Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Strom života je mobilní hospicová organizace, která poskytuje odbornou zdravotní a psychosociální péči nevyléčitelně nemocným lidem přímo v jejich domovech. Cílem je důstojný a co nejkvalitnější život až do jeho konce. Ve studiu vítám Martina Šimáka, ředitele a zakladatele organizace. Dobrý den, vítejte u nás.

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, Strom života je mobilní hospic, to už tady padlo. Co si pod tím má běžný divák představit?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Mobilní hospic je vlastně zdravotně-sociální služba, která umožňuje nevyléčitelně nemocným, umírajícím lidem v závěru života strávit zbývající čas v domácím prostředí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdo jsou vaši klienti? Od kterého věku, jestli se to takto dá specifikovat? A kdo za nimi zajíždí, to znamená, kdo o ně pečuje?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Naši klienti jsou věkově neomezení, takže se staráme jak o děti, tak o dospělé a seniory. Není to nijak omezené a rozhodujícím faktorem je to, že člověk má nevyléčitelné onemocnění, které s největší pravděpodobností povede k jeho smrti. Za našimi pacienty jezdí lékaři, zdravotní sestry a sociální pracovníci a podporujeme samozřejmě nejen pacienta. Staráme se nejen o něj, ale i o pečující, tedy o jeho rodinu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžeme si namodelovat případ, kdy vám někdo zatelefonuje: „Mám doma nemocného člověka.“ Jak to tedy celé probíhá, aby si naši diváci dokázali představit, co potom následuje?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Typicky nám zavolá rodina, že mají doma pacienta, který je například onkologicky nemocný a jeho onemocnění už bohužel není možné vyléčit. Jejich blízký začíná mít zdravotní obtíže, objevují se symptomy bolesti a další věci spojené s umíráním a závěrem života, a my jedeme za tím člověkem domů. Zjišťujeme, jak na tom je, a začínáme s naší péčí. To znamená, že provedeme příjem, náš lékař nastaví léčbu a plán péče a pak na denní bázi za pacientem dojíždíme. A co je důležité, jsme schopni za ním přijet kdykoliv ve dne i v noci. Naši pacienti jsou vybaveni pohotovostním číslem, takže pokud se děje něco ve tři ráno, sedneme do auta a jedeme situaci řešit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to je obrovská pomoc pro rodiny, které pečují o tak nemocného člověka. Když vám zavolají, za jak dlouho jste schopni péči nastartovat? Je to do několika hodin, nebo do několika dnů?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: V některých případech jsme schopni péči zahájit ještě ten den, kdy se nám rodina ozve. Někdy je to druhý den, někdy třetí den a někdy se bohužel stává, že se pacient péče nedočká, protože množství požadavků nebo žádostí o přijetí do péče je tak obrovské, že naše kapacity v žádném případě nedostačují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Obrovské? Co si pod tím můžeme představit? Jaké číslo si pod tím můžeme představit?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: My se ročně postaráme zhruba o 850 umírajících lidí. A těch žádostí máme zhruba dvojnásobek.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zajíždíte po celém kraji?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Mobilní hospic Strom života poskytuje služby v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proč si myslíte, že je tak důležité, aby i tito nemocní lidé byli do konce svého života doma? Tedy aby umírání proběhlo v jejich domácím prostředí?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Z průzkumů vyplývá, že dlouhodobě by si zhruba 80 % Čechů, pokud by si mohli vybrat, kde stráví závěr svého života, zvolilo domácí prostředí. Myslím si, že je to proto, že se tam zkrátka cítí nejlépe. Mají tam svou rodinu a je to místo, které znají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je to o tom, že třeba lékař nebo pečovatelé, nevím, jestli to říkám správně, nebo zdravotní sestry přijedou za tím nemocným člověkem, ošetří ho, udělají to nejnutnější a odejdou? Nebo si u vás někdo může „objednat“ péči, abyste třeba setrvali půl dne u toho člověka a věnovali se mu?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Je to vlastně kombinace obojího, co tady zaznělo. Zdravotní tým jezdí nezávisle na zbývajícím týmu a stará se o to, aby byl pacient v co největším komfortu a aby kvalita jeho života byla co nejvyšší. Typicky se péče hodně točí okolo potlačení symptomů spojených s nemocí. Zároveň ale naše terénní odlehčovací služba může s tím člověkem být třeba celý den a dočasně nahradit pečujícího nebo mu s péčí pomoci. A kolegové z poradny se starají o to, aby pečující byli v pohodě, aby situaci zvládali, a následně po úmrtí pacienta jim pomáháme zvládnout celou tuto situaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Máte také ve svém týmu psychology?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Ano, máme psychology, psychoterapeuty, sociální pracovníky, pastorační pracovníky, poradce pro pozůstalé, krizovou intervenci a samozřejmě lékaře, zdravotní sestry a pracovníky v sociálních službách. Ten tým je opravdu široký a pestrý, abychom dokázali těm rodinám reálně pomoci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Rozumím tomu dobře i tak, že ta vaše služba je zdarma.

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Ano, naši pacienti za tu péči nic neplatí a zdravotní pojišťovny hradí mobilní hospicovou péči. Bohužel realita je taková, že úhrada ze zdravotních pojišťoven nepokryje skutečné náklady spojené s péčí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A musí mít rodina nějak speciálně připravený prostor, když za pacienty přijíždíte, nebo je to individuální?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Asi nemusí mít nic speciálně připraveného. Samozřejmě je dobré, pokud je pacient už trvale upoután na lůžko, aby byla domácnost například bezbariérová, ale není to podmínkou a dokážeme péči poskytovat víceméně v jakékoliv domácnosti. Dokážeme zvládnout hygienu na lůžku, máme speciální nafukovací vany, takže jsme schopni vše zvládnout i u pacienta, kterého už nedokážeme přemístit do vany nebo do sprchy. Výhodou samozřejmě je, když je domácnost připravená.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, vy jste v úvodu řekl, když jsem se vás zeptala, pro jakou věkovou kategorii jsou vaše služby připravené, že i pro děti. Zůstaňme na chvilku u tohoto tématu, protože to je možná ještě daleko bolestivější pro rodinu, když má doma umírající dítě. Jak se s tím dokážete vyrovnat a jak pomáháte rodině i po psychické stránce zvládat toto těžké období?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Péče o děti je výrazně rozdílná od péče o dospělé umírající pacienty. U dětí je typicky mnohem delší, s rodinou začínáme komunikovat a pracovat mnohem dříve, než se přiblíží samotné úmrtí dítěte, a ze začátku je péče spíše psychosociální, tedy výrazně zaměřená na podporu rodičů i samotného dítěte. Až v závěru života dětského pacienta roste množství a intenzita zdravotní péče. Je to samozřejmě extrémně náročné jak pro rodinu, tak pro náš tým, je to opravdu jiné než u dospělých. Dovedeme si představit, že pokud umírá senior ve velmi vysokém věku, například stoletý muž, je to pro rodinu většinou přijatelnější, než když umírá malé dítě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A mě napadá i otázka, když se tady bavíme o tom, že i vaši lidé jsou neustále pod tlakem takových smutných a psychicky náročných událostí. Jak s nimi pracujete? Protože je musíte v uvozovkách nějak podporovat, aby byli schopni předávat klid a pomáhat rodinám.

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Já velmi často slýchám, že to, co děláme, je velmi smutné, a ono to tak na první pohled může vypadat, ale není to tak. Máme extrémní množství velmi pozitivní zpětné vazby na to, co děláme, a kolegové nám opakovaně říkají, že jejich práce má pro ně obrovský smysl. A i když to zní zvláštně, rodiny po poskytnutí péče přicházejí a říkají, že jsou rády, že to mohly udělat tatínkovi, mamince, že někomu splnily jeho přání zůstat v závěru života doma, a že to pro ně byla velmi pozitivní zkušenost. Díváme se na to jednoduchou myšlenkou: nedokážeme zabránit tomu, aby pacient zemřel, a to nám dává obrovské množství prostoru starat se o to, jak bude závěr života probíhat a jaká bude kvalita života v jeho závěru.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy také spolupracujete se školami a hovoříte s dětmi o tomto tématu. Jak je to pro vás důležité? A jak je to důležité pro děti? Možná je pro ně přínosné slyšet, jak to vypadá, když někdo umírá, protože dnešní děti jsou od tohoto tématu více odříznuté.

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Děti samy mají potřebu o tom mluvit, ale my dospělí toto téma často nemáme zpracované, a proto s nimi o něm nemluvíme, a tím pádem v nich můžeme vyvolávat negativní emoce a pocit, že téma smrti je něco zakázaného a špatného. Jinými slovy je v tom necháváme samotné, protože mají spoustu emocí a otázek, které jsou s tím spojené, a když jim s těmito otázkami nepomůžeme, nebudou je mít vyřešené a budou se s nimi muset nějak samy poprat. Jsme přesvědčeni o tom, a ukazuje se, že to opravdu funguje, že otevřená komunikace i s dětmi o tématu smrti přináší větší klid, lepší porozumění a možnost projevit skutečné emoce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak ta spolupráce vypadá? Jste to vy, kdo dává školám impuls a tuto možnost jim nabízí, nebo se na vás obracejí samotné školy?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Je to různé. A vlastně to začalo tak, že nás oslovila škola, jejíž žák spáchal sebevraždu, a třídní učitel a spolužáci vlastně chtěli o tom s někým mluvit. Tak jsme poslali našeho kolegu z poradny, který s tou třídou a s tím učitelem, o tom mluvil a vlastně se ukázalo, že to je velmi dobré a že je dobré tady tím způsobem pracovat i ve třídách, kde nikdo neumřel a vlastně preventivním způsobem se o těchto tématech bavit a v uvozovkách se připravovat na to, že nám všem někomu dřív nebo později někdo umře.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, je něco, co Stromu života chybí?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Trošku nám chybí lepší úhrada ze zdravotního pojištění, takže ať chceme, nebo ne, jsme částečně závislí na dárcích, kteří podporují naši činnost. A samozřejmě, tak jako ve všech zdravotnických odvětvích, hledáme lékaře, sestry a kvalitní kolegy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A chtějí s vámi spolupracovat? Nebo je to pro ně daleko těžší než když jsou někde v nemocnici nebo na nějaké poliklinice, v uzavřeném zařízení?

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Myslím, že paliativní péče a mobilní hospicová péče v posledních letech zaznamenaly velký rozvoj a projevuje se to i na zájmu lékařů a sester, kteří s námi chtějí spolupracovat nebo pro nás pracovat a poskytovat tento typ péče. A myslím si, že v posledních letech je výrazně větší zájem pracovat v mobilním hospici nebo v paliativní péči obecně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a také za tu práci, kterou děláte pro nás všechny.

Martin Šimák, ředitel a zakladatel, Strom života: Děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Mějte se moc hezky, díky za vaši pozornost.

Redakčně upraveno / zkráceno.