Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vědci z Fakulty sociálních studií a Pedagogické fakulty Ostravské univerzity se v rámci projektu Refresh zaměří na životní šance obyvatel vyloučených lokalit. Cílem je najít nástroje, které dlouhodobě povedou ke zvýšení životní úrovně nejchudších obyvatel, zamezí jejich segregaci či sociálnímu vyloučení. Téma pro Václava Walacha, kriminologa z Ostravské univerzity. Dobrý den, vítejte u nás.

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké jsou hlavní cíle tohoto výzkumu a proč je důležité se zaměřit na ostravské vyloučené lokality?

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: Na Fakultě sociálních studií se různými tématy spojenými se sociálně vyloučenými lokalitami zaměřujeme dlouhodobě a v současné chvíli bychom chtěli porozumět především tomu, jak energetická transformace dopadá na lidi, kteří čelí různým formám sociálního znevýhodnění. Nejde tedy pouze o obyvatele sociálně vyloučených lokalit, ale zajímají nás i jiné skupiny osob, včetně třeba lidí se zdravotním postižením. To je nějaký obecný cíl. A v rámci toho se zabýváme specifickými tématy. Máme rozpracováno několik studií, ve kterých se zabýváme tématy od stěhování po kontrolu kriminality, takže se na to snažíme nahlédnout z různých stran.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já na Vás navážu, jaké faktory přispívají k tomu, že se lidé dostanou do těch vyloučených lokalit?

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: Dostanou se tam většinou proto, protože nemají na výběr. A to, že nemají na výběr, je výsledkem velmi dlouhodobých společenských procesů, které bychom mohli datovat nejpozději před rok 1989, ale pro ty oblasti, které dnes nazýváme jako sociálně vyloučené, tak je klíčový rok 1989 a společenská transformace, která proběhla potom. To znamená, je to důležité vnímat především v kontextu proměny společnosti, kdy nejenom hospodářství z hlediska zaměstnávání, ale také toho, jak byla nastavena bytová politika. To znamená, došlo tady v podstatě k nahrazení toho dosavadního systému, který chápal bydlení jako takové, v podstatě právo, které má zajistit primárně stát k něčemu, co má být především jakoby soukromou záležitostí a lidé to mají to svoje bydlení, tu potřebu bydlet mají uspokojovat na různých trzích. Tak tato zásadní společenská změna nepochybně přispěla k tomu, že pro některé lidi, kteří nejsou plně schopni si to bydlení zajistit svépomocí, nastává docela ošemetná situace, kdy přestože musí bydlet, tak k tomu mají docela ztížené podmínky. No tak to bych řekl, že je první věc. A jsou ještě dvě takové docela zásadní věci, které přispěly k tomu, že se bavíme o sociálně vyloučených lokalitách. Tou druhou je specifický přístup obcí jakožto pronajímatelů bydlení. Asi není žádné tajemství pro nikoho, kdo to bude sledovat, že se obce po roce 89 dost zásadním způsobem zbavovaly svého bytového fondu, že ho privatizovaly. A ten zbytek, který si ponechaly, v podstatě přestal sloužit k tomu, k čemu zpravidla v těch evropských společnostech slouží, to znamená jako k nějakému sociálnímu bydlení. A v rámci toho pak ještě docházelo specificky k vytváření takových segregujících mechanismů. Možná si někteří diváci a divačky vzpomenou na holobyty. Prostě prostory, do kterých se soustředili různí takzvaní neplatiči, což byl takový zárodek těch sociálně vyloučených lokalit někdy už ke konci devadesátých let. A tou úplně poslední věcí, kterou bych chtěl ještě zdůraznit, je, že tady vznikl specifický segment trhu bydlení, kde v důsledku dlouhodobé a rozsáhlé etnické diskriminace na tomto trhu vznikl takový specifický segment, který uspokojuje tedy tu bytovou potřebu znevýhodněných lidí a nabízí jim něco, co by lidé, kteří by měli na výběr, neakceptovali.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Souvisí časté stěhování a bydlení v sociálně vyloučených lokalitách také se zapojením se do kriminality?

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: V kriminologii máme teorii, která v podstatě už skoro sto let vlastně říká, že oblasti, které jsou zasaženy vyšší mírou rezidenční mobility neboli stěhování, mají oslabené mechanismy neformální sociální kontroly. To úplně jednoduše znamená, že lidé, kteří bydlí v nějaké lokalitě, se přestávají navzájem znát. Tím pádem k sobě mají nějakou menší důvěru, tím pádem, když vidí, já nevím, děti, dělat něco, co se nemá, tak se obávají zakročit. Ale stejně tak můžou prostě se stahovat do toho svého soukromého prostoru jenom proto, že už se tam necítí doma. A to všechno potom nějakým způsobem ovlivňuje to, že se poskytuje více příležitostí k tomu, aby se tam ta kriminalita mohla páchat. Tak to je takový první pohled. To je ta oslabená neformální sociální kontrola. A druhý pohled odkazuje k tomu, že špatné bytové podmínky a časté stěhování je projevem špatných bytových podmínek. Vůbec jako špatné sociální situace, tak jsou tyto podmínky často asociovány s depresemi. A deprese, víme z celé řady výzkumů, jsou velmi důležitým faktorem páchání kriminality a řekněme nadměrného používání návykových látek, což zase může být propojeno s kriminálním jednáním.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžete ještě více konkretizovat, jakých jednotlivců se to týká?

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: My jsme v roce, pokud se nepletu 2016, dělali výběrové šetření v sociálně vyloučených lokalitách napříč celou Českou republikou, kde jsme poprvé zmapovali charakteristiky sociodemografické a socioekonomické charakteristiky obyvatel sociálně vyloučených lokalit a srovnávali jsme to s jejich sousedy ve stejných obcích, ale žijících mimo sociálně vyloučené lokality a obecně s populací České republiky. A z toho nám vyšlo, že lidé v sociálně vyloučených lokalitách jsou častěji svobodní, častěji se potýkají s nezaměstnaností, častěji se potýkají s nižšími příjmy, častěji žijí v nájemním bydlení a v nestandardních formách bydlení, to znamená především na ubytovnách a častěji jsou také v invalidním důchodu. A přestože tohle jsme už dále nezkoumali, tak z jiných výzkumů víme, že mají častěji zhoršenou zdravotní situaci. Častěji jsou určitě také zadlužení. To víme z různých taky dalších výzkumů. A takhle bychom mohli pokračovat. Takže kdybych to nějak zobecnil, jsou to lidé, kteří jsou nejrůznějšími způsoby společensky znevýhodněni a to celé se projevuje právě v jejich nejisté situaci na trhu bydlení, v důsledku čehož jsou nuceni se koncentrovat v jistých částech měst a menších obcí, kde ty podmínky jsou nějakým způsobem taky znevýhodněné a takhle si to potom navzájem propojí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Výzkum mapuje to prostředí, ale zároveň hledá možná formy toho, jak těm lidem pomoci. Je to tak?

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: Rozhodně máme nástroje, které tohle to přesně mohou pomoci napravit. Mám teď především na mysli komunitní sociální práci, jejímž cílem a prostředkem zároveň je vytváření komunity, vytváření nějakého společenství, vytváření zkrátka a dobře skupiny lidí, která je propojena právě nějakými pevnými vazbami. To znamená, že ti lidé se navzájem znají, vědí, jak se jmenují, vědí, kde bydlí a tak dále. A to samo o sobě je právě tím mechanismem, který potom má zabránit nějakému většímu rozvoji kriminálního jednání v té dané oblasti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdy výzkum bude ukončen, kdy budete mít podklady k tomu, aby jste možná je předložili, municipalitám, aby mohly začít probíhat ty změny?

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: Projekt končí v roce 2027, doufám, že se nepletu. Pro nás je to rozděleno do více fází, v podstatě tak, jak se uzavře nějaký dílčí výzkum, tak na základě něj jsme potom schopni formulovat nějaká politická doporučení a děláme to dlouhodobě. To není nic, s čím by se lidé na Fakultě sociálních studií nezabývali. Myslím, že těch doporučení jsme formulovali celou řadu. Magistrát má celou řadu pozitivních projektů nebo projektů, které bych já takhle alespoň vyhodnotil. Sociální bydlení nebo zabydlování určitě patří mezi ně. Myslím si, že to je velmi důležitá aktivita, zvlášť pokud je zaměřená na lidi, kteří jsou ubytováni na těch tzv. ubytovnách. Což jak víme, že je nevhodné prostředí, v celé řadě ohledů, od zdraví přes školní výsledky až po právě stabilitu bydlení. Ale myslím si, že to je málo, že to je nedostatečné, že to řešení opravdu efektivní, je z mého pohledu nezbytné začít budovat veřejné bydlení. Jakožto nějakou alternativu pro ty různé formy nevyhovujícího a řekl bych i vykořisťujícího bydlení, které známe teď. Často se o tom mluví jako o obchodu s chudobou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já Vám děkuji za rozhovor, protože náš čas už vypršela. Vám děkuji za pozornost. Na viděnou u dalšího tématu.

Václav Walach, kriminolog, Ostravská univerzita: Děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.