dostatečně hluboká a oheň by se mohl rozšířit i na toxické látky. Diamo, které má sanaci na starosti, ale jakékoliv pochybení odmítá.
Heřmanice Halda se opět stala předmětem sporu. Spolumajitel pozemků, společnost OKD Koksovny, totiž odmítla druhému vlastníkovi, státnímu podniku Diamo, další budování vzdušných stěn, které by měly oddělit hořící část od valu. Je to prý zbytečné, protože nejdůležitější oddělovací stěna, která je již hotová a odděluje od hlušiny skládku toxického odpadu, není dostatečně hluboká a oheň se tak prý může šířit.
Pavel Woznica, výkonný ředitel OKK Koksovny: "Pod ní se tady bavíme o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může vlastně přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
V novém projektu navazujících vzdušných stěn chce navíc Diamo kopat hlouběji, což se nezdá ani náměstkovi primátora Ostravy pro životní prostředí, a chce rozpor vysvětlit po báňském úřadu, který ho povoluje.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Vyjadřujeme stejné pochyby, že stávající vzdušná stěna vypadá, že je založená v jiné hloubce."
Diamo ale jakékoliv pochybení odmítá.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "My si stojíme za tím, že oddělovací stěna plní preventivní funkci proti hoření termální aktivity směrem ke skládce chemického odpadu a byla založena na úrovni podzemní vody."
Součástí od valu je také skládka dehtu z koksovny, které by v případě zapálení způsobily ekologickou katastrofu. Náměstek primátora Aleš Boháč navrhuje, aby Diamo zpřístupnilo své vrty a prokázalo pravdu tím, že do nich spustí metr a teploměr.
---
Nákladem 390 milionů korun prošel v Petřvaldě na Karvinsku tamní Domov Březiny zásadní rekonstrukcí. Zařízení nyní splňuje současné standardy a přísné bezpečnostní normy.
Domov Březiny má kapacitu 154 lůžek a je určen klientům už od 55 let. Ti v moderních pavilonech oceňují soukromí, komfort a služby.
Vladimíra Urbančíková, obyvatelka domova: „Já tady mám samostatný pokoj. Je to tady hezké. Už abychom měli sluníčko, aby byly kytičky, a to budu spokojená.“
Pavel Zelek, ředitel Domova Březiny: „Naši klienti se těšili a oceňují to, že kvalita toho bydlení a vůbec toho volného času se změnila úplně neuvěřitelným způsobem.“
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: „Je to nejen o těch standardech, které se samozřejmě v čase posunuly, ale je to o celkovém přístupu k sociálním službám. Já jsem hrdý na to, že můžu říct, že garantem kvality sociálních služeb jsou municipality a kraj.“
Moravskoslezský kraj uvolnil na modernizaci svého zařízení 360 milionů korun, na zateplení pak přispěla Evropská unie částkou 30 milionů korun.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK pro sociální oblast: „My neměníme jen kapacitu, ale samozřejmě i kvalitu služeb. A ta kvalita začíná od toho betonu. Všimli jste si i rozvrstvení barev. Každé atrium má svoji barvu, protože ta klientela je tady velmi specifická. Je určená od 55 let pro klienty s jakoukoliv demencí.“
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK pro investice a majetek: „Na tomto místě byly zdemolovány dvě staré budovy, vznikly čtyři nové, které jsou vlastně od nuly až po vybavení, které tady vidíte. Všechno jsme dodávali v rámci kooperace s panem ředitelem tak, aby to bylo komfortní pro klienty. Máme tady dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje.“
Vedle výstavby nových pavilonů prošly opravami také další budovy, které jsou nyní nízkoenergetické.
---
Opava patří mezi první města v Česku, kde si lidé mohou vyzkoušet umělou inteligenci ve speciálním veřejném prostoru. V Knihovně Petra Bezruče byla slavnostně otevřena takzvaná AI budka, která nabízí bezpečný a klidný přístup k moderním technologiím.
Knihovna Petra Bezruče v Opavě se stala místem, kde se potkává kultura s nejnovějšími technologiemi. Slavnostně zde byla otevřena první AI budka, akusticky uzavřený prostor, který umožňuje veřejnosti bezpečně pracovat s umělou inteligencí.
Lukáš Pavelek, předseda představenstva OHK Opava: “Když jsme založili AI Club tady při hospodářské komoře v Opavě, tak vznikla myšlenka vytvořit nějaký prostor, kde by občané města měli přístup k těm nejnovějším technologiím a zároveň, kde by se nemuseli bát o svou bezpečnost, o bezpečnost dat.”
Budka je navržena tak, aby uživatelům poskytla soukromí i technologické zázemí.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mají možnost používat nejmodernější technologie AI a vlastně v akusticky utlumeném prostředí. Tato technologie nikde v České republice není a pokud se bude lidem líbit, tak bychom byli rádi, kdyby se tato akustická budka dostala i do jiných prostor a třeba měst."
Důraz byl kladen především na bezpečnost uživatelů a ochranu dat.
Michal Krčmařík, dodavatel hardwaru: “Po odhlášení z daného notebooku se automaticky smaže všechna historie na webu. Je tam i varianta, že uživatel může na toto odhlášení zapomenout. V případě toho je tam nastaveno, že se má notebook automaticky po 30 minutách odhlásit a zároveň smazat tuto historii.”
AI budka v opavské knihovně tak představuje další krok k modernímu a otevřenému městu, které chce nové technologie přiblížit co nejširší veřejnosti bezpečně, srozumitelně a dostupně.
---
V Novém Jičíně se odehrál hudební večer plný emocí, improvizace a především i vlastní jazzové tvorby zdejšího rodáka. Za piano usedl Patrik Kačo.
Patrik Kačo je klavírista, improvizátor a hudební skladatel z Nového Jičína. Na piano hraje od 11 let. Většinu roku žije v Praze, ovšem do svého rodiště se pravidelně vrací - také i proto, aby zahrál svým příznivcům, třeba jako teď nedávno v kavárně Tonyka.
Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Nejradši hraju svoji tvorbu, a nejvíc takhle pro lidi zahraju i jazz, latino, pop, ale nejvíce chci zahrát svoje verze skladeb.”
Každé jeho vystoupení je jedinečné, melodie, své vlastní i jiných interpretů, během hraní improvizačně rozvádí.
Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Inspiraci beru od oblíbených klavíristů, Kid Jarrett, Michel Camilo a taky od bráchy, Tomáše. A jinak to, co mě většinou napadne ze života, to, co cítím, to prožívám.”
Jeho bratr, Tomáš Kačo, získal diplom na prestižní Berklee College of Music v Bostonu. Patrik je spíše samouk. Hudební talent nezapře ani sestra Veronika, zpěvačka a tanečnice.
návštěvníci koncertu:
“Dneska jsem ho slyšela poprvé a jsem úplně uchvácená. Já jsem jako houslistka celý život dělala hudbu. A opravdu je tam srdce, je tam vášeň. Prostě jsem nadšená.”
“Je to vynikající. Tento chlapec má určitě talent a je dobré to poslouchat.”
“Skvělé, skvělé, příjemná muzika, příjemné posezení, skvělá atmosféra.”
Patrik Kačo vystupuje v klubech, na festivalech a nejčastěji v Praze, kde hraje v kavárnách a restauracích.
Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Praze ve Four Seasons, v Mánesu, v Alcronu, v různých takových známých podnicích. Je to to, co mě baví. Je to, co mě baví. Já jsem rád, že můžu dělat lidem radost hudbou. “
Ve svém rodišti zahraje opět 24. května, tentokrát v Beskydském divadle.
---
Poslední vozík uhlí na Dole ČSM ve Stonavě znamená definitivní tečku za těžbou uhlí, kterou má v DNA už od svého vzniku Ostrava. Proto se i v moravskoslezské metropoli u této příležitosti uskutečnila rozlučková akce, kterou odstartoval hornický průvod městem.
Hornický průvod začal u radnice Slezské Ostravy a pokračoval přes Sýkoru v most do centra města až ke katedrále Božského Spasitele. Tvořili ho nejen bývalí horníci, ale také členové nejrůznějších spolků, kteří dorazili ze všech koutů naší země.
Před katedrálou stál poslední vozík uhlí ze šachty ve Stonavě a velmi rychle se stal nejoblíbenějším místem pro fotografii v Ostravě. Před začátkem mše ještě promluvil primátor Ostravy, která je stále pro spoustu lidí hornickým městem.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Je to taková, řekl bych, určitě přelomová událost. Určitě si to zaslouží úctu těch lidí, kteří se zabývali všemi profesemi, nejenom havíři, ale opravdu všemi těmi profesemi. Protože je třeba si uvědomit, že bez té historie by tady ten region vůbec nebyl."
Před katedrálou byly vidět nejrůznější hornické kroje i vlajky. Někteří havíři byli smutní, jiní brali konec těžby smířlivě i s humorem.
účastníci průvodu: "Teď je taková móda, že i pohřby bývají veselé."
"Tím, že to byla poslední šachta Hlubina v republice, tak není co slavit."
"Taková je realita. Někdo rozhodl, ale už v minulosti, to není nové rozhodnutí."
Na závěr shromáždění před katedrálou zazněl oblíbený tradiční hornický pochod "Kamarádi, dolů sfárejme" a všichni si s chutí zazpívali.
---
Dobré vztahy mezi žáky jsou pro školy zásadní. V Horní Suché se proto zaměřili na to, aby se děti naučily řešit spory klidnou cestou, naslouchat si navzájem a lépe porozumět emocím svým i druhých.
Vrstevnická mediace. To je projekt, do kterého se zapojila Základní škola v Horní Suché. Vybraní žáci druhého stupně jsou proškoleni v technikách, jak zvládat urovnávání sporů mezi svými vrstevníky.
Michaela Kopalová, zakladatelka společnosti Mediační škola: „Učíme děti aktivně naslouchat, rozumět emocím a umět vést zjednodušenou formu mediace. Výstupem projektu bude vznik týmu zhruba patnácti školních mediátorů, kteří budou na škole pomáhat ostatním žákům urovnávat jejich konflikty.“
Anketa: „Nejvíc se mi tady líbí, že si říkáme, jak se máme chovat, co máme a nemáme dělat. Bavíme se také o citech, abychom se naučili, jaké emoce máme a co cítíme.“
Projekt je podpořen nadačním fondem Evy Pavlové.
Romana Zahradníková, ředitelka ZŠ a MŠ Horní Suchá: „Pokud se našim žákům podaří úspěšně splnit zkoušky vrstevnických mediátorů, mohli by být oceněni přímo paní první dámou.“
Projekt mediačního školení zafinancovala obec a zapojí se do něj také žáci druhé školy s polským vyučovacím jazykem.
---
Vedení společnosti OKK Koksovny se obává, že Ostravě hrozí na odvalu v Heřmanicích ekologická katastrofa. Oddělovací stěna mezi hořící hlušinou a skládkou nebezpečného odpadu prý není dostatečně hluboká a oheň by se mohl rozšířit i na toxické látky. Diamo, které má sanaci na starosti, ale jakékoliv pochybení odmítá.
Heřmanice Halda se opět stala předmětem sporu. Spolumajitel pozemků, společnost OKD Koksovny, totiž odmítla druhému vlastníkovi, státnímu podniku Diamo, další budování vzdušných stěn, které by měly oddělit hořící část od valu. Je to prý zbytečné, protože nejdůležitější oddělovací stěna, která je již hotová a odděluje od hlušiny skládku toxického odpadu, není dostatečně hluboká a oheň se tak prý může šířit.
Pavel Woznica, výkonný ředitel OKK Koksovny: "Pod ní se tady bavíme o nějaké vrstvě 11 až 10 metrů, která může vlastně přenášet termální aktivitu z té aktivní části odvalu směrem na naši skládku chemického odpadu."
V novém projektu navazujících vzdušných stěn chce navíc Diamo kopat hlouběji, což se nezdá ani náměstkovi primátora Ostravy pro životní prostředí, a chce rozpor vysvětlit po báňském úřadu, který ho povoluje.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Vyjadřujeme stejné pochyby, že stávající vzdušná stěna vypadá, že je založená v jiné hloubce."
Diamo ale jakékoliv pochybení odmítá.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "My si stojíme za tím, že oddělovací stěna plní preventivní funkci proti hoření termální aktivity směrem ke skládce chemického odpadu a byla založena na úrovni podzemní vody."
Součástí od valu je také skládka dehtu z koksovny, které by v případě zapálení způsobily ekologickou katastrofu. Náměstek primátora Aleš Boháč navrhuje, aby Diamo zpřístupnilo své vrty a prokázalo pravdu tím, že do nich spustí metr a teploměr.
---
Nákladem 390 milionů korun prošel v Petřvaldě na Karvinsku tamní Domov Březiny zásadní rekonstrukcí. Zařízení nyní splňuje současné standardy a přísné bezpečnostní normy.
Domov Březiny má kapacitu 154 lůžek a je určen klientům už od 55 let. Ti v moderních pavilonech oceňují soukromí, komfort a služby.
Vladimíra Urbančíková, obyvatelka domova: „Já tady mám samostatný pokoj. Je to tady hezké. Už abychom měli sluníčko, aby byly kytičky, a to budu spokojená.“
Pavel Zelek, ředitel Domova Březiny: „Naši klienti se těšili a oceňují to, že kvalita toho bydlení a vůbec toho volného času se změnila úplně neuvěřitelným způsobem.“
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: „Je to nejen o těch standardech, které se samozřejmě v čase posunuly, ale je to o celkovém přístupu k sociálním službám. Já jsem hrdý na to, že můžu říct, že garantem kvality sociálních služeb jsou municipality a kraj.“
Moravskoslezský kraj uvolnil na modernizaci svého zařízení 360 milionů korun, na zateplení pak přispěla Evropská unie částkou 30 milionů korun.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK pro sociální oblast: „My neměníme jen kapacitu, ale samozřejmě i kvalitu služeb. A ta kvalita začíná od toho betonu. Všimli jste si i rozvrstvení barev. Každé atrium má svoji barvu, protože ta klientela je tady velmi specifická. Je určená od 55 let pro klienty s jakoukoliv demencí.“
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK pro investice a majetek: „Na tomto místě byly zdemolovány dvě staré budovy, vznikly čtyři nové, které jsou vlastně od nuly až po vybavení, které tady vidíte. Všechno jsme dodávali v rámci kooperace s panem ředitelem tak, aby to bylo komfortní pro klienty. Máme tady dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje.“
Vedle výstavby nových pavilonů prošly opravami také další budovy, které jsou nyní nízkoenergetické.
---
Opava patří mezi první města v Česku, kde si lidé mohou vyzkoušet umělou inteligenci ve speciálním veřejném prostoru. V Knihovně Petra Bezruče byla slavnostně otevřena takzvaná AI budka, která nabízí bezpečný a klidný přístup k moderním technologiím.
Knihovna Petra Bezruče v Opavě se stala místem, kde se potkává kultura s nejnovějšími technologiemi. Slavnostně zde byla otevřena první AI budka, akusticky uzavřený prostor, který umožňuje veřejnosti bezpečně pracovat s umělou inteligencí.
Lukáš Pavelek, předseda představenstva OHK Opava: “Když jsme založili AI Club tady při hospodářské komoře v Opavě, tak vznikla myšlenka vytvořit nějaký prostor, kde by občané města měli přístup k těm nejnovějším technologiím a zároveň, kde by se nemuseli bát o svou bezpečnost, o bezpečnost dat.”
Budka je navržena tak, aby uživatelům poskytla soukromí i technologické zázemí.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mají možnost používat nejmodernější technologie AI a vlastně v akusticky utlumeném prostředí. Tato technologie nikde v České republice není a pokud se bude lidem líbit, tak bychom byli rádi, kdyby se tato akustická budka dostala i do jiných prostor a třeba měst."
Důraz byl kladen především na bezpečnost uživatelů a ochranu dat.
Michal Krčmařík, dodavatel hardwaru: “Po odhlášení z daného notebooku se automaticky smaže všechna historie na webu. Je tam i varianta, že uživatel může na toto odhlášení zapomenout. V případě toho je tam nastaveno, že se má notebook automaticky po 30 minutách odhlásit a zároveň smazat tuto historii.”
AI budka v opavské knihovně tak představuje další krok k modernímu a otevřenému městu, které chce nové technologie přiblížit co nejširší veřejnosti bezpečně, srozumitelně a dostupně.
---
V Novém Jičíně se odehrál hudební večer plný emocí, improvizace a především i vlastní jazzové tvorby zdejšího rodáka. Za piano usedl Patrik Kačo.
Patrik Kačo je klavírista, improvizátor a hudební skladatel z Nového Jičína. Na piano hraje od 11 let. Většinu roku žije v Praze, ovšem do svého rodiště se pravidelně vrací - také i proto, aby zahrál svým příznivcům, třeba jako teď nedávno v kavárně Tonyka.
Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Nejradši hraju svoji tvorbu, a nejvíc takhle pro lidi zahraju i jazz, latino, pop, ale nejvíce chci zahrát svoje verze skladeb.”
Každé jeho vystoupení je jedinečné, melodie, své vlastní i jiných interpretů, během hraní improvizačně rozvádí.
Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Inspiraci beru od oblíbených klavíristů, Kid Jarrett, Michel Camilo a taky od bráchy, Tomáše. A jinak to, co mě většinou napadne ze života, to, co cítím, to prožívám.”
Jeho bratr, Tomáš Kačo, získal diplom na prestižní Berklee College of Music v Bostonu. Patrik je spíše samouk. Hudební talent nezapře ani sestra Veronika, zpěvačka a tanečnice.
návštěvníci koncertu:
“Dneska jsem ho slyšela poprvé a jsem úplně uchvácená. Já jsem jako houslistka celý život dělala hudbu. A opravdu je tam srdce, je tam vášeň. Prostě jsem nadšená.”
“Je to vynikající. Tento chlapec má určitě talent a je dobré to poslouchat.”
“Skvělé, skvělé, příjemná muzika, příjemné posezení, skvělá atmosféra.”
Patrik Kačo vystupuje v klubech, na festivalech a nejčastěji v Praze, kde hraje v kavárnách a restauracích.
Patrik Kačo, klavírista a skladatel: “Praze ve Four Seasons, v Mánesu, v Alcronu, v různých takových známých podnicích. Je to to, co mě baví. Je to, co mě baví. Já jsem rád, že můžu dělat lidem radost hudbou. “
Ve svém rodišti zahraje opět 24. května, tentokrát v Beskydském divadle.
---
