O mostky a propustky se město stará systematicky
Mezi každoroční opravy ve městě patří i péče o různé mostní objekty a propustky. Systematická údržba se vyplácí, propustky nejsou zanesené a zvlášť v deštivém počasí odvádí vodu.
Odbor majetkový MMK se systematicky věnuje opravě propustků a mostků na území města, v okrajových částech i v parcích a na dalších místech. Každoročně Jich několik opraví tak, aby se nezanášely a lehce propuštěly vodu.
Helena Bogoczová, vedoucí Odboru majetkového MMK: “My jsme se už před sedmi lety začali systematicky zabývat opravami mostů, ať jsme dělali na Olšinách velký most, opravujeme mosty k Lodičkám, kde na dřevo zapůsobil zub času. Věnujeme se i těmto věcem a vyplácí se nám to, zvlášť, když je deštivé počasí, takže ty propustky a mostky plní svoji funkci a nehromadí se nám díky tomu, že jsou zanesené, propadlé atd., takže odvádí tu vodu.”
Kromě toho se také provádí jejich údržba nebo se plánují a realizují vhodné úpravy, jako jsou zábradlí a podobně. V současné době se připravuje oprava lávky mezi rájeckou nemocnicí a bývalým mlýnem, oprava mostního objektu v lesoparku Bažantnice, centrálního propustku pod centrálním hřbitovem a podobně.
---
Výstava romské historie a fotografií z festivalů
V Romském kulturním a společenském centru se uskutečnila vernisáž výstavy, která mapuje historii Romů a také prostřednictvím fotografií připomíná atmosféru několika ročníků Romského festivalu. Letošní ročník, který se měl uskutečnit v červnu, byl kvůli platným nařízením prozatím přesunut na srpen.
Koncem června každoročně zavítají do Karviné příznivci romské hudby z celé České republiky i zahraničí na tradiční Romský festival. Loni organizátoři připravili bohatý program v letním kině v rámci 20. ročníku. Ten letošní byl odložen kvůli šíření nákazy nemoci Covid-19 a platným nařízením vlády. Pořadatelé si tento svátek prozatím připomněli výstavou v Romském kulturním a společenském centru. Obsahuje podrobnou historii Romů a také černobílé fotografie Jiřího Hanzla, které zachycují atmosféru Romských festivalů z posledních let.
Jiří Hanzel, autor fotografií: “V podstatě jsem se snažil zachytit tu atmosféru, která tam panuje. Romové jsou bezprostřední, umí se radovat, prožívat okamžik a samozřejmě a jsou založení na vyjádření svých okamžitých nálad a to jsem se snažil do těch fotografií zachytit. Jak diváků tak účinkujících.”
Druhá část výstavy obsahuje na panelech vyobrazenou podrobnou historii romského původu včetně historických fotografií a textů.
Milan Ferenc, organizátor výstavy, předseda Občanského sdružení Romů Severní Moravy: "Pokud si přečtou ty texty jednotlivých panelů, tak zjistí, odkud je původ, kolébka Romů, že je to Indie, dozví se, že ten odsun Romů proběhl zhruba v 10. století. Tisíc let putovali, kočovali po Asii, po Evropě.
"
Z novodobější historie je na panelech vyobrazeno například období Holocaustu.
Výstava obsahuje i zajímavosti týkající se známých osobností romského původu.
Milan Ferenc, organizátor výstavy, předseda Občanského sdružení Romů Severní Moravy: "Jsem ani nevěděl, kolik umělců, herců, sportovců, to se nikde nedočtete. Třeba Presley nebo Chaplin mají kořeny romské. To mě potěšilo."
Materiál mají pořadatelé z archivu, některé dokumenty nebo fotografie jsou zapůjčené ze soukromého sektoru. Panely zůstanou v Romském kulturním a společenském centru natrvalo.
Milan Ferenc, organizátor výstavy, předseda Občanského sdružení Romů Severní Moravy: "Do budoucna bych chtěl i s městem spolupracovat, jestli by školy tady nepřišly se podívat, aby si něco přečetly, dozví se více než z učebnic historie. I k tomuto účelu je tato výstava připravena."
Veřejnost si bude moct výstavu prohlédnout do konce prázdnin. Pokud se bude situace kolem koronaviru uklidňovat a opatření se budou rozvolňovat, měl by se tradiční Romský festival uskutečnit 21. srpna.
---
Farmářské trhy jsou v Karviné oblíbené
Oblíbené farmářské trhy, které se konají v blízkosti centrální tržnice v Karviné-Fryštátě, přilákají do centra města desítky lidí, aby si tady nakoupili regionální potraviny a výrobky.
Letos jsou plánovány ještě čtyři termíny, kdy si lidé mohou zboží farmářů nakoupit.
Lukáš Hudeček, mluvčí Karviné: “Farmářské trhy fungují jako v předešlých letech, začali jsme letos později kvůli koronavirové pandemii, máme tady různá opatření, protože musíme dodržovat opatření. Těch stánků je tady méně, musíme dodržovat rozestupy mezi nimi dvoumetrové, občané, kteří si přijdou nakoupit by měli také dodržovat dvoumetrové rozestupy. Ten sortiment je standardní, je tady zelenina, uzeniny, domácí produkty vyrobené, vína a podobně a máme pro děti připravený třeba skákací hrad."
Do konce roku jsou dány čtyři termíny farmářských trhů, 19. srpna, 16. září, 21. října a poslední pak 18. listopadu.
---
V Přírodovědné stanici se postarají i o rorýse
Přírodovědná stanice v Karviné se občas stává i přechodným domovem a první pomocí pro zraněná nebo jinak ohrožená zvířata a ptáky, které lidé najdou a v dobré víře je sem přinesou. Mezi poslední lidmi takto zachráněné tvory patří i zvlášť chráněný a ohrožený rorýs obecný.
Rorýs obecný patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům vůbec. Patří do řádu svišťounů, kam jsou řazeni např. i kolibříci. Jeden z nich skončil na přechodnou dobu v péči přírodovědné stanice, poté putoval do Záchranné stanice v Bartošovicích.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: "Tady ten rorýs je už zřejmě starý, my jsme informovali stanici pro záchranu živočichů, že ho tu máme. Přes léto jich tu máme hodně, nám to lidé nosí v domnění, že mají nějakého dravce. Je to pták, který k nám přilétá z Afriky, kde zimuje, pak přilétá v dubnu. V květnu až červnu hnízdí a v srpnu zase odlétá. Je to jediný představitel svišťounů, nepatří mezi pěvce. Má taková srpovitá křídla, je velmi dobrý letec. Bylo změřeno, že dokáže letět rychlostí až 200 km/hod.”
Tento pták patří mezi zvlášť chráněné a ohrožené ptáky. Lidé ho poznají podle hlasitého pokřiku, kdy létá téměř permanentně celý den ve vzduchu.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: “On v těch výškách přijímá potravu, pije, páří se, spí dokonce. Když spí, tak vylétá do vysoké výšky, kde krouží a upadá do mikrospánku.”
Stává se, že občas lidé na rorýse narazí, jak se na zemi snaží dostat z místa. Je špatný chodec, má krátké nožky, z trávy nevzlétne.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: “Někdy stačí mu jenom pomoct, lehounce ho šoupnout do vzduchu a on letí, když ne, je třeba zavolat stanici nebo přinést k nám. Těm rorýsům se dá pomáhat tak, že jim připravíme hnízdní budky. Když se zateplují domy, zadělávají se škvíry, on nemá kde hnízdit, existuje program na zavěšování budek a ti svišťouni mohou v pohodě hnízdit.”
Pokud hnízdí v domě před rekonstrukcí, musí se počkat na jejich vyhnízdění.
---
O mostky a propustky se město stará systematicky
Mezi každoroční opravy ve městě patří i péče o různé mostní objekty a propustky. Systematická údržba se vyplácí, propustky nejsou zanesené a zvlášť v deštivém počasí odvádí vodu.
Odbor majetkový MMK se systematicky věnuje opravě propustků a mostků na území města, v okrajových částech i v parcích a na dalších místech. Každoročně Jich několik opraví tak, aby se nezanášely a lehce propuštěly vodu.
Helena Bogoczová, vedoucí Odboru majetkového MMK: “My jsme se už před sedmi lety začali systematicky zabývat opravami mostů, ať jsme dělali na Olšinách velký most, opravujeme mosty k Lodičkám, kde na dřevo zapůsobil zub času. Věnujeme se i těmto věcem a vyplácí se nám to, zvlášť, když je deštivé počasí, takže ty propustky a mostky plní svoji funkci a nehromadí se nám díky tomu, že jsou zanesené, propadlé atd., takže odvádí tu vodu.”
Kromě toho se také provádí jejich údržba nebo se plánují a realizují vhodné úpravy, jako jsou zábradlí a podobně. V současné době se připravuje oprava lávky mezi rájeckou nemocnicí a bývalým mlýnem, oprava mostního objektu v lesoparku Bažantnice, centrálního propustku pod centrálním hřbitovem a podobně.
---
Výstava romské historie a fotografií z festivalů
V Romském kulturním a společenském centru se uskutečnila vernisáž výstavy, která mapuje historii Romů a také prostřednictvím fotografií připomíná atmosféru několika ročníků Romského festivalu. Letošní ročník, který se měl uskutečnit v červnu, byl kvůli platným nařízením prozatím přesunut na srpen.
Koncem června každoročně zavítají do Karviné příznivci romské hudby z celé České republiky i zahraničí na tradiční Romský festival. Loni organizátoři připravili bohatý program v letním kině v rámci 20. ročníku. Ten letošní byl odložen kvůli šíření nákazy nemoci Covid-19 a platným nařízením vlády. Pořadatelé si tento svátek prozatím připomněli výstavou v Romském kulturním a společenském centru. Obsahuje podrobnou historii Romů a také černobílé fotografie Jiřího Hanzla, které zachycují atmosféru Romských festivalů z posledních let.
Jiří Hanzel, autor fotografií: “V podstatě jsem se snažil zachytit tu atmosféru, která tam panuje. Romové jsou bezprostřední, umí se radovat, prožívat okamžik a samozřejmě a jsou založení na vyjádření svých okamžitých nálad a to jsem se snažil do těch fotografií zachytit. Jak diváků tak účinkujících.”
Druhá část výstavy obsahuje na panelech vyobrazenou podrobnou historii romského původu včetně historických fotografií a textů.
Milan Ferenc, organizátor výstavy, předseda Občanského sdružení Romů Severní Moravy: "Pokud si přečtou ty texty jednotlivých panelů, tak zjistí, odkud je původ, kolébka Romů, že je to Indie, dozví se, že ten odsun Romů proběhl zhruba v 10. století. Tisíc let putovali, kočovali po Asii, po Evropě.
"
Z novodobější historie je na panelech vyobrazeno například období Holocaustu.
Výstava obsahuje i zajímavosti týkající se známých osobností romského původu.
Milan Ferenc, organizátor výstavy, předseda Občanského sdružení Romů Severní Moravy: "Jsem ani nevěděl, kolik umělců, herců, sportovců, to se nikde nedočtete. Třeba Presley nebo Chaplin mají kořeny romské. To mě potěšilo."
Materiál mají pořadatelé z archivu, některé dokumenty nebo fotografie jsou zapůjčené ze soukromého sektoru. Panely zůstanou v Romském kulturním a společenském centru natrvalo.
Milan Ferenc, organizátor výstavy, předseda Občanského sdružení Romů Severní Moravy: "Do budoucna bych chtěl i s městem spolupracovat, jestli by školy tady nepřišly se podívat, aby si něco přečetly, dozví se více než z učebnic historie. I k tomuto účelu je tato výstava připravena."
Veřejnost si bude moct výstavu prohlédnout do konce prázdnin. Pokud se bude situace kolem koronaviru uklidňovat a opatření se budou rozvolňovat, měl by se tradiční Romský festival uskutečnit 21. srpna.
---
Farmářské trhy jsou v Karviné oblíbené
Oblíbené farmářské trhy, které se konají v blízkosti centrální tržnice v Karviné-Fryštátě, přilákají do centra města desítky lidí, aby si tady nakoupili regionální potraviny a výrobky.
Letos jsou plánovány ještě čtyři termíny, kdy si lidé mohou zboží farmářů nakoupit.
Lukáš Hudeček, mluvčí Karviné: “Farmářské trhy fungují jako v předešlých letech, začali jsme letos později kvůli koronavirové pandemii, máme tady různá opatření, protože musíme dodržovat opatření. Těch stánků je tady méně, musíme dodržovat rozestupy mezi nimi dvoumetrové, občané, kteří si přijdou nakoupit by měli také dodržovat dvoumetrové rozestupy. Ten sortiment je standardní, je tady zelenina, uzeniny, domácí produkty vyrobené, vína a podobně a máme pro děti připravený třeba skákací hrad."
Do konce roku jsou dány čtyři termíny farmářských trhů, 19. srpna, 16. září, 21. října a poslední pak 18. listopadu.
---
V Přírodovědné stanici se postarají i o rorýse
Přírodovědná stanice v Karviné se občas stává i přechodným domovem a první pomocí pro zraněná nebo jinak ohrožená zvířata a ptáky, které lidé najdou a v dobré víře je sem přinesou. Mezi poslední lidmi takto zachráněné tvory patří i zvlášť chráněný a ohrožený rorýs obecný.
Rorýs obecný patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům vůbec. Patří do řádu svišťounů, kam jsou řazeni např. i kolibříci. Jeden z nich skončil na přechodnou dobu v péči přírodovědné stanice, poté putoval do Záchranné stanice v Bartošovicích.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: "Tady ten rorýs je už zřejmě starý, my jsme informovali stanici pro záchranu živočichů, že ho tu máme. Přes léto jich tu máme hodně, nám to lidé nosí v domnění, že mají nějakého dravce. Je to pták, který k nám přilétá z Afriky, kde zimuje, pak přilétá v dubnu. V květnu až červnu hnízdí a v srpnu zase odlétá. Je to jediný představitel svišťounů, nepatří mezi pěvce. Má taková srpovitá křídla, je velmi dobrý letec. Bylo změřeno, že dokáže letět rychlostí až 200 km/hod.”
Tento pták patří mezi zvlášť chráněné a ohrožené ptáky. Lidé ho poznají podle hlasitého pokřiku, kdy létá téměř permanentně celý den ve vzduchu.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: “On v těch výškách přijímá potravu, pije, páří se, spí dokonce. Když spí, tak vylétá do vysoké výšky, kde krouží a upadá do mikrospánku.”
Stává se, že občas lidé na rorýse narazí, jak se na zemi snaží dostat z místa. Je špatný chodec, má krátké nožky, z trávy nevzlétne.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: “Někdy stačí mu jenom pomoct, lehounce ho šoupnout do vzduchu a on letí, když ne, je třeba zavolat stanici nebo přinést k nám. Těm rorýsům se dá pomáhat tak, že jim připravíme hnízdní budky. Když se zateplují domy, zadělávají se škvíry, on nemá kde hnízdit, existuje program na zavěšování budek a ti svišťouni mohou v pohodě hnízdit.”
Pokud hnízdí v domě před rekonstrukcí, musí se počkat na jejich vyhnízdění.
---
