V Galerii města Karviné se křtila jedna velmi speciální kniha o Karviné, na jejímž vzniku spolupracovalo několik významných osobností města, v čele se známým učencem lingvistiky a folklóru Karlem Danielem Kadłubcem.
Tohle je další skvost mezi knihami, která se, jak už její název Karviná. Bohatství v různorodosti, věnuje pestrému životu v Karviné. Je dvojjazyčná a na jejím vzniku spolupracovalo od roku 2 016 hned několik autorů. Hlavním autorem a patronem je známý vědec, učitel a folklorista Karol Daniel Kadłubiec.
Karol Daniel Kadłubiec, autor knihy: “Je to duchovní sféra této oblasti, je výjimečná, různorodá, bohatá a pestrá. Je tam všechno, historie, jazyk, nářečí, obřady, lidové písně, přísloví, výtvarný a umělecký život, hudební život, prostě vše, na co člověk pomyslí."
Ladislav Kajzar, průkopník a udržovatel hornických tradic, spoluautor knihy: "Jsem byl požádán o hornické tradice v okrese Karviná. Mě to potěšilo, protože to je jediná věc, která těm mladým zůstane v hlavách. Neříkám v srdci, ale v hlavách, aby viděli, že ti tátové a dědové něco dělali proto hornictví. Oni už nebudou vědět, co je to hornictví."
Milan Bystroň, bývalý dirigent Májováku, spoluautor knihy: "Já jsem byl zodpovědný za kapitolu, která se zabývala orchestry a sbory po dobu staré Karvinné i nové Karviné. Myslím, že se to jakž takž povedlo. ještě jsem neviděl knihu, jsem zvědavý, co z toho se tam dostalo, co jsem napsal, ale věřím, že to bude dobré, že to bude obohacení vzpomínek. ”
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: "Jsem vděčný panu profesorovi Kadłubiecovi a jeho týmu, který vedl. Musím také poděkovat svému předchůdci, bývalému náměstkovi Wiewiórkovi a všem těm autorům, protože dle slov pana Kadłubiece Karviná si zaslouží takovou knihu. Je to historie v různých obrazech, proto Karviná v různorodosti a je první knížkou, která je taky dvojjazyčná."
Přáním spoluautorů je, aby se kniha dostala do rukou obyvatelům města, kteří se sem přistěhovali z jiných částí republiky a poznali jaká Karviná byla a jaká je.
---
V Karviné se konal tradiční Romský festival. Temperamentní hudba zněla v areálu letního kina, na pódiu se střídaly nejrůznější kapely a interpreti a vytvářely tak skvělou atmosféru pro návštěvníky ze všech koutů republiky.
Letní kino v parku Boženy Němcové patřilo už po čtyřiadvacáté Romskému festivalu. Pro jeho zakladatele Milana Ference z občanského sdružení Romů Severní Moravy byl prý poslední, který organizuje, rád by přenechal pořádání někomu mladšímu.
Milan Ferenc, organizátor, zakladatel Romského festivalu: "Rozhodně bych chtěl, aby festival zůstal, ale strašně bych si přál, abych už já nebyl organizátorem, ale jiní, mladší, protože už jsem v letech a mě to i ubíjí, marné, ta sedmdesátka tady je a člověk to cítí. Neříkám fyzicky, ale je to zodpovědnost. Čím jsme starší, tím víc přemýšlím o tom, že bychom se měli vracet ke kořenům, myslím tím i tu hudební produkci, protože dneska ti mladí mají svůj styl, svůj vkus a na ty festivaly chodí i starší lidi."
Vracet se ke kořenům se dařilo organizátorům po celou dobu fungování tohoto festivalu, typické tance, žhavé rytmy, kroje nebo cimbálovky byly součástí každého ročníku od samého začátku. Organizátoři sem do Karviné přivedli desítky romských i neromských kapel, na které se obecenstvo těšilo, nepřeberné množství zahraničních muzikantů a známých interpretů, vzpomeňme například slovenského zpěváka Rytmuse, Lucii Bílou, Jana Bendiga, ale příležitost vystoupit dostali i místní kapely a interpreti.
Richard Samko, moderátor Romského festivalu: "Tohle je nejlepší pořadatel v celé ČR, jeden z mála, co ví, co je tradice a proto tady už 24 let vystupují tradiční kapely s romským srdcem."
Milan Ferenc, organizátor, zakladatel Romského festivalu: "Já vnímám tu naši kulturu jako něco, co my vlastníme a kromě kultury a řeči nevlastníme nic, my jsme národ, etnikum, co má svou kulturu a tu je třeba pěstovat."
I letos byl výběr interpretů pestrý a přilákal do letního kina všechny věkové kategorie návštěvníků.
anketa: návštěvníci festivalu: "Přilákal mě hlavně tady ten Romfest, co je hodně roků u nás v Karviné a pobavení, zábava, kultura naše a skvělé kapely." "Lidi se baví, je to tu pěkné."
A pokaždé, při každém ročníku, se návštěvníci z celé Moravy, Čech, Slovenska a Polska ukázali jako výborní tanečníci a lidé, kteří se umí bavit.
Milan Ferenc, organizátor, zakladatel Romského festivalu: "Především si vážím, že nebyly žádné problémy, kde by musela zasahovat městská nebo státní policie. Nikdo za mnou nikdy za těch 24 let nepřišel, že by se něco vyšetřovalo, tam se něco ukradlo, rozbilo, a na to jsme pyšný. "
Jestli bude 25. ročník a kdo převezme štafetu v organizaci, je zatím ve hvězdách. Hlavní organizátor Milan Ferenc je ale připraven svému následníkovi ve startu pomoci.
---
Karvinský Permoník má za sebou úspěšnou reprezentaci na světové soutěži sborů v Jižní Koreji.
Ve velmi silné konkurenci 34 zemí světa získal hned tři ocenění. Mužský komorní sbor přivezl stříbrnou medaili v kategorii Mládežnické sbory, Koncertní sbor Permoník získal zlatou medaili v kategorii Současná hudba a zlato má Smíšený sbor v kategorii Scénický folklór. Podrobnější informace přineseme v některém z příštích Karvinských expresů. Gratulujeme.
---
Karvinští policisté se společně se zástupci Týmu silniční bezpečnosti preventivně zaměřili na cyklisty. Hlavním cílem bylo připomenout jim důležitost používání ochranné přilby a to i přesto, že se dospělých zákonná povinnost mít při jízdě přilbu, netýká a je pouze doporučována.
Karvinští preventisté z řad policie se znovu zaměřili na cyklisty v rámci projektu Na kole jen s přilbou. Ne každý cyklista totiž doporučení ji používat bere vážně.
Miroslav Kolátek, preventista PČR MSK: "Smyslem projektu je připomenout cyklistům vhodnost používání cyklistické přilby i mimo zákonem stanovenou povinnost, tedy nad 18 let. Pro celou řadu řidičů bývají cyklisté komplikací nebo překážkou v silničním provozu, ale měli by právě myslet na jejich zranitelnost. Proto by řidiči měli udržovat boční odstup alespoň jeden a půl metru když toho cyklistu objíždí, což odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu."
Obezřetní by ale měli být nejen řidiči, ale i cyklisté a to třeba na cyklostezkách a místech, kde se pohybuje více lidí.
anketa: cyklisté: "Potkali jsme už i motorku, běžkyně vedle sebe a dva psy na volno. Na cestě dobré, objíždí nás, my se snažíme po stezkách anebo bokem, bočními cestami.” "Většina řidičů je ohleduplná, dávají mi přednost, neměl jsem žádné problémy."
Pro oslovení co nejširšího věkového spektra cyklistů se akce zúčastnili i zástupci Týmu silniční bezpečnosti.
Barbora Poláková, lektorka dopravní výchovy z Týmu silniční bezpečnosti: "V rámci projektu se zaměřujeme na jednotlivé účastníky silničního provozu už od těch nejmenších, kde realizujeme dopravní výchovu od mateřských škol až po ty střední, organizujeme, organizujeme bezplatné kurzy jízdy pro motorkáře v rámci projektu Učíme se přežít a dnes jsme tu s projektem Na kole jen s přilbou, který běží už 13 rok ve spolupráci s PČR, horskou službou a jeho cílem je přispět ke snížení nehodovosti a zranění cyklistů jakožto jednoho z nejzranitelnějších účastníků silničního provozu.”
Nejmenším dětem připomínal Tým silniční bezpečnosti i správné vybavení kola a také jim ukazovali jak správně přilbu nasadit.
anketa: předškoláci: "Když pojedu na kole, musím si vzít přilbu." "Musím mít brzdy a světla, aby mě viděla auta a ještě reflexní prvky."
Reflexní prvky jsou potřebné nejen pro děti, ale i pro dospělé, většina z cyklistů je jimi vybavena. Přilbu by měli mít i lidé, kteří k jízdě využívají elektrokoloběžky, pro které platí stejná pravidla jako pro cyklisty.
---
V Galerii města Karviné se křtila jedna velmi speciální kniha o Karviné, na jejímž vzniku spolupracovalo několik významných osobností města, v čele se známým učencem lingvistiky a folklóru Karlem Danielem Kadłubcem.
Tohle je další skvost mezi knihami, která se, jak už její název Karviná. Bohatství v různorodosti, věnuje pestrému životu v Karviné. Je dvojjazyčná a na jejím vzniku spolupracovalo od roku 2 016 hned několik autorů. Hlavním autorem a patronem je známý vědec, učitel a folklorista Karol Daniel Kadłubiec.
Karol Daniel Kadłubiec, autor knihy: “Je to duchovní sféra této oblasti, je výjimečná, různorodá, bohatá a pestrá. Je tam všechno, historie, jazyk, nářečí, obřady, lidové písně, přísloví, výtvarný a umělecký život, hudební život, prostě vše, na co člověk pomyslí."
Ladislav Kajzar, průkopník a udržovatel hornických tradic, spoluautor knihy: "Jsem byl požádán o hornické tradice v okrese Karviná. Mě to potěšilo, protože to je jediná věc, která těm mladým zůstane v hlavách. Neříkám v srdci, ale v hlavách, aby viděli, že ti tátové a dědové něco dělali proto hornictví. Oni už nebudou vědět, co je to hornictví."
Milan Bystroň, bývalý dirigent Májováku, spoluautor knihy: "Já jsem byl zodpovědný za kapitolu, která se zabývala orchestry a sbory po dobu staré Karvinné i nové Karviné. Myslím, že se to jakž takž povedlo. ještě jsem neviděl knihu, jsem zvědavý, co z toho se tam dostalo, co jsem napsal, ale věřím, že to bude dobré, že to bude obohacení vzpomínek. ”
Andrzej Bizoń, náměstek primátora: "Jsem vděčný panu profesorovi Kadłubiecovi a jeho týmu, který vedl. Musím také poděkovat svému předchůdci, bývalému náměstkovi Wiewiórkovi a všem těm autorům, protože dle slov pana Kadłubiece Karviná si zaslouží takovou knihu. Je to historie v různých obrazech, proto Karviná v různorodosti a je první knížkou, která je taky dvojjazyčná."
Přáním spoluautorů je, aby se kniha dostala do rukou obyvatelům města, kteří se sem přistěhovali z jiných částí republiky a poznali jaká Karviná byla a jaká je.
---
V Karviné se konal tradiční Romský festival. Temperamentní hudba zněla v areálu letního kina, na pódiu se střídaly nejrůznější kapely a interpreti a vytvářely tak skvělou atmosféru pro návštěvníky ze všech koutů republiky.
Letní kino v parku Boženy Němcové patřilo už po čtyřiadvacáté Romskému festivalu. Pro jeho zakladatele Milana Ference z občanského sdružení Romů Severní Moravy byl prý poslední, který organizuje, rád by přenechal pořádání někomu mladšímu.
Milan Ferenc, organizátor, zakladatel Romského festivalu: "Rozhodně bych chtěl, aby festival zůstal, ale strašně bych si přál, abych už já nebyl organizátorem, ale jiní, mladší, protože už jsem v letech a mě to i ubíjí, marné, ta sedmdesátka tady je a člověk to cítí. Neříkám fyzicky, ale je to zodpovědnost. Čím jsme starší, tím víc přemýšlím o tom, že bychom se měli vracet ke kořenům, myslím tím i tu hudební produkci, protože dneska ti mladí mají svůj styl, svůj vkus a na ty festivaly chodí i starší lidi."
Vracet se ke kořenům se dařilo organizátorům po celou dobu fungování tohoto festivalu, typické tance, žhavé rytmy, kroje nebo cimbálovky byly součástí každého ročníku od samého začátku. Organizátoři sem do Karviné přivedli desítky romských i neromských kapel, na které se obecenstvo těšilo, nepřeberné množství zahraničních muzikantů a známých interpretů, vzpomeňme například slovenského zpěváka Rytmuse, Lucii Bílou, Jana Bendiga, ale příležitost vystoupit dostali i místní kapely a interpreti.
Richard Samko, moderátor Romského festivalu: "Tohle je nejlepší pořadatel v celé ČR, jeden z mála, co ví, co je tradice a proto tady už 24 let vystupují tradiční kapely s romským srdcem."
Milan Ferenc, organizátor, zakladatel Romského festivalu: "Já vnímám tu naši kulturu jako něco, co my vlastníme a kromě kultury a řeči nevlastníme nic, my jsme národ, etnikum, co má svou kulturu a tu je třeba pěstovat."
I letos byl výběr interpretů pestrý a přilákal do letního kina všechny věkové kategorie návštěvníků.
anketa: návštěvníci festivalu: "Přilákal mě hlavně tady ten Romfest, co je hodně roků u nás v Karviné a pobavení, zábava, kultura naše a skvělé kapely." "Lidi se baví, je to tu pěkné."
A pokaždé, při každém ročníku, se návštěvníci z celé Moravy, Čech, Slovenska a Polska ukázali jako výborní tanečníci a lidé, kteří se umí bavit.
Milan Ferenc, organizátor, zakladatel Romského festivalu: "Především si vážím, že nebyly žádné problémy, kde by musela zasahovat městská nebo státní policie. Nikdo za mnou nikdy za těch 24 let nepřišel, že by se něco vyšetřovalo, tam se něco ukradlo, rozbilo, a na to jsme pyšný. "
Jestli bude 25. ročník a kdo převezme štafetu v organizaci, je zatím ve hvězdách. Hlavní organizátor Milan Ferenc je ale připraven svému následníkovi ve startu pomoci.
---
Karvinský Permoník má za sebou úspěšnou reprezentaci na světové soutěži sborů v Jižní Koreji.
Ve velmi silné konkurenci 34 zemí světa získal hned tři ocenění. Mužský komorní sbor přivezl stříbrnou medaili v kategorii Mládežnické sbory, Koncertní sbor Permoník získal zlatou medaili v kategorii Současná hudba a zlato má Smíšený sbor v kategorii Scénický folklór. Podrobnější informace přineseme v některém z příštích Karvinských expresů. Gratulujeme.
---
Karvinští policisté se společně se zástupci Týmu silniční bezpečnosti preventivně zaměřili na cyklisty. Hlavním cílem bylo připomenout jim důležitost používání ochranné přilby a to i přesto, že se dospělých zákonná povinnost mít při jízdě přilbu, netýká a je pouze doporučována.
Karvinští preventisté z řad policie se znovu zaměřili na cyklisty v rámci projektu Na kole jen s přilbou. Ne každý cyklista totiž doporučení ji používat bere vážně.
Miroslav Kolátek, preventista PČR MSK: "Smyslem projektu je připomenout cyklistům vhodnost používání cyklistické přilby i mimo zákonem stanovenou povinnost, tedy nad 18 let. Pro celou řadu řidičů bývají cyklisté komplikací nebo překážkou v silničním provozu, ale měli by právě myslet na jejich zranitelnost. Proto by řidiči měli udržovat boční odstup alespoň jeden a půl metru když toho cyklistu objíždí, což odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu."
Obezřetní by ale měli být nejen řidiči, ale i cyklisté a to třeba na cyklostezkách a místech, kde se pohybuje více lidí.
anketa: cyklisté: "Potkali jsme už i motorku, běžkyně vedle sebe a dva psy na volno. Na cestě dobré, objíždí nás, my se snažíme po stezkách anebo bokem, bočními cestami.” "Většina řidičů je ohleduplná, dávají mi přednost, neměl jsem žádné problémy."
Pro oslovení co nejširšího věkového spektra cyklistů se akce zúčastnili i zástupci Týmu silniční bezpečnosti.
Barbora Poláková, lektorka dopravní výchovy z Týmu silniční bezpečnosti: "V rámci projektu se zaměřujeme na jednotlivé účastníky silničního provozu už od těch nejmenších, kde realizujeme dopravní výchovu od mateřských škol až po ty střední, organizujeme, organizujeme bezplatné kurzy jízdy pro motorkáře v rámci projektu Učíme se přežít a dnes jsme tu s projektem Na kole jen s přilbou, který běží už 13 rok ve spolupráci s PČR, horskou službou a jeho cílem je přispět ke snížení nehodovosti a zranění cyklistů jakožto jednoho z nejzranitelnějších účastníků silničního provozu.”
Nejmenším dětem připomínal Tým silniční bezpečnosti i správné vybavení kola a také jim ukazovali jak správně přilbu nasadit.
anketa: předškoláci: "Když pojedu na kole, musím si vzít přilbu." "Musím mít brzdy a světla, aby mě viděla auta a ještě reflexní prvky."
Reflexní prvky jsou potřebné nejen pro děti, ale i pro dospělé, většina z cyklistů je jimi vybavena. Přilbu by měli mít i lidé, kteří k jízdě využívají elektrokoloběžky, pro které platí stejná pravidla jako pro cyklisty.
---
