Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dvacátého čtvrtého června večer prošlo přes několik obcí na Břeclavsku a Hodonínsku ničivé tornádo. Následky byly katastrofální a tak hned v noci vyrazila pomoc i z Moravskoslezského kraje. Jako první vyrazil USAR tým, který se specializuje na záchranu osob ze sutin. Ve studiu vítám Jiřího Němčíka, velitele týmu USAR. Dobrý den, vítejte.

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak než se pane Němčíku budeme věnovat samotnému zásahu, představte USAR tým. Já už jsem naznačila, čemu se věnujete nebo na co se specializuje, ale poprosím o podrobnosti.

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: USAR tým je speciální skupina příslušníků Hasičského záchranného sboru. V podmínkách ČR ho tvoří 2 střední USAR odřady, které jsou z hlavního města Prahy a z Moravskoslezského kraje. Dohromady tyhle dva střední odřady tvoří jeden těžký odřad. Ta kategorizace středně těžký je podle vlastně počtu lidí i speciálních technických prostředků a speciálních činností, které mohou díky těm technickým prostředkům a dělat to znamená. Co se týče toho středního USAR odřadu, který zřizuje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, jsou to příslušníci, kteří jsou speciálně vycvičení právě pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícení budov. To znamená ta činnost je spojená se samotným vyhledáváním, ke kterému používáme i převody, kteří se ale rekrutují mimo hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Potom máme speciální techniku. Jsou to technické prostředky, které umožňují vyhledávat ty osoby, ať už jsou to štěrbinové kamery, ať jsou to speciální senzory, které vnímají jakékoliv minimální ruchy v té stavební konstrukcí i škrábání lidí, kdyby byli někde zasypáni, tak to všechno se používá pro to vyhledávání, identifikace toho člověka. Samozřejmě se orientujeme podle toho, jestli se tam někdo pohřešuje. Vůbec jestli ten objekt byl nějakým způsobem obydlený a tak dále. A pak nastupují ty záchranné práce, to znamená stabilizace těch konstrukcí, které tam jsou staticky narušené a pak se vlastně provádějí ty práce, kdy se dostáváme k tomu zavalenému člověku, což je principiálně ta činnost USAR odřadu. Standardy těch činností jsou přísně nastavené mezinárodní organizací INSARAG, která vydává metodiku a tým, který projde touto metodikou, získává certifikát a Hasičský záchranný sbor ČR ve formě toho těžkého odřadu je jeden z těch certifikovaných týmů, který může být prakticky nasazen na tyto operace kdekoliv na světě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik máte lidí a jaké mají specializace?

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: Co se týká toho středního USAR odřadu, tak tam něco přes tři desítky příslušníků, kteří mají rozvržené určité role. Jedna část je tzv. manažerská, to znamená, musí tam být nějaký velitel toho samotného obřadu, jeho zástupce, plus nějací styční důstojníci pro práci i s tou postiženou infrastrukturou nebo organizací těch států, případně místních složek záchranářských pro to, abychom koordinovaně při jejich vědomí tyto operace dělali, a činíme s nimi i z hlediska třeba zapůjčování si těžké techniky, kterou třeba zrovna s sebou nemáme, jako třeba nějaké jeřáby a tak dále. Takže tam je nějaká manažerská část. Máme tam specialisty na logistiku, protože my když přijíždí někam, tak jeden z těch hlavních atributů, které ten USAR odřad musí mít je nezávislost na té místní postižené infrastruktuře z hlediska ubytování, stravování, pití atd. To znamená, my musíme být do určité míry soběstační. Nemůžeme přijet a očekávat, že nás někdo ubytuje, protože nemá kde, že nám dá jídlo, protože ho nemají. Takže aby my jsme je nezačali, tak jeden z těch atributů, který tým USAR musí plnit je i to, že jsme soběstační z tohoto pohledu. No a dál už se dostáváme vlastně do té výkonné složky, kde jsou teda hasiči, kteří jsou specializovaní na ty samotné záchranné vyhledávací práce a kteří dělají tu praktickou záchranářskou část na místě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde trénujete? Protože to není jenom o tom, že čekáte na to, než jste povolání, ale musíte trénovat i právě takové nebezpečné zásahy.

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: Určitě tato činnost se neobejde bez specializovaného výcviku. To znamená, využíváme na ty jednoduché činnosti nějaké simulátory, používáme betonové panely a tak dále, aby se ti, kteří se učí pracovat s těmi speciálními technickými prostředky, naučili ty základy a potom vlastně postupujeme dál, kdy využíváme zejména budovy, které jsou vytipovaných dejme tomu k demolici, proto abychom si mohli vyzkoušet už ty složitější technologické postupy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme říct, kolik zásahů už máte za sebou?

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: Záleží, z jakého hlediska se na to podíváme. Když se podíváme z hlediska mezinárodního nasazení, tak moravskoslezských hasičů se toto bohužel ještě nedotklo. Byli tam kolegové z hlavního města Prahy, kteří byli naposledy v Bejrútu při tom výbuchu v přístavišti. Ale ta činnost USAR odřadu opravdu není směřována pouze na tu mezinárodní činnost, ale samozřejmě tyto schopnosti tohoto týmu a těchto lidí a jejich specializace se využívá při i ostatních mimořádných událostech na území ČR i Moravskoslezského kraje. Takže už jsme tady měli několik mimořádných událostí, které byly většinou spojeny s nějakým výbuchem, ať to byl výbuch bytového domu ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo i další.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď je k zásahu po tornádu na jižní Moravě. Tornádo za sebou zanechalo destrukci až tisíce, dvě stě zničených domů. Jak to po vašem příjezdu na místě vypadalo?

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: Já musím říct, že my jsme vlastně reagovali na ty informace, které se objevily vzápětí potom, co se to stalo, to znamená, měli jsme i informaci, že bude předpoklad nasazení toho našeho středního USAR odřadu z Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, načež už jsme zahájili veškeré procedury proto, abychom ten tým dali dohromady. To znamená, my musíme ty lidi, kteří jsou specialisti svolat. Bylo to ve večerních hodinách. Museli jsme si vytipovat i techniku, se kterou tam pojedeme. Vlastně my jsme kolem půlnoci toho čtyřiadvacátého na pětadvacáté černou vyrazili směrem do té postižené oblasti. My jsme na místo dorazili ve tři hodiny ráno, kdy byla absolutní tma. Kontaktovali jsme se vlastně se zástupci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, který má na starosti, tím že to bylo na jejich území, i veškerou koordinaci těch záchranných prací, kde my jsme vzápětí po tom, co jsme se dohodli, jakým způsobem uděláme, jaký průzkum, který jsme udělali za svítání, kdy i ti hasiči z Jihomoravského kraje a prakticky veškeré záchranné složky tím východem slunce teprve zjišťovali, jak to skutečně vypadá na tom místě. Jaký je rozsah a škála poškození těch budov. To znamená, my jsme provedli průzkum v nejvíce zasažených obcích, což byly obce Hruška a Moravská Nová Ves, Mikulčice, Úžice a na základě vlastně informací, které jsme získali od těch místních velitelů zásahu, kteří byli na těch daných obcích, tak jsme vyhodnotili tu situaci, kde nás bude nejvíce zapotřebí. Tedy naštěstí se potvrdilo, že nebyl nikdo pohřešován pod sutinami. To znamená, že ta vyloženě USARovská práce pro vyhledávání a záchranu nebyla potřeba. Nicméně vyhodnotili jsme, že v Moravské Nové Vsi byla zasažena velká oblast, která v noci jenom narychlo prošla dobrovolnými jednotkami. Takže tam nebyla ta stoprocentní jistota, že všechno je úplně v pořádku. Takže my jsme prakticky vyrazili do nám daného úseku po dohodě s místním velitelem a dělali jsme znova průzkum stavu těch budov. Navíc se k nám přidal ještě statik, který se rekrutoval z Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, který umožnil tu zásadní věc. Potom, kdy se ti lidé začali vracet vlastně zpátky a dívat se, jak ty domy vlastně dopadly, tak jsme byli na základě jeho schopnosti posouzení té statiky těch budov. Buď to ty lidi varovat, ať tam ani nechodí, že je to opravdu život ohrožující. Samozřejmě jim tam zůstaly veškeré věci, které měly. Takže ty tendence vracet se domů tam samozřejmě byly. Takže eliminovali jsme vstup do opravy statistiky nebezpečných budov a naopak zas někteří měli strach, jestli tam můžou jít a naopak zase ten statik jim řekl, že za určitých podmínek vstup z téhle strany třeba je bezpečný. Navíc my jsme začali okamžitě dělat takové pomocné práce, když nad tím jejich vchodem třeba visely části konstrukcí, které by mohly postupně třeba ohrozit nějakým pádem, tak jsme to odstraňovali tak, aby se ti lidé mohli, co nejdřív vrátit domů a začít pracovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak při takovém zásahu nebo konkrétně na Jižní Moravě, jaký máte denní režim?

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: Denní režim se odvíjí opravdu podle aktuální situace a předpokládané doby nasazení. To znamená v tomto případě tím, že jsme přijeli ve tři ráno, tak nikdo z nás nespal, ale tím, že se potvrdilo, že USARovské práce tam vlastně nejsou a že gró těch prací budou sanační, což můžou udělat i běžné jednotky. Tak my jsme tu naší činnost ukončili v sedm hodin večer a vraceli jsme se zpátky do Moravskoslezského kraje, takže my jsme prakticky jeli nonstop. Což nám umožňuje v tom krátkém časovém úseku, co nejefektivněji vynaložit naše síly a prostředky. Samozřejmě existují jakési krátké přestávky na to, aby se kluci nejedli anebo napili, ale to jsme zase řešili nějakou rotací těch lidí v těch ulicích. Takže prakticky jsme jeli s krátkými přestávkami.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Němčíku, já Vám děkuji za rozhovor, za podrobnosti, které jste sdělil našim divákům o činnosti USAR týmu Moravskoslezského kraje

Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: Ráda se stalo.

Redakčně upraveno / zkráceno.