Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se podíleli na objevu nového druhu plže v Nové Kaledonie. Byl pojmenován po ostravské účastníci expedice Pařížského přírodovědného muzea doktorce Anně Šobáňové. Vítejte ve studiu!

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek velká gratulace asi se sluší.

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Snad ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ono se to asi tak nestává často, že se něco najde nebo něco najdete, objevíte nový druh a ještě je pojmenován po Vás. Já Vás na začátek poprosím, když se jmenuje po Vás ten plž, k podrobnostem se dostaneme během rozhovoru, jak se tedy jmenuje?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Ten nový druh plže se jmenuje Atagema sobanovae a je to polatinizovaný název mého příjmení, ten druhový název to sobanovae. Tohle se používá často při pojmenovávání nových živočichů, kdy se jména nějakých autorů právě polatinizují a používá se tedy toto upravené.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Český název dostane někdy nebo bude pořád mít jen latinský?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Český název by teoreticky v budoucnu mohl dostat, protože v Národním muzeu v Praze je tam právě sekce, která se zabývá tvorbou českých názvů živočichů a pravidelně vydává katalogy právě těch českých názvů. Takže možná, že někdy v budoucnu i tento plž dostane český název, ale myslím, že na to si ještě, když tak počkáme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se ty české názvy vytvoří? To někdo navrhuje, nebo jak to funguje? Můžete nám vysvětlit?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Přiznám se, že nejsem přímo členem té komise, kde to tvoří, takže spíše si jenom tak troufnu odhadnout, že asi opravdu se třeba podívají buď na ty originální vědecké názvy a jenom se je snaží nějak přetvořit třeba do českých ekvivalentů nebo variant. Anebo třeba vymyslí originální název podle třeba nějaké vlastnosti toho nového druhu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k té expedici Pařížské přírodovědné muzeum řadu let pořádá různé expedice po celém světě. Jak se stane, že Vy se stanete součástí takové expedice, které pořádá Pařížské muzeum?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Popravdě řečeno za to může pan profesor Zdeněk Ďuriš z Ostravské univerzity, který je mořský biolog a už dlouhodobě se zabývá studiem symbiotických, tropických krevet. Už je ve světě poměrně známé jeho jméno a ti vedoucí těch expedic v tom Pařížském muzeu, konkrétně profesor Filip Buše, on sám kontaktuje právě různé ty odborníky na konkrétní skupiny, které potřebují do té expedice a oslovuje je s tím, jestli mají zájem právě se zúčastnit těchto expedic. Zhruba před deseti lety byl právě osloven i Zdeněk Ďuriš a od té doby s nimi právě jezdívá poměrně pravidelně na tyto expedice. Bývá pravidelně zván, ale mimo to, že si tam zvou právě tyto odborníky, tam bývají právě místa i pro řekněme ne úplně odborníky, ale třeba takové ty studenty, doktorandy a podobné, kteří tam mohou třeba pomáhat těm odborníkům. V rámci těch expedic jsem dostala tuhle možnost přes Zdeňka právě se zúčastnit jako ten pomocník a asistent Zdeňka.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: My se bavíme o Nové Kaledonie, bavíme se o roku 2018, byla to Vaše první v uvozovkách mise, nebo první expedice?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Tohoto typu to byla druhá. Já už jsem právě v roce 2016 takhle se Zdeňkem Ďurišem měla možnost vyjet na podobnou expedici zase z Pařížského muzea, a to bylo na Martinik.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Popište mi, jak taková expedice funguje? Jak to funguje ten samotný každý den, protože já si to představuji, možná to, co jsem viděla v nějakém filmu, něco jsem tady našel a seběhnu se všichni, jak to funguje v reále?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Je pravda, že spousta lidí, třeba i v našem okolí si myslí, že když jedeme takhle někam třeba na měsíc na Martinik, na měsíc na Novou Kaledonie, jsou z toho takoví jakože "ty jo, vy si jedete užívat na měsíc někam do tropických moří a tak" a berou to jako že jsme na dovolené apod. Ta realita bývá často úplně opačná. Ten konkrétní průběh nebývá třeba, že se vstává klidně třeba i ve tři ráno, protože ten denní cyklus je tam závislý na přílivem a odlivem. Takže pokud je třeba odliv v pět ráno, vstává se ve tři ráno. Ve čtyři hodiny musíme být po snídani, připraveni v potápěčské výstroji s připraveným tím vybavením, se vším a ve čtyři se odjíždí do terénu. V pět začínáme třeba sběry, tři hodiny jsme ve vodě, potom se vracíme zpátky na tu základnu, kde začíná zpracování vzorků. První se většinou zpracovávají takové ty vzorky, co právě třeba potápěči nasbírají při tom ručním sběru takříkajíc se síťkou jenom apod. Nebo jiné týmy zase třeba jenom při šnorchlování apod. Takže ty vzorky se zpracovávají první a mezitím se vrací zase ještě týmy, co dělaly třeba takové ty masovější sběratelské práce, kdy třeba se vakuovou pumpou vysávaly určíte kvadráty dna. Všechno co vlastně je na tom dně, vysaje se, a to se následně musí přesívat přes různě velká síta s různou hrubostí těch sít. Ty jednotlivé frakce se potom musí právě protřídit, roztřídit, vybrat z toho všechny živočichy, které tam najdeme, všechny ty zájmové skupiny. Ty se nakonec roznesou těm konkrétním odborníkům a ti už to potom dále zpracovávají. Tam většinou během nebývají právě ty ranní ponory, potom bývají ještě odpolední, často bývaly i noční ponory, takže jakmile my se třeba v těch devět vrátíme z toho terénu, začíná nám ta laboratorní práce a dalších třeba patnáct hodin, třeba až do jedenácti do noci, jsme v té laboratoři a jenom zpracováváme tady ty vzorky, co právě během dne přijdou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže žádná dovolená, práce, práce, práce....

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Ano, potom se na čtyři hodiny zase vyspíme a jdeme zase do terénu druhý den. Takže takhle je to třeba čtyři, pět týdnů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V té Nové Kaledonie vy jste zkoumali krevety, to už jste říkala i vy a při té jste našli teda nový druh. Zůstaňme na chviličku u těch krevet. Co na nich zkoumáte?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Já konkrétně jsem se zabývala studiem symbiotických krevet tropických, které žijí uvnitř mořských hub. Když si představíte tu mořskou houbu, ona je protkána takovými drobnými kanálky, přes které proudí do té houby voda a ty živiny apod. V těch kanálcích právě často žijí skrytě drobné mořské krevetky, většinou tak do jednoho centimetru s celkovou velikostí těla. Právě my jsme se zabývali studiem tady těchto drobných krevet, protože vlastně v rámci své dizertační práci jsem se zabývala popisem té jejich diverzity a jakoby zjišťováním příbuzenských vztahů v rámci různých rodů tady těchto krevet, které žijí uvnitř těch mořských hub.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Omlouvám se, jestli to je laický názor, ale co ještě můžete na těch krevetách vyzkoumat? To není nový druh, je to známý druh už určitě dlouho a mnohokrát probádaný. Dá se ještě objevit vůbec něco nového?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Právě že dá. Právě že tyto krevetky tím, že žijí takhle skrytě uvnitř těch mořských hub, ta jejich diverzita je strašně málo prozkoumaná, protože už jenom získat ten materiál, ty krevety není jednoduché. Musíte prostě sbírat mořské houby. Teď v moři je spousta hub, takže trefit se, že vůbec jako vylovíte tu správnou houbu, kterou potom musíte prakticky na drobné kousky rozčlenit, abyste našli uvnitř ty krevetky. A když už tu krevetky najdete, ještě aby byla třeba z té konkrétní čeledi, co vy potřebujete, takže není to jednoduché ten materiál získat. Tím pádem ty krevety bývají často dost málo prozkoumané a pořád je tam co objevovat i v rámci té mé dizertační práce my jsme objevili tolik ještě nových nepopsaných druhů, že to by vydalo na dalších několik dizertací nebo jiných prací.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď k tomu, co jste objevila. Jak se to přihodilo, že jste našla nový druh plže?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Prakticky to bylo neplánovaně a úplně náhodou. My jsme se Zdeňkem každý den vyjížděli do terénu a vždy jsme sbírali mořské houby právě kvůli tomu, abychom v nich hledali ty symbiotické krevety. Přímo, prakticky kousek před stanicí, kde jsme měli tu naší základnu, jsme našli mořské mlže, kteří byli porostlý právě takovými jemnými houbami. Nasbírali jsme několik těch mlžů s těmi nárůstky těch hub. Potom jsme je vzali klasicky do laboratoře, kde jsem zase začala ty houby rozčleňovat a hledat v nich ty krevetky. A přitom jsme narazili, že na povrchu těch hub žijí i ti nahožábří plži, takže ty jsme sbírali, dávali bokem a potom jsme je dali tomu panu profesoru Valdezovi, který se touto skupinou zabýval. Jenom jsem mu je prakticky přinesla, ani jsem v tu dobu netušila, že by to mohlo vůbec být něco nového. My jsme tam každý den měli několik prostě nebo několik... Tam když už sbíráte něco, přitom narazíte i na ty nahožábříky, tak je rovnou vezmete. Takže my jsme si tam pravidelně předávali nálezy a tak co, co kdo během dne našel a tak. Takže já jsem tam šla s tím plžíkem, že jsem našla další tady nějaký vzorek, že mám pro něj. Tehdy jako Anchel vyvalil oči, že si myslí, že by to mohlo být něco nového, že něco takového předtím nikdy neviděl. Já jsem si říkala "jo, jasně". Klasika, že se mu to nevěřila ze začátku ani. Takže jo a nakonec se to potvrdilo, že opravdu je to nové.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte z toho radost?

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Samozřejmě, velkou radost, to se nestává každý den, že by člověk narazil na něco, co před tím ještě nebylo popsáno, že?

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám ještě jednou gratuluji, přeji Vám hodně štěstí a děkuji Vám za rozhovor.

Anna Šobáňová, katedra biologie a ekologie PřF OU: Děkuji, moc děkuji.

Redakčně upraveno / zkráceno.