Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V rámci projektu Kola pro Afriku se tamní děti snadněji dostávají do škol. Ve studiu vítám Romana Posoldu zakladatele a také jak sám říká srdce a obě duše projekt. Dobrý den, vítejte.

Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Posuldo, tak řekněte, jak to vlastně vzniklo? Kde vznikl ten nápad posílat do africké Gambie kola pro děti? S projektem jste začali v roce 2012.

Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: V roce 2011, když jsem potkal v Anglii, kde jsem tenkrát žil, tak jsem potkal člověka z Gambie, který koordinoval podobný kolový projekt z Anglie do Gambie. Do té svojí země a to byl takový veliký impuls. Kousek před ním jsem se potkal s kamarádem tady z Česka s Richardem Gazdou, se kterým jsme začali dávat dohromady myšlenky o pomoci druhým a poznávali jsme, jak to máme nastavené v sobě, ve vztahu k druhým lidem a smysluplnosti pomoci. Ale ten můj impuls je kdesi ještě dál, ještě hlouběji, neboť kolu vděčím za strašně moc. Já jsem na kole procestoval kus světa a učil jsem se na něm nejenom tedy jezdit do různých zajímavých míst, ale naučil jsem se tomu kolu také rozumět, opravovat ho. My jsme těsně po revoluci s bratrem si otevřeli opravnu kol. A kousíček poté jsem v sobě sám našel, že vlastně můj život je o sdílení s druhými, o touze být pro ty druhé, nějakým způsobem užitečný a v roce tuším, že to bylo 93 nebo 94 jsem se chtěl přidat k nějaké organizaci, která pomáhá ve světě, vzal jsem kolo a z Kroměříže jsem jel do Vídně a zpátky, abych se přihlásil u Lékařů bez hranic, protože tenkrát nejbližší pobočka jejich byla právě ve Vídni. Ono to nevyšlo, ale byly to takový kroky k tomu, že bych něco takového skutečně ve svém životě chtěl dělat. Mezitím jsem vystudoval pedagogiku a antropologii a to se také propojovalo s tím být pro druhé z jinakosti jiných kultur a tohle všechno se dobře potkával vlastně v tom projektu Kola pro Afriku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Potkalo se to v roce 2012 poté. Od té doby už posíláte kola do Afriky. Já tady mám vyznačeno, že za 7 let od roku 2012 po rok 2019 jste poslali třiadvacet kontejnerů s koly, což je nějakých 7 833 kol. Vy jste mi prozradil, že v tuto chvíli po dvou letech ještě od tady té doby je to přes 8 tisíc, které posíláte. Možná taková zajímavost, myslíte si, že kdyby děti v Gambii ta kola neměli, tak by do školy nechodily, tak pravidelně?

Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: Když jsme začínali, tak jsme potkávali hodně dětí, které do školy vůbec nechodily, protože ta škola byla daleko. To byl první kontejner, kdy z Česka do Gambie přišel v roce 2013. Ten první rok pracovali na tom, abychom tu cestu vůbec našli. A když jsme tam v tom roce 2011 pak 2013 přiletěli a skutečně jsme potkávali děti a dotýkali jsme se příběhů rodin, kdy ty děti do školy chodily, protože to měli daleko. Základní škola ať už první nebo druhý stupeň byly natolik daleko pro některé děti, že tam nešly. Anebo třeba takový příklad potkal jsem dítě, který chodilo do školy 12 kilometrů, 12 kilometrů tam a 12 kilometrů zpátky. A to dítko to dělalo tak, že půlku cesty došlo k asfaltové cestě, kde jezdily auta. Ale jezdilo tak třeba 5, 10, 15 aut za den a to dítko zkoušelo stopovat tu zbývající půlku cesty. Někdy auto zastavilo, někdy nezastavilo. Tak se vrátil zpátky z té půlky cesty do svojí vesnice, protože jí třeba 20, 25 kilometrů denně to je opravdu velká vzdálenost. A v tom horku ještě, které si možná nedovedeme představit 45-50 stupňů na sluníčku to je opravdu náročný. I když ty místní lidi a ty děti jsou na to zvyklá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Popište, jak samotný proces od sběru toho kola tady v České republice až po převoz do Gambie probíhá.

Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: Vlastně nás to kolo spojilo s úžasnou energií. S tím, že lidé v České republice to kolo, které už jim dosloužilo a slyšeli o tom projektu, tak to kolo darují přes sběrná místa, kde jsou dobrovolníci po celé republice. Ty sběrná místa jsou na webových stránkách kolaproafriku.cz. A ten dárce má možnost to kolo přes ta dobrovolnická sběrná místa darovat. A těch je přibližně 50, to číslo se pohybuje tak, jak lidé mohou, tak nám ty kola sbírají a jednou za čas až se jim to sběrné místo naplní, tak nám ta kola pošlou do Ostravy, kde je centrum toho projektu. Kde je i centrální sklad pro celý ten projekt a tam teprve s těmi koly začínáme pracovat. Všechna ta kola probíráme, třídíme je. Některá kola, která jsou ta vhodná pro africký terén, protože všechna v tom terénu uspějí, tak ty dáváme stranou. Na nich pracujeme, aby byly připraveny pro převoz do té africké Gambie. A mnoho kol do Afriky ani nedojde, protože prostě by tam neuspěly, byly by tam nepravidelný, nejsou tam na to náhradní díly a ty kola zůstávají tady v Česku a na těch kolech pracují lidé v tom centrálním skladu, kdy ta kola také opravují, čistí, některá demontují na náhradní díly a některá kola tady z těchto, které zůstávají se prodávají na českém trhu a je to taková forma benefičního trhu nebo bazaru, kdy ta kola, která se prodají tady v Česku, tak ta částka přispěje na převoz do Gambie, na provoz vlastně té naší organizace, na nákup náhradních dílů, které jsou potřeba právě na ty africká kola.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy už jste ten projekt posunuli dále a do Gambie také posíláte součásti a tam se kolo sestavuje. Místní mechanici ho sestavují a vzniklo tzv. africké kolo, jak vypadá? Popište ho.

Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: Ano, typické africké kolo, což je horské kolo, 26 palců obvod kola, předního i zadního. A je to kolo, které je bez převodů. Gambie to nevyžaduje, protože má nejvyšší nadmořskou výšku 50 metrů nad mořem, takže tam nejsou kopce, je to rovina, je tam ale písek, který náročný i pro to kolo, které nemá převody, ale pořád je to lepší, než kdyby se písek dostával do převodů a za chvilku i přehazovačka nefungovala. Takže je to opravdu zjednodušené, odstrojené kolo bez těch převodů. Má jenom jednu brzdu a to je zadní. Velká většina kol v Africe nemá brzdy. Když se podíváte všechny brzdy jsou otevřené, nejsou špalíky, nebrzdí a brzdí se v písku. Anebo třeba nohou, tak děti si nějak poradí. Chtěl bych říct, že když jsem řekl, že to je horské kolo dvacet šest palců, to je důležité. Ale teď poslední dva roky posíláme kola, která jsou v rozloženém stavu. Je to vlastně taková stavebnice. A to kolo si skládají. Neskládáme ho tady, ale skládají si ho děti v jednotlivých školách, v gambijských školách. Ty děti se to naučí, jak si to kolo složit a tam vzniká vlastně vztah s tím darovaným kolem, než jenom kdybychom přijeli a to kolo jim dali a cítili se dobře, že jim dáme dar a odjedeme. Ale pak tam není srozumění a není tam ten vztah.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak to je hezká myšlenka, kterou jste využili v rámci svého projektu. Já vás se ještě doplním, že zároveň ve skladech tady v Česku zaměstnává lidi, kteří se jen těžko uplatní na trhu práce a to je asi v tom centrálním skladu Ostravy.

Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: Tak to je. Tady ti lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé bez domova, lidé s náročnou životní cestou, ať už do ní spadli svojí vinou nebo nějakou okolností, tak tito lidé s námi pracují vlastně od začátku toho projektu a je to takový velký dar růst s lidmi pro obě strany. Růst s lidmi, kteří to nemají jednoduché v životě a vlastně v té složitosti ještě tím svým činem nebo tou svojí prací pomáhají někomu druhému, tak tam se potkává opět jako energie, která je taková řekl bych vzácná a to je pro obě strany. Já vnímám, že i pro ty lidi, kteří tam pracují a jsou s námi třeba rok a za tu dobu mají možnost kousíček poporůst, podívat se na sebe trošku jinak a je to dar i pro nás v té v té organizaci. Teď nemyslím jenom, že to je levná pracovní síla, ale že každý ten příběh v té složitosti tady toho člověka přináší jakousi možnost zastavení se a vnímání, kde my ti lidé v té společnosti jsme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Posoldo, já vám děkuji za rozhovor a přeji vám hodně štěstí, vám i vašim spolupracovníkům a hodně šťastných dětí, které obdarujete v Gambii svými koly.

Roman Posolda, zakladatel projektu Kola pro Afriku: Děkuji mockrát za takové přání. Mně se spojuje o to víc, že jsem ve spojení a opravdu živým spojení s těmi dětmi, s lidmi, kteří se všichni účastní toho projektu a ten projekt přinesl nejenom tu konkrétní pomoc, ale jak jsem říkal taky tu energii, ve které je strašně moc naděje pro někoho, je tam touha a je tam láska mezi lidmi a to vnímám jako strašně důležité a na vztahu mezi lidmi obecně a nejenom právě v té pomoci, ale i tady u nás. Cokoliv děláme, nechť je propojením s takovými hodnotami.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je hezká tečka na závěr našeho rozhovoru. Díky, že jste s námi byli až do konce, na viděnou dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.