Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ozdravné dechové techniky, chlad, otužování a zároveň práce s lidmi a pro ně. Životní přeměna, to vše v posledních třech letech charakterizuje mého dnešního hosta Rosťu Václavka. Ahoj.

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Ahoj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rosťo, před rokem jsme tady v pořadu hovořili o tvých začátcích, o změně, která tě přivedla na jinou cestu. Teď už si dále. Pracuješ s lidmi a své poznatky jim předáváš. Jaké jsou teď pro tebe ty hlavní pilíře zdraví, které prosazuješ, které máš odzkoušené na sobě, že fungují.

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Vzhledem k tomu, že víš, že vlastně jsem zakladatel holistického přístupu k sobě a projektu 5 PILÍŘU ZDRAVÍ, tak ten princip, jelikož je trvalý, funkční, jednoduchý a je založen právě na pěti pilířích. První zdravé dýchání, funkční dýchání, redukování, dýchání nosem. Druhý kontakt s chladem ať už na vzduchu, tak na vodě. Třetí vlastně mentální rovnováha, mentální pohoda, "mindset" takovéto nastavení. Čtvrtá je fyzická, vlastně fyzické zdraví. Práce s tělem, ale způsobem, který dává smysl energeticky s dechem spolu, kdy dech určuje pohyb a pohyb určuje dech. Máme vlastní systém fasciální-či, pracujeme i s fasciemi. A pátý, poslední pilíř, což je vlastně vyvážená strava, která je zase z principu jednoduchosti uchopení půstu. Proč jsou, jak jsou, jakým způsobem fungují a uchopení třeba odšťavňování zeleninových šťáv a tady těch věcí, které potom v jednoduchosti, pestrosti, lokálnosti a jednoduše těch základních principech našich babiček jsou ku prospěchu všem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já bych se třeba zastavila u toho dýchání. Ty si řekl, že zdravé dýchání je nosem za všech okolností. Dovedu si představit, že tak jak jsme se bavili sedíme. Je to v pořádku, ale potom máme třeba nějakou fyzickou námahu. I v tu chvíli je lepší dýchat nosem a proč?

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Tak dýchání nosem je vlastně základní funkční princip dechu. Máme nos z dvaceti pěti procent denně a ze sedmdesáti pěti procent uvnitř hlavy, to z nějakého důvodu. Ten důvod je, že samozřejmě zlehčuje chrání. Máme krásný plyn, o kterém nikdo neví. Oxid dusnatý v paranasalních dutinách, který právě využíváme v technikách buteyko a oxygen advantage a proto vlastně i to redukované dýchání, tedy dýchání nosem je daleko zdravější než dýchání ústy. Při dýchání ústy, kde žádný nástroj není a měly by sloužit pouze k jezení, mluvení, pití a možná občasnému líbání, tak by určitě nemělo docházet k dechu kvůli tomu, že tam žádný nástroj vlastně ochrany, zvlhčení není, prostě nic nás nechrání. Navíc hyperventilujeme. A ta hyperventilace vlastně spouští chemické reakce organismu, které jednoduše nejsou kýžené, nejsou ku prospěchu věci. I při aktivitě. Spousta lidí si řekne "nějak dýchám, tak prostě jako je jasné, že když jako vyjdu schody nebo vyběhnu na kopec, tak že se zadýchám a okamžitě musím dýchat ústy". Není to pravda. Je to jenom vlastně chiméra naší mysli. Je to jenom proto, že nám to někdo vnuknul, řekl. Sám jsem si to vyzkoušel. Dělal jsem box nějakou dobu, nikdy jsem to neudýchal nosem až jsem si zajel na boxerské soustředění na týden na Slovensko. A tam se mi po týdnu podařilo hodinový trénink boxu dýchat nosem. Trénink boxu je jedna z nejtěžších věcí, co se týče dýchání vůbec. Takže tam jsem si jako ověřil, že je možné to udýchat nosem. Ale samozřejmě není to o tom, že za každou cenu budu rvát to dýchání u té aktivity nosem, to ničemu neposlouží. Je nutno chápat, že ten princip "step by step". Jestliže mám problémy s dýcháním, tak musím začít od toho začátku. Od klidu, chůze, potom nějakého jemného pokusu, běhu až k vysoké aktivitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže trénink, tak jak se všechno musí natrénovat, všechno se musí naučit.

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Ano a k tomu slouží právě redukované techniky buteyko pro astmatiky, alergiky a tak dále. A systém oygen advantage, což je vlastně systém pro aktivní lidi, pro sportovce, pro běžce, pro cyklisty nebo pro vysokohorské turisty, kteří vlastně mají problém s adaptací se na nízkou saturaci kyslíku a ta cvičení redukovaného dýchání právě simulují ten vysohorský trénink.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Druhý pilíř to je chlad, otužování. A jak je třeba s otužováním máme nakládat teď v létě a jak třeba, když by někdo chtěl v létě začínat? Jak se má připravit na podzim a zimu?

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Teď máme srpen, je to ideální doba na to začít. Ale na druhé straně velmi zrádná, protože spousta lidí netuší jakým způsobem se otužovat. Bere to jako prožitek nebo zážitek, místo funkční věci a poslouchání chemických reakcí. Reakce ve smyslu otužování jsou dvojí. Jedna je fyzická, jedna je chemická. Fyzická nastává při plavání, což se doporučuje při otužování ve vodě, třeba kolem deseti až dvaceti pěti stupňů, to lze považovat za otužování. Kde nedoporučuje se otužovat stacionárně, tzn. ponorem. Jenom, že si do ní prostě stoupnu nebo dřepnu do té vody. Ta to reakce, ta chemická probíhá ve vodách do deseti stupňů celsia, takže stacionární a tzv. ponoření vlastně do té vody bez pohybu se provádí a měla by se provádět ve vodách, které jsou do deseti stupňů, protože nad deset stupňů už ta chemické reakce neprobíhá. Nicméně, kdo se chce bezpečně ponořit do vody do deseti stupňů, měl by vědět, jak pracuje jeho endofilní soustava, tedy jeho hormony a měl by vědět, jak připravit chemicky to tělo tak, aby ten vstup do té vody byl bezpečný a rozhodně by neměl překonávat hranici dvou minut, která prostě ze zdravotního hlediska je postačující na veškeré reakce organismu, které nastanou. Co se týče té letní přípravy, tak je dobré vlastně si zkoušet tu vodu, která třeba má více než deset stupňů, což je teďka většinová voda. I v kohoutku vám teče nějakých 13/14 stupňů v této chvíli. Takže si to zkoušet v pohybu více, pokud se sprchujete a chcete to využít doma, což je nejideálnější a sprchy studené nemá nikdo rád, tak na začátku je dobré si dát teplou, nahřát si to tělo, potom si od chodidel vlastně pomaličku do pasu jet tou studenou, ruce po ramena, pak na bříško si to přes ruku dát, tak ať oblbnu trošku ten mozek a potom do dvou minut zase ráno do čtyřiceti vteřin večer. Je to geniální na spaní. Všichni si myslí, že studená voda jenom nabuzuje. Není to tak, studená voda může nabudit, může zrelaxovat. Je to jenom o tom jakým způsobem s ní zachází. Spousta lidí ví, že je prospěšná pro spoustu lidí ve smyslu sportu. Ale proč? To už nikdo neví, že se tam objevuje zase oxid dusnatý, molekula nádherná, kterou nemá jenom v paranasalních dutinách, ale v hladkém svalstvu kolem našich kapilár, kterých je 125 tisíc kilometrů v našem těle a která pomáhá právě v protizánětlivých procesech, vyplouvají laktátu a tak dál.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No a v té vodě, teď v srpnu, když si už řekl je teď srpen, je voda od devatenácti do pětadvaceti nebo od patnácti do pětadvaceti podle toho jaké je počasí, jaká byla noc, tak v této vodě můžeme zůstat, jak dlouho chceme nebo taky bys pobyt ve vodě omezil?

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Určitě omezení taktéž. Je to vlastně o tom, že v momentě, kdy plavu, tak si neuvědomuji skrze tu fyzickou aktivitu, jak moc se do těla ten chlap dostává. Já vnímám jenom to fyzično a proto nevnímám prostě to, jak se mnou pracuje ten chlad a sekundárně se může projevit za dlouhou dobu. Proto je dobré i v té aktivitě třeba ve vodě, která má nad deset stupňů a do nějakých třeba v sedmnácti osmnácti, pobýt do čtyř pěti minut maximálně. Nebýt tam víc. Jestli někdo chce víc, tak ať to dělá, ale je to jenom ego, je to jeho rozhodnutí. Ale nemá to nic společného s bezpečným a vůbec ne zdravým. Zdravé principy studené vody jsou do těch deseti stupňů garantované do dvou minut pobytu a v té teplejší vodě ta je zrádnější díky tomu, že chemická reakce vůbec do krevní soustavy téměř nenastává. Existuje tam spousta dalších reakcí. Ano, je to prospěšné, stoprocentně, ale je nutno s tím zacházet zase při fyzické aktivitě opatrně. Takže do těch čtyř pěti minut plavání stačí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že když se začneme otužovat, tak buď bychom si měli zajít za odborníkem, aby nám poradil nebo si někde něco načíst, nějaké studie, aby to bylo pro nás bezpečné a zároveň prospěšné.

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Jo, určitě. Já jenom u otužování radím nečtěte, ale aplikujte. My třeba děláme individuální ponory pro prvnoponořiče v pěti pilířích zdraví a je to proto, protože to otužování nejde udělat na zkoušku. Nejde se naučit teoreticky, já si to můžu načíst samozřejmě, ale v praxi prostě v souvislostech toho, co se mnou děje před, při a po ponoru je důležité si to vyzkoušet na místě s daným člověkem. Takže pokud někdo chce začít a reálně to užívat ku prospěchu, nejenom si to vyzkoušet, tak jak se dělá, že na Nový rok skočím, abych měl fotku, super a potom jako celý rok už pro sebe nic jiného nedělám. O tom to není.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě vysvětli jaký je rozdíl mezi sprchou a ponorem. Studenou sprchou a ponorem, protože ne každý má možnost pravidelně vyrazit někde do tekoucí říčky nebo do rybníka, aby se i v zimě otužoval.

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Rozdíl je to obrovský. Je to úplně jiná disciplína. Studená sprcha, kterou vlastně Provozujete doma, tak je pořád lokální nastavení nebo kontakt se studenou vodou. Ponor je celoobklopeni tou studenou vodou a dochází tam k absolutně rozdílné reakci. Studená sprcha může proběhnout bez přípravy. Nemusíte tam dělat žádná rozdýchávací cvičení, nemusíte pracovat s endorfilní soustavou. Samozřejmě spousta lidí, která je zvyklá a má už vybudovaný hnědý tuk, tak to nemusí dělat ani před ponorem, protože už si jsou jistí a mentálně jsou nastavení, takže nepotřebují. Ale co se týče bezpečí a toho když přicházím k té studené vodě a nikdy nevím v jakém nastavení jsem se, jak jsem se vyspal, co jsem snědl, v jakém stresu jsem, tak prostě když se připravím na úrovni hormonální na úrovni energetické a ve smyslu svého dechu tam budu připraven a hlava ví, hlava je v pořádku. Pak se vše děje jak má a nic mě nepřekvapí. Experimentálně vlastně věci, které děláme mají experimentální výsledky. V momentě, kdy dělám něco, co vím, jak probíhá a přesvědčím tu hlavu, že je to v pořádku. Chemicky jsem se nastavil tak, že ta chemická reakce ve vodě proběhne úspěšně. Pak není problém. Všechno proběhne jak má, takže takto.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rosti, já ti děkuji za užitečné rady pro naše diváky. Snad třeba vyzkoušení. Měj se hezky a hodně štěstí.

Rostislav Václavek, zakladatel projektu 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ: Taky děkuju. Každopádně budu rád, když vy budete mít zájem ,tak se podíváte i na naše stránky "5pz.cz". Anebo přijdete do naší komunitní skupiny "5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ skupina na Facebooku.

Redakčně upraveno / zkráceno.