Ve Fulneku slavnostně ocenili učitele

V památníku Jana Amose Komenského ve Fulneku se konalo slavnostní ocenění učitelů místních škol, které doprovodilo vystoupení talentovaných žáků.

Radka Krištofová (Fulnek pro lidi), starostka Fulneku: „Ve městě Fulneku, ve městě Komenského, máme pět školských zařízení, z čehož jsou dvě základní školy, jedna základní umělecká škola a jeden dětský domov. Každoročně oslovujeme ředitelky těchto školských zařízení, aby nám nominovaly pedagogy, kteří se zasloužili významnou činností o ocenění u příležitosti Dne učitelů. Pořádáme to každoročně tady v Památníku Jana Amose Komenského.“

Letos bylo k ocenění pozváno 10 učitelek, které od zástupců radnice převzaly kytici a drobnou pozornost. Do síně slávy pedagogických pracovníků byla uvedena například Zdenka Jakubcová, která byla nejen učitelkou ale i ředitelkou základní školy.

Zdenka Jakubcová, oceněná učitelka: „Já moc děkuji a jsem velmi šťastná, že jsem byla pozvána na toto krásné setkání do památníku, ke kterému vzhlížím s velkou úctou ke Komenskému. A celý život, co jsem učila na všech školách ve Fulneku, jsem se snažila naplňovat jeho heslo, aby byly děti zdravé a šikovné. Začala jsem učit v srpnu 1968. Byli jsme první absolventi pedagogické fakulty v Ostravě. Moje kombinace byla zajímavá – český jazyk a národní škola. Na české škole, což je dnes Základní škola Jana Amose Komenského, jsem učila prvních deset let. Byly to krásné a šťastné roky. Učila jsem se tam vlastně i já, stejně jako děti, a snažila jsem se jim předávat to, co jsem věděla. Hrozně jsem si dětí vážila, nikdy jsem nikoho neprotežovala a vždycky jsem se snažila být ke všem spravedlivá. Po deseti letech jsem přestoupila na dolní školu, jak se tehdy říkalo, což je dnes Základní škola Tomáše Garrigua Masaryka. Tam jsem začala naplňovat druhou část své aprobace, tedy práci na prvním stupni základní školy. Byla to zase trochu jiná a náročnější práce, protože s dětmi jsem byla v kontaktu celý den. Na této škole jsem také několik let působila jako ředitelka. Snažila jsem se školu vylepšovat. Začali jsme například zavedením ústředního topení, které bylo nutné, protože ve škole byla zima. Později bylo potřeba zvětšit kapacitu, protože dětí přibývalo. Napsala jsem proto první požadavek na národní výbor, aby se situace řešila, a začala se škola přistavovat. Dnes tam stojí krásná budova. Třetí etapa mého pedagogického působení byla ve škole v přírodě ve Vlkovicích, která patřila Školskému úřadu Karviná. Tam jsem vlastně učila i neučila – dělala jsem všechno. Organizovala jsem provoz zařízení, kde se po čtrnácti dnech střídaly skupiny dětí i pedagogů. Byla to náročnější práce, ale krásná.“

Radka Krištofová (Fulnek pro lidi), starostka Fulneku: „Já bych jménem města Fulneku a jménem svým chtěla všem pedagogům poděkovat za jejich pedagogickou činnost. Je to určitě jejich povolání, ale věřím, že je to i poslání, a patří jim za to velký dík.“

---