Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kardiologické oddělení Městské nemocnice Ostrava má za sebou mimořádně úspěšný rok. Lékaři tu v roce 2025 ošetřili rekordní počet pacientů a zároveň rozšiřují moderní metody léčby srdečních onemocnění. O tom, jak se dnes léčí srdce a co může každý z nás udělat pro jeho zdraví, si budu povídat s primářem kardiologického oddělení Marcelem Heczkem. Pane primáři, vaše kardiologické oddělení má za sebou historicky velmi úspěšný rok, to už tady padlo. Na kontě máte zhruba patnáct tisíc pacientů, více než 10 tisíc ambulantních a přes 4 000 hospitalizovaných. Co si za tímto nárůstem, nebo čím si tento nárůst vy sám osobně vysvětlujete?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Jedna věc je, že ten nárůst může být pro nás pozitivní tím, že řekneme, že jsme vyléčili nebo pomohli tolika lidem. Druhá věc je, a to je varovné pro populaci, že těch lidí je tolik nemocných. Musím říct, že Česká republika má velmi nemocnou populaci. Nedbá na prevenci a už vůbec ne na tu kardiovaskulární.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To se špatně poslouchá co říkáte.

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Ano, je to možná na úvod takové trochu děsivé. Nicméně je potřeba to říkat nahlas a je potřeba ta čísla, která máme, i ty pacienty, které jsme ošetřili. Na jednu stranu, jak říkám, je dobré, že máme ty kapacity, máme lékaře, máme nemocnice a umíme těm pacientům pomoct. Ale to podstatné je, že by naším zájmem mělo být, aby pacientů bylo co nejméně a aby byli co nejzdravější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co pro to my osobně můžeme sami udělat?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Prevence je zásadní úplně ve všem. Měla by být už ve výchově ve školách nebo školkách, ale já myslím, že každý dospělý člověk ví, co by měl a neměl dělat, aspoň v tom bazálním. To znamená zdravý životní styl. To slýcháváme úplně všude. Všichni víme, že prostě nemáme kouřit. Všichni víme, že obezita je velký rizikový faktor. S tím souvisí i diabetes mellitus, čili cukrovka. Dostatek pohybu je zcela zásadní a tak dále. Mohli bychom jmenovat celou řadu, celou škálu preventivních opatření, které jsou velmi jednoduché, které jsou zadarmo nebo prostě nestojí nic – jenom prostě tu ochotu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme zpět k vám, do nemocnice a k léčbě těch nemocných. Vy jste otevřeli kardiologický stacionář. Co to znamená pro pacienty v praxi?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Kardiologický stacionář je pro nás velmi praktická věc. My, abychom mohli ošetřit co nejvíce pacientů, tak potřebujeme si tu práci nějak dobře zorganizovat. Potřebujeme dostatek lékařů, sester, potřebujeme dostatek kapacit, lůžkových, a samozřejmě všechno musí být dobře koordinováno. Takže stacionář je tady od toho, abychom mohli hospitalizovat ty plánované pacienty. Čili ten není určený pro pacienty akutní, ale pokud si pacienta zveme na nějaký plánovaný výkon, tak pacienta hospitalizujeme právě na stacionáři. Je tam specializovaný tým sester a lékařů, kteří se věnují jenom těmto pacientům a dobře koordinují jednotlivé pacienty s převozem na sál nebo na jednotlivá vyšetření, popřípadě operace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V úvodu jsme řekli, kolik tisíců pacientů jste v loňském roce ošetřili. Jak se vám daří skloubit tak vysoký počet ošetřených pacientů a zároveň individuální přístup k nim?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: To je samozřejmě do určité míry problém, ale právě proto, že umíme identifikovat ty problémy, které trápí pacienty, si vždycky musíme říct, zda máme dostatek lékařů, dostatek sester, dostatek kapacit a nesmíme ty svoje možnosti přecenit. My bychom evidentně mohli ještě expandovat ten počet pacientů, ale jak říkám, k tomu bychom potřebovali další kapacity, anebo bychom to dělali na úkor, řekněme, té kvalitní komunikace s tím daným pacientem. Takže je potřeba dobře nastavit ty jednotlivé procesy. Musíte s těmi lidmi, se kterými spolupracujete, vycházet tak, abyste je dobře koordinovali a aby dělali to, co se po nich chce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kardiologie je obor, který jde rychle dopředu. Jaké technologie vám pomáhají v léčbě pacientů?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: My máme celou řadu novinek v zobrazovacích metodách i v technologiích, které nám pomáhají přímo při těch zákrocích. A takovou novinkou, která nám pomáhá poslední dva roky, je pulzní pole, což je technologie, kterou využíváme při ablaci pro fibrilaci síní, což je nejčastější arytmie v populaci, a je to velmi efektivní a bezpečná metoda.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vysvětlíte nám ji trošičku?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Metoda pulzního pole spočívá v tom, že katetr, který využíváme, na konci generuje velmi krátké a intenzivní elektrické pulzy o vysokém napětí a tím destabilizuje tu nemocnou tkáň. To je asi zjednodušeně řečeno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Je tato metoda šetrnější pro pacienty a pro vás jednodušší?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Je nepochybně šetrnější, protože ovlivňuje jenom tu endokardiální část toho srdečního svalu, takže neovlivňuje, a tím pádem nepoškozuje ty struktury, které jsou vně toho srdce. To je jedna věc. Pak nám to pomáhá v tom, že je mnohem rychlejší než ty původní metody. Takže ano, na tu vaši otázku ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A je ta metoda vhodná pro všechny pacienty?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Co se fibrilace síní týče, tak určitě ano. Tam si neumím představit pacienta, který by na to vhodný nebyl. Ano, ale musíte vybrat vhodnou arytmii a pak konkrétně u fibrilace síní je to metoda první volby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A pro vás je to jednodušší metoda zákroku?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Dá se říct, že když se to dobře naučíte, tak ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdy by měl běžný člověk zbystřit, že se něco děje s jeho srdcem, a kdy by měl navštívit kardiologickou ambulanci?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Tak ideální je, aby pacient sám vyhodnocoval svoje příznaky, ale kdyby chodil pravidelně na preventivní kontroly k praktickému lékaři, tak by ty první signály měl správně rozpoznat praktický lékař. Ale samozřejmě ty intervaly jsou řekněme jedno nebo dvouleté. V mezidobí se může udát cokoliv, takže pacient, který má bolesti na hrudníku, zejména po námaze, tak určitě je to důvod k vyšetření, minimálně EKG. Pak je to dušnost, kterou neumíte vysvětlit běžným způsobem, třeba že někdo není v kondici nebo z jiného důvodu. Takže dušnost po námaze je další takový kardinální příznak srdečního onemocnění. A pak například bušení srdce, které taky není vysvětleno například velkou námahou. Když poběžíte do kopce, tak samozřejmě budete mít tachykardii, čili zrychlený srdeční puls, ale je to fyziologické. Kdežto když se budete dívat na televizi a budete mít puls 140, tak je v tom něco v nepořádku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A teď ještě k věku. Pozorujete, že by se měnilo i věkové rozmezí lidí, kteří k vám chodí s onemocněním srdce? To znamená, jedná se mi teď o to, jestli i mladší lidé onemocní se srdcem.

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Ano, nepochybně to spektrum lidí, které my ošetřujeme, je možná o něco mladší, nebo se k nám dostávají i mladší lidé se závažným srdečním onemocněním. Ale zase to jednak souvisí s tou prevencí, anebo s ignorováním těch základních pravidel péče o svoje zdraví. Obecně je ale dominantní část našich pacientů opravdu 65+, takže pořád je to ta starší skupina lidí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A je pro vás někdy těžké rozhodnout, jestli staršího pacienta ještě operovat, jestli tu operaci zvládne, nebo ne? Stává se to?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Ano, stává se to. Samozřejmě je to dilema. Jednak, jak jste zmínila, ten pacient ne vždycky musí operaci zvládnout. Je potřeba, abychom vyhodnotili, zda je operace nebo zákrok pro pacienta spíše přínosem, anebo spíše zátěží. To je jedna věc, ale pak je skupina pacientů, kteří by třeba operaci zvládli bez problémů, ale jejich kvalita života je obecně velmi špatná. Buďto jsou to těžce dementní pacienti, nebo pacienti po mozkových příhodách, kteří řekněme ten oběhový aparát mají v pořádku, ale ta kvalita života je, řekl bych, nulová nebo velmi nízká. A tam je potřeba také určitá míra racionalizace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Za každým pacientem je osobní příběh. Vy osobně, vzpomenete si na některého pacienta, jehož léčba vás z jakéhokoliv důvodu nějak zasáhla, respektive setkání s ním?

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Určitě jsou takoví pacienti. Člověk se snaží spíš být neosobní, protože emoce do medicíny spíše nepatří. Ale faktem je, že když je například na zákroku na sále mladá žena, která má doma tři děti, tak vy najednou víte, že máte zodpovědnost nejen za její zdraví a život, ale taky za ty tři malé děti, protože vlastně ony jsou na té matce závislé. Takže ano, tyto případy jsou pro mě, řekl bych, nejemotivnější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane primáři, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a přeji vám hodně spokojených vyléčených pacientů.

Marcel Heczko, primář Kardiologického odd. Městské nemocnice Ostrava: Mockrát děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy se mějte moc hezky a přeji vám hodně zdraví.

Redakčně upraveno / zkráceno.