Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V dnešním díle pořadu HOST DNE vám představíme významného starostu Jana Prokeše, od jehož narození letos uplyne 150 let. Vzpomínat na něj budu s ředitelkou Archivu města Ostravy Hanou Šústkovou. Dobrý den paní ředitelko, vítejte u nás.

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Skočíme hned rovnýma nohama do vody. Jan Prokeš byl údajně nejlepší ostravský starosta, narodil se 28. května 1873. Už jsem řekla, že letos to bude sto padesát let a narodil se u Hranic v rodině ševce. Tedy podle mě asi v chudých poměrech, přesto se nakonec z něho vyvinul a vyrostl z něho obrovský vizionář, aspoň pro Ostravu.

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Je to tak, Jan Prokeš pocházel skutečně z velice chudobných poměrů, ale byl takovým zosobněním typické kariéry selfmademena z počátku 20. století. On byl nesmírně talentované dítě, ale bohužel vzhledem k tomu, že rodiče neměli dostatek prostředků, aby se mohl dále vzdělávat, poté, co vychodil obecní školu, vyučil se stejně jako tatínek ševcem. Ale poměrně brzo se angažoval v sociálně demokratickém hnutí a již v 90. letech 19. století tedy odešel z Hranic, kde působil do Moravské Ostravy a hned se zapojil do odborářské hnutí tady na Ostravsku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jeho příchod na Ostravsko, jak říkáte, co to pro něj znamenalo? Do jakého období nebo do jakých let tady vstoupil a kým se obklopil? Kdo ho posouval dál?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Devadesátá léta 19. století na Ostravsku, stejně jako v jiných průmyslových centrech monarchie, byla ve znamení velkých sociálních nepokojů, tlaků, uvědomování si dělnické třídy a těch problémů, ve kterých žijí. Je to velký vzestup sociálně demokratického hnutí, ale také národních socialistů a celkově vůbec takových těch masových socialistických stran. Prokeš se do sociálně demokratického hnutí zapojil už doma v Hranicích, kde ale byla ta společnost ještě nepřipravená na nějaké velké revoluční myšlenky. Takže odešel do Moravské Ostravy a velmi rychle se tady zapojil do toho odborářské hnutí. V rámci toho si velice rychle místní sociálnědemokratičtí předáci v čele s Petrem Cingrem, známou to osobností, uvědomili, že Prokeš je nesmírně nadaný žurnalista a už v půlce 90. let v podstatě začíná působit jako redaktor nejprve hornického listu Nazdar, posléze sociálně demokratických novin Duch času, které vycházely v Moravské Ostravě a také se angažuje v rámci politiky sociální demokracie na Ostravsku. On už v roce 1906 ve volbách do zemského sněmu moravského byl zvolen za všeobecnou kurii a o rok později byl zvolen dokonce do říšské rady, takže se stal poslancem ve Vídni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy začal starostovat tady v Ostravě? Kdy se stal tím velkým starostou, který přispěl k modernizaci Ostravy?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: To je pak období těsně po první světové válce, kdy Prokeš byl jmenován šéfem správní komise v Moravské Ostravě. Ten vývoj mezi válečný, který Ostrava nastoupila, je velmi úzce spjat s jeho starostováním. On velkou měrou přispěl jednak ke vzniku Velké Ostravy v roce 1924, což byl takový základ pro další ekonomický a sociální a urbánní rozvoj města. Angažoval se v celé řadě staveb, které výrazně ovlivnily tvář Ostravy. Kromě těch staveb, které jsou ikonické, to jako je nová radnice, jako je Justiční palác na Havlíčkově nábřeží, protože to také stavělo město mimochodem, nikoliv stát, což možná není úplně všeobecně známo. Je to také stavba městské spořitelny na dnešním náměstí Edvarda Beneše. Je to také stavba krematoria, bohužel již neexistujícího, ale je to také celá řada staveb, které nejsou vidět, ale které jsou nesmírně důležité pro rozvoj jakékoli metropole. To je elektrifikace, to je kanalizace, to je rozvoj vodovodů, takové ty běžné stavby v uvozovkách, které jsou nesmírně nákladné, ale které nikdo nevidí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme možná říct, že Jan Prokeš byl nositelem myšlenky, ale musel být obklopen i lidmi, kteří mu pomohli ty jeho myšlenky zrealizovat.

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Samozřejmě, dá se říci, že Prokeš měl celou řadu spolupracovníků, se kterými na tom rozvoji spolupracovali. Jednak to byla dobrá politická konstelace na radnici, abych tak řekla, kdy sociální demokraté mívali většinou až do konce první republiky tady v Ostravě. Společně s národními socialisty byli schopni vždy vytvořit rozumné koalice. Proto se tady dařilo tady celkem investovat do staveb, mimochodem také do rozvoje bydlení městského, byť to bylo všecko děláno řekněme na úkor velkého zadlužení města, ale tomu městu to nesmírně přesto pomohlo. Také byl ochoten spolupracovat s odborníky bez ohledu na jejich politické názory nebo na jejich příslušnost k politickým stranám a byl ochoten jim naslouchat a nechat si poradit a konzultovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste zmínila termín vznik Velké Ostravy, co si pod tím mohou lidé méně znalý představit?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Až do roku 1924 existovala Moravská Ostrava samostatně. Stejně tak existovalo město Vítkovice, Mariánské Hory, Přívoz, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka a Nová Ves, které byly všechno samostatnými obcemi. Ačkoli už to tehdy bylo téměř nepatrné, běžný návštěvník Ostravy, který nebyl znalých místních poměrů, si ani nevšiml, že by projížděl z jednoho města do druhého města, protože ty jednotlivé části do sebe už velmi vrůstaly, stále to oficiálně bylo šest samostatných obcí, to znamená šest samostatných samospráv. Všechno se poměrně složitě prosazovalo a projednávalo. Takže nakonec tady vznikla myšlenka, že by tyto obce, které už spolu prakticky ani nesousedí, ale jsou vrostlé do sebe, by měly vytvořit jedno velké město, tedy tzv. Velkou Ostravu. Ten nápad ale nebyl čistě ostravský, k tomu došlo také v Praze, kdy máme Nové Město, Staré Město, Vinohrady, Smíchov, které se postupně tedy sjednocují do Velké Prahy. Stejně tak tímto prošlo Brno nebo třeba Plzeň.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co mu ale bylo vyčítáno, je to, že sjednocoval zájmy Čechů s polskou a německou menšinou. Proč mu to tehdejší okolí vyčítala?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Oni mu to vyčítali, jednak asi bych se vrátila k tomu sociálně demokratickému pozadí. Sociální demokracie byla stranou dělnickou a hlásila se k tzv. Dělnické internacionále. V rámci českých zemí ale vzniklo taková zvláštní situace kolem roku 1910, kdy se sociální demokracie v českých zemích rozpadla na autonomistickou a realistickou. Ta centralistická v čele s Cingrem, ta se opravdu držela toho principu internacionalismu dělnického, zatímco ti autonomisté byli více orientovaní národně. Prokeš patřil právě k exponentů té autonomistické. Nicméně sociální demokraté, ani ti autonomističtí, nebyli nikdy nacionálové a uvědomovali si nutnost spolupráce mezi národnostmi a to, že žijeme v mnoho národním státě a pro další nerušený rozvoj je důležité najít kompromis mezi všemi zde žijícími.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Navázal někdo na tak významného starostu, jakým byl Jan Prokeš?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Myslím si, že takto se asi nezapsal ani jeho následovník, který také patřil k významným osobnostem politického života na Ostravsku, Josef Chalupník, který bohužel pro tu svojí misi nedostal dost času, protože jeho starostování bylo přerušeno německou okupací. Samozřejmě za 2. světové války byla samospráva úplně v jiných rukou a po 2. světové válce zase se ten vývoj ubíral trošku jiným směrem. Možná určitým způsobem se dodnes vzpomíná na jednoho z těch starostů Ostravy z toho komunistického období tím byl Josef Kotas, tam je nějaký náznak jakéhosi pokračování, ale zase musíme to vnímat v rámci té doby, ve které on byl v čele města.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak si na Jana Prokeše nebo jak si ho připomínáme v současnosti. Co ho připomíná v Ostravě a letos uplyne 150 let od jeho narození, jestli si ho Ostrava takto připomene?

Hana Šústková, ředitelka, Archiv města Ostravy: Jednak nám Jana Prokeše připomíná náměstí Prokešovo, na kterém stojí nová radnice. Tak to se jmenuje již od roku 1931. Dále nám ho samozřejmě připomíná také jeho hrob na slezsko-ostravském hřbitově. Vzhledem k tomu 150. výročí narození letos vyjde kniha, která se věnuje Janu Prokešovi. V rámci těch oslav poslední květnový týden je připravena celá řada akcí, která tedy připomene osobnost Jana Prokeše.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, já Vám děkuji za rozhovor i za úžasnou připomínku Jana Prokeše, který byl velkým starostou Ostravy.

Redakčně upraveno / zkráceno.