Zaniklá ves Havranov je středem zájmu archeologů

Kůrovcová kalamita změnila k nepoznání mnoho lokalit v celé zemi. Současně však nabízí netradiční pohledy na krajinu a objevují se lokality, dosud skryté v hlubokém lese. Jednou z nich jsou například pozůstatky středověké vsi Havranov mezi Lichnovem a Miloticemi nad Opavou na Bruntálsku.

Název obci dal hojný výskyt havranů ve středověku. Podle toho dostala německé jméno Rabendorf. Zanikla pravděpodobně již ve 12. století.

Jan Gemela (nez.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Je to místo, kde už ve 13. století byla darována lichnovské šlechtě zaniklá obec Rabendorf. Následujícím používáním pro zemědělskou činnost, nejenom lesnickou, tady zakládali kamenice v rámci budov, které tady vznikaly, nebo i sběrem kamení ze zemědělských pozemků.“

Právě tyto kamenice, tedy kamenné hromady a valy jsou pro historiky indikátorem dřívějšího osídlení. První průzkumy zaniklé vsi začaly již před 2. světovou válkou. Současní archeologové je ověřují a zpřesňují.

Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „My nyní máme možnost všechny ty poznatky, které vlastně jsou poplatné metodicky své době, zrevidovat a získat i nasadit metody současné. Význam zaniklé středověké vsi Rabendorf mezi Lichnovem a Miloticemi nad Opavou jižně od Horního Benešova spočívá v tom, že se vlastně jedná doposud o jedinou zaniklou středověkou ves v prostoru Moravskoslezského pomezí, která byla podrobena vědeckému výzkumu.“

Jan Gemela (nez.), místostarosta Lichnova, správce obecního muzea: „Obec Rabendorf byla zřejmě založena hlavně ale kvůli těžení rud, tak jako podobně město Horní Benešov, a postupně se k tomu přidávala ta zemědělská činnost. Teď nastal okamžik, kdy došlo k odlesnění celého území a zpřehlednění pro hledání takovýchto zaniklých obcí a je potřeba postupovat rychle, protože během dvou, maximálně tří let všechno zmizí v novém, mladém porostu a v maliní a ostružiní."

Současná archeologie se za pomoci nejmodernějších metod snaží získat informace o vývoji životního prostředí a tím i o možných důvodech zániku osady.

Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „Archeologie v současné době velmi úzce spolupracuje s přírodními vědami, takže máme možnost vlastně i pomocí analýz vzorků palynologických, to znamená pylů nebo rostlinných makrozbytků získat detailní informace.“

Archeologové ve spolupráci s univerzitami v současné době řeší projekt „Paměť krajiny moravských a slezských Sudet v ohrožení.“

Michal Zezula, ředitel ostravské pobočky NPÚ: „Součástí toho našeho projektu je i tvorba metodik, která by právě měla přispět k šetrnému hospodaření v lesích, vzhledem k tomu kulturnímu a archeologickému dědictví. Směrem k veřejnosti by vlastně výsledky toho projektu měly být v příštím roce prezentovány formou výstavy, katalogu a odborné publikace.“

Celý projekt má pomoci vlastníkům lesních porostů s hospodařením v lokalitách s ohledem na archeologické nálezy a významná památná místa.

---

Úspěch Bruntálu v celorepublikové výzvě 10 tisíc kroků

10 tisíc kroků. Tak se jmenovala dubnová výzva, kterou iniciovali pořadatelé v Klatovech. Zapojilo se do ní 30 měst z celé České republiky. Byla určena nejen sportovcům ale především těm, které chtěla vyzvat k aktivnímu pohybu, bez ohledu na věk. Soutěžili jednotlivci, týmy i v součtu celá města.

90 aktivních účastníků z Bruntálu vyneslo městu celkové druhé místo v rámci celé republiky.

Pavlína Konečná, koordinátor cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Mělo to motivovat všechny „gaučáky“, kteří po práci mají jenom povinnosti a ven už nejdou.“

Nachozené kilometry se přepočítávaly na body, kde hrál roli věk i hmotnost účastníků. Systém tak umožnil i seniorům zdatně konkurovat sportovcům. Na ty nejlepší pak čekaly zajímavé odměny.

Pavlína Konečná, koordinátor cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Veškerý pohyb, chůze, běh, Nordic Walking, to znamená ta chůze s hůlkama, se počítala buď přes chytré hodinky, chytrý náramek a nebo přes nějakou aplikaci v mobilu. Potom se tyto výsledky nahrály do celorepublikové aplikace.“

Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Vítězové v kategoriích žena a muž získají sportovní hodinky, na druhém místě krásné sportovní hole Nordic Walking, a třetí místo získá batoh.“

Lidé chodili i běhali, posílali fotografie i veselá videa, která dokumentovala zdravou konkurenci mezi městy.

Zdeněk Nečas, 84 let, nejstarší účastník: „Chodím s těma dvouma hůlkama, co jsou turistické.“

Robert Gryga, 1. místo: „Akce byla výborná a byl jsem skoro všude, chodil jsem se psem, běhal jsem kolem Harty, do Olomouce a různě tady po okolí.“

Vlasta Čeperová, 1. místo: „No líbila se mi moc ta soutěž, byla jsem ve Studánce, prostě okolí celé jsem proběhala.“

Dana Nováková, 1. místo týmy: „Nás bylo na začátku celkem 9 v týmu a dali jsme se dohromady vlastně vloni.“

Ohlas výzvy byl tak velký, že se organizátoři dohodli na jejím druhém kole, ještě v říjnu tohoto roku.

---

Nové očkovací centrum v Břidličné

V Břidličné na Bruntálsku v zahájilo provoz nové očkovací centrum. Lidé ho najdou v areálu společnosti ALINVEST na Bruntálské ulici. Provozovat ho bude krnovská nemocnice.

V Moravskoslezském kraji se otevřelo již 31. očkovací centrum, tentokrát v Břidličné na Bruntálsku a mělo by výrazně urychlit proočkovanost v odlehlých oblastech. Momentálně je v kraji naočkovaných přes 200 tisíc lidí.

Květa Zifčáková, zdravotní sestra: „Budeme tady každý den od 8 do 16 hodin a záleží kolik lidí se objedná. Takže těžko říct. Dneska máme naplánovaných asi 120 lidí, na zítřek ještě nevíme.“

Anketa, první klienti očkovacího centra: „Já se těším moc, smysl to má velký, protože jsem z lékařské rodiny, takže samozřejmě chápu všechny ty výhody a nevýhody, které jsou s tím spojeny a ty výhody jsou daleko větší, než ty nevýhody.“

„Souhlasím s očkováním, protože si myslím, že toto je jediná cesta, jak můžeme vlastně lidem pomoci. Jestliže jsou nějaké ztráty, tak bohužel. Je to boj. Je to válka s covidem.“

Jan Krkoška (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Já jsem velmi rád, že zrovna tohle očkovací centrum, které je opravdu první spojení veřejných a českých investic a nápadů, vzniklo zde v Břidličné, protože je to odlehlá část a pro mě je důležité, aby obyvatelé i z odlehlých částí, ne jenom z velkých měst, měli možnost se brzy očkovat.“

Ladislav Václavec, ředitel krnovské nemocnice: „Část sestřiček jsme našli tady v místě, zbytek budeme zajišťovat z naší nemocnice a jsou nutní ještě administrativní pracovníci, kteří to dělají brigádně, studenti.“

Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Máme ambiciozní plán, proočkovat první dávkou do konce června všechny obyvatele MS kraje, kteří o to budou mít zájem. Ale samozřejmě to také záleží na logistice, kdy nám centrální řídící tým dovolí eventuálně do registračního systému registrovat potom i mladší ročníky.“

Součástí centra jsou i přípravná a odpočinková místa.

Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Tak ta kapacita je asi 300 lidí za den, samozřejmě je to odvislé od vakcín ale vzhledem k tomu, že teď se skutečně velmi intenzivně navyšuje množství dodávek, takže předpokládáme, že těch 300 lidí se tady dá využít a proočkovat.“

Kraj chce zřídit ještě další čtyři očkovací místa. Na očkování se mohou lidé objednávat nejen z Bruntálska, ale také z celé republiky.

---