Haldu v Heřmanicích zřejmě čeká stejný osud jako haldu Ema. Diamo ustupuje od stavby sarkofágu a zaměří se na oddělení hořící části odvalu od skládky chemických látek z koksovny. Halda se tedy zřejmě nechá vyhořet, což bude levnější a z hlediska ovzduší i přívětivější pro lidí v okolí.
Projekt betonového sarkofágu, který měl zkrotit Hořící Heřmanice, odvál. Končí. Odborníci usoudili, že takto zásadní sanace není nutná a že postačí zabránit ohni, aby se dostal ke skládce nebezpečných chemických látek, která je zhruba sto metrů od termicky aktivní části. Ta se nechá vyhořet.
Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: "Zvolené řešení je dostavba oddělovací stěn. Je to řešení výrazně levnější než dříve zamýšlený sarkofág a řešení, které vychází z kontinuálního monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy."
Skládka by podle odhadů měla hořet asi deset let a stejnou dobu by zřejmě trvalo i budování sarkofágu.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Kvůli kontinuálnímu monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy v roce 2024 a 2025, který jasně ukázal, že vliv na okolí Heřmanic Haldy je minimální, došlo k přehodnocení sanačního plánu."
Rozhodnutí přivítalo i vedení Ostravy, které chystaná opatření kritizovalo už delší dobu. Stavba sarkofágu by velmi zatěžovala obyvatele v okolí po několik let. Vyhoření haldy prý bude méně zatěžující.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tvorba sarkofágu by znamenala takovou velkou manipulaci hmot, že s velkou pravděpodobností by měla negativní dopad ta samotná stavba na své okolí. Já jsem rád, že jsme se domluvili na ministerstvu, že tato stavba už nebude prioritou Diama."
Chemická skládka z koksovny, která je hlavním nebezpečím haldy, je tvořena dehtem, který by v případě zapálení mohl způsobit ekologickou katastrofu. Otrávil by spodní vodu i ovzduší.
---
Hospic ve Frýdku-Místku bude velmi brzy šetřit významné finanční prostředky za elektrickou energii. Město totiž pořídilo na střechu tohoto zařízení novou fotovoltaiku, která by měla pokrýt náročný provoz kuchyně a prádelny.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava pomohla před dvěma lety Frýdku-Místku vytipovat městské objekty, pro které by byla fotovoltaika vhodná.
Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Rozhodnutí padlo z jednoho prostého důvodu, a to je ušetřit na nákladech za elektrickou energii, přičemž tu elektrickou energii, kterou fotovoltaické panely vyrobí, bychom měli beze zbytku spotřebovat."
Jaký byl tedy průběh událostí? Jak dlouho jste stavěli?
Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Průběh událostí byl plynulý. Stavba byla dokončena ve druhé polovině minulého roku. Počátek stavby byl někdy v první polovině roku a bylo to všechno bez nějakých větších zádrhelů nebo problémů."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musíme prostě hledat náhradní zdroje, musíme dosáhnout úspor a nějakého optimálního řešení v ekonomice těchto objektů. Takže po vytipování těchto objektů jsme přistoupili k realizaci dvou a následně připravujeme další, protože chceme zjistit, jak se to chová. Musíme samozřejmě spolupracovat s ČEZem a dosáhnout nějaké optimální formy spolupráce. Není to úplně jednoduché. Ty podmínky se trošku mění a ti, kteří to jdou touto cestou, mohou potvrdit, že to není automatické, že si prostě dám fotovoltaiku a mám vyhráno. Je tam další proces. Je to otázka, jestli ten objekt to potřebuje sám, nebo s tou přebytečnou energií nějakým způsobem obchoduje."
V zařízení, jakým je hospic, se nejvíce elektrické energie spotřebuje v kuchyni a v prádelně. Fotovoltaika pokryje významnou, nikoli však veškerou spotřebu hospice.
Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Veškerou naši spotřebu to asi nepokryje, protože výkon těch fotovoltaických panelů je jen necelých 80 kW. V peaku samozřejmě znamená nejvyšší výkon za ideálních podmínek, kdy svítí slunce a podobně. Takže ne každý den je slunečný. Ale v případě, že by se tak stalo a bylo krásně bez mračen a slunečno, tak i tak podle naší dosavadní spotřeby bychom měli tento výkon spotřebovat."
Frýdek-Místek využil při pořízení nové fotovoltaiky i dotace.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zčásti jsou tam dotace. Celková investice byla tři a půl milionu korun. Je tam 172 panelů na střeše a vyhodnotíme to až za nějaké období. Teď je Ten předpoklad. Samozřejmě, ale nemusí být pravdivý. Plán a realita jsou dvě různé věci a slibujeme si od toho úsporu. U tohoto typu investice předpokládáme, že veškerou vyrobenou energii spotřebuje hospic pro své provozy, zejména kuchyň a prádelnu. Takže si slibujeme, že ta úspora bude výrazná a výsledky budeme vědět. S panem ředitelem jsme se dohodli, že nám průběžně bude dávat výsledky, ale nejdříve to předpokládám za půl roku, možná za 8 měsíců."
Když to dopadne dobře, plánujete pokračovat na dalších městských budovách?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme zrealizovali další objekt a to je základní škola. Tam je to trošku složitější. O fotovoltaiku se nám starají Technické služby a o celý ten provoz a hospodaření. A samozřejmě chceme pokračovat dál. Máme vytipovány další objekty a postupně bychom to rádi, kdyby v ideálním světě jsme to nainstalovali na všechny naše objekty."
---
Od 1. dubna začne magistrát v Havířově s blokovým čištěním komunikací i parkovišť. Přesto, že s předstihem město instaluje dopravní značení, mnozí řidiči to nerespektují a pak platí pokuty.
Zimní období skončilo a nastává čas na úklid. Na cestách i chodnících zůstaly zbytky inertního posypu a další nečistoty. Práce už začaly.
Petr Sobek, odbor komunálních služeb MmH: „Od 1. dubna začne klasické blokové čištění, a to jak chodníků, komunikací, tak parkovišť. Chceme upozornit řidiče, aby respektovali dopravní značení a odstranili svá vozidla v době blokového čištění, aby nebránili činnosti technických služeb a nemusela být odtažena. Bohužel pak není jiná možnost než vozidlo přemístit, a to za finanční náhradu."
anketa: „No tak určitě. Je to dobré, když je to čisté. Někteří, když nepřeparkují, tak jim to odtáhnou a dostanou pokutu. Když je to tam napsané, tak to mají respektovat. Není to tam jen jeden den.“
anketa: „Už jsem dostal dvakrát pokutu, takže se mi to moc nedaří, ale budu se snažit. Já to většinou vidím, ale pak na to zapomenu a pak vidím jen tu pokutu nebo jsem jediné auto na parkovišti. Pak musím jít na městskou policii. Je to taková moje každoroční tradice. Rád přidám městu peníze.“
Každým rokem během čištění komunikací probíhá také kontrola a oprava vodorovného dopravního značení.
---
Krajská kampaň Řemeslo má respekt se snaží přitáhnou žáky k řemeslným oborům. K tomu patří i workshopy, které kraj organizuje pro žáky osmých a devátých ročníků základních škol.
Moravskoslezský kraj se rozhodl úspěšnou kampaň Řemeslo má respekt ještě rozšířit o praktické workshopy přímo ve vybraných základních školách.
Veronika Pufflerová, výchovný poradce ZŠ Provaznické, Ostrava - Jih: "Většina těch dětí, pravda, volí maturitní obory, ale najdou se u nás i děti, které preferují řemeslo. Jsou to především obory dopravního typu a různé elektrotechnické. Takže spousta elektrikářů a automechaniků se nám tady rýsuje. Je to skvělé. My jsme rádi, protože například na naší škole nemáme žádné dílny, takže je skvělé, že vidí i práci tady. Pánové si přinesli pěkné dřevo a podobně, takže je to nějaká práce s nějakým průmyslem, který je těm dětem vzdálenější. A určitě je to super, protože jak říkám, ty děti většinou vybírají maturitní obory, přestože je to řemeslo krásná věc."
Na Základní škole Provaznické v Ostravě byl workshop zaměřen na truhlářství.
Michal Baláž, mentor kampaně: "Přijel jsem z malé vesničky od Bruntálu a hlavní cíl je to, aby si nastavili správný mindset, jak dělat řemeslo."
Proč by měly dělat řemeslo?
Michal Baláž, mentor kampaně: "Protože AI nás rozhodně nenahradí. A řemeslo je obrovská radost a má kouzlo."
Jakým způsobem jim to tady sdělujete?
Michal Baláž, mentor kampaně: "Máme frontální přednášku. Dvě hodiny, kde jim ukazuju celý ten příběh, a potom jdeme na praktickou část, kde stavíme maketu sedlové střechy a tam si to spolu všichni vyzkouší. Kladiva, kvalitní vrtačky, utahovák, aby věděli, jaké to je, ten pocit. Adeptů je málo. Mohlo by jich být víc. A proto tady jezdím za těmi dětmi, abych jim ukázal tu osvětu, že řemeslo má opravdu obrovský potenciál. Ti mlaďoši to neví, oni to jenom neví, a stačí jim to jenom ukázat a říct si: 'Aha, takhle by to mohlo být, takhle bych to mohl mít.' Tak jim se snažím udělat tu směrovku a pak už je to na nich."
Praktický workshop byl pro žáky atraktivním zpestřením výuky.
anketa: žáci ZŠ Provaznické: "Velice mě to baví. Naučil jsem se spoustu věcí, protože taky chci být zřejmě řemeslník, a dozvěděl jsem se spoustu věcí, jako třeba že hlavně peníze jsou tam velké. Co k tomu potřebuješ, dobře mě to motivuje."
anketa: žáci ZŠ Provaznické: "Bylo to dobré. Naučil jsem se něco nového a bylo to zajímavé. Podíval jsem se na to z jiné strany a celkem zajímavé, protože já se taky dívám na práce se dřevem, takže je to celkem zajímavé."
Jak jsi na tom s výběrem střední školy?
anketa: žáci ZŠ Provaznické: "Už jsem asi rozhodnutý. Jelikož na gymnázium asi nepůjdu, chci na práci se dřevem. Něco jako vytváření a dívám se na obor CNC technik."
Kraj považuje kampaň Řemeslo má respekt za úspěšnou.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Workshopy na základních školách jsou jednou z cest, jak přiblížit řemesla. Samozřejmě my primárně podporujeme akce, které jsou většího rázu pro více škol, ale na základních školách je to takové konkrétní přiblížení problematiky určité skupině žáků."
Máte už zpětná čísla, jestli se opravdu plní ty řemeslné obory?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Plní se. Je to tak, že se zvyšuje počet žáků, kteří studují na řemeslných oborech a celkově na průmyslových školách oproti předchozím. Dochází k tomu, že se snižuje počet žáků, kteří studují nebo kteří se hlásí na čtyřletá gymnázia, právě oproti středním odborným školám a učilištím."
---
Studénecká radnice vyhodnotila fungování systému door to door, který ve městě zavedla loni v květnu. Čísla ukazují, že lidé více třídí a produkce směsného komunálního odpadu klesá.
Systém změny svozu odpadů, který Studénka uvedla do provozu od 1. května loňského roku, ukázal v prvních statistikách pozitivní výsledky.
Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Zavedli jsme systém door to door. Tato změna nám přinesla snížení necelých 400 tun směsného komunálního odpadu, kdy občané začali více třídit a snížili jsme nějakých 41 kilo odpadů na občana, kdy byla větší vytříděnost.”
Největší podíl na zvýšené vytříděnosti má, jak je vidět i z grafu, bioodpad.
Město tak v loňském roce splnilo legislativu v oblasti množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu na občana.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tam byl pro rok 2025 limit 160 kilogramů na jednoho občana, my jsme dosáhli 152. To znamená, už jsme dodrželi tenhle ten limit.
I tak loni za odpadové hospodářství vydalo město necelých 17 milionů korun. Lidé přispěli bezmála 10 miliony.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tohle jsou náklady za rok 2025, ale od ledna do dubna jsme jeli ještě ve starých kolejích, to znamená, produkovali jsme pořád bioodpad, který jsme ukládali do SKOčka, to znamená, tady vidím ještě pořád potenciál té úspory a snižování toho množství a tím pádem i nákladů.”
Další úspory se snaží najít v efektivnějším provozu sběrného dvora, ve zlepšení likvidace dřevěného a dalšího objemného odpadu. Poplatek za odpady zůstává letos pro obyvatele města stejný jako loni, 960 korun.
---
Studenti a mladí podnikatelé z Moravskoslezského kraje představili své projekty na letošní Green Light Show. Akce na půdě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava je vyvrcholením několikaměsíčního akceleračního programu.
Devět projektů, tři minuty na prezentaci a ostré otázky odborné poroty. Tak vypadá Green Light Show, která každoročně dává šanci studentským startupům prorazit na trhu.
Barbara Štverková, manažerka akcelerátoru Green Light: “Budou prezentovat své podnikatelské záměry, projekty, kam se posunuli od začátku toho projektu, kdy přišli do akcelerace a kde jsou teď. Celou tu svou prezentaci mají na 3 minuty, pak je 7 minut tzv. grillování odbornou porotou, což je skvělé, protože dostávají perfektní zpětnou vazbu.”
Do letošního, už třináctého ročníku, se přihlásily desítky týmů. Do finále se probojovaly ty s největším potenciálem uspět.
Akce má podle organizátorů dlouhodobý dopad. Většina účastníků v podnikání pokračuje i po skončení programu.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Pro Moravskoslezský kraj je to samozřejmě prestižní záležitost, protože zakládá úrodnou půdu pro nové mladé podnikatele, kteří vycházejí právě ze studentů, případně absolventů.”
Podpora podnikavosti je zároveň jednou z priorit univerzity.
Igor Ivan, rektor VŠB-TU Ostrava: “Prakticky od začátku, kdy student nastoupí k nám do studia, tak se v této oblasti může rozvíjet v rámci předmětu Startup podnikání, nebo ve finále v rámci našeho akcelerátoru Green Light, který vrcholí právě dnes svým Startup show.”
Mezi projekty nechyběly například koncept pobytového domku se včelami nebo aplikace, která firmám pomáhá s požární ochranou.
Filip Bálint, startup JesHoney: “Chci zrealizovat takový unikátní domek, kde lidé spí na aktivních včelstvech, kdy včely jakožto superorganismus přináší víc než jen med a působí na lidský organismus.”
Adam Klimek, startup FireBuddy: “Firebuddy je aplikace, která firmám pomáhá nejen před tím, aby neměli pokuty, ale aby byly chráněny před požáry.”
Vítězem se stal projekt FireBuddy. Získal 100 tisíc korun a šanci posunout svůj nápad na trh.
---
Haldu v Heřmanicích zřejmě čeká stejný osud jako haldu Ema. Diamo ustupuje od stavby sarkofágu a zaměří se na oddělení hořící části odvalu od skládky chemických látek z koksovny. Halda se tedy zřejmě nechá vyhořet, což bude levnější a z hlediska ovzduší i přívětivější pro lidí v okolí.
Projekt betonového sarkofágu, který měl zkrotit Hořící Heřmanice, odvál. Končí. Odborníci usoudili, že takto zásadní sanace není nutná a že postačí zabránit ohni, aby se dostal ke skládce nebezpečných chemických látek, která je zhruba sto metrů od termicky aktivní části. Ta se nechá vyhořet.
Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: "Zvolené řešení je dostavba oddělovací stěn. Je to řešení výrazně levnější než dříve zamýšlený sarkofág a řešení, které vychází z kontinuálního monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy."
Skládka by podle odhadů měla hořet asi deset let a stejnou dobu by zřejmě trvalo i budování sarkofágu.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Kvůli kontinuálnímu monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy v roce 2024 a 2025, který jasně ukázal, že vliv na okolí Heřmanic Haldy je minimální, došlo k přehodnocení sanačního plánu."
Rozhodnutí přivítalo i vedení Ostravy, které chystaná opatření kritizovalo už delší dobu. Stavba sarkofágu by velmi zatěžovala obyvatele v okolí po několik let. Vyhoření haldy prý bude méně zatěžující.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tvorba sarkofágu by znamenala takovou velkou manipulaci hmot, že s velkou pravděpodobností by měla negativní dopad ta samotná stavba na své okolí. Já jsem rád, že jsme se domluvili na ministerstvu, že tato stavba už nebude prioritou Diama."
Chemická skládka z koksovny, která je hlavním nebezpečím haldy, je tvořena dehtem, který by v případě zapálení mohl způsobit ekologickou katastrofu. Otrávil by spodní vodu i ovzduší.
---
Hospic ve Frýdku-Místku bude velmi brzy šetřit významné finanční prostředky za elektrickou energii. Město totiž pořídilo na střechu tohoto zařízení novou fotovoltaiku, která by měla pokrýt náročný provoz kuchyně a prádelny.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava pomohla před dvěma lety Frýdku-Místku vytipovat městské objekty, pro které by byla fotovoltaika vhodná.
Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Rozhodnutí padlo z jednoho prostého důvodu, a to je ušetřit na nákladech za elektrickou energii, přičemž tu elektrickou energii, kterou fotovoltaické panely vyrobí, bychom měli beze zbytku spotřebovat."
Jaký byl tedy průběh událostí? Jak dlouho jste stavěli?
Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Průběh událostí byl plynulý. Stavba byla dokončena ve druhé polovině minulého roku. Počátek stavby byl někdy v první polovině roku a bylo to všechno bez nějakých větších zádrhelů nebo problémů."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musíme prostě hledat náhradní zdroje, musíme dosáhnout úspor a nějakého optimálního řešení v ekonomice těchto objektů. Takže po vytipování těchto objektů jsme přistoupili k realizaci dvou a následně připravujeme další, protože chceme zjistit, jak se to chová. Musíme samozřejmě spolupracovat s ČEZem a dosáhnout nějaké optimální formy spolupráce. Není to úplně jednoduché. Ty podmínky se trošku mění a ti, kteří to jdou touto cestou, mohou potvrdit, že to není automatické, že si prostě dám fotovoltaiku a mám vyhráno. Je tam další proces. Je to otázka, jestli ten objekt to potřebuje sám, nebo s tou přebytečnou energií nějakým způsobem obchoduje."
V zařízení, jakým je hospic, se nejvíce elektrické energie spotřebuje v kuchyni a v prádelně. Fotovoltaika pokryje významnou, nikoli však veškerou spotřebu hospice.
Jan Jursa, ředitel, Hospic Frýdek-Místek: "Veškerou naši spotřebu to asi nepokryje, protože výkon těch fotovoltaických panelů je jen necelých 80 kW. V peaku samozřejmě znamená nejvyšší výkon za ideálních podmínek, kdy svítí slunce a podobně. Takže ne každý den je slunečný. Ale v případě, že by se tak stalo a bylo krásně bez mračen a slunečno, tak i tak podle naší dosavadní spotřeby bychom měli tento výkon spotřebovat."
Frýdek-Místek využil při pořízení nové fotovoltaiky i dotace.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zčásti jsou tam dotace. Celková investice byla tři a půl milionu korun. Je tam 172 panelů na střeše a vyhodnotíme to až za nějaké období. Teď je Ten předpoklad. Samozřejmě, ale nemusí být pravdivý. Plán a realita jsou dvě různé věci a slibujeme si od toho úsporu. U tohoto typu investice předpokládáme, že veškerou vyrobenou energii spotřebuje hospic pro své provozy, zejména kuchyň a prádelnu. Takže si slibujeme, že ta úspora bude výrazná a výsledky budeme vědět. S panem ředitelem jsme se dohodli, že nám průběžně bude dávat výsledky, ale nejdříve to předpokládám za půl roku, možná za 8 měsíců."
Když to dopadne dobře, plánujete pokračovat na dalších městských budovách?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My jsme zrealizovali další objekt a to je základní škola. Tam je to trošku složitější. O fotovoltaiku se nám starají Technické služby a o celý ten provoz a hospodaření. A samozřejmě chceme pokračovat dál. Máme vytipovány další objekty a postupně bychom to rádi, kdyby v ideálním světě jsme to nainstalovali na všechny naše objekty."
---
Od 1. dubna začne magistrát v Havířově s blokovým čištěním komunikací i parkovišť. Přesto, že s předstihem město instaluje dopravní značení, mnozí řidiči to nerespektují a pak platí pokuty.
Zimní období skončilo a nastává čas na úklid. Na cestách i chodnících zůstaly zbytky inertního posypu a další nečistoty. Práce už začaly.
Petr Sobek, odbor komunálních služeb MmH: „Od 1. dubna začne klasické blokové čištění, a to jak chodníků, komunikací, tak parkovišť. Chceme upozornit řidiče, aby respektovali dopravní značení a odstranili svá vozidla v době blokového čištění, aby nebránili činnosti technických služeb a nemusela být odtažena. Bohužel pak není jiná možnost než vozidlo přemístit, a to za finanční náhradu."
anketa: „No tak určitě. Je to dobré, když je to čisté. Někteří, když nepřeparkují, tak jim to odtáhnou a dostanou pokutu. Když je to tam napsané, tak to mají respektovat. Není to tam jen jeden den.“
anketa: „Už jsem dostal dvakrát pokutu, takže se mi to moc nedaří, ale budu se snažit. Já to většinou vidím, ale pak na to zapomenu a pak vidím jen tu pokutu nebo jsem jediné auto na parkovišti. Pak musím jít na městskou policii. Je to taková moje každoroční tradice. Rád přidám městu peníze.“
Každým rokem během čištění komunikací probíhá také kontrola a oprava vodorovného dopravního značení.
---
Krajská kampaň Řemeslo má respekt se snaží přitáhnou žáky k řemeslným oborům. K tomu patří i workshopy, které kraj organizuje pro žáky osmých a devátých ročníků základních škol.
Moravskoslezský kraj se rozhodl úspěšnou kampaň Řemeslo má respekt ještě rozšířit o praktické workshopy přímo ve vybraných základních školách.
Veronika Pufflerová, výchovný poradce ZŠ Provaznické, Ostrava - Jih: "Většina těch dětí, pravda, volí maturitní obory, ale najdou se u nás i děti, které preferují řemeslo. Jsou to především obory dopravního typu a různé elektrotechnické. Takže spousta elektrikářů a automechaniků se nám tady rýsuje. Je to skvělé. My jsme rádi, protože například na naší škole nemáme žádné dílny, takže je skvělé, že vidí i práci tady. Pánové si přinesli pěkné dřevo a podobně, takže je to nějaká práce s nějakým průmyslem, který je těm dětem vzdálenější. A určitě je to super, protože jak říkám, ty děti většinou vybírají maturitní obory, přestože je to řemeslo krásná věc."
Na Základní škole Provaznické v Ostravě byl workshop zaměřen na truhlářství.
Michal Baláž, mentor kampaně: "Přijel jsem z malé vesničky od Bruntálu a hlavní cíl je to, aby si nastavili správný mindset, jak dělat řemeslo."
Proč by měly dělat řemeslo?
Michal Baláž, mentor kampaně: "Protože AI nás rozhodně nenahradí. A řemeslo je obrovská radost a má kouzlo."
Jakým způsobem jim to tady sdělujete?
Michal Baláž, mentor kampaně: "Máme frontální přednášku. Dvě hodiny, kde jim ukazuju celý ten příběh, a potom jdeme na praktickou část, kde stavíme maketu sedlové střechy a tam si to spolu všichni vyzkouší. Kladiva, kvalitní vrtačky, utahovák, aby věděli, jaké to je, ten pocit. Adeptů je málo. Mohlo by jich být víc. A proto tady jezdím za těmi dětmi, abych jim ukázal tu osvětu, že řemeslo má opravdu obrovský potenciál. Ti mlaďoši to neví, oni to jenom neví, a stačí jim to jenom ukázat a říct si: 'Aha, takhle by to mohlo být, takhle bych to mohl mít.' Tak jim se snažím udělat tu směrovku a pak už je to na nich."
Praktický workshop byl pro žáky atraktivním zpestřením výuky.
anketa: žáci ZŠ Provaznické: "Velice mě to baví. Naučil jsem se spoustu věcí, protože taky chci být zřejmě řemeslník, a dozvěděl jsem se spoustu věcí, jako třeba že hlavně peníze jsou tam velké. Co k tomu potřebuješ, dobře mě to motivuje."
anketa: žáci ZŠ Provaznické: "Bylo to dobré. Naučil jsem se něco nového a bylo to zajímavé. Podíval jsem se na to z jiné strany a celkem zajímavé, protože já se taky dívám na práce se dřevem, takže je to celkem zajímavé."
Jak jsi na tom s výběrem střední školy?
anketa: žáci ZŠ Provaznické: "Už jsem asi rozhodnutý. Jelikož na gymnázium asi nepůjdu, chci na práci se dřevem. Něco jako vytváření a dívám se na obor CNC technik."
Kraj považuje kampaň Řemeslo má respekt za úspěšnou.
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Workshopy na základních školách jsou jednou z cest, jak přiblížit řemesla. Samozřejmě my primárně podporujeme akce, které jsou většího rázu pro více škol, ale na základních školách je to takové konkrétní přiblížení problematiky určité skupině žáků."
Máte už zpětná čísla, jestli se opravdu plní ty řemeslné obory?
Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "Plní se. Je to tak, že se zvyšuje počet žáků, kteří studují na řemeslných oborech a celkově na průmyslových školách oproti předchozím. Dochází k tomu, že se snižuje počet žáků, kteří studují nebo kteří se hlásí na čtyřletá gymnázia, právě oproti středním odborným školám a učilištím."
---
Studénecká radnice vyhodnotila fungování systému door to door, který ve městě zavedla loni v květnu. Čísla ukazují, že lidé více třídí a produkce směsného komunálního odpadu klesá.
Systém změny svozu odpadů, který Studénka uvedla do provozu od 1. května loňského roku, ukázal v prvních statistikách pozitivní výsledky.
Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Zavedli jsme systém door to door. Tato změna nám přinesla snížení necelých 400 tun směsného komunálního odpadu, kdy občané začali více třídit a snížili jsme nějakých 41 kilo odpadů na občana, kdy byla větší vytříděnost.”
Největší podíl na zvýšené vytříděnosti má, jak je vidět i z grafu, bioodpad.
Město tak v loňském roce splnilo legislativu v oblasti množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu na občana.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tam byl pro rok 2025 limit 160 kilogramů na jednoho občana, my jsme dosáhli 152. To znamená, už jsme dodrželi tenhle ten limit.
I tak loni za odpadové hospodářství vydalo město necelých 17 milionů korun. Lidé přispěli bezmála 10 miliony.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tohle jsou náklady za rok 2025, ale od ledna do dubna jsme jeli ještě ve starých kolejích, to znamená, produkovali jsme pořád bioodpad, který jsme ukládali do SKOčka, to znamená, tady vidím ještě pořád potenciál té úspory a snižování toho množství a tím pádem i nákladů.”
Další úspory se snaží najít v efektivnějším provozu sběrného dvora, ve zlepšení likvidace dřevěného a dalšího objemného odpadu. Poplatek za odpady zůstává letos pro obyvatele města stejný jako loni, 960 korun.
---
Studenti a mladí podnikatelé z Moravskoslezského kraje představili své projekty na letošní Green Light Show. Akce na půdě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava je vyvrcholením několikaměsíčního akceleračního programu.
Devět projektů, tři minuty na prezentaci a ostré otázky odborné poroty. Tak vypadá Green Light Show, která každoročně dává šanci studentským startupům prorazit na trhu.
Barbara Štverková, manažerka akcelerátoru Green Light: “Budou prezentovat své podnikatelské záměry, projekty, kam se posunuli od začátku toho projektu, kdy přišli do akcelerace a kde jsou teď. Celou tu svou prezentaci mají na 3 minuty, pak je 7 minut tzv. grillování odbornou porotou, což je skvělé, protože dostávají perfektní zpětnou vazbu.”
Do letošního, už třináctého ročníku, se přihlásily desítky týmů. Do finále se probojovaly ty s největším potenciálem uspět.
Akce má podle organizátorů dlouhodobý dopad. Většina účastníků v podnikání pokračuje i po skončení programu.
Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Pro Moravskoslezský kraj je to samozřejmě prestižní záležitost, protože zakládá úrodnou půdu pro nové mladé podnikatele, kteří vycházejí právě ze studentů, případně absolventů.”
Podpora podnikavosti je zároveň jednou z priorit univerzity.
Igor Ivan, rektor VŠB-TU Ostrava: “Prakticky od začátku, kdy student nastoupí k nám do studia, tak se v této oblasti může rozvíjet v rámci předmětu Startup podnikání, nebo ve finále v rámci našeho akcelerátoru Green Light, který vrcholí právě dnes svým Startup show.”
Mezi projekty nechyběly například koncept pobytového domku se včelami nebo aplikace, která firmám pomáhá s požární ochranou.
Filip Bálint, startup JesHoney: “Chci zrealizovat takový unikátní domek, kde lidé spí na aktivních včelstvech, kdy včely jakožto superorganismus přináší víc než jen med a působí na lidský organismus.”
Adam Klimek, startup FireBuddy: “Firebuddy je aplikace, která firmám pomáhá nejen před tím, aby neměli pokuty, ale aby byly chráněny před požáry.”
Vítězem se stal projekt FireBuddy. Získal 100 tisíc korun a šanci posunout svůj nápad na trh.
---
