Na Sovinci se konaly Dny rodin

MS kraj zahájil sérii Dnů rodin pro podporu rodinné, náhradní a pěstounské péče. První z akcí se konala na hradě Sovinci a byla plná her a soutěží pro malé i velké. Zábavná stanoviště byla rozmístěna na všech hradních nádvořích.

Boje šermířů a střelbu s mušket na hradě Sovinci vystřídal dětský smích. Podpora rodinné péče našla širokou odezvu u návštěvníků.

Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: „Chceme tímto poděkovat všem rodinám za výchovu dětí v rámci MS kraje, ale zároveň jim představit také možnost tzv. pěstounské péče, náhradní rodinné péče, o kterou je vlastně i poprosíme, požádáme.“

Jiří Carbol, předseda Výboru sociální politiky MS kraje: „Postupně se utlumuje provoz různých zařízení, kde byly děti, které neměly možnosti být ve své biologické rodině.MS kraj je jeden z lídrů tady toho celého."

Děti se svými rodiči na Sovinci mohly absolvovat školu kouzel s mnoha soutěžními úkoly.

Michal Koutný, kastelán Sovince: „Jak třeba vidíte tady, tak na prvním stanovišti máme výrobu právě magických kouzelnických hůlek, což je nezbytná součást každého správného kouzelníka.“

Adéla Dufková, skupinová vedoucí, PS Dlouhá Loučka: „Na hrad už jezdíme několikátým rokem a takhle se podílíme na pořádání různých akcí."

Spolupořadatelka: „Takže se můžou těšit, že jim vyrobíme třeba takového pejska z balónků a nebo takovýto láskovník obecný.“

Anketa, návštěvníci hradu: „Mě se asi nejvíc líbily ty sovy.“

„Nejvíc se mi líbila ta střelnice.“

„Jak jsem střílel na ptáka.“

„Nejvíc se mi líbilo, jak jsme vyrobili hůlky.“

Dny rodin budou dále pokračovat dalšími akcemi na zámku ve Frýdku-Místku a na zámku v Kuníně.

---

Kočovský kotlík 2021

Na gulášovou soutěž do Moravskoslezského Kočova se sjely soutěžní ze širokého okolí. Již 9. ročník kuchařského klání se do minulých odlišoval především pestrostí druhů gulášů i surovin. Celkem 12 soutěžních týmů předvedlo své umění i různé recepty tohoto oblíbeného jídla.

Ukázalo se, že dobrý guláš je možné vyrobit i z jiného, než hovězího masa

Josef Havlík (nez.), starosta MS Kočova: "Jsem rád, že po době se zase objevilo trošku exotiky, máme tu pštrosí guláš. Jinak samozřejmě ten kraj je tady horský, takže převažují zvěřinové guláše, hovězí, vepřové."

Kromě chutí gulášů bylo součástí hodnocení také čistota, originalita i nápaditost výzdoby týmů.

Anketa, soutěžní týmy: „Jsme Tři chlapi v chalupě, dva jsem ze Světlé, jeden ze Staráku a máme chalupářský guláš. Z hovězího masa. Kližka. Klasika.“

„Tak my jsme z Kočova a děláme srnčí guláš od nás, od Masařek. Protože se jmenujeme Masařové.“

„Jsme Vodáci. Jsme vlastně částečně Dlouhá Stráň, částečně Valšov,lze to nazvat jako vodácký guláš. Říkali jsme si, že v tom budeme plavat, tak uvidíme, jestli doplaveme až na bednu a když ne, budeme rádi, že doplaveme, že ho dovaříme. Maso máme hovězí zadní a hovězí přední z krku, takže snažíme se poprvé, uvidíme, snad se nám to podaří.“

„My jsme z Bruntálu a z Moravského Berouna a máme pštrosí guláš na pštrosím sádle a na australském víně to bude.“

„Takže my jsme z Nové Pláně, to je vedlejší dědina tady za Valšovem, už jsme tady asi pátým nebo šestým rokem, a tím, že se jmenujeme Specialisté z Nové Pláně, letos jsme si udělali guláš z Jelence viržinského.“

„Jsme z Bruntálu, Lesanka tým a gulášek máme z divočáka. Každý rok vaříme pravidelně z divočáka. Ve středu ulovený mojí flintou, dva dny vyvěšený v dece, aby pěkně vyzrál a výsledek bude za hodinu.“

„My jsme tady místní sdružení, tady máme honitbu, no a máme srnčí guláš. Klasicky, myslivci – srnčí guláš.“

Soutěž hodnotili degustací jak diváci, tak i odborná porota, akci doprovázela stylová country kapela.

Josef Havlík (nez.), starosta MS Kočova: „Máme tady pětičlennou hodnotící komisi, která bude jako odborná porota hodnotit guláše a pak samozřejmě dáme průchod veřejnosti, aby se vyjádřila, to znamená vyhodnocení divácké soutěže.“

Anketa, návštěvníci akce: „Mám vybraného favorita, dobré dneska byly myslivecké guláše.“

„Dá se to říct, favorita mám, mám favorita s označením číslo 1, označení guláše Mezinská srna a výborné. Perfektně doladěný guláš, lehce doladěná chilli, výborné.“

„U mě pštrosí, včetně jejich domácího chleba. Vynikající.“

„No u mě tady tihleti, co už jsme dostali jenom šťávu, ale i ta šťáva byla vynikající.“

„Máme, asi třináctku a nebo jedničku. Byly výborné.“

Návštěvníci nakonec vybrali jako nejlepší guláš Mezinská srna od Tří chlapů v chalupě, Odborná porota srnčí guláš týmu místních myslivců. Nejoriginálnější stánek a výzdobu měl místní tým Masařky.

---

23. Běh do vrchu v Moravském Berouně

195 metrů délka, třicet pět metrů převýšení. To jsou parametry Křížového vrchu v Moravském Berouně. Již potřiadvacáté si tady dali dostaveníčko běžci ze širokého okolí. Zdánlivě krátká trať je pro své strmé stoupání jedním z nejtěžších běhů do vrchu.

Moravskoberounský Běh do vrchu je jednou z mála akcí, jehož tradici nepřerušila ani covidová pandemie. Především díky zápalu pořadatelů a věrnosti všech nadšenců.

Vašek Polcer, rozhodčí: „Působím tady od zrodu tohoto závodu, nechyběl jsem ani jeden ročník, momentáně už tedy působím jako rozhodčí. Mockrát jsem to běžel.“

Jiří Žáček, předseda pořádající TJ: „Už to máme třiadvacátý ročník, je to perfektní, pořádá to TJ lyžařský oddíl Moravský Beroun pod záštitou města Moravský Beroun. Ano, běžel jsem to, je to pěkně zajímavá trať.“

Jaroslav Kováč, vedoucí týmu: „Jsme z Břidličné, startujeme za lyžařský oddíl Břidličná, zároveň jsme i teda klub biatlonu Břidličná, máme tady 17 závodníků a jako tradičně bychom chtěli nějaké to první, druhé i třetí místo. Já už jsem to běžel zpátky 5 let, a po zkušenostech už to znova nepoběžím.“

Díky startům dvojic po půl minutě závod trval zhruba hodinu. O to větší to byl adrenalin. Zúčastnily se všechny generace závodníků.

Josef Bubela, nejstarší účastník: „Běhám každý rok, dalo by se říct. Trénuji do schodů, na kole jezdím. Bydlím ve čtvrtém patře, takže trénuji denně několikrát. 75 mi bylo a bude mi 76 v listopadu.“

Maminka: „Paráda, paráda, ona je šikovná. Po mamince určitě.“

S dechem závodníci vydrželi, co však odcházelo nejvíc, byly svaly.

Anketa, závodníci: „Špatně. Bylo to náročné. Ty schody, to je nejhorší a nohy potom. Já to běžím každý rok už asi 10 let.“

„Nejhorší asi byly ty schody nahoru.“

„Dobře se dneska běželo. Nohy. Taky nohy.“

„Nohy.“

„Mě se běželo dobře.“

„Celkem dobrý. Nohy.“

„Jsme tady jako rodina. Přijeli jsme z Otrokovic.“

„Dobrý, ale je to náročné.“

„Řekla bych, že určitě nohy. Asi tady před těmi schody je to hodně náročné.“

Závod je úspěšný také díky dlouholeté podpoře města Moravský Beroun.

Rostislav Hrdlička (nestr. Za ANO), místostarosta Moravského Berouna: „Mě se tak akce moc líbí. Je to dlouholetá akce, která v Moravském Berouně má tradici. Je to úžasné, že se tady sejdou lidi, kteří fandí sportu a dělají něco pro své zdraví.“

Radim „Háša“ Smažák, autor a organizátor závodů: „Já mám nádherné pocity. Třiadvacátý ročník, já jsem se toho bál po tom C ovidu a všem. Každopádně bych poděkoval všem, co přijeli. Z celého regiomu ať už olomouckého nebo ostravského. Já chci poděkovat hlavně tady zázemí, jako pořadatelům, protože spousta lidí, co tu byli, tak tady letos nemohli být z různých důvodů, rodinných atd. Prostě jsme to dali. Dal, ale je to rok od roku horší. Ale jsme zdraví a to je důležité. Potrénuju a bude fajn.“

Vyhodnocování více než desítky kategorií trvalo déle než samotný závod. Přesto se dá říct, že zvítězil každý, kdo doběhl. A to především sám nad sebou.

---