Růže pro hraběnku na zámku Kunín

Největší letošní akcí na zámku v Kuníně byly Růže pro hraběnku. Slavnost, která vzdávala hold nejznámější majitelce zámku, hraběnce Marii Walburze, zaplnila prostory zámku květinami a jejich vazbami. Mezi nimi samozřejmě dominovaly hraběnčiny milované růže.

Hraběnka Walburga z rodu Harrachů byla velkou osobností a filantropkou na přelomu 18. a 19. století.

Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín: „Ona svůj život spojila tady s Kunínem, z Kunína vybudovala ohnisko vzdělávání na celé Moravě.“

Hraběnka: „Já představuji hraběnku Marii Walburgu, která dnes vítá hosty na dnešní slavnosti Růže pro paní hraběnku. Žila jsem zde od svého sňatku, založila jsem zde školu pro chudé i bohaté.“

Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku Kunín: „Ona zasvěcovala život chudým talentovaným dětem, vychovávala zde pozdější velikány. Připomenu jména jako František Palacký a konec konců také Johann Gregor Mendel je žákem, odchovancem její zámecké školy. Byla to přísná škola. Začínala v 5 ráno, končila v 19 hodin večer, nicméně František Palacký napsal Byl to krásný jarní čas života mého. Děti se učily cizí jazyky, učila se společenské, přírodní vědy, ale hraběnka poprvé zavedla tělocvik a vůbec, dá se říci vše, co končí na gymnastiku, plavání, otužování, vůbec poprvé také podrobila děti vakcinaci ve Střední Evropě. To byl obrovský pokrok, byla to jakási první akce, která měla inspirovat celé okolí, aby tento krok hraběnky následovalo. Ale třeba podnikala i školní výlety. Ty výlety se konaly i 14 dnů. Stanovala s dětmi na takových místech našeho kraje, jako je Lysá Hora, Radhošť nebo hrad Helfštýn.“

Celou slavnost k poctě hraběnky Walburgy provázely květinové vazby našeho nejznámějšího floristy Slávka Rabušice

Slávek Rabušic, florista: „Povídáme hlavně o růžích a o jiných květinách, kterými dekorujeme interiéry tohoto zámku, aby se zapojily, aby byly krásné, abychom měli výstavu v různých slozích, ale hlavně, abychom byli poplatní barokní trase tohoto zámku a šli po místech, kde květiny bývaly na mobiliáři nebo na zemi a takto to našimi dnešními možnostmi byli schopni ztvárnit. Je tady více druhů růží i více druhů květin. Máme tady přes dva a půl tisíce různých květů.“

Slavnost doprovázel bohatý kulturní program s kostýmovaným představením, koncertem v kostele nebo nočními prohlídkami zámku a ochutnávkou růžových likérů.

Dominika Orságová, výrobce růžového likéru: „Tak to je tady prezentace růžového likéru, který je vyrobený z bio růží z Břeclavi a taky ze Štramberka a je to léčivý likér, vyrobený z těch nejkrásnějších květů růží. Jsou to různé druhy růží, hlavně by měly mít barvu červenou, aby krásně obarvily ten likér.“

Anketa, návštěvníci slavnosti: „Je to tady moc krásné, jako každý rok, takže všem doporučuji, navštívit příští rok.“

„Je to tedy úžasné, nádherné, jsme nadšení.“

„Je to tu moc hezké.“

„A velice příjemné, protože dávají ochutnat.“

Marii Walburgu po staletí nazývali po celé Moravě jako naše dobrá hraběnka, nebo první dáma Moravy.

---

Unikátní výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyra

Unikátní výstavou, na které je možno trávit dlouhý čas poslechem, prohlídkou i pozorováním je výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyra. Je průřezem její tvorby za poslední 3 roky a ve třech částech představuje všechny oblasti výtvarného spektra umělkyně.

Katarzyna Kozyra představuje svou filozofii pohledu na sebe, své nitro i okolní vizuální svět.

Katarzyna Kozyra, vystavující umělkyně: „Používám různé techniky podle projektu a tématu, které mě zaujalo. Celkově se snažím nikdy neopakovat jedno téma s jeden vyjadřovací umělecký prostředek. Snažím se používat pro každý projekt něco nového. Všechno závisí na tom, jak nejlépe svůj záměr ukázat.“

Nina Hodgarska, kurátorka výstavy: „To je třetí část výstavy, ten nejnovější díl a má titul Sen. Je to to, čím umělkyně obecně žije, čím se zabývá. Co ji nejvíce zajímá, co ji vzrušuje, fascinuje, trápí a znepokojuje. V této části paní Kozyra používá jako vyjadřovací prostředek hlavně sebe samu, svoje tělo. Tady vidíme i tu rekvizitu, to tělo, tu postavu, která je součástí toho velkého představení. Tady na tom vyvýšeném katafalku paní Kateřina spala přes tři hodiny, bylo to během jejích 60. narozenin. Ona právě chtěla poznat ten svůj vnitřek a to, jak ji vnímají lidé. Chtěla zachytit nějakou vzdálenost od lidí a na druhé straně poznat samu sebe a svůj vnitřek.“

Projekce na výstavě jsou vlastně dokumentem postupu, jaký Katarzyna Kozyra používala.

Nina Hodgarska, kurátorka výstavy: „Poznáním svého nitra a chování lidí kolem sebe umělkyně vyjadřuje své životní pocity. Následující projekt se jmenuje Fressen žraní. Je to takové představení, ve kterém se paní Kateřina nachází uvnitř té postavy a sleduje lidi a všechno, co se děje kolem ní.“

Výstava v Domě umění je plná audiovizuálních prezentací a metafor a dokáže diváky zaujmout i celé hodiny.

---