V Karviné narůstá množství tříděného odpadu

V Karviné stoupá rok od roku množství odpadu. Technické služby proto zakoupily nové svozové vozidlo a rozšířilo počty lidí, kteří se o svoz starají. Přibývají i kontejnerová stání.

Karvinští třídit umí a třídí dobře. Svědčí o tom narůstající množství odpadu, který končí v barevných popelnicích.

Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Ve městě neustále roste množství odpadů, co je ale potěšující, tak nám zůstává stejné množství směsného komunálního odpadu, protože občané se rychle a dobře naučili třídit, tak vzniká hodně komoditních odpadů, těch přetříděných."

Z dlouhodobého hlediska řeší narůstající vytříděný odpad technické služby optimalizací.

Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Narážíme v této situaci na své meze, ty budeme řešit tím, že stavebně rozšíříme nebo nově postavíme nová kontejnerová stání."

Jedno ze stálých kontejnerových stání se upravuje na ulici Okružní.

Emil Dostál, vedoucí provozovny Údržba: "Všechny tyto nádoby budou přesunuty po vybudování tohoto místa na nově zbudované kontejnerové stanoviště a plocha, která sloužila k ustavení popelnic, bude určená pro nová parkovací místa. Žluté dopravní značení budeme odstraňovat a dojde k vyznačení kójí pro stání. Součástí nového kontejnerového stanoviště bude i oplocení, bude stejné jako na ulici Majakovského, budou tam okorové modřínové desky."

Kontejnery na plast, sklo nebo papír se naplňují rychleji než dříve, proto TS navýšily svozové dny pro jednotlivé komodity, a to i v soukromých zástavbách. Pro to, aby se nový harmonogram a častější svozy mohly realizovat, zakoupila tato městská společnost i nový vůz.

Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "To jsou všechno dnes vozy s pressem, se stlačováním, abychom nevozili vzduch a dá se používat nejen na svoz směsného komunálního odpadu a odvoz na skládku, ale můžeme v tom po pročištění vyvážet jednotlivé druhy komodit, tzn. buď papír nebo plast nebo sklo a to zase odvážíme k jednotlivým zpracovatelům těch komodit."

Stále je ale na straně komodit přetlak, stále se za odevzdávání vytříděných věcí zpracovatelům doplácí.

Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "My nedostáváme, tak jak kdysi se dostávalo. Za papír nebo plasty jsme dostávali zaplaceno, nedostáváme zaplaceno, platíme, říkáme tomu “negativní cena. Začíná být poptávka po papíru, tak pevně věřím, že alespoň v prvním pololetí letošního roku u papíru dojde k tomu, že budeme mít pozitivní cenu a že dostaneme něco málo zaplaceno.” 

Od letošního roku také stoupla cena za uložení odpadu na skládku, takzvané skládkovné. Je předpoklad, že se bude do budoucna tento poplatek navyšovat.

---

V Karviné začnou opravovat výtluky infrazářiče

V Karviné budou pracovníci technických služeb nově opravovat výtluky a spáry v asfaltovém povrchu nezávisle na klimatických podmínkách. Použijí k tomu infrazářič. Zařízení je schopno opravit čtyři až pět metrů čtverečních za hodinu a levněji.

Dosud technické služby využívali zařízení, které umožní opravovat komunikace pouze při počasí, které garantuje teploty nad nulou nejen přes den, ale i v noci. V zimě pak na nejhorší výtluky používali studenou obalovanou směs, která je ale výrazně dražší. Nově začnou v ulicích opravovat výtluky a spáry v asfaltovém povrchu bez ohledu na klimatické podmínky.

Zbyněk Gajdacz, ředitel TS Karviná: "Výtluků je čím dál tím víc, hledali jsme další možnost a to se jeví, že bychom mohli začít používat i v současné chvíli. Dokážeme opravit výtluky tam, kde to je nutné, i v tomto počasí."

Antonín Koplík, autor technologie: "Můžete opravovat klasický asfalt, litý asfalt, je to nejlepší metoda vymyšlená na to, abyste mohli celoročně opravovat výtluky. My vlastně rozehřejeme okolí, nic nefrézujeme, nevyřezáváme, dokonale vysuší podloží. Dáte penetraci, což je pojivo, které je v asfaltu. Doplníte recyklát."

Recyklát je materiál, který vzniká frézováním, broušením silnice. Jde tedy o odpad, který má v tomto případě znovuvyužití. ten se pak rozehřeje a zaválcuje.

Antonín Koplík, autor technologie: "Takto se dokonale propojí okolí výtluku s přidaným asfaltem, dáváte asfalt na asfalt a není důvod, aby ten výtluk nedržel. Je poměrně jedno, jak ten výtluk je hluboký, protože ta keramická destička, který je dole, se rozsvítí, vydá infračervený paprsek, ten předá jednotku tepla až dopadne na pevný bod. Je to okamžitě pojízdné, zátěžové."

Firma, která toto zařízení městům a obcím nabízí, udává, že za hodinu je zařízení schopno opravit čtyři až pět metrů čtverečních.

Antonín Koplík, autor technologie: "Za tu směnu, když pracují zhruba šest hodin, můžou udělat nějakých 30 metrů čtverečních.  Návratnost té technologie jsou nějaké dva tři měsíce."

Technologie zaujala porotu ekologické soutěže a je využívána v šesti státech.

---

Trianon úspěšně funguje 18 let

Spolek Trianon, který zaměstnává handicapované z celého regionu a realizuje spoustu užitečných projektů, si letos připomíná své 18leté fungování. Podporu nachází i ve vedení měst, mezi které patří i Karviná.

Sociální podnik Trianon má své zázemí v Českém Těšíně a funguje pro celý region. Jeho název vystihuje snahu o partnerskou spolupráci mezi Polskou, Slovenskou a Českou republikou a především je určen cílovým skupinám - senioři, studenti a osoby se zdravotním postižením v produktivním věku. Hlavní pilotní projekt Trianonu se jmenuje Bez bariér bez hranic.

Viliam Šuňal, předseda Trianonu: "Hlavní cílová skupina jsou osoby s postižením, kteří chtějí pracovat a to jak manuálně v programu Separace pro recyklaci, tak máme další provoz pro vzdělané ženy vybudovaný a to je Digitalizace a skartace dokumentů."

Dobrá zpráva je, že i v dnešní těžké době se Trianonu daří udržet zaměstnanost na stejné úrovni, ba dokonce se podařilo zaměstnat i několik hendikepovaných osob navíc. Například od podzimu roku 2016 v Trianonu pracuje pan Konderla, je tu spokojený.

Jan Konderla, zaměstnanec Trianonu: "To je taková různorodá práce, ale vesměs se rozebírají staré součástky na druhotné suroviny, hliník, měď, mosaz."

Zdeňka Wolasová, zaměstnankyně Trianonu: "Jsem tady skoro sedm let, rozebíráme tady všelijaké elektrospotřebiče, dělíme to na železo, hliník, kable zvlášť, to se tu třídí, aby se dále s tím dělat. Spokojená tu jsem, dělám na čtyři hodiny, což na můj zdravotní stav mi vyhovuje, hlavně, že máme práci."

Před pěti lety vybudoval ve svém zázemí Trianon i Společné výzkumné centrum, které obsahuje vybavené laboratoře pro vzdělávání mladých lidí v oblasti kybernetiky, robotiky a materiálového inženýrství.

Viliam Šuňal, předseda Trianonu: "Máme tam přístroje, které dokáží analyzovat slitiny kovů, jejich přesné složení a spektrometry. Je to určené pro mladé lidi, kteří mají zájem o technické obory a to byl cíl."

A nejen to, podařilo se tady také zrealizovat projekt Zelená střecha. 

Viliam Šuňal, předseda Trianonu: “Je to taková perlička u nás v Trianonu z hlediska toho, jakou funkci to plní a co to všechno pro městskou infrastrukturu může přinést, Máme tam záhony, rozdělené jako záhon léčivých rostlin, záhon lesní louky, záhon parkový, relaxační a součástí toho je chov včel."

V průběhu 18 let se úspěšně podařilo navázat spolupráci s městy v regionu.

Viliam Šuňal, předseda Trianonu: "Zaměstnáváme z Třinecka, Karvinska, i představitelé těchto měst vnímají Trianon jako určitého partnera, který má význam pro region. navíc jsme přijali takovou myšlenku, že každý rok se snažíme z aktivit, které vyvineme mimo provoz separace, získat peníze nebo nakoupit dary pro zdravotně hendikepované především děti, které jsou vzdělavané a vzdělávatelné."

Trianon také v loňském roce obdržel Cenu Hejtmana MSK - 2. místo za společenskou odpovědnost. Do budoucna by Trianon rád ještě zdokonalit technický stav objektu, chce vytvářet a vymýšlet další programy pro zdravotně znevýhodněné lidi a nadále udržovat dobré vztahy s partnery.

---