Euroregion Praděd, obce a MS kraj jednali na Slezské Hartě

Cyklostezky, přístavní mola, turistické cíle a především společné projekty obcí Jeseníků. To vše bylo na pořadu jednání na Slezské Hartě, které připravil Euroregion Praděd. Zúčastnili se ho starostové obcí, představitelé Moravskoslezského kraje i Mikroregionu Slezská Harta.

Hlavním cílem jednání bylo především nastartování velkých projektů cestovního ruchu se zaměřením na ekologii a rodiny s dětmi.

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Dnešní setkání s ER Praděd a starosty z Jesenicka bylo o tom, abychom byli do budoucna připraveni a schopni připravit projekty v rámci cestovního ruchu právě do oblasti Jesenicka. My jsme jednali o projektech, které by měly být, řekněme, většího charakteru, které budou investičního charakteru, které nějakým způsobem budou výjimečné a budou ten náš jesenický region ať na MS straně nebo na olomoucké propagovat. Určitě se chceme podílet hodně na ekologii, ale primárně všechny projekty, které se zde tvoří, budou zaměřené pro rodiny s dětmi.“

Euroregion Praděd jako hlavní organizátor jednání je připraven podpořit projektové záměry členských obcí. Těch je na české straně 67 a na polské 39.

Alena Šmigurová, ředitelka Euroregionu Praděd: „ER Praděd má dlouhodobě zájem spolupracovat se svými členskými obcemi a toto jednání bylo vlastně už druhé v pořadí, kdy se snažíme zjistit potřeby větších obcí formou spolupráce s mikroregiony a rádi bychom definovali společné potřeby a zároveň našli způsoby, jakými je řešit. V rámci ER Praděd a jeho fondu mikroprojektů řada obcí realizuje své projektové záměry. Tato aktivita by měla řešit komplexně potřeby více obcí najednou, to znamená nejen ty individuální ale společné.“

Zástupci obcí a měst Jeseníků na jednání představili své záměry a konzultovali také problémy, které jim komplikují rozvoj cestovního ruchu.

Eva Lašáková (nez.), starostka Ryžoviště: „Co se týká cestovního ruchu a návštěvníků v obci nás opravdu nejvíc trápí sjízdnost do naší obce i přes naši obec, to jsou krajské cesty, které jsou v havarijním stavu. Moc doufáme a strašně si přejeme, aby se to pohlo kupředu. Psali jsme několikrát petici, psali jsme přímo do kanceláře hejtmana, ale byla nám vždycky vrácena odpověď, že nejsou peníze, že se teda připravuje projektová dokumentace. Teďka budeme připravovat cyklostezku, 2. etapu, na Rýmařovsku, která by končila v Ryžovišti, náš kostel je taková dominanta, která je nejvíc navštěvovaná ne jenom turisty z Čech ale i z Německa. Máme krásné turistické odpočívadlo, které je také hojně využíváno, naučná stezka z Ryžoviště do Břidličné.“

Pro účastníky jednání byla připravena prohlídka infocentra Slezská Harta, zázemí pro turisty i plavba elektrolodí Harta s odborným komentářem.

---

Strojní mlýn v Karlovicích už má novou fasádu i interiéry

Historická budova strojního mlýna v Karlovicích na Bruntálsku procházela v posledním roce komplexní rekonstrukcí. Má nový kabát a právě se dokončuje úprava interiérů. To vše se zachováním původní historické podoby mlýna. Sloužit bude k zábavě i vzdělávání.

Na místě strojního mlýna stával původně klasický dřevěný mlýn s kolem. V první polovině minulého století ho majitelé Frankovi přestavěli s využitím moderních technologií.

Ľubica Mezerová, památkářka: „Byl to mlýn na mouku, protože v blízkosti jsou Skrbovice, kde je teda unikátní klima a Dětřichovice, odkud se vozilo obilí, ale nejen obilí, tam se i pohanka a podobné plodiny mlely pro celou dědinu. Když Frankovi koupili i mlýn i kosárnu bývalou, tak to spojili. Náhon sjednotili, protože tam byly vedle sebe dva náhony a v roce 1935 využili nejmodernější technologii a postavili strojní mlýn, a to je ten, který tam dosud stojí. Turbína, která tam byla a poháněla strojní mlýn, poháněla zároveň i výrobu kolejnic a později pilu, která vlastně stála na místě kosárny.“

Společnost Actaea, která devastovanou budovu koupila, zahájila v loňském roce jeho přeměnu v komplexní výukové, vzdělávací a zábavní centrum.

Kateřina Kočí, Actaea, společnost pro přírodu a krajinu: „Kabát by měl být dokončený do konce května si troufám říct. Vnitřní úpravy probíhají současně, je to projekt budování vzdělávacího centra Více ve mlýně Karlovice, které bude sloužit hlavně pro školy, žáky a pro školní skupiny nebo dětské skupiny a tam už jsou dvě patra zcela nachystaná a v tom posledním, tedy prvním nadzemním podlaží ještě probíhají nějaké úpravy.“

Rekonstrukce druhého a třetího patra je již hotová, dokončuje se přízemí s celým zázemím.

Kateřina Kočí, Actaea, společnost pro přírodu a krajinu: „Tady jsme ve druhém nadzemním podlaží, bude tady celoroční učebna, ty celoroční učebny budou v celém objektu, takže v jedničce, ve dvojce. Tady je sezónní učebna. Teď se tady dělá závěsný systém, montují se tady lišty, na které se potom dají háčky, lanky, a na to se potom zavěšují obrazy nebo další exponáty, lterá tady budeme chtít vystavovat.“

Slavnostní uvedení do provozu chystají provozovatelé již na začátek letošního léta. Novou podobu získá i okolí mlýna.

Kateřina Kočí, Actaea, společnost pro přírodu a krajinu: „Tady je bylinková spirála, nebo takové bylinkové terasy, které budou sloužit také pro nějaké výukové programy.“

Celý mlýn bude sloužit k zábavě i vzdělávání.

Kateřina Kočí, Actaea, společnost pro přírodu a krajinu: „Hlavně budeme dělat programy pro děti, to znamená budeme oslovovat školy nejen ve Vrbně, Karlovicích ale v celém MS kraji, a také školy v přírodě, které k nám budou jezdit a budeme jim poskytovat různé výukové programy.“

Mlýn je také součástí naučné stezky Cesta kolem vody a společně se sousední kosárnou tvoří součást Technotrasy MS kraje.

---

Dětské rybářské závody na Tylovském rybníku

Rybaření je oblíbený koníček dospělých i dětí. Na Tylovském rybníku v Lomnici u Rýmařova si první dětské rybářské závody užívaly desítky závodníků. Počasí sice příliš nepřálo, ale na to jsou odolní rybáři už zvyklí.

Nejmenší rybáři se do Lomnice sjeli ze široka daleka. Tylovský rybník je totiž na druhy ryb velmi bohatý.

Jiří Řezníček, hospodář rybníka: „Jsou tady děti z Olomouce, z Ostravy, Uničov…Je tady hodně moc ryb, teď jsme včera nasypali metrák pstruha, krásného půlkilového pstruha, jinak jsou tady jeseteři krásní, hodně štik, hodně kaprů i candáti jsou tady teď.“

Děti lovily od rána až do 14 hodin. Úlovky se bodovaly podle míry i druhu ryby.

Jiří Řezníček, hospodář rybníka: „Bylo to na celkovou míru a bílá ryba, což je okoun nebo takový, tak se bralo 10 bodů za rybku.“

Anketa, účastníci závodů: „Já jsem chytl 41-čku kapra.“

„Já už mám 5 kaprů.“

„Já jsem chytl 6 plotiček.“

„Já jsem ještě nic nechytil ale byly dva záběry.“

„Já taky, já jsem nic nechytil, ale byly záběry.“

„Chytl jsem jednoho kapra, toho mám ve vezírku, je to čtyřicet pětka a není moc vysokej ale aspoň něco teda.“

„Chytil jsem spoustu okounů, jednoho perlína, jsem zatím druhej v příčce, mám 150 bodů a snad to teda ještě doženu a vyhraju. Už lovím ryby dva roky a strašně mě to baví a nechci přestat.“

„Chytli jsme jednoho kapra.“

„Jednoho kapra 47 centimetrů.“

„Dneska jsem chytla pstruha. Měl 31 cm. Chytám ryby už dva roky.“

„Nahazovali jsme několikrát, nic nebere.“

Ulovené ryby byl vraceny zpět do rybníka. Výjimkou byl pouze nejdelší kapr závodů.

Štěpán Marko, lovec nejdelšího kapra: „Chytli jsem kapra 57 cm, vezmu si ho asi domů zítra na oběd, protože to máme doma rádi, většinou na řízek, nebo i na pánvi.“

Rybaření je trošku také věda, hodně záleží na použité návnadě.

Änketa, účastníci závodů: „No na medovku, na červa.“

„Na vařenou kukuřici.“

„Chytám na foukačky, ze začátku jsem chytal na žížaly, na ty mi to moc nebralo, a mám domácí vyrobenej šrot.“

„Dneska chytám většinou na kukuřici.“

„Na kukuřici, šrot, pévéáčko.“

„Na normální foukačku, pomerančovou příchuť, taková kukuřice.“

Vítězové získali atraktivní ceny díky sponzorům závodu. Ceny však dostalo všech 41 zúčastněných děti. Všichni už se také těší na podzimní kolo závodů.

---