Výstava Krása v kovu zakletá ukazuje cenné krojové šperky

V historické budově Muzea Těšínska v Českém Těšíně je nyní instalována výstava Krása v kovu zakletá. K vidění jsou opravdu velmi cenné šperky, kterými se dříve zdobily lidové kroje na Těšínsku.

Lenka Nováková, spoluautorka výstavy: “Výstava prezentuje krojový šperk na Těšínsku a převážná část těchto vystavených předmětů pochází ze sbírek Muzea Těšínska. V našich fondech se ukrývá téměř 7000 krojových šperků, jsou to především háčky, ale taky spinky, sponky a taky honosné bohaté pásy. Krojový šperk na Těšínsku je takové specifikum, protože nikde jinde v rámci českých zemí nebyly kroje zdobeny takovým množstvím šperků, jako právě tady. Centrem zlatnictví nebo šperkařství na Těšínsku bylo samotné město Těšín. První dílny tady fungovaly už asi od 15. století a ta tradice se udržela až do dnešních dnů. V polském Těšíně dodnes pracuje zlatnická dílna, která vyrábí krojové šperky, ale taky právě ty šperky nebo ty historické motivy používá ke šperkům pro běžné nošení. Jsou to přívěsky, prstýnky nebo náušnice.”

Lucie Kaminská, spoluautorka výstavy: “Z těšínského tradičního lidového oděvu se šperky používaly nejvíce u typu těšínského městského a potom u typu jablunkovského, který tady za mnou je vystaven ve vitríně. Celé ty komplety byly tvořeny mnoha částmi. Byla to spínadla, která měla původně píše praktický význam a postupně se ta funkce povyšovala na ten význam estetický. O těšínských špercích můžeme říci, že vzory pocházejí ze šlechtického prostředí, vidíme tam vlivy renesanční, ať už jsou to různé krojové pásy, nebo i mužské řetězy, které se používaly na kabáty. A potom barokní, které se projevují hlavně v motivice, to znamená, že máme háčky s motivem andělů, máme háčky s motivem mořských pan, mušlí a různé podobné jiné barokní vzory. Komplety šperků byly často velmi rozsáhlé. Říkalo se, že žena nebo dívka při svatbě věnem dostávala kilo až kilo a půl stříbra. Bylo to stříbro jednak klasické čisté, potom to byly různé stříbrné slitiny, ale některé z těch úplně nejkrásnější šperků byly samozřejmě také pozlacené a ty taky ve svých sbírkách máme.”

Výstava šperků potrvá až do konce února a k vidění je každý den s výjimkou pondělků.

---

Návštěvníci Muzea trojmezí hledali poklad Černé kněžny

Trochu jinou prohlídku mohli zažít návštěvníci Muzea trojmezí v Jablunkově. Pracovníci Muzea Těšínska, pod které jablunkovská pobočka spadá, pro ně připravili edukativně naučnou hru O poklad Černé kněžny. Do hry se zapojily nejen děti, ale i dospělí.

Lenka Waclawková, vedoucí Muzea trojmezí: “Návštěvníci plní různé úkoly. Máme 9 stanovišť, kde například skládají puzzle, hádají hádanky, nebo musí najít věc, která do té expozice nepatří. Až ta stanoviště projdou a s pomocí indicií vyplní tajenku tak jim Černá kněžna předá malou odměnu.”

Petra Studená, návštěvnice Muzea trojmezí: “Byla jsem tady s mamkou a babičkou. Přijely jsem z Dětmarovic a je to tady moc hezké. Úkoly mne bavily a některé byly těžké a jiné lehké. V tom sklepení to bylo docela těžké, ale nakonec jsme to uhádly.”

Eda Jež, návštěvník Muzea trojmezí: “Nejtěžší bylo asi to puzzle a nejlehčí bylo zjistit jméno medvěda.”

Antonie Ježová, návštěvnice Muzea trojmezí: “Museli jsme vlézt do jezevčího tunelu, abychom našli písmenko do tajenky, všechny úkoly byly lehké, ale dělal mi problém puzzle, na kterém byl obrázek šancí.”

Muzeum trojmezí v jablunkovském Knížecím domě je otevřeno jen velmi krátce, ale přesto se už díky svému modernímu pojetí stalo velmi vyhledávaným.

Lenka Waclawková, vedoucí Muzea trojmezí: “Přestože, jsme otevření teprve tři měsíce, počet návštěvníků se blíží ke čtyřem tisícům. Navštívili nás turisté z různých koutů České republiky, Polska a byli tady dokonce z Nového Zélandu. Všem se muzeum líbí, a to hlavně interaktivní prvky. Lidé si tady mohou na obrazovkách poslechnout hudbu, plnit kvíz nebo slyšet zvuky zvířat.”

---