Rekonstrukcí pavilonu na Černé louce vznikne divadlo

Ostrava bude mít nové divadlo. Vznikne rekonstrukcí bývalého výstavního pavilonu G na Černé louce. Národní divadlo Moravskoslezské tím získá novou scénu pro přibližně 220 diváků a město bude obohaceno o flexibilní prostor pro pořádání kulturních i společenských akcí.

Pavilon G na Černé louce byl postaven v roce 1961, ale po roce 1989 postupně přestal být využíván a chátral. Národní divadlo moravskoslezské ho získalo do své správy v roce 2017, a tak vznikl projekt na jeho rekonstrukci.

Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Z přebytku rozpočtu se našly finance na to, abychom mohli začít stavět v tomto roce, aby se spustil projekt, který je dlouho očekávaný a který už má někdy kořeny v roce 2017, kdy se začalo prvotně přemýšlet o tom, že se spojí takzvaně užitečné s potřebným. Protože Národní divadlo moravskoslezské potřebuje další scénu, a nejenom další scénu, ale i zkušebnu a využít toto prostranství pro své účely. A samozřejmě se nacházíme na Černé louce, kde máme hotovou studii a chtěli bychom postupně tu Černou louku rozvíjet."

V rozpočtu města bylo vyčleněno prvních 70 milionů korun a v létě tak začnou práce na rekonstrukci pavilonu.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "My už jsme to měli vysoutěžené, čekali jsme pouze na to rozpočtové krytí, právě na ten přebytek, takže tuto stavbu zahájíme. Věřím, že to je zase zajímavý střípek k tomu oživení celé té Černé louky, která si to bezesporu zaslouží. Ta stavba by měla běžet zhruba dva roky, takže de facto v roce 2028 by Géčko mělo být hotové."

Tomáš Bindr, architekt: "Nevěděli jsme, že vevnitř je tento nádherný obloukový prostor, protože má z venkovní strany antiku. A to byla jedna z těch věcí, že tu antiku dáme pryč a my toho motýlka přiznáme vlastně i z venkovní strany a dali jsme tomu jiný vzhled, než jsme tím jako zpátky navrátili ten bruselský styl. Ale šli jsme tou záležitostí z toho udělat v podstatě sochu i z toho venkovního prostoru."

Národní divadlo moravskoslezské tím získá unikátní scénu, která bude mít široké využití.

Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského: "To bude variabilní hlediště. To znamená, my můžeme postavit jak takzvané kukátko s jedním směrem. Může to být aréna, můžeme se dívat ze dvou stran. Můžeme postavit něco jako Alžbětu čínské divadlo. To znamená, je to prostor nejen pro Národní divadlo moravskoslezské, ale Ostravě jako městu takovýto performativní prostor chybí. 

David Bazika, scénograf Národního divadla moravskoslezského: "Bude strašně zajímavé, až se to začne stavět a opravdu se vybourají všechny ty příčky a zůstane ta krásná konstrukce stát. A my postupně začneme tam, kam se má otevřít, tak tam se bude otevírat sklem. Na jednu stranu, na druhou stranu a na třetí stranu se otevře pro zázemí divadla, kde budou najíždět vlastně kulisy a auta a tyhle věci. Na čtvrtou stranu zase budou chodit herci."

Prostory jsou koncipovány tak, aby mohly mít i další kulturní nebo společenské využití. Celkově by měla přestavba stát asi 410 milionů korun a hotovo by mělo být do dvou let.

---

Parkovací dům bude mít na střeše školní hřiště

V Ostravě-Porubě bude vybudován unikátní parkovací dům. Zatímco auta zmizí pod zemí, na střeše budou sportovat školáci. Město se totiž domluvilo s Moravskoslezským krajem, který měl v úmyslu rekonstruovat hřiště u Gymnázia Pavla Tigrida.

Počasí přeje stavbám a tak na počátku dubna začne jeden z důležitých projektů pro obyvatele Poruby - parkovací dům na Budovatelské ulici, který bude zároveň sloužit jako školní hřiště. V této lokalitě je dlouhodobě velký nedostatek parkovacích míst.

Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "Městský obvod Poruba začal před několika lety připravovat projekt, který využívá terénní vlny, která je na prvním stavebním obvodě. A my víme, že v Porubě je nejhorší parkování, nebo nejhorší situace s parkováním na prvním stavebním obvodě a tam se nabízelo na pozemku, nebo respektive pod pozemkem, který patří kraji, vybudovat podzemní parkovací stání."

Stavba nabídne motoristům celkem 115 parkovacích míst pro automobily, dále pak deset stání pro motocykly a stejný počet boxů k uschování jízdních kol, což je novinka a jistě ji ocení milovníci cyklistiky.

Dalibor Staněk, projektový manažer: "Normálně se vykope díra a udělají se základy na pilotech. Udělá se železobetonová konstrukce se střechou nebo se speciální střechou a na té speciální střeše se provede konstrukce toho hřiště."

Myšlenka na stavbu parkovacího domu na tomto místě vznikla už v roce 2017 a využívá terénní vlnu. Projekt dostal prioritu poté, co se k němu připojil i kraj se svým hřištěm.

Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Tento parkovací dům byl upřednostněn z toho důvodu, že je na pozemku Gymnázia Pavla Tigrida v Porubě. Kraj měl připraven projekt na rekonstrukci hřiště, které slouží gymnáziu. A vlastně analýza nám ukázala, že je možné využít tento pozemek k tomu, aby se zde dalo odparkovat určitý počet automobilů. Pokud by si Moravskoslezský kraj toho hřiště udělal bez té naší stavební úpravy, bez toho parkovacího domu, tak se tam dalších 10 let nedostaneme."

Náklady na výstavbu parkovacího domu přesahují 113 milionů korun. Moravskoslezský kraj poskytne částku v maximální výši 20 milionů korun.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Víme, že parkovací kapacity jsou dnes značně poddimenzované, že těch aut je opravdu hodně. Snažíme se řešit několik věcí, jak situaci pomoci. Ať už jsou to rezidentní parkovací zóny, je to třeba i výstavba nových parkovišť a potom zejména parkovacích domů. My aktuálně zahajujeme stavbu parkovacího domu v Ostravě-Porubě na Budovatelské ulici. My jsme nedaleko té Budovatelské postavili další dva parkovací domy, které jsou součástí Kulturního domu Poklad. Co se týče Poruby, tak jsme vlastně podpořili finanční částkou i investiční akci Fakultní nemocnice Ostrava, kde vznikl parkovací dům ve fakultní nemocnici, kde víme, že ta situace je obzvlášť tristní. Aktuálně stavíme parkovací dům u krajského úřadu, máme dokončený dům u městské nemocnice."

---

Diamo se zaměří na vybudování vzdušných stěn

Haldu v Heřmanicích zřejmě čeká stejný osud jako haldu Ema. Diamo ustupuje od stavby sarkofágu a zaměří se na oddělení hořící části odvalu od skládky chemických látek z koksovny. Halda se tedy zřejmě nechá vyhořet, což bude levnější a z hlediska ovzduší i přívětivější pro lidí v okolí.

Projekt betonového sarkofágu, který měl zkrotit Hořící Heřmanice, odvál. Končí. Odborníci usoudili, že takto zásadní sanace není nutná a že postačí zabránit ohni, aby se dostal ke skládce nebezpečných chemických látek, která je zhruba sto metrů od termicky aktivní části. Ta se nechá vyhořet.

Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: "Zvolené řešení je dostavba oddělovací stěn. Je to řešení výrazně levnější než dříve zamýšlený sarkofág a řešení, které vychází z kontinuálního monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy."

Skládka by podle odhadů měla hořet asi deset let a stejnou dobu by zřejmě trvalo i budování sarkofágu.

Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Kvůli kontinuálnímu monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy v roce 2024 a 2025, který jasně ukázal, že vliv na okolí Heřmanic Haldy je minimální, došlo k přehodnocení sanačního plánu."

Rozhodnutí přivítalo i vedení Ostravy, které chystaná opatření kritizovalo už delší dobu. Stavba sarkofágu by velmi zatěžovala obyvatele v okolí po několik let. Vyhoření haldy prý bude méně zatěžující.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tvorba sarkofágu by znamenala takovou velkou manipulaci hmot, že s velkou pravděpodobností by měla negativní dopad ta samotná stavba na své okolí. Já jsem rád, že jsme se domluvili na ministerstvu, že tato stavba už nebude prioritou Diama."

Chemická skládka z koksovny, která je hlavním nebezpečím haldy, je tvořena dehtem, který by v případě zapálení mohl způsobit ekologickou katastrofu. Otrávil by spodní vodu i ovzduší. 

---