Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Osteoporózu si většina z nás spojuje především se seniory. Jenže odborníci dnes varují, že se čím dál častěji týká i mladších lidí. Klidně už kolem třicítky. Proč se o ní mluví jako o tiché nemoci kostí? Co se v těle děje dlouho předtím, než dojde ke zlomenině? A jak velkou roli v tom hraje náš životní styl, strava nebo třeba nedostatek pohybu? Právě o tom, jak osteoporózu včas odhalit, jak jí předcházet a proč se prevence týká už mladé generace, si dnes budeme povídat s Radomírem Maráčkem z Kliniky kostní medicíny v Novém Jičíně. Dobrý den, vítejte u nás.

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak hned se Vás zeptám, jak to, že najednou se mluví o tom, že i třicátníci a mladší lidé trpí touto chorobou?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Hovoří se o tom z toho důvodu, že zhruba před třemi lety v naší zemi vznikl program populačního screeningu osteoporózy, který byl primárně zaměřen na ženy v menopauze a na starší muže, a v podstatě se při tom zjistilo, že osteoporózou netrpí jenom ty vyšší ročníky, ale i nižší ročníky, a že jde o významné téma. To téma se ještě akcentuje tím, že mladší generace má často jiný životní styl než dříve, tedy například různé diety a větší podíl sedavého způsobu života než dříve. Takže toto téma opravdu v poslední době nabývá na větším významu, než tomu bylo dříve. Ale není to tak, že by ten problém nově vznikl, spíše se o něm konečně začalo více mluvit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A proč se tomu říká, že je to taková zrádná a tichá nemoc kostí?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Protože kosti nebolí. Kostní tkáň uvnitř nemá nervová zakončení, jako je mají svaly, jiné tkáně nebo orgány. Takže to, že kost postupně ztrácí pevnost a řídne, zjednodušeně řečeno vůbec necítíme, nijak nás to nebolí. Často se dokonce stává, že se objeví zlomenina, aniž by o ní člověk hned věděl. Paradoxně se tento problém nevyskytuje jen u starších lidí, ale může se objevit i u dětí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co to vlastně znamená řídnutí kostí? Vysvětlete našim divákům.

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Já bych to možná zjednodušil: standardně má být kost hustá. Kdybych to přirovnal, je to jako dub nebo buk – jejich struktura je velmi pevná a kompaktní. Naopak řídká kost se dá přirovnat ke smrku, kde jsou větší mezery a struktura není tak pevná. Současně bývá i její „slupka“, tedy povrchová vrstva kosti, tenčí, než by měla být. Jinými slovy, stejně jako má strom pevnou kůru, tak i kost má mít pevný obal – a ten u osteoporózy oslabený není. Výsledkem je, že kost jako celek není tak mechanicky odolná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k tomu: co ovlivňuje to, že kost vypadá tak, jak popisujete, a ne tak, jak by měla vypadat zdravá kost? Zejména u té mladé generace. Vy už jste sám zmínil, že je to více sedavý způsob života, možná i různé diety a podobně. Co dalšího ovlivňuje to, jaký máme stav kostí?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Tak ono je to pravděpodobně už začíná v bříšku maminky, takže už by se měla řešit i správná životospráva těhotné ženy, což je zejména dostatek vápníku, dostatek vitamínu D. Pak to pokračuje v kojení, kde je to možná ještě důležitější. Ta potřeba tam je ještě dramaticky větší, že? U ženy kojící se říká, že ta potřeba je vyšší než u běžné populace. A pak je to ten další celý život, kdy opravdu důležité je, aby tam byl dostatečný příjem vápníku, ale i bílkovin, protože i svaly hrají velmi úzkou roli s těmi kostmi dohromady, že když není svalová hmota, tak i ty kosti nemohou být pevné, aby byl dostatečný pohyb, aby se opravdu i vitamin D bral v tom zimním období, kdy u nás jakoby zase vzájemně nepochopitelně, když se dítě narodí, tak standardně se malému kojenci dávají Vigantol kapky, protože se ví, že je to důležité. Ano, to dítě není na slunečním záření, že je pořád schováno, a pak v okamžiku, kdy má nějaké 2–3 roky, tak se s tím přestane, přestože víme, že v zimním období toho vitamínu D je málo a všichni, kteří vitamín D přes zimu neberou, tak na jaře tu hladinu vitaminu D mají v těle nízkou. Nicméně u té mladé generace to opravdu vliv může hrát nejen ten sedavý způsob života, protože ta zátěž ty kosti zpevňuje, tlak na ty kosti vytváří, a ta kost na to automaticky reaguje, že se na ten tlak zpevňuje. Ale musí být dostatečný příjem vápníku, dostatečný příjem vitaminu D. Dneska se hovoří o vitamínu K, aby vůbec ta kost měla z čeho vzniknout, protože pokud nemá ty zdroje, ze kterých vzniká, tak nemůže být dostatečně pevná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ta zodpovědnost je samozřejmě především na nás, ale možná by na to měli více upozorňovat i lékaři, minimálně maminky dětí.

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Je to určitě tak, určitě by se o tom mělo mluvit, o tom by se mělo mluvit a za mě to téma začalo být u nás spojován s covidem, kdy najednou jsme zjistili, že máme vitamín D, byl spojován s imunitou, vitamín D je považován za hormon, to není klasický vitamín a jeho vliv opravdu na imunitu byl prokázán a v tu chvíli se začal opravdu používat i ve spojení s řídnutím kostí a do toho se přidal vápník, vitamín K2 a další věci, najednou se o tom prostě hovoří a já se setkávám čím dál tím častěji s tím, že když k nám přicházejí třeba rodiče i s malými dětmi, tak dětem ten vitamín D a vápník dávají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená jako doplněk stravy?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Jako doplněk stravy - ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co nás má upozornit, že se něco v těle děje? Že s kostmi něco není v pořádku? Nemusíme čekat, až se něco zlomí, ale jaké jsou příznaky předtím?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: V podstatě příznaky nemusí být žádné, to je právě to, že je to opravdu ta tichá nemoc a neznamená to, že když někdo nemá dobré držení těla nebo ho bolí záda nebo kosti, že má osteoporózu, u dětí je typické, že mají bolesti v oblasti kolen, když rostou, ne v oblasti kotníků, takže v podstatě nás na to neupozorní nic, takže za mě je důležité dodržovat správnou životosprávu, jsou nějaké doporučené minimální denní dávky vápníku a vitamínu D, které by člověk měl přijímat, ideálně samozřejmě ve stravě, ale víme, že zejména u vápníku může být složitější tu dávku do těla dostat, a v okamžiku, kdy se ukáže, že může být nějaký problém, to znamená, že při nějakém menším pádu, který by normálně neměl skončit úrazem, k tomu úrazu dochází, tak pak by mělo následovat důkladnější vyšetření, které ukáže, jestli jsou kosti řídké, nebo ne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se dostane pacient k vám do kliniky, abyste mu zkontrolovali, v jakém stavu má kosti?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Tak dnes běží právě ten populační program, kdy ženy, které jsou rok po menopauze, mají nárok být v podstatě indikovány k vyšetření. Jsou to potom muži nad 65 let, kteří absolvují tzv. dotazník FRAX, tedy dotazník, který se vyplní a který ukáže riziko, které tam potažmo může být. A potom, pokud mají ženy věk nad 60 let a muži nad 70 let, tak je u nich standardně indikováno denzitometrické vyšetření, které je v podstatě jediné, které ukáže, jestli je architektura kosti v pořádku, jestli má kost normální strukturu, nebo je lehce řídká, anebo už je výrazně řídká.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžete popsat, jak toto vyšetření probíhá?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Je to rentgenové vyšetření, nicméně není to klasické rentgenové vyšetření, kdy přicházíte do vyšetřovny, kde jste sami a obsluhující pracovník je ve vedlejší místnosti za speciální zdí a oknem, protože tam je vyšší dávka záření, denzitometr sice používá rentgenové záření, ale v tak malé míře, že i ten pracovník sedí v podstatě minimálně dva metry od přístroje, to záření je opravdu malé, říká se, že dávka odpovídá tomu, jako když poletíte z Prahy do Paříže letadlem, takže je v podstatě zanedbatelná, vyšetření je tedy naprosto bezpečné a probíhá tak, že ležíte na lůžku a nad vámi se pohybuje přístroj, který snímá standardně bederní páteř a horní část stehenní kosti, tedy femur, vyšetření trvá řádově tři až pět minut, takže je velmi rychlé, bezbolestné a bez potíží.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik takových pacientů u vás vyšetříme? A je o ta vyšetření zájem?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: O vyšetření zájem je, standardně se denně vyšetří průměrně patnáct až dvacet pacientů, protože samotné vyšetření, jak už jste říkal, trvá jen pár minut, ale s pacientem se dále pracuje, probírá se jeho stav, potíže, vyplňuje se dotazník z hlediska jeho anamnézy, rodiny a tak dále, počet těch pacientů tvoří především ti, kteří jsou zařazeni do populačního screeningu, to znamená dominantně ženy v menopauze a potom starší muži, většinou kolem 70 let, které posílají praktičtí lékaři. V případě žen tedy gynekologové nebo gynekoložky, u těch mužů jsou to praktičtí lékaři, případně urologové, a další část tvoří pacienti, u kterých se předpokládá problém s kostmi z důvodu jejich onemocnění nebo léčby, nicméně tato oblast u nás fungovala i předtím.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, já Vás na závěr ještě požádám o takovou radu pro naše diváky. Co by měl člověk dělat v každodenním životě pro to, aby jeho kosti zůstaly pevné?

Radomír Maráček, lékař, Klinika kostní medicíny v Novém Jičíně: Dobře jíst, snažit se žít správnou životosprávu, opravdu přemýšlet nad tím, že musíme mít dostatek vápníku, dostatek bílkovin a v zimě i vitaminu D, který si jinak nemůžeme do těla dostat, asi je dobré i zvažovat, co bereme, protože ne každý produkt, který uvádí, že má dva tisíce jednotek vitaminu D, ho tam skutečně má, takže je dobré se nad tím více zajímat, a pak je důležitá opravdu ta fyzická aktivita, co nejvíce se hýbat, a to nejen v aerobní oblasti, to znamená nejen běhat, ale i posilovat, dnes se tomu říká odporový trénink, protože když běháte, posílíte dolní končetiny, ale horní už ne, takže je důležité i silové cvičení, dnes jsou oblíbené různé formy kardiotréninku, ale i pilates, zkrátka jakékoli cvičení, které vám posílí i horní část těla, ruce, prostě všechno, takže hýbat se co nejvíce, říká se, že by se měl člověk hýbat minimálně 3 až 5 hodin týdně, aby bylo tělo v dobré kondici, ale hýbat se tím myslíme skutečnou fyzickou aktivitu, ne jen chůzi do práce a zpět.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane doktore, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a za rady, které jste udělil našim divákům. Vám děkuji za pozornost a buďte zdraví.

Redakčně upraveno / zkráceno.