Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V polovině února vyšla už dvacátá sedmá publikace Ostravské kalendárium. Autorem je kronikář města a historik Martin Juřica. Publikace o sto dvaceti šesti stranách vyšla v únoru v nákladu pěti set kusů. Dobrý den, vítejte.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Juřico, letos teda už, jak tady padlo, vyšlo dvacáté sedmé kalendárium. My se také budeme bavit o kronice. Vysvětlete našim divákům na začátek, jaký je rozdíl mezi kalendáriem a kronikou.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: To kalendárium, které vychází po dvacáté sedmé, je první kapitola té kroniky města, která se píše kontinuálně. Takže rozdíl je mezi tím, že vychází kalendárium jako separát z té kroniky, a ta kronika zvlášť potom obsahuje nejenom tedy ten chronologický přehled těch událostí, ale i další kapitoly, které jsou kultura, sport, průmysl a tak dále. Takže rozvádí víc ten život, který se v té Ostravě za ten rok udál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná by se dalo také říct, že zatímco Kalendárium můžeme získat, kroniku asi nemůžeme jako jednotlivci získat domů.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: To ne, to je skutečně svazek, který se ukládá do archívu a je tam archivován. Ale nicméně některé kroniky, ne teda úplně všechny ostravské jsou přístupné na internetu do šedesátých let. V elektronické badatelně máme zpřístupněné kroniky, které jsou ostravské a některé obce i města zveřejňují ty kroniky i na webu. Zatím Ostrava, není to úplně schváleno, ale počítá se s tím, že všechny ty kroniky postupně budou přístupné i v elektronické podobě. Ale ten svazek, skutečně svazek kroniky i podle zákona, protože takhle je formulovaný zákon z roku 2006 o obecních kronikách, musí ta kronika být stále v té klasické podobě vydaná jako kniha.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký mají význam? Ať už kalendárium nebo kronika z pohledu historika.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Určitě mají, kronika obce je ten první materiál, když někdo nezná vůbec dějiny obce a nevyšla o něm žádná knížka od obci nebo městě, to už je teďka málo takových výjimek, ale nicméně je to první věc, kde historik jde se podívat do kroniky obecní, aby tam zjistil ty základní fakta týkající se dějin obce nebo města. Takže to je v úrovni mezinárodních smluv. Kronika obecní je v té kategorizaci archiválií nejvyšší stupeň jako na stejné úrovni jako mezinárodní smlouvy. Takže je to skutečně významný pramen. Já říkám už kolegům z menších obcí, ať píšou dál, protože je to nesmírně záslužná činnost. Je to poučení pro budoucí generace. Vy jako média jste aktuální, potřebujete sdělovat informace, které jsou aktuální a potřebujete je okamžitě předat, kdežto ta kronika, její hlavní jaksi účel je v tom pro ty budoucí generace, pro ty, kteří přijdou po nás, aby měli přehled o tom, co se v té obci, v tom městě stalo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Abychom se nevraceli už v našem rozhovoru ke kalendáriu, kde si naši diváci kalendárium mohou zakoupit nebo získat vlastně zdarma?

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Ano, ono je u mě v omezeném rozsahu pěti set výtisků a lze ho získat samozřejmě v Archivu města Ostravy, v knihovnách, Moravskoslezské vědecké knihovně a Knihovně města Ostravy. Dále je přístupné na v informačních centrech. To jsou ty pobočky Info Center a v antikvariátu Fiducia.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste ostravským kronikářem od roku 2000. Jak je těžké si zachovat odstup a nadhled od těch všech událostí, ať už politických nebo toho kulturního dění? Protože třeba byste řešil spoustu věcí jinak. Jak je těžké si uchovat ten nadhled?

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Já jsem si proto vytvořil takový vnitřní berličku, řekněme. Říkám tomu uzávorkování. Ono to pochází z fenomenologie Husserla, ale nicméně v té podobě pro kronikáře říkám uzávorkovat, to znamená co nejvíce omezit ten svůj subjektivní pohled na ty události. Samozřejmě to nikdy nejde. ta kronika vždycky bude nějakým subjektivním pramenem. Nicméně omezit ten svůj jaksi emoční vklad bych řekl jo a aby to bylo prostě kronika, která by byla v maximálním možné míře objektivní a nebyl to takový subjektivní zápis deníkový, jako si třeba vedeme a poznáváme si tam věci, které chceme mít a máme tam i nějaké věci emočně nabité na naštvání a tak dále. To skutečně v té kronice obecní by nemělo být, protože je to dokument obce a měl by odrážet co nejlepší formě jaksi ten to typ, to dění obce bez toho, aby ten kronikář do toho usazoval moc velký, jaksi subjektivní pohled.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakým způsobem nabíráte informace, které potom zaznamenáváte do kroniky? Je to o tom, že i chodíte na spoustu akcí a samozřejmě zastupitelstev.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Zastupitelstva mám v popisu práce, řekněme. Takže chodím na ta velká. Účastním se většiny věcí, které pořádá město, pokouším se účastnit, abych byl svědkem osobním. Další věc jste vy, média, která přinášejí spoustu informací, které se také musí znova ověřit, ale nicméně je to velký balík informací. Pak to jsou různé výroční zprávy, tiskoviny atd. Takže ten podklad pro to je poměrně hutný. Samozřejmě pro městskou kroniku, protože je to pořád ještě třetí největší město, samozřejmě těch informací je obrovské množství a člověk musí selektovat ty, které bych tam chtěl mít, nebo by tam měly být v té kronice od těch méně významných. Ještě je důležité tedy podotknout, že ze statutu města všechny obvody by mě měly vést vlastní kroniky, což většinou tedy je. Samozřejmě, když se vystřídávají kronikáři, někdo náhodou odejde, bohužel umře třeba, takže by měly být i ty obvodní kroniky. Obvody by měly vést své vlastní kroniky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké události byly pro Vás za poslední dobu stěžejní? Přece jenom máme za sebou dva roky covidu, je tady válka na Ukrajině. I to určitě jste promítl do Ostravské kroniky.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Jak říkáte, to jsou asi dvě největší věci z poslední doby, které ovlivnily veškerý život v Česku, nejenom v Česku, teda v Evropě a na světě. Takže to jsou dvě věci, které se tam odrážejí v pomoci uprchlické krize. Jsou tam krizová centra, takové ty věci, které se týkají Ukrajinců, kteří přišli do České republiky z těch vojenských válečných oblastí. Druhý je covid jako jeden ročník kalendária začíná takovou fotkou zaměstnanců zdravotního ústavu, zdraví jako na fotografii. Takže skutečně tyhle ty dvě věci bych asi podtrhl z těch posledních dvou tří let, které ovlivnily nejenom teda život Ostravy, ale samozřejmě život v České republice a dál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V letošní kronice asi potom budou politické změny na radnici a i v kraji, ale to už asi nezaznamenáváte, nebo?

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Také samozřejmě, jak říkám, to jsou ty věci, které je nutné brát, ale skutečně velmi jaksi objektivně. Nevsazovat tam svoje příznivce, když to řeknu jednoduše, a ty ostatní třeba nějakým způsobem očerňovat. Na to kronika není, já když říkám kolegům, také školím kronikáře, říkám si pište si svůj vlastní deníček, ve kterém si vlijete tu zlost na tom konkrétním člověku, ale nepřidávejte to do té obecní kroniky, protože ta má skutečně odrážet v maximální míře bez toho emočního jaksi angažmá ty události. Takže ano, budou tam události, změny, které samozřejmě probíhají a budou ještě asi probíhat. Takže i v té kronice i v kalendáriu se samozřejmě odrazí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dalece Vám radnice nebo lidé, kteří mají tohle na starosti, zasahují třeba do textu nebo do událostí, které Vy zaznamenáváte?

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Musím zaklepat, naštěstí teda ta spolupráce s komisí letopiseckou, muzejní názvoslovím a heraldickou, to je ta, která jaksi v prvním nebo v té druhé vlně kontroluje, posuzuje ten text, člověk se naučí po té době mít systém, ve kterém tyhle informace, které jsou důležité dokázat zhodnotit. Takže se mi nestává, že by někdo vstupoval, spíš někdo přidává informace, což je pro mě samozřejmě dobré, protože člověk nesleduje samozřejmě všecko, takže dostanu informace navíc. Ten konečný text schvaluje rada města, ale tam jsem nikdy nezažil, možná jedinkrát v nějakém minulosti, když samotná ta kronika se posuzovala i z toho výtvarného hlediska. Teda bohužel jako mnoho lidí už dneska skoro nedokážu psát nebo dokážu psát, ale ten krasopis, který byl v těch kronikách prvorepublikových a starších ten samozřejmě nedosahuji ani zdaleka. Takže třeba tam byla výtka z toho pohledu jaksi estetického toho výzoru té kroniky, ale obsahově jsem naštěstí teda nějaké problémy neměl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na závěr pro diváky nějaká perlička z historie Ostravy.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Teďka bude výročí bývalého starosty Jana Prokeše, který byl ten díky němu stojí ta dominanta města, to znamená Nová radnice, to bylo i jeho dítko z velké části. To znamená bez tohohle člověka, který byl nesmírně angažovaný, nesmírně činorodý, byl v tolika spolcích, že jsem si někdy myslel, kdy vyjde i kniha o Janu Prokešovi. Takže jsem si myslel, že to jsou minimálně dva nebo tři lidí, ale skutečně Jan Prokeš, který se zasadil o vznik Velké Ostravy, to znamená spojení těch moravských obcí do toho prvního bloku v roce 1924 a potom ten rozvoj, který probíhal dál a včetně toho hlavního symbolu Ostravy, což je věž a nová radnice obecně. Takže by asi možná bych připomenul tohoto člověka, který bude mít teďka výročí narození, tuším.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Juřico, já Vám děkuji za rozhovor a díky za Vaši práci.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: Také děkuju. Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.