Lázně Darkov mají nové oddělení vodoléčby

Lázně Darkov dokončily přestavbu oddělení vodoléčby. Kompletní rekonstrukce 4. patra budovy A Rehabilitačního sanatoria v Karviné-Hranicích si vyžádala 10 milionů korun. V nových prostorách se nachází nové vanové centrum slouží jak klientům lázní, tak ambulantním pacientům.

4. patro budovy A Rehabilitačního sanatoria Lázní Darkov září novotou a to díky přestavbě za více jak 10 milionů korun. Šlo o realizaci první etapy plánovaných změna týká se oddělení vodoléčby.

Marian Bajger, ředitel pro lázeňskou a zdravotní péči Lázní Darkov: “Máme kompletně zrekonstruované prostory, máme nové vany, nové dětské vany. Rozšiřujeme léčbu o malé dětské pacienty. Vanové oddělení bylo původní, již si zasloužilo rekonstrukci."

V Lázních Darkov při vodoléčbě využívají léčivou jodobromovou solanku čerpanou z podzemního třetihorního moře. Jodobromová voda má vynikající účinky na nemoci pohybového aparátu Nové vanové centrum slouží jak klientům lázní, tak ambulantním pacientům.

Lenka Krótká, obchodní ředitelka Lázní Darkov: “Nové vany mají lepší ergonomický tvar, jsou pohodlnější a lze u nich snáze regulovat směr proudu a plynuleji i tlak vody v jednotlivých tryskách. Díky tomu lze léčbu lépe zacílit na postižené oblasti a je tak šetrnější a efektivnější.” 

Kromě nového vanového oddělení je na kompletně zrekonstruovaném čtvrtém patře nová masérna a tělocvična pro skupinovou léčebnou tělesnou výchovu.

V plánu mají Lázně Darkov ještě zrekonstruovat 5. patro, kde bude dětská léčebna.

Marian Bajger, ředitel pro lázeňskou a zdravotní péči Lázní Darkov: “Původem je idea pomoci dětským pacientům po mozkových obrnách,  my jsme pro ně připravili 34 lůžek s doprovodem maminek. Pro kraj to bude velmi potřebná záležitost."

---

Záchranář Marek Balicki se opět vydal na cestu

Záchranář Marek Balicki se opět vydal na cestu, tentokrát míří do jižní Ameriky. Čeká ho náročná etapa, ve které chce opět mapovat práci záchranářů ve světě.

Cestu za poznáním práce záchranných složek ve světě jsme sledovali od jeho začátku až do doby, než Covid vše zastavil a Marek se vrátil zpátky domů. Nyní se rozhodl ve svém projektu Záchranář na cestách pokračovat.

Marek Balicki, záchranář na cestách: “Tentokrát je plán do jižní Ameriky, měl by to být chvilkový výlet, chystám se na tři a půl měsíce."

Začátek i konec této cesty plánuje Marek v Bogotě v Kolumbii. Pokusí se projet jižní Ameriku. Ze startu se vydal na cesty na skládacím kole, tu později vyměnil za skutr.

Marek Balicki, záchranář na cestách: “Všechny ty cesty mají být co nejpestřejší, tentokrát by to měla být motorka, mám v plánu najet 15 tisíc km i přes Andy, na kole bych to neměl šanci stihnout, co se stihne, to se uvidí. Ten můj projekt Záchranář na cestách bude pokračovat, tričko má stále ještě místa, kam se nášivky vlezou, budu klepat na stanice záchranářské, akorát budu muset použít španělštinu, což bude docela sranda.” 

Marek se na cesty vydal v létě roku 2017. Jeho první cesta vedla přes mnoho zemí do Japonska.

Marek Balicki, záchranář na cestách: “Celkový počet zemí, které jsem navštívil je 48, což není moc, je to asi čtvrtina, má jich být 195. S tím projektem samotným jsem navštívil něco přes 20 zemí. Jsem navštívil spoustu zemí, Irán, Rusko, Mongolsko a podobně. Následně jsem strávil necelý rok na Filipínách, kde jsem si postavil loď, proplul Filipíny, naučil se freediving a stal se instruktorem. Následovala země Nový Zéland, tam jsem koupil dodávku, předělal ji na obytnou, tam jsem pracoval ve výškách, konečná byla Austrálie, pomáhání po požárech a koupení městského skutru. Chtěl jsem objet Austrálii, ale Covid tomu zabránil. Tehdy měla následovat Jižní Amerika, takže se zpožděním pár let pokračuji Jižní Amerikou."

Podpořit Marka může každý, slovem povzbuzení v komentářích jeho cesty na sociálních sítích, ať už Instagramu nebo facebookových stránkách Záchranář na cestách, finančním darem nebo i jinak. Vše potřebné najdete na internetu. S Markem jsme v kontaktu i my, příspěvky z cest nám bude pravidelně posílat.

---

Aktuálně z Karviné

V neděli 1. ledna se na prostranství pod zámkem Fryštát uskuteční tradiční Novoroční ohňostroj. V Mánesově síni se prolnou čtyři světy, každý představuje tvorbu jedné umělkyně. V kině Centrum se bude promítat dokument O zaniklé Karvinné 2.

PŘIJĎTE SI UŽÍT NOVOROČNÍ OHŇOSTROJ

V neděli 1. ledna se na prostranství pod zámkem Fryštát uskuteční tradiční Novoroční ohňostroj. Velká světelná show vypukne o půl sedmé večer. V ten den bude také možné se na Masarykově náměstí občerstvit, prodej ve stáncích bude probíhat od 13 do 20 hodin.

V MÁNESOVĚ SÍNI SE PROLNOU ČTYŘI SVĚTY

V Mánesově síni se prolnou čtyři světy, každý představuje tvorbu jedné umělkyně. Lucie Bugla, Dagmar Hubačkové, Evy Dudzik a Marcely Macočkové. Výstava začíná společnou vernisáží 10. ledna v 17 hodin.

BLÍŽÍ SE PREMIÉRA DOKUMENTU O ZANIKLÉ KARVINÉ

V kině Centrum se bude promítat pokračování dokumentu O zaniklé Karvinné 2. 14. ledna se uskuteční tři promítání za sebou, první začíná v 15 hodin. První dvě projekce budou obohaceny i besedou s pamětníky a historiky.

---

Ptačí budky se staví ve velkém. Po vzoru Karviné i jinde

V Karviné před více než rokem začal pro veřejnost fungovat inovativní zelený projekt, který má pomoci ptactvu v rámci České republiky. Ve Středisku volného času Juventus byly otevřeny dílny pro výrobu ptačích budek. Je o výrobu budek stále zájem? Podívejte se na reportáž.

Oficiálně byly dílny pro výrobu ptačích budek ve Středisku volného času Juventus otevřeny na podzim loňského roku. Během té doby tady v dílně lidé vyrobili 333 ptačích budek, které rozvěsili na různá místa ve městě, ale i jinde.

Jan Firla, zástupce ředitele SVČ Juventus: “Kde skončila nejdál budka, já vím, že máme jednu pod Pražským hradem, třeba. Prioritně to děláme pro Karvinou. jednak, že to podpořilo město, ale pokud zavěsí tu budku někde jinde, my se tomu nebráníme, zase ať to plní nějaký svůj smysl.” 

O tom, kde všude jsou vyrobené budky rozmístěny , mají tvůrci projektu Radibudky přehled díky ornitologické mapě.

Jan Firla, zástupce ředitele SVČ Juventus: “Ve které můžou čerpat ornitologové, kteří se specializují na to, kolik těch hnízdišť mají, kde jsou, ať to není úplně zasídlené. Mělo to několik přidaných hodnot. Stýkají se nám generace rodina, kdy tvoří. manuální zručnost pro děti tak jim něco říct, jak ti ptáčci žijí, kdy mají mláďata.” 

Prozatím se v dílně vyrábí budky pro sýkorky. Každý, kdo v dílně vyrábí, se seznámí i s druhy sýkorek a se životem těchto ptáků.

Jan Firla, zástupce ředitele SVČ Juventus: “Sýkorky jsou tady v podstatě celý rok, neodlétají a docházelo k jejich poklesu vzhledem k přírodnímu hnízdišti, oni přirozeně hledají dutiny zchátralých stromů."

Ptačí budky sem chodí vyrábět rodiče a prarodiče s dětmi, senioři i celé třídy mateřských a základních škol. Dobrou zprávou je, že projekt se ujal i v sousedním Bohumíně.

Jan Firla, zástupce ředitele SVČ Juventus: “ Musím se pochlubit, že nám to převzal jako takovou franšízu Dům dětí v Bohumíně. Tam to taky město podpořilo, teď už si můžete vybrat dílnu v Bohumíně nebo v Karviné."

Dílna je otevřena ve středy a soboty. Stačí se jen domluvit. Materiál i potřebné nářadí dostanou zájemci k dispozici, budku si mohou všichni také kreativně namalovat a sami také pověsit.

---